1-500 | 501-1000 | 1001-1500 | 1501-1564
Chapter,Paragraph,Number
1 Uvod, 0,1 | základ v Kristově příkladu a učení, je darem Boha Otce
2 Uvod, 0,1 | darem Boha Otce jeho církvi, a to prostřednictvím Ducha
3 Uvod, 0,1 | evangelijních rad – čistoty, chudoby a poslušnosti – nabývají Ježíšovy
4 Uvod, 0,1 | vlastnosti svou jedinečnou a stálou podobu, viditelnou
5 Uvod, 0,1 | staletí existovalo nemálo mužů a žen, kteří uposlechli volání
6 Uvod, 0,1 | kteří uposlechli volání Otce a výzvy Ducha svatého a vybrali
7 Uvod, 0,1 | Otce a výzvy Ducha svatého a vybrali si tento zvláštní
8 Uvod, 0,1 | zcela odevzdali s čistým a nerozděleným srdcem (srov.
9 Uvod, 0,1 | apoštolové, aby zůstali s Kristem a tak jako on se věnovali
10 Uvod, 0,1 | se věnovali službě Bohu a bratřím. Tímto způsobem
11 Uvod, 0,1 | i k objasnění tajemství a poslání církve a díky četným
12 Uvod, 0,1 | tajemství a poslání církve a díky četným milostem duchovního
13 Uvod, 0,1 | četným milostem duchovního a apoštolského života, které
14 Uvod, 0,2 | prozkoumala jeho hodnotu a perspektivy. Chtěli jsme,
15 Uvod, 0,2 | i četní zasvěcení mužové a ženy, aby společným úvahám
16 Uvod, 0,2 | rozmanitosti svého obdarování a institucí. Děkujeme Bohu
17 Uvod, 0,2 | institucí. Děkujeme Bohu za řády a řeholní instituce, určené
18 Uvod, 0,2 | určené pro dílo kontemplace a apoštolátu, za společnosti
19 Uvod, 0,2 | za sekulární společnosti a ostatní společenství zasvěcených
20 Uvod, 0,2 | Povzbuzuje rozvoj evangelizace a doprovází ji v různých oblastech,
21 Uvod, 0,2 | ale vznikají také nové, a to ve velkém množství forem
22 Uvod, 0,2 | ve velkém množství forem a způsobů.~ I když se může
23 Uvod, 0,2 | obdivuhodnou životností rozkvétají a dokazují tak, že celkové
24 Uvod, 0,2 | vůbec v rozporu s kulturou a historií žádného národa.
25 Uvod, 0,2 | jejich charakteristiky, a začíná nebo se znovu objevuje
26 Uvod, 0,2 | znovu objevuje v církvích a církevních společenstvích
27 Uvod, 0,2 | podnětem pro ekumenismus a povzbuzuje touhu po stále
28 Uvod, 0,3 | přítomnost zasvěceného života a evangelijní charakter jeho
29 Uvod, 0,3 | že nejde o jev izolovaný a oddělený, ale že se týká
30 Uvod, 0,3 | nachází v samém srdci církve a má rozhodující význam pro
31 Uvod, 0,3 | vatikánský koncil, AG 18) - a zároveň ochoty snoubenky
32 Uvod, 0,3 | plnil svou úlohu při pomoci a podpoře církve v dobách
33 Uvod, 0,3 | minulých, ale je nezbytným a také velmi cenným darem
34 Uvod, 0,3 | jejího života, svatosti a díla (srov. 2. vatikánský
35 Uvod, 0,3 | mohou vyskytovat jeho různé a odlišné formy, což ovšem
36 Uvod, 0,3 | svou lásku k Pánu Ježíši a skrze něj k jednomu každému
37 Uvod, 0,4 | tématu „Zasvěcený život a jeho úloha v církvi a ve
38 Uvod, 0,4 | život a jeho úloha v církvi a ve světě“. Proto mám v úmyslu
39 Uvod, 0,4 | jednání (srov. Propositio 1) a ukázat všem věřícím, biskupům,
40 Uvod, 0,4 | synodách věnovaných laikům a kněžím, doplňuje řadu úvah
41 Uvod, 0,4 | vytvářela Kristovo tělo a tak plnila úlohu církve
42 Uvod, 0,4 | životních stavů, jejich povolání a jejich zvláštní poslání
43 Uvod, 0,4 | skrze rozmanitost milostí a životních stavů. Jednotlivé
44 Uvod, 0,4 | Jednotlivé stavy budou církvi a jejímu dílu tím prospěšnější,
45 Uvod, 0,4 | čím více budou zachovány a respektovány jejich odlišné
46 Uvod, 0,4 | prohluboval bratrství a rozmnožoval dílo.~
47 Uvod, 0,5 | života, které on sám podnítil a které dosud v církevní struktuře
48 Uvod, 0,5 | má své kořeny v evangeliu a v každé době přináší církvi
49 Uvod, 0,5 | církve: řadu zakladatelů a zakladatelek, množství světců
50 Uvod, 0,5 | zakladatelek, množství světců a světic, kteří si zásadním
51 Uvod, 0,5 | evangelium vybrali Krista, a to v bratrské službě především
52 Uvod, 0,5 | službě především chudým a opuštěným (srov. Jan Pavel
53 Uvod, 0,5 | působením hojných milostí a tím stále znovu v církvi
54 Uvod, 0,6 | Mnišský život na východě a na západě ~ 6. Synodní
55 Uvod, 0,6 | samých počátků křesťanství a také nyní se v jejich zemích
56 Uvod, 0,6 | církve nechyběli v ní muži a ženy, kteří poznávali, že
57 Uvod, 0,6 | Slova, oddaně ho následovali a prostřednictvím mnišských
58 Uvod, 0,6 | uskutečňovali zvláštním a jedinečným způsobem požadavky,
59 Uvod, 0,6 | velikonočním tajemství smrti a vzkříšení. Tak se stávali
60 Uvod, 0,6 | nositeli kříže (staurophoroi) a usilovali o to stát se nositeli
61 Uvod, 0,6 | pneumatophoroi). Byli to muži a ženy vpravdě duchovní, kteří
