1-500 | 501-578
Chapter,Paragraph,Number
1 Uvod, 0,1 | způsob následování Krista, že se mu totiž zcela odevzdali
2 Uvod, 0,1 | s Kristem a tak jako on se věnovali službě Bohu a bratřím.
3 Uvod, 0,2 | církev takový význam, že jsme se rozhodli na prahu nového
4 Uvod, 0,2 | zasvěcených i za všechny ty, kdo se v hloubi svého nitra zvláštním
5 Uvod, 0,2 | forem a způsobů.~ I když se může zdát, že v některých
6 Uvod, 0,2 | charakteristiky, a začíná nebo se znovu objevuje v církvích
7 Uvod, 0,2 | Kristovým učedníkům. Toto vědomí se stává podnětem pro ekumenismus
8 Uvod, 0,3 | izolovaný a oddělený, ale že se týká celé církve. Biskupové
9 Uvod, 0,3 | často potvrdili: „jedná se o naši věc“ (srov. Propositio
10 Uvod, 0,3 | Propositio 2). Skutečně se zasvěcený život nachází
11 Uvod, 0,3 | snoubenky církve ke spojení se svým jediným snoubencem (
12 Uvod, 0,3 | současné i budoucí, protože se nejhlubším způsobem dotýká
13 Uvod, 0,3 | 44).~ Nesnáze, s nimiž se dnes potýkají některé instituty
14 Uvod, 0,3 | 1994, s. 4). V dějinách se mohou vyskytovat jeho různé
15 Uvod, 0,4 | biskupského synodu na setkání, kde se uvažovalo o tématu „Zasvěcený
16 Uvod, 0,4 | církevním společenství, v němž se všechna obdarování spojují,
17 Uvod, 0,4 | světě. V posledních letech se ukázala nutnost lépe definovat
18 Uvod, 0,4 | stejnost, ale dar Ducha, který se projevuje skrze rozmanitost
19 Uvod, 0,5 | bohatství! Na konci synody jsem se já sám rozhodl, že je nutné
20 Uvod, 0,6 | křesťanství a také nyní se v jejich zemích rozvíjejí,
21 Uvod, 0,6 | tajemství smrti a vzkříšení. Tak se stávali nositeli kříže (
22 Uvod, 0,6 | staurophoroi) a usilovali o to stát se nositeli Ducha (pneumatophoroi).
23 Uvod, 0,6 | B).~ Také na západě se od prvních století církve
24 Uvod, 0,6 | vyhledali Boha a zcela se mu odevzdali „a ničemu nedávali
25 Uvod, 0,6 | 21 a 72, 11). Také dnes se mniši snaží prožívat ve
26 Uvod, 0,6 | pozemské existence, dokud se nerozzáří ta druhá, nebeská.~
27 Uvod, 0,7 | naději, že dnes opět, jak se zdá, rozkvétá starobylý
28 Uvod, 0,7 | svazku s církví a odevzdávají se do její služby, i když zůstávají
29 Uvod, 0,7 | Pánem.~ V poslední době se také znovu objevila praxe
30 Uvod, 0,7 | posvěcují svůj stav, aby se zcela oddali modlitbě a
31 Uvod, 0,8 | napodobují Krista modlícího se na hoře, vydávají svědectví
32 Uvod, 0,8 | Lze si proto přát, aby se různé formy kontemplativního
33 Uvod, 0,9 | nichž nesčetní lidé, kteří se odřekli světa, veřejným
34 Uvod, 0,9 | zachovávání evangelijních rad se zcela odevzdali Bohu, ve
35 Uvod, 0,9 | rozmanité je svědectví, v němž se jako v zrcadle odrážejí
36 Uvod, 0,9 | stopách šli další, kteří se snažili slovem i skutkem
37 Uvod, 0,10 | nové požadavky, s nimiž se dnes setkává církev, když
38 Uvod, 0,10 | celkové přináležitosti k Bohu se oddávají zcela jeho službě,
39 Uvod, 0,10 | přispívají k tomu, aby se ve společnosti upevňovala
40 Uvod, 0,10 | vlastní společnosti, zasvěcují se Kristu a uskutečňují evangelijní
41 Uvod, 0,12 | 12. Věčné mládí církve se projevuje také dnes: i v
42 Uvod, 0,12 | již existujícím, ale rodí se z nových duchovních a apoštolských
43 Uvod, 0,12 | na malé skupinky. Jinak se jedná o jakési počáteční
44 Uvod, 0,12 | darů Ducha svatého, které se navzájem doplňují.~ Duch
45 Uvod, 0,13 | výsledky práce synody, obracíme se touto svou apoštolskou adhortací
46 Uvod, 0,13 | ve stejném duchu, jakým se vyznačoval list křesťanům
47 Uvod, 0,13 | Když ho přečetli, velmi se zaradovali nad jeho povzbudivým
48 Uvod, 0,13 | jednání synody, jichž jsme se po celou dobu účastnili.
49 Uvod, 0,13 | účastnili. Současně jsme se snažili zprostředkovat celému
50 Uvod, 0,13 | vatikánského koncilu, který se stal výchozím bodem pro
51 Uvod, 0,13 | adhortaci s láskou, modlíme se, aby pokračovalo stále hlubší
