1-500 | 501-739
Chapter,Paragraph,Number
1 Uvod, 0,1 | život, který má svůj základ v Kristově příkladu a učení,
2 Uvod, 0,1 | Božího království, které již v dějinách působí, ale očekává
3 Uvod, 0,1 | očekává dosud své završení v nebesích. V průběhu staletí
4 Uvod, 0,1 | své završení v nebesích. V průběhu staletí existovalo
5 Uvod, 0,2 | církevnímu společenství v celé rozmanitosti svého
6 Uvod, 0,2 | i za všechny ty, kdo se v hloubi svého nitra zvláštním
7 Uvod, 0,2 | života, který je přítomen v církvi ve všech částech
8 Uvod, 0,2 | evangelizace a doprovází ji v různých oblastech, kde jsou
9 Uvod, 0,2 | I když se může zdát, že v některých oblastech světa
10 Uvod, 0,2 | celkové darování sebe Bohu v Kristu není vůbec v rozporu
11 Uvod, 0,2 | Bohu v Kristu není vůbec v rozporu s kulturou a historií
12 Uvod, 0,2 | životnosti lze pozorovat také v mnišských institutech pravoslavných
13 Uvod, 0,2 | začíná nebo se znovu objevuje v církvích a církevních společenstvích
14 Uvod, 0,3 | zasvěcený život nachází v samém srdci církve a má
15 Uvod, 0,3 | pomoci a podpoře církve v dobách minulých, ale je
16 Uvod, 0,3 | darem pro Boží lid rovněž v době současné i budoucí,
17 Uvod, 0,3 | potýkají některé instituty v jistých oblastech světa,
18 Uvod, 0,3 | jistých oblastech světa, v nás nemohou vzbuzovat pochyby
19 Uvod, 0,3 | Romano 29. 9. 1994, s. 4). V dějinách se mohou vyskytovat
20 Uvod, 0,4 | Zasvěcený život a jeho úloha v církvi a ve světě“. Proto
21 Uvod, 0,4 | církvi a ve světě“. Proto mám v úmyslu vyložit v této apoštolské
22 Uvod, 0,4 | Proto mám v úmyslu vyložit v této apoštolské adhortaci
23 Uvod, 0,4 | církevním společenství, v němž se všechna obdarování
24 Uvod, 0,4 | plnila úlohu církve ve světě. V posledních letech se ukázala
25 Uvod, 0,4 | jejich zvláštní poslání v církvi. Společenství církve
26 Uvod, 0,5 | Činnost Ducha v různých formách zasvěceného
27 Uvod, 0,5 | sám podnítil a které dosud v církevní struktuře existují –
28 Uvod, 0,5 | 43), který má své kořeny v evangeliu a v každé době
29 Uvod, 0,5 | své kořeny v evangeliu a v každé době přináší církvi
30 Uvod, 0,5 | vyzdvihnout tento stálý prvek v dějinách církve: řadu zakladatelů
31 Uvod, 0,5 | evangelium vybrali Krista, a to v bratrské službě především
32 Uvod, 0,5 | 87 (1995), 580). Zvláště v této službě je zřetelně
33 Uvod, 0,5 | dílo Ducha svatého, který v průběhu staletí rozmnožuje
34 Uvod, 0,5 | milostí a tím stále znovu v církvi i ve světě, v čase
35 Uvod, 0,5 | znovu v církvi i ve světě, v čase i prostoru zpřítomňuje
36 Uvod, 0,6 | křesťanství a také nyní se v jejich zemích rozvíjejí,
37 Uvod, 0,6 | života církve nechyběli v ní muži a ženy, kteří poznávali,
38 Uvod, 0,6 | kteří tajemným způsobem v skrytosti byli schopni obohacovat
39 Uvod, 0,6 | úmyslem přeměnit svět a život v očekávání věčného patření
40 Uvod, 0,6 | vlastního majetku prožívané v posvátném společenství kláštera
41 Uvod, 0,6 | společenství kláštera nebo v poustevnické samotě (srov.
42 Uvod, 0,6 | praktikoval mnišský život v jeho rozmanitých formách,
43 Uvod, 0,6 | jeho rozmanitých formách, v podobě klášterní či poustevnické.
44 Uvod, 0,6 | shodě vnitřní život a práci v rámci evangelijní povinnosti
45 Uvod, 0,7 | Bohu, jehož existence je v křesťanských společenstvích
46 Uvod, 0,7 | konečně církev bude žít v plnosti lásky ke svému snoubenci
47 Uvod, 0,7 | neustálé přebývání s Pánem.~ V poslední době se také znovu
48 Uvod, 0,8 | naznačují budoucí slávu.~ V samotě a mlčení skrze naslouchání
49 Uvod, 0,8 | života stále více rozšiřovaly v mladých církevních společenstvích
50 Uvod, 0,8 | evangelia, a to zvláště v těch oblastech světa, kde
51 Uvod, 0,9 | Apoštolský řeholní život ~ 9. V západním světě vyrostly
52 Uvod, 0,9 | západním světě vyrostly v průběhu věků mnohé jiné
53 Uvod, 0,9 | společnosti řeholního života, v nichž nesčetní lidé, kteří
54 Uvod, 0,9 | zvláštním charizmatem a v rámci trvalé formy společného
55 Uvod, 0,9 | rozmanité je svědectví, v němž se jako v zrcadle odrážejí
56 Uvod, 0,9 | svědectví, v němž se jako v zrcadle odrážejí četné dary,
57 Uvod, 0,9 | nově vznikající potřeby. V jejich stopách šli další,
58 Uvod, 0,9 | aby řeholníci a řeholnice v každé době nacházeli svůj
59 Uvod, 0,9 | době nacházeli svůj vzor v Ježíši Kristu a svou modlitbou
60 Uvod, 0,10 | dárcem rozmanitých darů, také v dnešní době podnítil vznik
61 Uvod, 0,10 | vyznáváním evangelijních rad v situaci současné společnosti,