62 Uvod, 0,6 | obohacovat dějiny chválou a neustálými přímluvami skrze
63 Uvod, 0,6 | skrze skutky mnišské askeze a lásky.~ S úmyslem přeměnit
64 Uvod, 0,6 | S úmyslem přeměnit svět a život v očekávání věčného
65 Uvod, 0,6 | obrácení, zapření sebe sama a zkroušenost srdce, hesychii
66 Uvod, 0,6 | hledání vnitřního pokoje a ustavičnou modlitbu, půst
67 Uvod, 0,6 | ustavičnou modlitbu, půst a bdění, duchovní boj a mlčení,
68 Uvod, 0,6 | půst a bdění, duchovní boj a mlčení, velikonoční radost
69 Uvod, 0,6 | radost z Boží přítomnosti a očekávání jeho konečného
70 Uvod, 0,6 | Ve své současné podobě a zvláště pod vlivem sv. Benedikta
71 Uvod, 0,6 | mnišství odkaz mnoha mužů a žen, kteří opustili život
72 Uvod, 0,6 | podle světa, vyhledali Boha a zcela se mu odevzdali „a
73 Uvod, 0,6 | a zcela se mu odevzdali „a ničemu nedávali přednost
74 Uvod, 0,6 | Benedikt: Regula, 4, 21 a 72, 11). Také dnes se mniši
75 Uvod, 0,6 | prožívat ve shodě vnitřní život a práci v rámci evangelijní
76 Uvod, 0,6 | změny mravů, poslušnosti a stálosti prostřednictvím
77 Uvod, 0,6 | divina), slavením liturgie a modlitbou. Kláštery byly
78 Uvod, 0,6 | modlitbou. Kláštery byly a jsou uprostřed církve i
79 Uvod, 0,6 | těch, kteří hledají Boha a duchovní pravdy, školami
80 Uvod, 0,6 | duchovní pravdy, školami víry a opravdovými centry studia,
81 Uvod, 0,6 | opravdovými centry studia, dialogu a kultury, která napomáhají
82 Uvod, 0,6 | napomáhají budování života církve a její pozemské existence,
83 Uvod, 0,7 | skutečným důvodem k radosti a opravdové naději, že dnes
84 Uvod, 0,7 | zvláštního svazku s církví a odevzdávají se do její služby,
85 Uvod, 0,7 | obrazem nebeské snoubenky a budoucího života, kdy konečně
86 Uvod, 0,7 | Kristu.~ Poustevníci a poustevnice, ať již patří
87 Uvod, 0,7 | dočasné povaze tohoto života a postem a lítostí vyznávají,
88 Uvod, 0,7 | povaze tohoto života a postem a lítostí vyznávají, že nejen
89 Uvod, 0,7 | 5, 5.9-10; 1 Kor 7, 8), a rovněž vdovců. Slibem věčné
90 Uvod, 0,7 | se zcela oddali modlitbě a službě církvi.~
91 Uvod, 0,8 | ženské, jsou radostí církve a zdrojem nebeských milostí.
92 Uvod, 0,8 | nebeských milostí. Svým životem a činností řeholníci napodobují
93 Uvod, 0,8 | Boží vládě nad dějinami a předem naznačují budoucí
94 Uvod, 0,8 | budoucí slávu.~ V samotě a mlčení skrze naslouchání
95 Uvod, 0,8 | skrze modlitbu, umrtvování a společenství bratrské lásky
96 Uvod, 0,8 | lásce církve k jejímu Pánu a tajuplnou apoštolskou plodností
97 Uvod, 0,8 | plného zakotvení evangelia, a to zvláště v těch oblastech
98 Uvod, 0,8 | tradic křesťanské askeze a mystiky, což přispěje i
99 Uvod, 0,9 | určitým zvláštním charizmatem a v rámci trvalé formy společného
100 Uvod, 0,9 | žebravých řádů, řeholních kněží a rovněž řeholníků a řeholnic,
101 Uvod, 0,9 | kněží a rovněž řeholníků a řeholnic, členů kongregací,
102 Uvod, 0,9 | určených pro dílo apoštolské a misijní a pro mnoho jiných
103 Uvod, 0,9 | dílo apoštolské a misijní a pro mnoho jiných dalších
104 Uvod, 0,9 | udělené Bohem zakladatelům a zakladatelkám, kteří poslušni
105 Uvod, 0,9 | dokázali pochopit znamení doby a s osvícenou myslí odpovídat
106 Uvod, 0,9 | evangelium do svého života, a tak i ve své době zpřítomňovat
107 Uvod, 0,9 | nezbytné, aby řeholníci a řeholnice v každé době nacházeli
108 Uvod, 0,9 | svůj vzor v Ježíši Kristu a svou modlitbou oživovali
109 Uvod, 0,9 | proniknut apoštolským duchem a celá jejich apoštolská činnost
110 Uvod, 0,10 | jakýmsi kvasem moudrostí a svědky milosti přímo uprostřed
111 Uvod, 0,10 | diecézní služby (presbyteria), a také ti, kteří jsou oficiálně
112 Uvod, 0,10 | společnosti, zasvěcují se Kristu a uskutečňují evangelijní
113 Uvod, 0,10 | zvláštní kněžskou spiritualitu a tak byli mezi svými spolubratry
114 Uvod, 0,10 | spolubratry kvasem společenství a apoštolské horlivosti.~
115 Uvod, 0,11 | totiž společenství mužů a žen, která způsobem sobě
116 Uvod, 0,11 | společností. Je třeba chránit a rozvíjet tuto zvláštní formu
117 Uvod, 0,11 | stoletích vydala takové a tak mnohé plody svatosti
118 Uvod, 0,11 | tak mnohé plody svatosti a apoštolátu, zvláště v oblasti
119 Uvod, 0,11 | zvláště v oblasti charity a misijního šíření evangelia (
120 Uvod, 0,12 | rodí se z nových duchovních a apoštolských podnětů. Jejich
121 Uvod, 0,12 | opravdovost inspirace jejich cílů a jednak zabránila zbytečnému
122 Uvod, 0,12 | teprve hledají svou totožnost a čekají, dokud nebudou oficiálně