52 Uvod, 0,13 | způsobem vstříc rodícím se výzvám.~~~
53 I, 0,14 | daru Ducha svatého. V ní se totiž uskutečňuje jakási
54 I, 0,14 | proměnění. K této „ikoně“ se totiž vztahuje celá starobylá
55 I, 0,14 | Kassian: „Odešel sám na horu se modlit, a tím nám ukázal
56 I, 0,14 | hledej v samotě a modli se sám na hoře s Ježíšem“ (
57 I, 0,14 | s hory“: učedníci, kteří se těšili z Kristova důvěrného
58 I, 0,14 | věčného života, a náhle se vracejí do každodenní všednosti,
59 I, 0,14 | přirozenosti a jsou vyzváni, aby se vrátili do údolí, aby tam
60 I, 0,15 | jako světlo. A hle – ukázal se jim Mojžíš a Eliáš, jak
61 I, 0,15 | s ním rozmlouvají. Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi: „
62 I, 0,15 | oblak, a hle – z oblaku se ozval hlas: „To je můj milovaný
63 I, 0,15 | padli tváří k zemi a velmi se báli. Ježíš přistoupil,
64 I, 0,15 | Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte, nebojte
65 I, 0,15 | řekl: „Vstaňte, nebojte se!“ Pozdvihli oči a neviděli
66 I, 0,15 | proměněnou Kristovu tvář, aby se posilnila ve víře a později
67 I, 0,15 | přebývat s tebou, zcela se ti odevzdat, k tobě jedinému
68 I, 0,16 | nový rozměr pozvání, s nímž se sám Ježíš na počátku svého
69 I, 0,16 | Kristova tajemství, které se uskutečňuje v církvi.~
70 I, 0,16 | Kristova světla, které „se odráží na tváři církve“ (
71 I, 0,16 | ukazovat na Syna Božího, který se stal člověkem a je eschatologickýrn
72 I, 0,16 | srov. Mt 10, 37), což se vyžaduje vlastně od každého
73 I, 0,16 | smysl svého života, ale také se snaží, pokud je to možné,
74 I, 0,16 | milovaného i milujícího, který se raduje jedině z vůle Otce (
75 I, 0,16 | Zasvěcený život, který se tímto „napodobováním“ ztotožňuje
76 I, 1,17 | této výzvy, těsně spojené se silou vnitřní přitažlivosti,
77 I, 1,17 | přitažlivosti, povolaná osoba se odevzdává lásce Boha, který
78 I, 1,17 | své výlučné službě, a cele se zasvěcuje jemu a jeho úmyslu
79 I, 1,18 | které s sebou nese zřeknutí se všeho (srov. Mt 19, 27),
80 I, 1,18 | 515-517). Člověk, který se jím nechá uchvátit, nemůže
81 I, 1,18 | Krista Ježíše“, pro něhož se toho všeho zřekl a „považuje
82 I, 1,18 | života. Toto rozhodnutí zříci se všeho a následovat Pána (
83 I, 1,18 | výslovnou touhu celkově se mu připodobnit. „Životem
84 I, 1,18 | čistotě, chudobě a poslušnosti se jeví být nejradikálnější
85 I, 1,18 | proč v křesťanské tradici se vždy hovořilo o nesmírné
86 I, 1,18 | jeho první učednice, která se rozhodla sloužit Božímu
87 I, 1,18 | Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova!“ (
88 I, 1,19 | Ducha svatého („Celá Trojice se objevila: Otec v hlase,
89 I, 1,19 | mě, Hospodine, a dal jsem se přemluvit.“ (20, 7) Duch
90 I, 1,19 | poslání přijali za své. Když se nechají vést Duchem po cestě
91 I, 1,19 | neustálého očišťování, stávají se den za dnem lidmi podle
92 I, 1,19 | Zdroji světla. Tímto způsobem se zasvěcený život stává jedinečně
93 I, 1,20 | tím, že je hlásají. Pokud se zasvěcená osoba nechá vést
94 I, 1,20 | nevýslovné světlo. Nořím se do své mysli a uvažuji o
95 I, 1,20 | jaký jsem byl a čím jsem se stal. Ó, věc podivuhodná!
96 I, 1,20 | jaké místo zaujmout, k čemu se přiblížit, kde umístit tyto
97 I, 1,20 | SCh 156, 178-179.) Tak se stává zasvěcený život jednou
98 I, 1,21 | eschatologickou podstatu, kterou se vyznačuje každý křesťanský
99 I, 1,21 | nekonečné lásky, kterou se v hloubi trinitárního tajemství
100 I, 1,21 | který „ačkoli bohatý, stal se pro nás chudým“ (2 Kor 8,
101 I, 1,21 | nás chudým“ (2 Kor 8, 9), se tato reálná chudoba stává
102 I, 1,21 | osoby. Je to dar, který se vylévá ve stvoření a plně
103 I, 1,21 | vylévá ve stvoření a plně se projevuje ve vtělení Slova
104 I, 1,21 | nikoli otrocké služby, v níž se rozvíjí vědomí vlastních