62 Uvod, 0,10 | jeho službě, jejich činnost v životních podmínkách společných
63 Uvod, 0,10 | duchovenské sekulární společnosti, v nichž kněží, patřící do
64 Uvod, 0,10 | podle vlastního charizmatu. V duchovních bohatstvích svého
65 Uvod, 0,11 | zvláštní formu života, která v minulých stoletích vydala
66 Uvod, 0,11 | svatosti a apoštolátu, zvláště v oblasti charity a misijního
67 Uvod, 0,12 | se projevuje také dnes: i v posledních desetiletích,
68 Uvod, 0,12 | počáteční pokusy, které si v církvi teprve hledají svou
69 Uvod, 0,12 | existujících stejně jako v těch, které vznikají nově.~
70 Uvod, 0,13 | tohoto podnětného setkání, v jehož průběhu nepřestával
71 Uvod, 0,13 | dary pravdy a lásky.~ V těchto letech obnovy prožíval
72 Uvod, 0,13 | i ostatní způsoby života v církvi, obtížné a namáhavé
73 Uvod, 0,13 | vyznačoval list křesťanům v Antiochii z jeruzalémského
74 Uvod, 0,13 | katechezi o zasvěceném životě v církvi. Ukázali jsme v ní
75 Uvod, 0,13 | životě v církvi. Ukázali jsme v ní zásady, obsažené v dokumentech
76 Uvod, 0,13 | jsme v ní zásady, obsažené v dokumentech 2. vatikánského
77 Uvod, 0,13 | pro vlastní úvahy synody v celém průběhu jejích intenzívních
78 Uvod, 0,13 | života. uskutečňovaného v onom trojím způsobu zasvěcení,
79 Uvod, 0,13 | osoby zasvěceného života, v těsném spojení s církví
80 I, 0,14 | zasvěceného života je třeba hledat v onom zvláštním vztahu, který
81 I, 0,14 | díky jedinečnému povolání a v síle zvláštního daru Ducha
82 I, 0,14 | zvláštního daru Ducha svatého. V ní se totiž uskutečňuje
83 I, 0,14 | srov. Propositio 3, C).~ V evangeliu nacházíme mnoho
84 I, 0,14 | na zářící Kristovu tvář v tajemství jeho proměnění.
85 I, 0,14 | Jeroným: „Krista hledej v samotě a modli se sám na
86 I, 0,14 | ze Saint Thierry: „(Život v samotě) nejvíce oslavil
87 I, 0,14 | nejvíce oslavil sám Pán a v jeho přítomnosti po něm
88 I, 0,14 | nevidí nic než „pouze Ježíše“ v ponížení jeho lidské přirozenosti
89 I, 0,15 | To je můj milovaný syn, v něm mám zalíbení, toho poslouchejte!“
90 I, 0,15 | je rozhodujícím okamžikem v Kristově poslání. Je to
91 I, 0,15 | poslání. Je to zjevení, které v duších učedníků posiluje
92 I, 0,15 | následování Krista, vidí v něm hlavní smysl svého života,
93 I, 0,15 | bratří i pro celý svět. V nich jako ozvěnou zaznívají
94 I, 0,16 | 16. Otcova výzva v okamžiku extáze vybízí tři
95 I, 0,16 | důvěrného přátelství vyplývá v řeholním životě možnost
96 I, 0,16 | tajemství, které se uskutečňuje v církvi.~ Uvnitř jednoty
97 I, 0,16 | pastýře, který vede svůj lid v čase mezi „již“ a „ještě
98 I, 0,16 | pokud je to možné, obnovit v sobě „způsob života, který
99 I, 0,16 | od Otce přijímá a vše mu v lásce odevzdává (srov. Jan
100 I, 1,17 | Patření na slávu Pána Ježíše v ikoně proměnění odkrývá
101 I, 1,17 | srov. 1 Kor 7, 32-34).~ V tom spočívá celý význam
102 I, 1,18 | Skrze Syna: v Kristových stopách ~
103 I, 1,18 | srov. Mt 19, 27), aby žili v jeho těsné blízkosti (srov.
104 I, 1,18 | s ním sdíleli jeho život v čistotě, chudobě a poslušnosti,
105 I, 1,18 | mu připodobnit. „Životem v poslušnosti, bez majetku
106 I, 1,18 | poslušnosti, bez majetku a v čistotě“ (sv. František
107 I, 1,18 | tom, že Ježíš je příklad, v němž každá ctnost dosahuje
108 I, 1,18 | Totiž jeho způsob života v čistotě, chudobě a poslušnosti
109 I, 1,18 | To je příčinou toho, proč v křesťanské tradici se vždy
110 I, 1,19 | V Duchu: posvěceni Duchem
111 I, 1,19 | Trojice se objevila: Otec v hlase, Syn v člověku, Duch
112 I, 1,19 | objevila: Otec v hlase, Syn v člověku, Duch v jasném oblaku“:
113 I, 1,19 | hlase, Syn v člověku, Duch v jasném oblaku“: sv. Tomáš
114 I, 1,19 | přítomnosti zmrtvýchvstalého Pána v dějinách.~ S pronikavou
115 I, 1,19 | připodobnění s Kristem, nosí v sobě paprsek nedostupného
116 I, 1,19 | vedené Duchem k tomu, aby v sobě objevovala rysy svého
117 I, 1,20 | která podivuhodně působí v církvi“ (2. vatikánský koncil,
118 I, 1,20 | obdivuhodných věcí, které v křehké přirozenosti povolaných
119 I, 1,20 | milosti, které Bůh působí v těch, které on miluje a
120 I, 1,20 | záři tvé lásky zvěstuji a v nadšení hledím na toto nevýslovné
121 I, 1,20 | božské údy, které mě uvádějí v úžas.“ (Simeon Novus Theologus,
122 I, 1,20 | které zanechává Trojice v dějinách, aby lidé mohli
123 I, 1,21 | Odlesk života Trojice v evangelijních radách ~
124 I, 1,21 | najevo lásku, kterou k Otci v jednotě Ducha svatého má
125 I, 1,21 | nekonečné lásky, kterou se v hloubi trinitárního tajemství