123 Uvod, 0,12 | apoštolského společenství a základní charizmata nepřestávají
124 Uvod, 0,12 | oslovovat také dnešní dobu, a jsou zároveň znamením darů
125 Uvod, 0,12 | Ježíše čistého, chudého a poslušného. Toto povolání
126 Uvod, 0,13 | života, ale také pastýřům a věřícím plody tohoto podnětného
127 Uvod, 0,13 | svatý skrze své dary pravdy a lásky.~ V těchto letech
128 Uvod, 0,13 | života v církvi, obtížné a namáhavé časy. Tato doba
129 Uvod, 0,13 | rovněž plná očekávání, pokusů a plánů na obnovu, směřujících
130 Uvod, 0,13 | době nechyběly ani pokusy a snahy, jejichž zkušenosti
131 Uvod, 0,13 | snahy, jejichž zkušenosti a výsledky nebyly vždy korunovány
132 Uvod, 0,13 | církev potřebuje duchovní a apoštolskou pomoc obnoveného
133 Uvod, 0,13 | apoštolskou pomoc obnoveného a posíleného zasvěceného života.
134 Uvod, 0,13 | oslovit řeholní komunity a všechny osoby zasvěceného
135 Uvod, 0,13 | jeruzalémského koncilu, a věříme, že i dnes bude přijat
136 Uvod, 0,13 | povzbudivým obsahem“ (Sk 15, 31). A nejen to. Doufáme rovněž,
137 Uvod, 0,13 | jsme jejich cenné výpovědi a názory, které zazněly během
138 Uvod, 0,13 | zasvěcení, společenství a poslání, a aby osoby zasvěceného
139 Uvod, 0,13 | společenství a poslání, a aby osoby zasvěceného života,
140 Uvod, 0,13 | těsném spojení s církví a jejím učitelským úřadem,
141 I | Trinitatis) ~~ Christologické a trinitární zdroje zasvěceného
142 I, 0,14 | evangeliu, opustili všechno a napodobovali co nejdůsledněji
143 I, 0,14 | díky jedinečnému povolání a v síle zvláštního daru Ducha
144 I, 0,14 | evangelijních rad, z nichž první a nejdůležitější je posvátné
145 I, 0,14 | království (srov. Propositio 3, A a B). Proto ono jedinečné
146 I, 0,14 | království (srov. Propositio 3, A a B). Proto ono jedinečné
147 I, 0,14 | Otce, má ve svém základu a podstatě rozměr christologický
148 I, 0,14 | podstatě rozměr christologický a pneumatologický, když velmi
149 I, 0,14 | charakter křesťanského života a jistým způsobem předchází
150 I, 0,14 | Odešel sám na horu se modlit, a tím nám ukázal příklad svého
151 I, 0,14 | Krista hledej v samotě a modli se sám na hoře s Ježíšem“ (
152 I, 0,14 | nejvíce oslavil sám Pán a v jeho přítomnosti po něm
153 I, 0,14 | jakýmsi „výstupem na horu“ a „sestupováním s hory“: učedníci,
154 I, 0,14 | obklopeni světlem života Trojice a společenství svatých, téměř
155 I, 0,14 | do světa věčného života, a náhle se vracejí do každodenní
156 I, 0,14 | jeho lidské přirozenosti a jsou vyzváni, aby se vrátili
157 I, 0,14 | namáhavě plnili Boží záměr a statečně přijali cestu kříže.~
158 I, 0,15 | A byl před nimi proměněn...“ ~
159 I, 0,15 | Ježíš s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl
160 I, 0,15 | Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vvsokou horu,
161 I, 0,15 | vvsokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn:
162 I, 0,15 | tvář zazářila jako slunce a jeho oděv zbělel jako světlo.
163 I, 0,15 | oděv zbělel jako světlo. A hle – ukázal se jim Mojžíš
164 I, 0,15 | hle – ukázal se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají.
165 I, 0,15 | rozmlouvají. Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi: „Pane, je
166 I, 0,15 | jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Když ještě
167 I, 0,15 | je zastínil světlý oblak, a hle – z oblaku se ozval
168 I, 0,15 | uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli. Ježíš přistoupil,
169 I, 0,15 | přistoupil, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte, nebojte
170 I, 0,15 | nebojte se!“ Pozdvihli oči a neviděli nikoho, jen samotného
171 I, 0,15 | připravuje je na tragédii kříže a předjímá slávu vzkříšení.
172 I, 0,15 | vzkříšení. Toto tajemství znovu a stále prožívá ve svém životě
173 I, 0,15 | aby se posilnila ve víře a později neupadla ve zmatek
174 I, 0,15 | účast na jeho tajemství a je obklopena jeho září.~
175 I, 0,15 | zasaženi všichni jeho synové a dcery, kteří jsou všichni
176 I, 0,15 | hlavní smysl svého života, a tak mohou spolu s apoštolem
177 I, 0,15 | rad je totiž činí znamením a proroctvím pro společenství
178 I, 0,15 | vyjadřují absolutní charakter a vnitřní dynamiku povolání
179 I, 0,16 | Krista vložili všechnu naději a učinili ho středem svého
180 I, 0,16 | každodenního zaměstnání a přitáhl je do své blízkostí.
181 I, 0,16 | blízkostí. Z této zvláštní a jedinečné milosti důvěrného
182 I, 0,16 | jako toho, který je Alfa a Omega celého světa, základ