105 I, 1,21 | prožívání daru evangelijních rad se stále opravdovější a větší
106 I, 1,22 | Otcovo posvěcení a naopak se mu sám zasvěcuje kvůli lidem (
107 I, 1,22 | rukou Otce (srov. Lk 2, 49). Se synovskou poslušností přijímá
108 I, 1,22 | služebníka: „... sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost
109 I, 1,22 | majetků: „Ačkoli bohatý, stal se pro vás chudým, abyste vy
110 I, 1,22 | Dokonalá velikost jeho chudoby se projevuje v tom, že daruje
111 I, 2,23 | Lk 9, 43-45). Na kříži se nejjasněji projeví jeho
112 I, 2,23 | chudoba dojde ke zřeknutí se všeho; jeho poslušnost dospěje
113 I, 2,23 | 26-27). Jeho úmysl zcela se odevzdat Boží lásce je důsledkem
114 I, 2,24 | blíže a hlouběji, čím více se nachází pod Kristovým křížem.
115 I, 2,24 | Kristovým křížem. Ten, který se lidským očím při své smrti
116 I, 2,24 | ní žije. Tím působí, že se v církvi zachovává živé
117 I, 2,24 | hojnosti Boží lásky, která se vylévá na člověka, velikým
118 I, 2,24 | pokušení. Toto ustavičně a se statečností hodnou hlubokého
119 I, 2,25 | vlastní těm institutům, které se věnují poslání ad gentes
120 I, 2,25 | 21) a zásadním způsobem se spolupodílí na obnově světa.~
121 I, 2,25 | nezištná služba Bohu, která se může uskutečnit díky Kristově
122 I, 2,25 | svatého.~ Zasvěcené osoby se stanou misionáři především
123 I, 2,25 | jsou nebo co mají, a zbavit se každé přítěže, která by
124 I, 2,25 | absolutní odpověď lásky. Tak se mohou stát opravdovým znamením
125 I, 2,25 | přesto přijímá řeč znamení, se má církev snažit, aby byla
126 I, 2,25 | doporučujeme důrazně, spolu se synodními otci, řeholníkům
127 I, 2,26 | budoucího života, který se tak uskutečňuje již nyní
128 I, 2,26 | touhou po setkání, v němž by se s ním konečně jednou a navždy
129 I, 2,26 | té dychtivosti „ponořit se zcela do planoucí výhně
130 I, 2,27 | budoucí Království, projevuje se činností a snahou, aby již
131 I, 2,27 | spásu světa. Svými dary se zasvěcené osoby stávají
132 I, 2,27 | zde přechází v úkol, aby se Království stále více vytvářelo
133 I, 2,27 | Kdo v bdění očekává, až se naplní Kristova zaslíbení,
134 I, 2,27 | k pesimismu. Jeho naděje se opírá o Boží příslib, který
135 I, 2,27 | Bůh učinil, a bdění, než se konečně naplní naděje. Hlásání
136 I, 2,28 | ve svém vztahu s Kristem, se ještě prohlubuje v životě
137 I, 2,28 | protože sama dala souhlas, aby se v ní Boží Slovo stalo tělem,
138 I, 2,28 | v skrytosti Nazareta, je se svým synem při rozhodujících
139 I, 2,28 | veřejného působení. Tak se stává Panna Maria učitelkou
140 I, 2,28 | zasvěcení Otci, spojení se Synem a vnímavosti vůči
141 I, 2,28 | miloval ji a ve shodě se svým povoláním ji rozhodně
142 I, 3,29 | ale ještě více ho pojí se společenstvím učedníků,
143 I, 3,30 | a plnějšího připodobnění se Kristu slibem evangelijních
144 I, 3,30 | Ve skutečnosti každý, kdo se v Kristu znovu narodil,
145 I, 3,30 | panenství, ani zřeknutí se materiálních hodnot, ani
146 I, 3,31 | 31. Církevní život se podle záměru Pána Ježíše
147 I, 3,31 | vzájemné vztahy. U těch se nyní chceme na chvíli zastavit.~
148 I, 3,31 | dílem Ducha svatého, opírá se o svátost křtu a biřmování
149 I, 3,31 | království Boží tím, že se zabývají časnými věcmi a
150 I, 3,31 | Osoby zasvěcené, které se vydávají na cestu evangelijních
151 I, 3,32 | samotného Krista. Proto se právě v něm nejhojněji ukazují
152 I, 3,32 | účast na zmrtvýchvstání, se již nebudou vdávat ani ženit,
153 I, 3,32 | svou snoubenku a obětoval se za ni“ (2. vatikánský koncil,
154 I, 3,32 | 41).~ Z tohoto pohledu se všechny cesty zasvěceného
155 I, 3,32 | sice odlišně, ale navzájem se doplňují. Řeholníci a řeholnice,
156 I, 3,32 | Řeholníci a řeholnice, kteří se zcela oddali kontemplaci,