126 I, 1,21 | 5) a vybízí k odpovědi v plnosti lásky vůči Bohu
127 I, 1,21 | projevuje ve vtělení Slova a v jeho vykupitelské smrti.~
128 I, 1,21 | a nikoli otrocké služby, v níž se rozvíjí vědomí vlastních
129 I, 1,21 | osoby usilují o to, aby v Kristu žily jako ti, kteří
130 I, 1,21 | lidí; vtěleného Syna, který v jedno shromažďuje vykoupené,
131 I, 1,22 | život „těsněji napodobuje a v církvi ustavičně zpřítomňuje“ (
132 I, 1,22 | Jan 17, 19): jeho život v čistotě, poslušnosti a chudobě
133 I, 1,22 | na kříži“ (Flp 2, 7-8). V tomto postavení podřízenosti
134 I, 1,22 | sám přijímá formu života v panenství (celibátu) a ukazuje
135 I, 1,22 | jeho chudoby se projevuje v tom, že daruje Otci vše,
136 I, 2,23 | Tábor po Kalvárii ~ 23. V lesku zářící událost proměnění
137 I, 2,23 | smrti, kterou měl podstoupit v Jeruzalémě“ (Lk 9, 31).
138 I, 2,23 | Jan 12, 32; 19, 34.37). V pohledu na ukřižovaného
139 I, 2,24 | zasvěceného života ~ 24. V různých formách života,
140 I, 2,24 | života, které Duch svatý v průběhu staletí probudil,
141 I, 2,24 | krásný na zemi; krásný v lůně matky, krásný v náruči
142 I, 2,24 | krásný v lůně matky, krásný v náruči rodičů; krásný ve
143 I, 2,24 | svých zázracích, krásný v bičování; krásný je, když
144 I, 2,24 | krásný na kříži, krásný v hrobě, krásný na nebi. Slyšte
145 I, 2,24 | Syna a Ducha svatého a že v ní žije. Tím působí, že
146 I, 2,24 | žije. Tím působí, že se v církvi zachovává živé vědomí:
147 I, 2,24 | života, kteří často žijí v obtížných situacích, dokonce
148 I, 2,24 | obtížných situacích, dokonce i v pronásledování a mučednictví.
149 I, 2,24 | dosvědčována a posilována v pokoře skrytého života,
150 I, 2,24 | pokoře skrytého života, v přijetí bolestí, aby „tím
151 I, 2,24 | Kristových útrap“ (Kol 1, 24), v mlčenlivém sebezáporu, v
152 I, 2,24 | v mlčenlivém sebezáporu, v jejich odevzdání do svaté
153 I, 2,24 | odevzdání do svaté Boží vůle, v klidné vytrvalosti i tam,
154 I, 2,24 | zasvěcené osoby prožívají v ustavičných modlitbách za
155 I, 2,24 | modlitbách za potřeby bližních, v nezištné velkodušné službě
156 I, 2,25 | naplnění nachází pak především v zasvěceném životě. Neboť
157 I, 2,25 | především tím, že budou v sobě stále prohlubovat vědomí,
158 I, 2,25 | hlásání evangelia.~ V každé době, ale zvlášť v
159 I, 2,25 | V každé době, ale zvlášť v dnešní společnosti, která
160 I, 2,25 | církev snažit, aby byla v každodenních situacích všedního
161 I, 2,25 | života viditelná a přítomná. V této oblasti církev očekává
162 I, 2,26 | horlivosti i ke svědectví. V prvotní církvi byl Pánův
163 I, 2,26 | vatikánský koncil, LG 42).~ V této perspektivě lépe chápeme
164 I, 2,26 | musí žít touhou po setkání, v němž by se s ním konečně
165 I, 2,26 | protože „my máme svou vlast v nebi“ (Flp 3, 20). To jediné
166 I, 2,27 | blahoslavenství, který také v současné lidské společnosti
167 I, 2,27 | Eschatologické zaměření zde přechází v úkol, aby se Království
168 I, 2,27 | tvé!“ (Mt 6, 10)~ Kdo v bdění očekává, až se naplní
169 I, 2,27 | kteří ohlašují obnovu světa v Kristu. Na západě je mnišství
170 I, 2,27 | Boha a je neklidný, dokud v něm nespočine (srov. sv.
171 I, 2,28 | prvotního hříchu počatá – v sobě nejdokonaleji zrcadlí
172 I, 2,28 | Kristem, se ještě prohlubuje v životě zasvěcených osob...
173 I, 2,28 | životě zasvěcených osob... V jednotlivých společnostech
174 I, 2,28 | Byla vybrána Pánem, který v ní chtěl uskutečnit tajemství
175 I, 2,28 | sama dala souhlas, aby se v ní Boží Slovo stalo tělem,
176 I, 2,28 | Josefem žije vedle Krista v skrytosti Nazareta, je se
177 I, 2,28 | bez jakýchkoli podmínek. V ní, „ve stánku Ducha svatého“ (
178 I, 2,28 | toho zasvěcená osoba vidí v Panně Marii také Matku v
179 I, 2,28 | v Panně Marii také Matku v nejvyšším smyslu toho slova.
180 I, 2,28 | Jan 19, 26), nabývají v životě zasvěceného člověka
181 I, 3 | III. V církvi a pro církev ~
182 I, 3,29 | jsme zde“: zasvěcený život v tajemství církve ~ 29.
183 I, 3,29 | úlohou zasvěceného života v tajemství církve. Teologická
184 I, 3,29 | zasvěceného života vstoupila v posledních letech na nové
185 I, 3,29 | 2. vatikánského koncilu. V jeho světle lze pochopit,
186 I, 3,29 | zasvěcený život, od počátku v církvi přítomný, v ní nikdy
187 I, 3,29 | počátku v církvi přítomný, v ní nikdy nemůže chybět:
188 I, 3,29 | podnětu Ducha svatého pozvolna v průběhu staletí přecházel
189 I, 3,29 | průběhu staletí přecházel v různé mnohotvárné formy