183 I, 0,16 | Omega celého světa, základ a měřítko hodnoty všech stvořených
184 I, 0,16 | obrazy Krista jako hlavy a pastýře, který vede svůj
185 I, 0,16 | svůj lid v čase mezi „již“ a „ještě ne“, a očekávají
186 I, 0,16 | mezi „již“ a „ještě ne“, a očekávají jeho slavný příchod.
187 I, 0,16 | který se stal člověkem a je eschatologickýrn cílem,
188 I, 0,16 | milovat ho „více než otce a matku, více než syna nebo
189 I, 0,16 | s připodobněním Kristu, a veškeré úsilí zaměřuje –
190 I, 0,16 | s ohledem na okolnosti a na vlastní charizmata –
191 I, 0,16 | který vše od Otce přijímá a vše mu v lásce odevzdává (
192 I, 0,16 | jeho synovské poslušnosti a vyznává toho nekonečně milovaného
193 I, 0,16 | nímž je dokonale spojen a ve všem na něm závisí.~
194 I, 0,16 | života, uznává jedinečnou a obdivuhodnou skvělost Boha
195 I, 0,16 | Otce, Syna i Ducha svatého a s radostí vydává svědectví
196 I, 1,17 | zasvěceným především Otce, tvůrce a dárce všeho dobra, který
197 I, 1,17 | 6, 44) jedinečnou láskou a svěřuje mu jedinečný úkol. „
198 I, 1,17 | volá ke své výlučné službě, a cele se zasvěcuje jemu a
199 I, 1,17 | a cele se zasvěcuje jemu a jeho úmyslu spásy (srov.
200 I, 1,17 | Kongregace pro řeholní a sekulární společnosti, instrukce
201 I, 1,17 | Boží lásky je tak niterný a silný, ze každá osoba cítí,
202 I, 1,17 | absolutním darováním svého života a tím, že svěří všechno přítomné
203 I, 1,17 | theologiae, I-II, q. 186, a.1.).~
204 I, 1,18 | 9), aby ho následovali a tomu přizpůsobili celý svůj
205 I, 1,18 | blízkosti (srov. Propositio 16) a následovali ho všude, kamkoli
206 I, 1,18 | Žid 1, 3), jeho úžasné a nekonečné lásky, která sahá
207 I, 1,18 | jinak, než opustit všechno a následovat ho (srov. Mk
208 I, 1,18 | něhož se toho všeho zřekl a „považuje to za bezcenný
209 I, 1,18 | osvojit si jeho cítění a způsob života. Toto rozhodnutí
210 I, 1,18 | rozhodnutí zříci se všeho a následovat Pána (srov. Lk
211 I, 1,18 | život v čistotě, chudobě a poslušnosti, vyžadují od
212 I, 1,18 | poslušnosti, bez majetku a v čistotě“ (sv. František
213 I, 1,18 | života v čistotě, chudobě a poslušnosti se jeví být
214 I, 1,18 | jednorozeného Syna s Otcem a Duchem svatým. To je příčinou
215 I, 1,18 | přináší zvláště hlubokou a plodnou cestu účasti na
216 I, 1,18 | Božímu úradku svým naprostým a úplným sebedarováním. Každé
217 I, 1,19 | Přemlouval‘s mě, Hospodine, a dal jsem se přemluvit.“ (
218 I, 1,19 | působí, že tato vůle roste, a přivádí ji až ke zralému
219 I, 1,19 | pomáhá plnit. On upevňuje a posiluje ducha povolaných,
220 I, 1,19 | Kristu čistému, chudému a poslušnému a vybízí je,
221 I, 1,19 | čistému, chudému a poslušnému a vybízí je, aby jeho poslání
222 I, 1,19 | paprsek nedostupného světla a na svém pozemském putování
223 I, 1,19 | objevovala rysy svého Snoubence a stála před ním jako „slavná,
224 I, 1,19 | takového, aby byla svatá a bez vady“ (Ef 5, 27).~
225 I, 1,19 | určuje je ke službě bratřím a sestrám, s ohledem na jejich
226 I, 1,19 | zvláštní životní podmínky, a vede je k tomu, aby plnily
227 I, 1,19 | vlastní. Tak vznikají četné a rozmanité formy zasvěceného
228 I, 1,19 | ženicha“ (srov. Zj 21, 2 a 2. vatikánský koncil, PC
229 I, 1,19 | vatikánský koncil, PC 1), a je všemi prostředky obohacována
230 I, 1,20 | činí ze své lásky, dobroty a krásy. Neboť „řeholní stav...
231 I, 1,20 | všechny pozemské hodnoty a jeho nejvyšší požadavky.
232 I, 1,20 | sílu kralujícího Krista a nekonečnou moc Ducha svatého,
233 I, 1,20 | v těch, které on miluje a kteří mu k úžasu lidí odpovídají
234 I, 1,20 | může zvolat: „Vidím krásu a spatřuji jas, záři tvé lásky
235 I, 1,20 | záři tvé lásky zvěstuji a v nadšení hledím na toto
236 I, 1,20 | světlo. Nořím se do své mysli a uvažuji o sobě: vidím, jaký
237 I, 1,20 | sobě: vidím, jaký jsem byl a čím jsem se stal. Ó, věc
238 I, 1,20 | před sebou jsem ve strachu a jat uctivou bázní, jako
239 I, 1,20 | určit, tyto podivuhodné a božské údy, které mě uvádějí
240 I, 1,20 | úchvatnou sílu Boží krásy a touhu po ní.~
241 I, 1,21 | mezi evangelijními radami a svatou a posvěcující Trojicí,
242 I, 1,21 | evangelijními radami a svatou a posvěcující Trojicí, objevíme
243 I, 1,21 | s větší silou trinitární a eschatologickou podstatu,
244 I, 1,21 | život.~ Čistota celibátu a panenství, která je znamením
245 I, 1,21 | Ducha svatého“ (Řím 5, 5) a vybízí k odpovědi v plnosti
246 I, 1,21 | který se vylévá ve stvoření a plně se projevuje ve vtělení