157 I, 3,32 | zcela oddali kontemplaci, se zvláštním způsobem stávají
158 I, 3,32 | obrazem Krista, modlícího se na hoře (srov. tamtéž, 46).
159 I, 3,32 | zasvěcení ve světě a ve spojení se světem (srov. Pius XII.,
160 I, 3,32 | AAS 40 (1948), 285) a tak „se snaží vše ovlivňovat duchem
161 I, 3,33 | zasvěcený život působí, že se uprostřed Božího lidu ustavičně
162 I, 3,33 | svátostné posvěcení, kterého se nám Božím působením dostalo
163 I, 3,33 | v církvi prožíván, dává se do služby zasvěcení života
164 I, 3,33 | Tímto vzájemným obohacováním se stává výmluvnějším a účinnějším
165 I, 3,34 | srov. Sk 1, 13-14). Zde se nám podává živý obraz církve–
166 I, 3,34 | Petra a ostatních apoštolů se zvláště projevuje tento
167 I, 3,34 | rozměr vztahu, jehož silou se církev stává plodnou a rozmnožuje
168 I, 3,34 | duchovní plodnost tím, že se otevírá přijetí Slova, aby
169 I, 4,35 | padli tváří k zemi a velmi se báli“ (Mt 17, 6). Synoptická
170 I, 4,35 | vyprávění o proměnění Páně se sice různí v detailech,
171 I, 4,35 | tvář nezabránil tomu, aby se jich nezmocnil strach před
172 I, 4,35 | synoda, tento požadavek se týká zvláště zasvěceného
173 I, 4,35 | obrácení skrze zřeknutí se sebe sama, aby člověk žil
174 I, 4,35 | Společnosti zasvěceného života se svými sliby evangelijních
175 I, 4,36 | nacházíme některé prvky, které se týkají růstu svatosti v
176 I, 4,36 | sobě dar Ducha svatého, se snáze objevují a vroucněji
177 I, 4,36 | především k Otci, jehož vůli se snaží hledat s milující
178 I, 4,36 | Bohem a o Bohu mluvila – jak se říká o sv. Dominikovi (srov.
179 I, 4,36 | historica 16 (1935), 30) – aby se tak projevilo, jak ve všech
180 I, 4,36 | více a více na Krista učí se lidé vzdalovat od vnějších
181 I, 4,36 | zasvěcené připravuje k tomu, aby se jím nechaly řídit a podporovat,
182 I, 4,36 | navzájem odlišných podobách, se obecně projevuje v každém
183 I, 4,36 | hluboká touha duše zcela se připodobnit Kristu a vydávat
184 I, 4,37 | poslání, zatímco samotné formy se mohou vhodně přizpůsobovat
185 I, 4,37 | postaven před úkol znovu se vracet k řeholi, neboť v
186 I, 4,38 | totiž, věřící i nevěřící, se musí učit mlčení, ve kterém
187 I, 4,38 | Je také nezbytné aby se znovu objevovaly způsoby
188 I, 4,38 | strojí ďábel a skrývají se přitom pod zdáním nějakého
189 I, 4,38 | zasvěcených působit, že se cítí poněkud výše než ostatní
190 I, 4,38 | Chvályhodná touha osvědčit se jako bližní pro muže i ženy
191 I, 4,39 | dokonalosti. „Je nutné, aby se v každém věřícím vzbudila
192 I, 4,39 | svatosti, vroucí přání obrátit se a obnovit se v nitru, a
193 I, 4,39 | přání obrátit se a obnovit se v nitru, a přitom se prohlubovala
194 I, 4,39 | obnovit se v nitru, a přitom se prohlubovala potřeba opravdovější
195 I, 4,39 | přátelství s Bohem, tím více se uschopňují k tomu, aby svým
196 I, 4,39 | rozeznávat Boží vůli a sami se dávat do služeb velkodušných,
197 I, 4,39 | povahou svého bytí a života se začleňují do dynamismu celé
198 I, 4,40 | Vstaňte a nebojte se“: obnovená důvěra ~
199 I, 4,40 | Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: Vstaňte, nebojte
200 I, 4,40 | a řekl: Vstaňte, nebojte se!“ (Mt 17, 7) Stejně jako
201 I, 4,40 | tady.“ (Mt 17, 4) A přece se vždy jejich života dotýká
202 I, 4,40 | Vstaňte a nebojte se!“ Toto Pánovo povzbuzení
203 I, 4,40 | opustil všechno“ a tak se pro Krista „odvážil všeho“,
204 I, 4,40 | pojem ve zjevení, ke kterému se vztahují celé dějiny spásy
205 I, 4,40 | nezbytně obsaženo vše, co se týká tajemství kříže. Avšak
206 I, 4,40 | jakkoli strmá a nesnadná se jeví tato „cesta odchodu“,
207 I, 4,40 | nebo snad právě proto, jeví se v okruhu celého křesťanského
208 I, 4,40 | říká: „Vstaňte a nebojte se“.~~~
209 II, 1,41 | v jeho blízkosti a učili se podle jeho příkladu žít