190 I, 3,30 | zvláštní zasvěcení ~ 30. V církevní tradici jsou řeholní
191 I, 3,30 | skutečnosti každý, kdo se v Kristu znovu narodil, je
192 I, 3,30 | síly daru Ducha svatého žil v čistotě, která odpovídá
193 I, 3,30 | odpovídá jeho postavení, v poslušnosti vůči Bohu a
194 I, 3,30 | poslušnosti vůči Bohu a církvi a v rozumné zdrženlivosti vůči
195 I, 3,30 | svatosti, která spočívá v dokonalosti lásky (srov.
196 I, 3,30 | svátost kněžství nachází v tomto zasvěcení jedinečnou
197 I, 3,30 | zvláštní pomoc k tomu, aby opět v sobě zakoušel plnost Kristova
198 I, 3,30 | povaze vlastního charizmatu. V osobě kněze dosahuje povolání
199 I, 3,31 | Pána Ježíše uskutečňuje v různých podobách, mezi nimiž
200 I, 3,31 | Pro své znovuzrození v Kristu mají všichni věřící
201 I, 3,31 | napomáhají růstu Kristova těla v dějinách a jeho zvláštního
202 I, 3,31 | a biřmování jsou všichni v církvi posvěcováni, avšak
203 I, 3,31 | poslání, aby pokračovali v apoštolské službě. Osoby
204 I, 3,31 | přivádí je k tomu, aby v celibátu, chudobě a poslušnosti
205 I, 3,32 | života zasvěceného ~ 32. V tomto harmonicky sladěném
206 I, 3,32 | tedy při hlásání evangelia v oblasti světské má zvláštní
207 I, 3,32 | ed. cit., 425-128).~ V oblasti projevování svatosti
208 I, 3,32 | samotného Krista. Proto se právě v něm nejhojněji ukazují evangelijní
209 I, 3,32 | předjímá ten budoucí čas, v němž bude dosažena plnost
210 I, 3,32 | které je již nyní tajuplně v zárodku a v tajemství přítomno (
211 I, 3,32 | nyní tajuplně v zárodku a v tajemství přítomno (srov.
212 I, 3,32 | vykonávají zasvěcené osoby v sekulárních společnostech,
213 I, 3,32 | sekulárních společnostech, kde v jedinečném souladu spojují
214 I, 3,32 | poslání církve spočívá tedy v jedinečném svědectví křesťanského
215 I, 3,32 | svědectví křesťanského života, v tom, že napomáhají k uspořádání
216 I, 3,32 | světských věcí podle Boha, nebo v tom, že svou spoluprací
217 I, 3,32 | členové–duchovní, je použit v kán. 713, § 3).~
218 I, 3,33 | zvláštní poslání: vychovávat v pokřtěných živé vědomí základních
219 I, 3,33 | Zasvěcený život, tak jak je v církvi prožíván, dává se
220 I, 3,34 | 34. Zvláštní význam má v zasvěceném životě jeho snoubenecký
221 I, 3,34 | požadavku, aby církev žila v plném a absolutním odevzdání
222 I, 3,34 | něhož dostává všechna dobra. V tomto snoubeneckém svazku,
223 I, 3,34 | Zvlášť významný je v tomto ohledu text Nového
224 I, 3,34 | apoštoly ve večeřadle, když v modlitbách očekávali příchod
225 I, 3,34 | plodnosti, který je naznačen v církevní službě, a činí
226 I, 3,34 | vždy viděl největší vzor v postavě panenské snoubenky
227 I, 3,34 | rozmnožení božského života v duších (sv. Terezie od Dítěte
228 I, 3,34 | Manuscrits autobiographiques B, 2 v: Toužím „být tvou snoubenkou,
229 I, 3,34 | pak křesťanský lid nachází v kněžské službě prostředky
230 I, 3,34 | službě prostředky ke spáse a v zasvěceném životě pozvání
231 I, 4,35 | proměnění Páně se sice různí v detailech, všechna však
232 I, 4,35 | totiž vždy, když stojí tváří v tvář Boží slávě, zakoušejí
233 I, 4,35 | jsou povolány k tomu, aby v kontemplaci hleděly na proměněnou
234 I, 4,35 | velmi těžkých situacích v průběhu celých dějin církve
235 I, 4,35 | svého zvláštního poslání v dnešní církvi a my jim musíme
236 I, 4,35 | synody, když prohlásili: „V dlouhé historii církve byl
237 I, 4,35 | zasvěcených osob, které v průběhu staletí vydaly slavná
238 I, 4,36 | Věrnost charizmatu ~ 36. V následování Krista a lásce
239 I, 4,36 | se týkají růstu svatosti v zasvěceném životě a které
240 I, 4,36 | dědictví každého institutu. V této věrnosti vůči horlivému
241 I, 4,36 | niterného společenství s ním, v živé škole služby Bohu i
242 I, 4,36 | všeho toho, co člověku brání v oné lehkostí, která ho otevírá
243 I, 4,36 | své duchovní cestě, tak i v životě společenství a při
244 I, 4,36 | tento trojí vztah, třebaže v různých a rozmanitých, navzájem
245 I, 4,36 | podobách, se obecně projevuje v každém zakladatelském charizmatu,
246 I, 4,36 | mezi biskupy a řeholníky v církvi Mutuae relationes (
247 I, 4,36 | má být obsažen a vyjádřen v původní tradici institutu
248 I, 4,36 | původní tradici institutu a v jeho řeholi, konstituci
249 I, 4,37 | znamení doby, která nás v současnosti obklopují (srov.
250 I, 4,37 | překážky, které přicházejí v každodenních situacích.
251 I, 4,37 | vztahům, vždy však zcela v poslušnosti vůči Božímu
252 I, 4,37 | posilovat přesvědčení, že v hledání plnější podobnosti