247 I, 1,21 | projevuje ve vtělení Slova a v jeho vykupitelské smrti.~
248 I, 1,21 | osvobozující krásu synovské a nikoli otrocké služby, v
249 I, 1,21 | vědomí vlastních povinností a roste vzájemná důvěra jakožto
250 I, 1,21 | rad se stále opravdovější a větší láskou, a to trinitárním
251 I, 1,21 | opravdovější a větší láskou, a to trinitárním způsobem:
252 I, 1,21 | přijímala jeho podněty; a k Otci, který je prvotním
253 I, 1,21 | kteří mají „jedno srdce a jednu duši“ (Sk 4, 32),
254 I, 1,21 | modlitbou, svými slovy a především svou smrtí, která
255 I, 1,21 | pramenem smíření pro rozdělené a rozptýlené lidstvo; a Ducha
256 I, 1,21 | rozdělené a rozptýlené lidstvo; a Ducha svatého jako princip
257 I, 1,21 | život duchovním shromážděním a bratrským komunitám.~
258 I, 1,22 | život „těsněji napodobuje a v církvi ustavičně zpřítomňuje“ (
259 I, 1,22 | osoba nejvíce zasvěcená a největší Otcův misionář
260 I, 1,22 | jeho království, sám přijal a doporučil svým učedníkům,
261 I, 1,22 | jakožto původ veškeré svatosti a prvotní zdroj zasvěceného
262 I, 1,22 | Bůh pomazal Duchem svatým a mocí“ (Sk 10, 38), „kterého
263 I, 1,22 | kterého Otec posvětil a poslal na svět“ (Jan 10,
264 I, 1,22 | přijímá Otcovo posvěcení a naopak se mu sám zasvěcuje
265 I, 1,22 | život v čistotě, poslušnosti a chudobě odhaluje synovského
266 I, 1,22 | přirozenost služebníka... a byl poslušný až k smrti,
267 I, 1,22 | byl poslušný až k smrti, a to smrti na kříži“ (Flp
268 I, 1,22 | ačkoliv potvrzuje hodnotu a svatost manželského života
269 I, 1,22 | svatost manželského života a vystupuje na jejich obranu,
270 I, 1,22 | života v panenství (celibátu) a ukazuje tak na úžasnou cenu
271 I, 1,22 | ukazuje tak na úžasnou cenu a tajemnou duchovní plodnost
272 I, 1,22 | Kristova způsobu života a jeho činnosti jako vtěleného
273 I, 1,22 | vtěleného Slova ve vztahu k Otci a bratřím. Je živou tradicí
274 I, 1,22 | tradicí Spasitelova života a zvěstování.~
275 I, 2 | II. Mezi Paschou a dovršením času ~
276 I, 2,23 | Kalvárie. Zároveň s Mojžíšem a Eliášem hledí na Pána Ježíše
277 I, 2,23 | Ježíše také Petr, Jakub a Jan – jak o tom podává zprávu
278 I, 2,23 | jeho čistá láska k Otci a ke všem lidem; jeho chudoba
279 I, 2,23 | II, 237) ve svém tichu a osamění prorocky potvrzuje
280 I, 2,23 | svém těle přemáhá náš hřích a přitahuje k sobě každého
281 I, 2,23 | každého člověka, muže i ženu, a každému daruje nový život
282 I, 2,23 | která ho obklopuje, podepírá a vnitřně naplňuje. Vedle
283 I, 2,23 | toho velkého množství mužů a žen, kteří od samých počátků
284 I, 2,23 | aby Beránka obětovaného a žijícího následovali, kamkoli
285 I, 2,23 | půjde (srov. Zj 14, 1–5 a Propositio 3).~
286 I, 2,24 | osoba pravdu o Bohu-Lásce, a to tím blíže a hlouběji,
287 I, 2,24 | Bohu-Lásce, a to tím blíže a hlouběji, čím více se nachází
288 I, 2,24 | smrti jevil jako nevzhledný a tak zbaven všeho půvabu,
289 I, 2,24 | kříži plně odkrývá krásu a moc Boží lásky. To také
290 I, 2,24 | s pochopením tuto píseň a slabost těla ať neodvrací
291 I, 2,24 | že věří lásce Otce, Syna a Ducha svatého a že v ní
292 I, 2,24 | Otce, Syna a Ducha svatého a že v ní žije. Tím působí,
293 I, 2,24 | spasitelné Kristovy přítomnosti, a to zvláště ve chvílích těžkostí
294 I, 2,24 | zvláště ve chvílích těžkostí a pokušení. Toto ustavičně
295 I, 2,24 | pokušení. Toto ustavičně a se statečností hodnou hlubokého
296 I, 2,24 | dokonce i v pronásledování a mučednictví. Jejich věrnost
297 I, 2,24 | jediné Lásce je dosvědčována a posilována v pokoře skrytého
298 I, 2,24 | velkodušné službě chudým a nemocným, tím, že sdílejí
299 I, 2,24 | tím, že sdílejí úzkosti a nesnáze ostatních a horlivě
300 I, 2,24 | úzkosti a nesnáze ostatních a horlivě prožívají účast
301 I, 2,24 | prožívají účast na problémech a bolestech církve.~
302 I, 2,25 | Jan 15, 16; Gal 1, 15-16) a Duchem svatým oživený (srov.
303 I, 2,25 | Ježíše (srov. Jan 20, 21) a zásadním způsobem se spolupodílí
304 I, 2,25 | kterou dosvědčuje Syn, a radost, která je plodem
305 I, 2,25 | že jsou Bohem povolaní a vyvolení, a proto mají povinnost
306 I, 2,25 | Bohem povolaní a vyvolení, a proto mají povinnost zaměřit
307 I, 2,25 | sami jsou nebo co mají, a zbavit se každé přítěže,
308 I, 2,25 | jako živé znamení Boha, a výmluvné, i když někdy mlčící,
309 I, 2,25 | proniknuta duchem světa a přesto přijímá řeč znamení,
310 I, 2,25 | všedního života viditelná a přítomná. V této oblasti