210 II, 1,41 | církev napodobovala, když se chtěla vrátit k prvotnímu
211 II, 1,41 | způsobů a forem, v nichž se toto bratrské společenství
212 II, 1,41 | projevuje. Zasvěcenému životu se po zásluze přičítá, že účinně
213 II, 1,42 | znamením společenství církve. Se zvláštní péčí je rozvíjen
214 II, 1,42 | absolutní samotě nejen že se nevydělují ze společenství
215 II, 1,42 | jako Kristovi učedníci, se snaží uskutečňovat v životě
216 II, 1,42 | nové přikázání“ milovat se navzájem tak, jak nás miloval
217 II, 1,42 | Interrogatio 225: PG 31, 1231). To se uskutečňuje skrze vzájemnou
218 II, 1,43 | ve společenství, nemůže se nijak zříci svého úkolu,
219 II, 1,43 | cestě.~ V situacích, kde se každý radí sám se sebou,
220 II, 1,43 | situacích, kde se každý radí sám se sebou, je velmi obtížné
221 II, 1,43 | má stále navazovat dialog se svými bratry a sestrami,
222 II, 1,43 | bratry a sestrami, když se rozhoduje o tom, jak věci
223 II, 1,43 | musí mít možnost postarat se o zachování přijatých záměrů (
224 II, 1,45 | vlastního institutu, aby se tak každé společenství stalo
225 II, 1,45 | rány a v každém jednotlivci se posiluje touha po jednotě.
226 II, 1,46 | konání, který působí, že se církev rozrůstá do hloubky
227 II, 1,46 | do hloubky i do šíře. Pak se stane „život církevního
228 II, 1,46 | Tak společenství tím, že se otevírá misijní činnosti,
229 II, 1,46 | otevírá misijní činnosti, samo se stává misií“, ba dokonce
230 II, 1,46 | smysl pro církev, který se projevuje jejich účastí
231 II, 1,46 | podmínkách. Zasvěcené osoby se musí k těmto příkladům neustále
232 II, 1,46 | zřetelně dosvědčovat. To se týká především těch, kdo
233 II, 1,46 | týká především těch, kdo se věnují teologickému bádání
234 II, 1,46 | svědectví synovské lásky, která se v oblasti prorocké misie
235 II, 1,47 | neúnavnou horlivost, když se ochotně dávaly do služeb
236 II, 1,47 | nebývalé hrdinství.~ Zde se projevuje rys všeobecnosti
237 II, 1,48 | způsobu apoštolátu, které se ve změněných podmínkách
238 II, 1,48 | instituty vzrůstaly a rozvíjely se ve shodě se záměrem zakladatele
239 II, 1,48 | a rozvíjely se ve shodě se záměrem zakladatele či zakladatelky
240 II, 1,49 | života jako milost, která se netýká pouze jednoho institutu,
241 II, 1,49 | užitek celé církvi. Bude se snažit podporovat osoby
242 II, 1,49 | službu církvi všeobecné se službou církvi místní, nemohou
243 II, 1,49 | službou církvi místní, nemohou se odvolávat na svou zvláštní
244 II, 1,49 | zdravého života církve. Sluší se naopak, aby pastorační záměry
245 II, 1,50 | biskupské konference by se měli účastnit konference
246 II, 1,50 | potěšením, že na synodě se nejen objevilo mnoho výpovědí
247 II, 1,50 | spiritualita společenství se u všech stále více prohlubovala.~
248 II, 1,51 | a nevědí, kterou cestou se vydat, aby jí dosáhly. V
249 II, 1,51 | nejubožejším. Tato společenství se mají stát místy naděje a
250 II, 1,51 | jako pramene společenství, se má stát způsobem života
251 II, 1,51 | mají v dnešní epoše, která se vyznačuje celosvětovými
252 II, 1,51 | bratrství, otázky týkající se celého světa nemohou omezovat
253 II, 1,52 | ostatními láskou. Všichni se navzájem potřebujeme: láska
254 II, 1,53 | především kladou za cíl, aby se zasvěcený život rozvíjel
255 II, 1,53 | vlastních charizmat, v nichž se odráží tajemství církve
256 II, 1,53 | zasvěceného života, aby se k plnění úkolů spojovaly,
257 II, 1,53 | je velké pokušení zavírat se do sebe, ke škodě samotného
258 II, 1,53 | vytvářeli příležitosti, kde by se nejen překonávaly eventuální
259 II, 1,53 | umožní, aby záměry, které se vyskytnou, mohly být neustále
260 II, 1,53 | spolupráce a společenství se stanou prospěšnými a zároveň