253 I, 4,37 | vatikánský koncil, PC 2).~ V tomto duchu je dnes každý
254 I, 4,37 | se vracet k řeholi, neboť v ní a v konstituci je shrnuta
255 I, 4,37 | vracet k řeholi, neboť v ní a v konstituci je shrnuta cesta
256 I, 4,37 | potřebám a zároveň setrvávají v duchu původního záměru.~
257 I, 4,38 | může být rozvíjeno pouze v tiché adoraci tváří v tvář
258 I, 4,38 | pouze v tiché adoraci tváří v tvář nekonečné Boží transcendenci: „
259 I, 4,38 | 16: AAS 87 (1995), 762.) V praxi zde hraje velkou roli
260 I, 4,38 | duchovní formace může časem v osobách zasvěcených působit,
261 I, 4,38 | hodnoty rozvíjí výlučně v pozemském rozměru. Podpora
262 I, 4,38 | něho (srov. Gn 32, 23-31). V této události z biblických
263 I, 4,39 | dokonalosti. „Je nutné, aby se v každém věřícím vzbudila
264 I, 4,39 | obrátit se a obnovit se v nitru, a přitom se prohlubovala
265 I, 4,39 | To umožňuje lidem růst v modlitbě, aby tak byli schopni
266 I, 4,40 | smrti, kterou měl podstoupit v Jeruzalémě“ (Lk 9, 31). „
267 I, 4,40 | snad právě proto, jeví se v okruhu celého křesťanského
268 II | jako znamení společenství v církvi ~
269 II, 1,41 | ty, které chtěl, aby byli v jeho blízkosti a učili se
270 II, 1,41 | jakousi novou rodinu, do níž v průběhu staletí měli pak
271 II, 1,41 | lidí, kteří chválili Boha v hluboce prožívané jednotě (
272 II, 1,41 | přebývání Trojice, která tak v dějinách rozděluje dary
273 II, 1,41 | společenství tří božských osob. V životě církve je mnoho způsobů
274 II, 1,41 | je mnoho způsobů a forem, v nichž se toto bratrské společenství
275 II, 1,41 | požadavek bratrství byl v církvi živě pociťován jako
276 II, 1,41 | Rozvíjením bratrské lásky v životě společenství v každé
277 II, 1,41 | lásky v životě společenství v každé jeho formě zřetelně
278 II, 1,42 | Bratrský život v lásce ~ 42. Bratrský
279 II, 1,42 | chápaný jako společný život v lásce, je zjevným znamením
280 II, 1,42 | zvláštní péčí je rozvíjen v řeholních institutech a
281 II, 1,42 | učedníci, se snaží uskutečňovat v životě Pánovo „nové přikázání“
282 II, 1,42 | především teologickým prostorem, v němž každý může zakoušet
283 II, 1,42 | vlastní prvotní inspirace.~ V této souvislosti mají zvláštní
284 II, 1,42 | způsoby, jak zachovat a uvádět v činnost v rozmanitých historických
285 II, 1,42 | zachovat a uvádět v činnost v rozmanitých historických
286 II, 1,43 | Úloha autority ~ 43. V zasvěceném životě vždy měla
287 II, 1,43 | tak pro realizaci poslání. V současné době plné hledání
288 II, 1,43 | i apoštolské cestě.~ V situacích, kde se každý
289 II, 1,44 | Péče o staré a nemocné má v bratrském životě zvláštní
290 II, 1,44 | místo, tím spíše dnes, kdy v některých oblastech roste
291 II, 1,44 | apoštolská práce spíše než v činnosti spočívá ve svědectví
292 II, 1,44 | situace, příprava pro službu v roli duchovního vůdce, zpovědníka,
293 II, 1,44 | vůdce, zpovědníka, průvodce v modlitbě (srov. Kongregace
294 II, 1,45 | příkladu prvních křesťanů v Jeruzalémě, kteří setrvávali
295 II, 1,45 | Jeruzalémě, kteří setrvávali v apoštolském učení, ve společné
296 II, 1,45 | učení, ve společné modlitbě, v přijímání eucharistie a
297 II, 1,45 | ukazovat příklady společenství, v nichž vzájemná podřízenost
298 II, 1,45 | odpuštění uzdravuje rány a v každém jednotlivci se posiluje
299 II, 1,45 | posiluje touha po jednotě. V takových společenstvích
300 II, 1,46 | silou, která vede k víře v Krista... Tak společenství
301 II, 1,46 | který je třeba si osvojit v církvi bojující“, které
302 II, 1,46 | vyjadřuje podobnou touhu: „V srdci církve, své matky,
303 II, 1,46 | Manuscrits autobiographiques B, 3 v.) Tato svědectví zjevně
304 II, 1,46 | zakladatelé a zakladatelky v různých staletích a v odlišných,
305 II, 1,46 | zakladatelky v různých staletích a v odlišných, rozmanitých a
306 II, 1,46 | odstředivým tendencím, které jsou v dnešní době velmi silné.~
307 II, 1,46 | zasvěcené osoby zaujímají v církvi zvláštní místo, jejich
308 II, 1,46 | nachází sílu a účinnost v jejich svědectví synovské
309 II, 1,46 | synovské lásky, která se v oblasti prorocké misie všech
310 II, 1,47 | kvasem misijního společenství v církvi všeobecné, protože
311 II, 1,47 | 1 Kor 13, 13), spojuje v celek všechny různosti a
312 II, 1,47 | různosti a všem dává sílu v apoštolském úsilí o vzájemnou
313 II, 1,47 | silný rozkvět křesťanství v těch nejmladších církvích,
314 II, 1,47 | společností života apoštolského. V průběhu staletí si zachovaly