311 I, 2,25 | znamením zasvěcení, chudoby a spojení s nějakou řeholní
312 I, 2,25 | mohou nosit podle zvyku a pravidel svého institutu
313 I, 2,25 | institutu také jednoduchý a slušný oděv, opatřený vhodným
314 I, 2,25 | oblečení odpovídalo důstojnosti a jednoduchosti charakteru
315 I, 2,26 | jsou dnes stále naléhavější a roste nebezpečí, že starost
316 I, 2,26 | světa bude lidi stále více a více pohlcovat. Proto je
317 I, 2,26 | Kor 7, 31; 1 Petr 1, 3-6 a srov. 2. vatikánský koncil,
318 I, 2,26 | ohlašuje budoucí zmrtvýchvstání a slávu nebeského království.“ (
319 I, 2,26 | tak uskutečňuje již nyní a proměňuje celého člověka.~
320 I, 2,26 | se s ním konečně jednou a navždy spojili. Zde je počátek
321 I, 2,26 | s. 106). Toto očekávání a touha jsou živeny dary,
322 I, 2,26 | hledat: „Boží království a jeho spravedlnost“ (Mt 6,
323 I, 2,26 | spravedlnost“ (Mt 6, 33), a bez přestání očekávat příchod
324 I, 2,27 | Aktivní očekávání: práce a bdění ~ 27. „Přijď,
325 I, 2,27 | Království, projevuje se činností a snahou, aby již nyní bylo
326 I, 2,27 | spravedlnosti, pokoji, solidaritě a odpuštění.~ Dostatečně
327 I, 2,27 | budoucnost, kterou osvětluje víra a křesťanská naděje. Eschatologické
328 I, 2,27 | stále více vytvářelo již zde a nyní. K oné prosbě „Přijď,
329 I, 2,27 | dodávat naději svým bratřím a sestrám, kteří často naději
330 I, 2,27 | do budoucnosti ztrácejí a mají sklony k pesimismu.
331 I, 2,27 | historie směřuje k „novému nebi a nové zemi“ (Zj 21, 1), kde
332 I, 2,27 | setře každou slzu z očí, a nebude už smrt ani zármutek,
333 I, 2,27 | mnišství oslavou připomínky a bdění: připomínky divů,
334 I, 2,27 | divů, které Bůh učinil, a bdění, než se konečně naplní
335 I, 2,27 | naděje. Hlásání mnišského a kontemplativního života
336 I, 2,27 | člověk je stvořen pro Boha a je neklidný, dokud v něm
337 I, 2,28 | Maria – příklad zasvěcení a následování Krista ~
338 I, 2,28 | tak pro upevnění, jednotu a rozvoj celé komunity.“ (
339 I, 2,28 | plnou přináležitost k Bohu a celkové odevzdání. Byla
340 I, 2,28 | uskutečnit tajemství vtělení, a připomíná zasvěceným osobám
341 I, 2,28 | Maria učitelkou následování a horlivé služby bez jakýchkoli
342 I, 2,28 | zasvěcení Otci, spojení se Synem a vnímavosti vůči Duchu, s
343 I, 2,28 | patřit ke Kristovu „čistému a chudému způsobu života“ (
344 I, 2,28 | Jan 19, 27), miloval ji a ve shodě se svým povoláním
345 I, 2,28 | povoláním ji rozhodně následoval a za to zakoušel její jedinečnou
346 I, 2,28 | každodenně obětovat život Kristu a spolupracovat s ním na spáse
347 I, 2,28 | věrnosti k přijatému povolání a přináší mu nejúčinnější
348 I, 2,28 | aby na ní postupoval vpřed a co nejplněji ji prožíval (
349 I, 3 | III. V církvi a pro církev ~
350 I, 3,29 | hluboce zasáhla jeho ducha a nitro, avšak neodloučila
351 I, 3,29 | patří neoddělitelně k životu a svatosti církve (srov. LG
352 I, 3,29 | součástí, pro ni zcela zásadní a vyjadřující bytostně její
353 I, 3,29 | který si on sám vyvolil, a poukazovat na něj jako na
354 I, 3,29 | na něj jako na absolutní a eschatologické dobro. Sám
355 I, 3,29 | tomu, aby všechno opustili a následovali ho, určil tento
356 I, 3,29 | posvěcených služebníků (kněží) a laiků neodpovídá záměrům
357 I, 3,29 | můžeme vyčíst z evangelií a knih Nového zákona.~
358 I, 3,30 | Nové a zvláštní zasvěcení ~
359 I, 3,30 | sliby chápány jako jedinečné a plodné prohloubení křestního
360 I, 3,30 | přerůstá do daru zřetelnějšího a plnějšího připodobnění se
361 I, 3,30 | v poslušnosti vůči Bohu a církvi a v rozumné zdrženlivosti
362 I, 3,30 | poslušnosti vůči Bohu a církvi a v rozumné zdrženlivosti
363 I, 3,30 | ani povolání k celibátu a panenství, ani zřeknutí
364 I, 3,30 | odpovědět na své povolání a přijmout svůj úkol. Proto
365 I, 3,30 | svatého pro tyto vyvolené a spojuje jejich oběť (oblatio)
366 I, 3,30 | otevírá cestu pro novost a plodnost svatosti a apoštolátu,
367 I, 3,30 | novost a plodnost svatosti a apoštolátu, jak o tom svědčí
368 I, 3,30 | spiritualitě svého institutu a zároveň apoštolské povaze
369 I, 3,30 | dosahuje povolání ke kněžství a povolání k zasvěcenému životu
370 I, 3,30 | zasvěcenému životu plné a dynamické jednoty.~ Nedocenitelný
371 I, 3,30 | vykonávají činnost církve a pro církev, ke které připojují
372 I, 3,31 | svého vlastního povolání a podle daru, který přijal
373 I, 3,31 | svatého (srov. Řím 12, 3-8 a 2. vatikánský koncil, LG
374 I, 3,31 | opírá se o svátost křtu a biřmování a je živena eucharistií.