261 II, 1,53 | stanou prospěšnými a zároveň se zamezí chybným interpretacím
262 II, 1,53 | a biskupy, ale následně se projeví také rozvoj misijního
263 II, 1,54 | musí spojovat své síly, aby se ve vzájemné spolupráci a
264 II, 1,54 | misijním díle církve. Tak se stává obraz samotné církve
265 II, 1,54 | společnostech apoštolských se projevují v různých formách
266 II, 1,55 | jeho vlastní hranice, a tak se bude prohlubovat i možnost
267 II, 1,55 | zasvěcených osob a laiků se silněji rozvine i misijní
268 II, 1,55 | vydávání svědectví, aby se tak svět měnil podle Božího
269 II, 1,55 | laiků často způsobí, že se více prohloubí a odkryjí
270 II, 1,55 | duchovní interpretace a objeví se nové podněty pro obnovenou
271 II, 1,56 | zvláštní vydanost a podílejí se na kontemplativní i apoštolské
272 II, 1,56 | zřeteli, že aktivity, na nichž se podílejí laici, mají-li
273 II, 1,56 | pod jeho pravomocí, mohou se účastnit zvláštních forem
274 II, 1,56 | společnostech a institucích, které se snaží pomáhat nemocným a
275 II, 1,56 | V posledních letech se mnoho zasvěcených osob stalo
276 II, 1,56 | církevních hnutí, která se v naší době objevila. Většinou
277 II, 1,56 | obohacení, zvláště pokud se týče duchovní obnovy. Nelze
278 II, 1,56 | spiritualitou institutu. Bude se tedy třeba postarat, aby
279 II, 1,56 | tedy třeba postarat, aby se církevní hnutí realizovala
280 II, 1,56 | 82 (1990), 123–124), a to se souhlasem představených
281 II, 1,56 | představených a s podmínkou podvolit se jejich rozhodnutím.~
282 II, 1,57 | zdůrazněn na synodě, které se zúčastnilo mnoho žen, a
283 II, 1,57 | spravedlivě ohodnoceno vše, co se týká postavení ženy v různých
284 II, 1,58 | úvahám a rozhodnutím, která se jich bezprostředně dotýkají.~
285 II, 1,58 | zasvěcených žen, stejně jako mužů, se musí přizpůsobit novým potřebám
286 II, 1,58 | nabývá zvláštního významu se zřetelem na novou evangelizaci,
287 II, 1,58 | ne pouze v oblasti, která se přímo dotýká zasvěceného
288 II, 1,58 | společnosti, zvláště tam, kde se uvažuje o hodnotě ženy a
289 II, 1,58 | oddanosti Božímu dílu. To se může projevit v rozmanitých
290 II, 2,59 | spojení církve–snoubenky se svým milovaným Pánem. Život
291 II, 2,59 | jedinečné chudobě tím, že se naprosto zříkají všeho,
292 II, 2,59 | tajemství. Spolu s Ježíšem se i ony darují pro spásu světa.
293 II, 2,59 | vyplývá hojnost života, která se jeví jako radostné zvěstování
294 II, 2,59 | věcí v Kristu Ježíši, kdy se církev „ukáže se svým Ženichem
295 II, 2,59 | Ježíši, kdy se církev „ukáže se svým Ženichem ve slávě“ (
296 II, 2,59 | klauzuře. Díky jejich příkladu se stále objevuje mnoho povolání
297 II, 2,59 | ocenili požadavky, které se tu i jinde objevují a týkají
298 II, 2,59 | jinde objevují a týkají se pevné disciplíny. Vše, co
299 II, 2,59 | 4), bude řádně zváženo se zřetelem na proces obnovy,
300 II, 2,59 | spolupráce a pomoci k tomu, aby se chránila a podporovala hodnota
301 II, 2,60 | a velmi cenná díla a tak se podílejí na úkolu hlásání
302 II, 2,60 | Podle současné terminologie se „laickými společnostmi“ (
303 II, 2,60 | důvodu synodní otcové, aby se zabránilo každé pochybnosti
304 II, 2,60 | pochybnosti nebo zaměňování se světským charakterem věřících
305 II, 2,60 | bratrství v Kristu, na kterém se mají podílet spolu se všemi
306 II, 2,60 | kterém se mají podílet spolu se všemi muži a ženami, a všem
307 II, 2,60 | Druhý vatikánský koncil se k tomu výslovně nijak nevyjadřuje,
308 II, 2,60 | třeba také respektovat, když se jedná o otázku nástupu do
309 II, 2,60 | těch společnostech, které se nazývají „kněžské“, protože
310 II, 2,60 | bratři, to naznačuje, že se podílejí na všeobecném poslání
311 II, 2,60 | práci apoštolské, spolu se svou kněžskou službou.~
312 II, 2,61 | Tyto společnosti, které se nazývají „smíšené“, mají