315 II, 1,47 | misijnímu dílu, při němž v některých případech prokázaly
316 II, 1,47 | povolání k zasvěcenému životu i v těch nejmladších církvích
317 II, 1,47 | zasvěcený život je schopen v rámci katolické jednoty
318 II, 1,48 | tvoří součásti Božího lidu, v nichž „je opravdu přítomna
319 II, 1,48 | byla důkladně prozkoumána a v následných dokumentech přijata.
320 II, 1,48 | rozvoje pastorační péče v diecézi. Charizmata zasvěceného
321 II, 1,48 | vytváření vztahů bratrské lásky v místní církvi.~ Různé
322 II, 1,48 | prohlubovali a stále zvětšovali v souladu s neustálým vzrůstem
323 II, 1,48 | mezi biskupy a řeholníky v církvi Mutuae relationes (
324 II, 1,48 | institutům jistá autonomie, v jejímž rámci mohou udržovat
325 II, 1,48 | zasvěceného života přijímat a brát v úvahu a dávat jim prostor
326 II, 1,48 | úvahu a dávat jim prostor v plánech pastorační činnosti
327 II, 1,48 | plánech pastorační činnosti v diecézi. Zvláštní starost
328 II, 1,48 | mají věnovat institutům v rámci diecézního práva,
329 II, 1,48 | místního ordináře. Diecéze, v níž by chyběl zasvěcený
330 II, 1,48 | života, který Duch svatý v místní církvi probouzí a
331 II, 1,49 | spolupracovat s biskupem v oblasti evangelizace, katecheze
332 II, 1,49 | které jsou ve skutečnosti v rozporu s potřebami řádného
333 II, 1,49 | diskutovány i realizovány v laskavém a otevřeném dialogu
334 II, 1,50 | vznik aktivní spolupráce v pastorační oblasti, je velmi
335 II, 1,50 | apoštolských aktivitách, které v jejich diecézi hodlají realizovat,
336 II, 1,50 | hodlají realizovat, aby tak v praxi vznikala potřebná
337 II, 1,50 | předem dohodnutých zásad. V této věci může velmi pomoci,
338 II, 1,50 | které by spolupracovaly v příslušné oblasti a projednávaly
339 II, 1,50 | dialogů, které probíhaly v duchu vzájemné úcty a lásky
340 II, 1,51 | Bratrství v rozděleném a nespravedlivém
341 II, 1,51 | obnovovala dialog lásky, v největší míře tam, kde jsou
342 II, 1,51 | největší míře tam, kde jsou v dnešním světě místa etnických
343 II, 1,51 | se vydat, aby jí dosáhly. V jejich středu stojí společnosti
344 II, 1,51 | schopno vyrovnávat odlišnosti v harmonický celek.~ Společenství
345 II, 1,51 | blahoslavenství, místy, v nichž láska, která čerpá
346 II, 1,51 | mezinárodní společnosti mají v dnešní epoše, která se vyznačuje
347 II, 1,52 | dokonalého bratrství, které v jejich každodenním úkolu
348 II, 1,52 | řeholních řádech jsou aktuální i v dnešní době: „Chválím všechny...
349 II, 1,52 | a není divu, jestliže v tomto vyhnanství, v církvi
350 II, 1,52 | jestliže v tomto vyhnanství, v církvi dosud putující, je
351 II, 1,52 | připraveny mnohé příbytky v jednom domě, tak zde jsou
352 II, 1,52 | tak zde jsou mnohé řády v jedné církvi. Zde jsou rozdíly
353 II, 1,52 | církvi. Zde jsou rozdíly v milostech, tam budou rozdíly
354 II, 1,52 | která je zde i tam, spočívá v tom, že je jedna láska.“ (
355 II, 1,53 | rozličných vlastních charizmat, v nichž se odráží tajemství
356 II, 1,53 | úkolů spojovaly, především v těch zemích, kde díky různým
357 II, 1,53 | při hledání Božího úradku v dnešním historicky obtížném
358 II, 1,53 | shromáždění řeholních konferencí v Brazílii (11. 7. 1986):
359 II, 1,53 | sekulárních společností, aby byly v trvalém a pevném kontaktu
360 II, 1,53 | konferencím vlastních zemí. V souladu s dokumentem Mutuae
361 II, 1,53 | tento vztah byl stálý, což v budoucnosti umožní, aby
362 II, 1,53 | rozvoj misijního díla i v jednotlivých místních církvích.~
363 II, 1,54 | církvi jako společenství je v posledních letech i skutečnost,
364 II, 1,54 | podobu duchovní, naopak v společnostech apoštolských
365 II, 1,54 | apoštolských se projevují v různých formách pastorační
366 II, 1,54 | vztahy s ostatními věřícími v obvyklých situacích každodenního
367 II, 1,54 | řádů nebo třetího řádu, že v dějinách vztahů mezi laiky
368 II, 1,56 | zasvěceného života spočívá v tom, že věrní laici patří
369 II, 1,56 | patří k různým institutům v nové formě takzvaných přidružených
370 II, 1,56 | podle požadavků dnešní doby v určitých kulturních poměrech,
371 II, 1,56 | institutu, ovšem tak, aby v žádném případě neutrpěla
372 II, 1,56 | danému institutu, musí být v souladu s jeho záměry a
373 II, 1,56 | autority. Takže pokud jim stojí v čele laici, musí podávat
374 II, 1,56 | iniciativách, především pak v těch společnostech a institucích,
375 II, 1,56 | zářivou sílu evangelia.~ V posledních letech se mnoho