375 I, 3,31 | svátost křtu a biřmování a je živena eucharistií. A
376 I, 3,31 | a je živena eucharistií. A dílem Ducha je zároveň i
377 I, 3,31 | rozmanitých povolání, charizmat a služeb (srov. 2. vatikánský
378 I, 3,31 | ke svátostnému kněžství a k zasvěcenému životu mohou
379 I, 3,31 | povolání, každé stejným a přece jiným způsobem, ať
380 I, 3,31 | Slouží si mezi sebou navzájem a tak napomáhají růstu Kristova
381 I, 3,31 | Kristova těla v dějinách a jeho zvláštního poslání
382 I, 3,31 | mezi lidmi. Svátostí křtu a biřmování jsou všichni v
383 I, 3,31 | avšak svátostné kněžství a zasvěcený život vyžadují
384 I, 3,31 | vyžadují odlišné povolání a zvláštní formu zasvěcení
385 I, 3,31 | se zabývají časnými věcmi a upravují je podle Boha“ (
386 I, 3,31 | postačuje zasvěcení křtu a biřmování, které je společné
387 I, 3,31 | evangelijních rad, dostávají nové a zvláštní zasvěcení, které,
388 I, 3,31 | aby v celibátu, chudobě a poslušnosti uskutečňovali
389 I, 3,31 | života, kterou sám Ježíš žil a svým učedníkům ji doporučil.
390 I, 3,31 | s Kristem čistým, chudým a poslušným.~
391 I, 3,32 | slova, udělováním svátostí a tím, že vykonávají posvátnou
392 I, 3,32 | které je řádně ustanovené a uspořádané podle řádu hierarchie (
393 I, 3,32 | ukazují evangelijní hodnoty a plněji zde vystupuje záměr
394 I, 3,32 | společnosti. Zasvěcený život hlásá a jistým způsobem již i předjímá
395 I, 3,32 | nyní tajuplně v zárodku a v tajemství přítomno (srov.
396 I, 3,32 | vatikánský koncil, LG 5) a kde ti, kdo budou mít účast
397 I, 3,32 | kde manželé jsou „svědky a spolupracovníky plodnosti
398 I, 3,32 | spolupracovníky plodnosti matky církve a jsou znamením a účastníky
399 I, 3,32 | matky církve a jsou znamením a účastníky lásky, jíž Kristus
400 I, 3,32 | Kristus miloval svou snoubenku a obětoval se za ni“ (2. vatikánský
401 I, 3,32 | navzájem se doplňují. Řeholníci a řeholnice, kteří se zcela
402 I, 3,32 | království, jak uzdravuje nemocné a trpící, obrací hříšníky
403 I, 3,32 | lepšímu životu, žehná dětem a všem prokazuje dobro“ (tamtéž).~
404 I, 3,32 | spojují hodnoty zasvěcení a světskosti. Prožívají své
405 I, 3,32 | Prožívají své zasvěcení ve světě a ve spojení se světem (srov.
406 I, 3,32 | 6: AAS 40 (1948), 285) a tak „se snaží vše ovlivňovat
407 I, 3,32 | duchem evangelia k posile a růstu církve jako těla Kristova“ (
408 I, 3,32 | církevnímu společenství, a to podle vlastního způsobu
409 I, 3,33 | řeholníci „vydávají... jasné a skvělé svědectví, že svět
410 I, 3,33 | svět nemůže být přetvořen a Bohu zasvěcen bez ducha
411 I, 3,33 | svatého (srov. Řím 5, 5), a svým chováním projevovat
412 I, 3,33 | přilnuly k tajemství Krista a církve ve všech jejích oblastech.
413 I, 3,33 | obohacováním se stává výmluvnějším a účinnějším úkol zasvěceného
414 I, 3,33 | oči všech na budoucí pokoj a ukazovat ostatním bratřím
415 I, 3,33 | ukazovat ostatním bratřím a sestrám jako poslední cíl
416 I, 3,34 | aby církev žila v plném a absolutním odevzdání jedinému
417 I, 3,34 | soustředěna na Snoubencovy pokyny a na přijetí jeho daru. U
418 I, 3,34 | přijetí jeho daru. U Petra a ostatních apoštolů se zvláště
419 I, 3,34 | naznačen v církevní službě, a činí z nich nástroje Ducha
420 I, 3,34 | slova, slavení svátostí a pastýřskou péči. Především
421 I, 3,34 | se církev stává plodnou a rozmnožuje ve svém lůně
422 I, 3,34 | která pomáhá ke zrození a rozmnožení božského života
423 I, 3,34 | stopách Marie, nové Evy, a vyjadřuje svou duchovní
424 I, 3,34 | bezpodmínečným odevzdáním a živým svědectvím přispěl
425 I, 3,34 | službě prostředky ke spáse a v zasvěceném životě pozvání
426 I, 4,35 | uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli“ (Mt 17, 6).
427 I, 4,35 | zakoušejí svou nepatrnost a z toho pramenící pocity
428 I, 4,35 | Připomíná lidem Boží dokonalost a zároveň je podněcuje naléhavou
429 I, 4,35 | hlubokou nutnost obrácení a svatosti. Jak zdůraznila
430 I, 4,35 | člověk žil pouze z Pána a tak aby Bůh byl všechno
431 I, 4,35 | proměněnou Kristovu tvář a vydávaly o ní svědectví
432 I, 4,35 | vydávaly o ní svědectví a zároveň aby samy žily „proměněným“
433 I, 4,35 | církve byli vždy světci a světice zdrojem a počátkem
434 I, 4,35 | světci a světice zdrojem a počátkem obnovy. Dnes velmi
435 I, 4,35 | velmi potřebujeme svaté a musíme o ně Boha vytrvale
436 I, 4,35 | poslání v dnešní církvi a my jim musíme k plnění tohoto