313 II, 2,61 | ustanovena zvláštní komise, která se má zabývat zkoumáním těchto
314 II, 2,62 | nové společnosti, které se vyznačují určitými novými
315 II, 2,62 | úkol žít podle evangelia se projevuje různě, ale všeobecně
316 II, 2,62 | Na službě vedení a správy se podílejí kněží i laici,
317 II, 2,62 | rovině je nezbytné, aby se společně a všude projevovala
318 II, 2,62 | trpělivě očekává plody, které se objeví (srov. Mt 7, 16 a
319 II, 2,62 | nemá směřovat k tomu, aby se snižovala hodnota takového
320 II, 2,62 | pro nové aktivity, jeví se jako vhodné stanovit komisi,
321 II, 2,62 | požadují znamení času. Proto se může církev ukazovat světu
322 II, 2,62 | dialog a vzájemná výměna darů se společnostmi, které vznikly
323 II, 3,63 | některých místních církvích se nachází v ohrožení. Podobně
324 II, 3,63 | význam jako takové. To první se může měnit vzhledem ke změněným
325 II, 3,63 | nepřestane existovat.~ To se týká jak kontemplativní
326 II, 3,63 | života, tak i té, která se věnuje apoštolské práci.
327 II, 3,63 | životadárné Boží lásky, která se projevuje v životě jednotlivců
328 II, 3,63 | vědomím, že od žádného z nás se nevyžaduje úspěch, ale věrnost
329 II, 3,63 | neupadal, ale jeho úpadek se neprojevuje zmenšeným počtem
330 II, 3,63 | které musí hlásat, aby se samy stávaly zřetelným znamením
331 II, 3,64 | opravdovou výzvou, která se sice především obrací na
332 II, 3,64 | společnosti, avšak týká se celé církve. Nesmírné tělesné
333 II, 3,64 | samotné osoby zasvěcené, které se často ptají: cožpak jsme
334 II, 3,64 | zasvěceného života. Když se tedy radujeme z činnosti
335 II, 3,64 | usilovně pracovat na tom, aby se jasným zvěstováním a náležitou
336 II, 3,64 | každodenní odpověď, díky které se povolání stává historií
337 II, 3,64 | osoby nezbytná k tomu, aby se mohly stát jeho opravdovými
338 II, 3,64 | byla realizována tak, aby se stále více projevovala jako
339 II, 3,65 | synody formaci těch, kdo se chtějí zasvětit Bohu (srov.
340 II, 3,65 | směřuje především k tomu, aby se člověk připravoval k celkovému
341 II, 3,65 | připravoval k celkovému zasvěcení se Bohu skrze následování Krista
342 II, 3,65 | zasvěceného života je připodobnění se Pánu Ježíši a jeho celkovému
343 II, 3,65 | Ench. Vat. 9, 229), formace se chce zaměřit především na
344 II, 3,65 | formace všeobecná a úplná, má se týkat všech oblastí křesťanského
345 II, 3,65 | časový úsek, který tam, kde se jedná o povolání ke kněžství,
346 II, 3,65 | o povolání ke kněžství, se shoduje s předepsaným studijním
347 II, 3,66 | nejlepším učitelem každého, kdo se mu zasvěcuje. Avšak toto
348 II, 3,66 | hodnotu charizmatu, v němž se toto následování uskutečňuje.
349 II, 3,66 | následování uskutečňuje. Se světlem duchovní moudrosti
350 II, 3,66 | velmi závažným úkolům jeví se jako nesmírně potřebná formace
351 II, 3,67 | V bratrském společenství se každý učí žít pospolu s
352 II, 3,67 | odlišnosti a jeho limity. Učí se především sdílet s ostatními
353 II, 3,67 | příklady činnosti, v níž by se prostřednictvím dialogu
354 II, 3,67 | dosvědčovala schopnost přizpůsobit se podmínkám a iniciativní
355 II, 3,67 | druhé straně je nutné, aby se učila nesnadnému umění života
356 II, 3,68 | mužské i ženské, jedná-li se o společnosti laické. Totéž
357 II, 3,68 | krokem přivádí osobu, která se chce zasvětit Bohu, k osvojení
358 II, 3,68 | životadárný proces, během něhož se tato osoba obrací v hloubi
359 II, 3,68 | k Božímu Slovu a zároveň se učí umění hledat ve světě
360 II, 3,69 | i duchovní růst; rovněž se nikdo nemůže spolehnout
361 II, 3,69 | V žádném období života se nemůže člověk domnívat,
362 II, 3,70 | postupuje: duchovní mládí se projevuje v tom, že člověk
363 II, 3,70 | považovány za obtížné, protože se od života pod vedením druhých