376 II, 1,56 | církevních hnutí, která se v naší době objevila. Většinou
377 II, 1,57 | co se týká postavení ženy v různých sociálních podmínkách
378 II, 1,57 | sociálních podmínkách i v církvi. Zároveň však je
379 II, 1,57 | uvažování, pojetí svého místa v dějinách a jeho posuzování,
380 II, 1,57 | bod chápe svou existenci v církvi jakožto existenci
381 II, 1,57 | církvi jakožto existenci ženy v církvi, může svým dílem
382 II, 1,57 | jak ve vědomí církve, tak v každodenním životě uznávána
383 II, 1,58 | otevřít ženám možnost účasti v různých oblastech a na všech
384 II, 1,58 | darů uvnitř církve. Také v teologických, kulturních
385 II, 1,58 | způsob vnímání, a to ne pouze v oblasti, která se přímo
386 II, 1,58 | zasvěceného života žen, ale i v chápání víry ve všech jejích
387 II, 1,58 | vysvětlování jeho působení v nitru věřícího člověka.
388 II, 1,58 | přínosu zasvěcených žen v oblasti rozvoje vědy, mravů,
389 II, 1,58 | snad i rozhodující roli v myšlení a konání... Jejich
390 II, 1,58 | napodobit příklady ‚kultury v převaze mužské‘, aby tak
391 II, 1,58 | hlubšímu poznání poslání ženy v dnešní době ženské společnosti
392 II, 1,58 | dílu. To se může projevit v rozmanitých činnostech,
393 II, 1,58 | rozmanitých činnostech, např. v oblasti evangelizace, vzdělávání,
394 II, 1,58 | evangelizace, vzdělávání, v účasti na formaci budoucích
395 II, 2 | dílo Ducha svatého: věrnost v novosti ~
396 II, 2,59 | zasluhuje ženský zasvěcený život v klášterech s klauzurou,
397 II, 2,59 | svým milovaným Pánem. Život v klauzuře, který sestává
398 II, 2,59 | eschatologické církve, která bude žít v Boží blízkosti a patřit
399 II, 2,59 | Venite seorsum (15. 8. 1969), V: AAS 61 (1969), 685). Ve
400 II, 2,59 | přebývání s Pánem. Panny žijící v klauzuře si volí pro svůj
401 II, 2,59 | totiž žít pouze pro Boha v Ježíši Kristu (srov. Řím
402 II, 2,59 | komůrku lidského srdce, v níž je každý volán, aby
403 II, 2,59 | budoucí završení všech věcí v Kristu Ježíši, kdy se církev „
404 II, 2,59 | charizmatu zůstaly věrné životu v klauzuře. Díky jejich příkladu
405 II, 2,59 | a naprosto oddaného Bohu v kontemplaci. Jako výraz
406 II, 2,59 | pevné disciplíny. Vše, co v této věci synoda zdůraznila,
407 II, 2,59 | klauzura, která existuje v různých formách a stupních –
408 II, 2,60 | ať mužů nebo žen, samo v plnosti vytváří stav profese
409 II, 2,60 | kněžské svěcení nebo ne.~ V souladu s učením 2. vatikánského
410 II, 2,60 | ocenění toho způsobu života, v němž řeholní bratři, ať
411 II, 2,60 | charakter a záměry, které v sobě nezahrnují službu svátostného
412 II, 2,60 | plné a hlubší bratrství v celé církvi.“ (Jan Pavel
413 II, 2,60 | základní rozměr bratrství v Kristu, na kterém se mají
414 II, 2,60 | bratři“ (Mt 23, 8).~ V souladu s rozhodnutím generální
415 II, 2,60 | řeholních bratří nic nebrání v tom, aby někteří jejich
416 II, 2,60 | Jiné pak je povolání bratří v těch společnostech, které
417 II, 2,60 | srov. CIC, kán. 588 § 2). V těchto společnostech je
418 II, 2,61 | jako bratrská společenství, v nichž všichni členové –
419 II, 2,61 | zvoleny postupy, které budou v souladu s jejím zákonným
420 II, 2,62 | 62. Duch svatý, který v různých dobách probudil
421 II, 2,62 | zasvěceného života, nepřestává v církvi působit. Ve společnostech,
422 II, 2,62 | nových komunit spočívá často v tom, že jsou to skupiny
423 II, 2,62 | někteří křesťanští manželé v různých církevních společenstvích
424 II, 2,62 | může církev ukazovat světu v celé plnosti bohatství různých
425 II, 2,62 | těžkými zkouškami, které v průběhu staletí statečně
426 II, 2,62 | společnostmi, které vznikly v naší době.~ Tak tedy
427 II, 3,63 | změny i úbytek povolání v některých oblastech světa
428 II, 3,63 | i sama jejich přítomnost v některých místních církvích
429 II, 3,63 | místních církvích se nachází v ohrožení. Podobně jako i
430 II, 3,63 | ohrožení. Podobně jako i jindy v historii hrozí některým
431 II, 3,63 | způsobem vést ke ztrátě důvěry v evangelijní hodnotu zasvěceného
432 II, 3,63 | zasvěceného života, který v církvi vždy bude existovat
433 II, 3,63 | poslání zasvěceného života v církvi, které má význam
434 II, 3,63 | lásky, která se projevuje v životě jednotlivců i společností.
435 II, 3,63 | svědectví o své pevné důvěře v Pána dějin, v jehož rukách
436 II, 3,63 | pevné důvěře v Pána dějin, v jehož rukách jsou staletí
437 II, 3,63 | také způsoby, jimiž chce v čase udělovat svoje dary.