437 I, 4,35 | mundi (7. 12. 1985), Il A, 4: Ench. Vat. 9, 1753.)
438 I, 4,35 | lásky k Bohu i k bližnímu a zároveň svědectvím o Božím
439 I, 4,35 | služby Pánu, škola lásky a svatosti, cesta nebo stav
440 I, 4,35 | theologiae, II–II, q. 184, a. 5, ad 2; Il–II, q. 186,
441 I, 4,35 | 5, ad 2; Il–II, q. 186, a. 2, ad 1). Ne náhodou existuje
442 I, 4,35 | skvělá svědectví svatosti a vykonaly významná, velkolepá
443 I, 4,35 | vykonaly významná, velkolepá a odvážná díla evangelizace
444 I, 4,35 | odvážná díla evangelizace a služby.~
445 I, 4,36 | 36. V následování Krista a lásce k jeho osobě nacházíme
446 I, 4,36 | svatosti v zasvěceném životě a které je zvláště dnes třeba
447 I, 4,36 | zakladatelskému charizmatu a zvláště duchovnímu dědictví
448 I, 4,36 | horlivému nadšení zakladatelů a zakladatelek, což je sám
449 I, 4,36 | svatého, se snáze objevují a vroucněji prožívají základní
450 I, 4,36 | jiná než nekonečná láska, a chudoba prohlubuje onen
451 I, 4,36 | chudoba prohlubuje onen hlad a žízeň po spravedlnosti,
452 I, 4,36 | zcela přilnula, s Bohem a o Bohu mluvila – jak se
453 I, 4,36 | pohledem upřeným stále více a více na Krista učí se lidé
454 I, 4,36 | úkolu, který je třeba plnit, a snášet i utrpení pro šíření
455 I, 4,36 | aby se jím nechaly řídit a podporovat, a to jak na
456 I, 4,36 | nechaly řídit a podporovat, a to jak na své duchovní cestě,
457 I, 4,36 | i v životě společenství a při apoštolské práci, aby
458 I, 4,36 | vztah, třebaže v různých a rozmanitých, navzájem odlišných
459 I, 4,36 | zakladatelském charizmatu, a to proto, že zde převládá „
460 I, 4,36 | zcela se připodobnit Kristu a vydávat svědectví o jednom
461 I, 4,36 | Kongregace pro řeholní a sekulární společnosti a
462 I, 4,36 | a sekulární společnosti a Kongregace pro biskupy,
463 I, 4,36 | vzájemné vztahy mezi biskupy a řeholníky v církvi Mutuae
464 I, 4,36 | aspekt pak má být obsažen a vyjádřen v původní tradici
465 I, 4,36 | původní tradici institutu a v jeho řeholi, konstituci
466 I, 4,36 | jeho řeholi, konstituci a statutech (srov. Propositio
467 I, 4,37 | pokračovaly ve vynalézavé činnosti a svatosti svých zakladatelů
468 I, 4,37 | svatosti svých zakladatelů a zakladatelek a tak dávaly
469 I, 4,37 | zakladatelů a zakladatelek a tak dávaly odpověď na znamení
470 I, 4,37 | přizpůsobovat novým podmínkám a vztahům, vždy však zcela
471 I, 4,37 | poslušnosti vůči Božímu vanutí a názoru církve. Stále je
472 I, 4,37 | vracet k řeholi, neboť v ní a v konstituci je shrnuta
473 I, 4,37 | odpovídají současným potřebám a zároveň setrvávají v duchu
474 I, 4,38 | Modlitba a askeze: duchovní zápas ~
475 I, 4,38 | k svatosti je přijímáno a může být rozvíjeno pouze
476 I, 4,38 | svůj charakter moudrosti a duchovnosti; modlitba, aby
477 I, 4,38 | nezapomínala hledět na Boha a zároveň také být schopna
478 I, 4,38 | nějaký spor skončí bez lásky a odpuštění (...). Všichni
479 I, 4,38 | mohl promlouvat On, kdy a jak bude chtít, a nám by
480 I, 4,38 | On, kdy a jak bude chtít, a nám by bylo umožněno vnímat
481 I, 4,38 | prostoru pro modlitbu mysli a kontemplaci a konání pravidelné
482 I, 4,38 | modlitbu mysli a kontemplaci a konání pravidelné měsíční
483 I, 4,38 | měsíční duchovní obnovy a cvičení.~ Je také nezbytné
484 I, 4,38 | skutečnému rozvoji svatosti a také nyní jsou mu velkou
485 I, 4,38 | která napomáhá ovládání a usměrňování sklonů lidské
486 I, 4,38 | věrnosti svému povolání a následovaly Ježíše na jeho
487 I, 4,38 | Dále musí být rozpoznány a přemáhany rozmanité nástrahy,
488 I, 4,38 | totiž často strojí ďábel a skrývají se přitom pod zdáním
489 I, 4,38 | poznával dnešní společnost a tak mohl snáze odpovídat
490 I, 4,38 | oslabení duchovní horlivosti a duše dojde k jisté úhoně.
491 I, 4,38 | výše než ostatní věřící, a na druhé straně nutnost
492 I, 4,38 | straně nutnost náležité a patřičné přípravy může přejít
493 I, 4,38 | zvolí světský způsob života a lidské hodnoty rozvíjí výlučně
494 I, 4,38 | musí být nejprve očištěny a přivedeny ke světlu evangelia.~
495 I, 4,38 | aby získal jeho požehnání a milost hledět na něho (srov.
496 I, 4,38 | aby rozšířily své srdce a otevřely je pro přijetí
497 I, 4,39 | aby tak byla podporována a posilována touha každého
498 I, 4,39 | vroucí přání obrátit se a obnovit se v nitru, a přitom
499 I, 4,39 | se a obnovit se v nitru, a přitom se prohlubovala potřeba
500 I, 4,39 | potřeba opravdovější modlitby a porozumění pro bližního,
1-500 | 501-1000 | 1001-1500 | 1501-1564 |