438 II, 3,63 | osoby k ještě pevnější víře v Kristovu smrt a zmrtvýchvstání,
439 II, 3,64 | povolání, a jejich existence v budoucnosti je podmíněna
440 II, 3,64 | zasvěcenému životu jsou hojnější v mladých církvích nebo v
441 II, 3,64 | v mladých církvích nebo v těch, které prošly pronásledováním
442 II, 3,64 | zatímco naopak ubývají v zemích tradičně bohatých
443 II, 3,64 | Je třeba vkládat důvěru v Pána Ježíše, který nepřestává
444 II, 3,64 | rozkvět zasvěceného života v mnoha národech, musíme zároveň
445 II, 3,64 | zvěstováním a náležitou výchovou v lidech povolaných k řeholnímu
446 II, 3,64 | na podněty Ducha svatého v srdcích povolaných osob.~
447 II, 3,64 | Jestliže tedy rozkvět povolání v mnoha zemích světa povzbuzuje
448 II, 3,64 | zároveň jejich nedostatek v jiných oblastech nesmí vést
449 II, 3,64 | spolupráci s místními církvemi, v aktivní účasti na jejich
450 II, 3,64 | probouzení povolání, zvláště v náležité péči o pastoraci
451 II, 3,65 | okamžicích života, ale i v běžných denních situacích,
452 II, 3,66 | který skrze Ducha svatého v srdcích mladých lidí vytváří
453 II, 3,66 | Pána a hodnotu charizmatu, v němž se toto následování
454 II, 3,66 | dány vztahy s kulturou, v níž potom každý jednotlivec
455 II, 3,66 | své pastorační poslání. V tomto formačním úkolu ať
456 II, 3,67 | vztah ke společenství, je v společnostech zasvěceného
457 II, 3,67 | místem samo společenství. V něm je možné zároveň poznávat
458 II, 3,67 | obtíže společného života. V bratrském společenství se
459 II, 3,67 | aspekt zasvěcení. Proto v době počáteční formace v
460 II, 3,67 | v době počáteční formace v společnostech zasvěceného
461 II, 3,67 | praktické příklady činnosti, v níž by se prostřednictvím
462 II, 3,67 | své vlastní kultuře, tak v té, do které ji posléze
463 II, 3,67 | nesnadnému umění života v jednotě, vzájemného prolínání
464 II, 3,68 | tak jeho zvláštní poslání v církvi.~ Synodní otcové
465 II, 3,68 | podle původního charizmatu, v němž by jasně a dynamicky
466 II, 3,68 | které je třeba jít, aby bylo v plnosti dosaženo spirituality
467 II, 3,68 | institutu novým pokolením, aby v rozdílných nových kulturních
468 II, 3,68 | si zachovat téhož ducha v různých obdobích své existence,
469 II, 3,68 | cestě k plné zralosti víry v Krista.~ Je-li tedy pravda,
470 II, 3,68 | něhož se tato osoba obrací v hloubi svého nitra k Božímu
471 II, 3,68 | znamení Boží přítomnosti. V dnešní době, kdy náboženské
472 II, 3,68 | očima víry „vidět“ Boha v tom světě, který o jeho
473 II, 3,69 | všech životních okolností v nitru prožívá ztotožnění
474 II, 3,69 | která bude člověka utvářet v každém dni jeho života (
475 II, 3,69 | každý institut vyjádřil v rámci svého ratio institutionis
476 II, 3,69 | vlastní život usměrňovat. V žádném období života se
477 II, 3,69 | jako není žádný lidský věk, v němž bychom si mohli myslet,
478 II, 3,70 | V dynamické síle věrnosti ~
479 II, 3,70 | duchovní mládí se projevuje v tom, že člověk v každém
480 II, 3,70 | projevuje v tom, že člověk v každém období života hledá
481 II, 3,70 | ed. cit., s. 52-57).~ V zasvěceném životě první
482 II, 3,70 | zasvěceném životě první roky, v nichž je člověk plně nasazen
483 II, 3,70 | sestry, kteří by jim pomáhali v plnosti prožívat mladistvou
484 II, 3,70 | nadšenou lásku ke Kristu.~ V následujícím období vzniká
485 II, 3,70 | původní volby. Toto je období, v němž se hledají zásadní
486 II, 3,70 | tohoto období existence. V něm totiž dochází k očištění
487 II, 3,70 | je postupně méně aktivní, v některých případech i v
488 II, 3,70 | v některých případech i v důsledku nemoci nastoupí
489 II, 3,70 | místa nebo úkolu, obtíže v práci nebo neúspěchy v apoštolské
490 II, 3,70 | obtíže v práci nebo neúspěchy v apoštolské činnosti, neshody,
491 II, 3,70 | vyprahlost, smutek, problémy v mezilidských vztazích, silná
492 II, 3,70 | jak na úrovni osobní, tak v rámci společenství. Především
493 II, 3,70 | společenství. Především je v takové době nezbytná blízkost
494 II, 3,70 | a moudrý nástroj formace v rukách Otce, jako zápas
495 II, 3,70 | ne pouze psychologický, v němž vlastní „já“ bojuje
496 II, 3,71 | pomáhat na cestě rozvoje v oblasti růstu osobnosti
497 II, 3,71 | zaujímá zcela jistě život v Duchu. V něm osoba zasvěcená
498 II, 3,71 | zcela jistě život v Duchu. V něm osoba zasvěcená znovu
499 II, 3,71 | klid i vyrovnanost, dospívá v každodenním přijímání výzev
500 II, 3,71 | na cestě k plné svobodě. V dnešní situaci nabývá zvláštního
1-500 | 501-739 |