364 II, 3,70 | Toto je období, v němž se hledají zásadní hodnoty.~
365 II, 3,70 | často doprovází obava, že se člověk nedokáže přizpůsobit
366 II, 3,70 | přizpůsobit novým časům, a proto se může projevit i jistá nesnášenlivost
367 II, 3,70 | 1990), 513-514) a zcela se připodobnit ke Kristu ukřižovanému,
368 II, 3,70 | plní Otcovu vůli a svěřuje se do jeho rukou, dokud mu
369 II, 3,70 | apoštolskou činností.~ Když se pak přiblíží čas ztotožnění
370 II, 3,70 | přiblíží čas ztotožnění se s poslední hodinou utrpení
371 II, 3,70 | pocit marnosti atd. Když se zachování věrnosti stane
372 II, 3,70 | Kristem. Všechny zkoušky se pak jeví vlastně jako prozíravý
373 II, 3,71 | výzev Božího slova a nechává se vést prvotní inspirací svého
374 II, 3,71 | potenciál, schopnost sdílet se s ostatními, především v
375 II, 3,71 | později vzniklým, přičemž se zároveň respektují změněné
376 II, 3,71 | a co nejvíce pružná, aby se služba od samého počátku
377 II, 3,71 | Konečně v oblasti charizmatu se shromažďují všechny jiné
378 III, 0,72 | všude šířili jeho dílo. To se zásadním způsobem dotýká
379 III, 0,72 | předpokládá celkové odevzdání se svému úkolu; ba dokonce
380 III, 0,72 | charizmatu, sám zasvěcený život se stává určitým posláním,
381 III, 0,72 | kontemplativní.~ Dříve než se poslání projeví vnějšími
382 III, 0,72 | zasvěceného života! Čím více se kdo stává podobným Kristu,
383 III, 0,72 | říci, že zasvěcená osoba se ocitá „v misijní situaci“
384 III, 0,72 | apoštolský, čím niterněji se spojí s Pánem Ježíšem, čím
385 III, 0,73 | teologický význam. Ve skutečnosti se za historickými událostmi
386 III, 0,73 | Rozpoznávání znamení doby se musí dít, jak zdůraznil
387 III, 0,73 | historických okolností.~ Někdy se zdá, že tyto četné otázky
388 III, 0,73 | zde bude prospěšné řídit se tím, co vždy zdůrazňovaly
389 III, 0,74 | důstojnosti a vlastní totožnosti, se s větší vnitřní shodou setkávají
390 III, 0,74 | správný pořádek života, v němž se od aktivního směřuje ke
391 III, 0,74 | tak zase je užitečné, aby se od kontemplativního duše
392 III, 0,74 | nadchlo, i aktivní život se stával dokonalejším. Aktivita
393 III, 1,75 | Boha k lidem: v něm samém se Bůh dal do služby člověku!
394 III, 1,75 | služby. Zasvěcený život se dává na cestu následování
395 III, 1,75 | Mt 20, 28), a vyznačuje se, přinejmenším v těch lepších
396 III, 1,75 | následuje totéž Slovo, které se stalo tělem (srov. Jan 1,
397 III, 1,75 | zapomíná na sebe a ponižuje se, aby sloužilo lidem. Osoby,
398 III, 1,75 | pokorným sebedarováním, které se vzdává všech soukromých
399 III, 1,75 | je adresována výzva, aby se vrátil na cesty vedoucí
400 III, 1,75 | dovedností. Pracuj, namáhej se, snášej také utrpení, abys
401 III, 1,75 | společnosti spočívá v tom, že se odevzdáváte Bohu, abyste
402 III, 1,76 | nejmilejšího Spasitele, který se z lásky k lidem stal služebníkem.
403 III, 1,76 | Vat. 9, 202-204). Kdykoliv se zasvěcené osoby nechávají
404 III, 1,77 | své bratry a sestry. Proto se nemůže stát, že by zůstal
405 III, 1,77 | charakter. Misijní horlivost se pak projevuje především
406 III, 1,77 | které jsme dostali, mnozí by se snažili, aby duchovní nástroje
407 III, 1,77 | pochopit Boží vůli a jí se neustále podřizovat spíše
408 III, 1,78 | nejmladší společnosti, které se věnují misii ad gentes,
409 III, 1,78 | ed. cit., 277), protože se obrací k rostoucímu množství
410 III, 1,78 | církvích, jsou zvány, aby se otevřely misii mezi nekřesťany
411 III, 1,78 | že také zasvěcený život se posiluje misií, která v
412 III, 1,78 | struktur a také zákonů, jimiž se řídí lidská společnost.
413 III, 1,78 | zasvěceného života, ať už se projevuje v práci výchovné
414 III, 1,79 | Kristus, který „sám sebe se zřekl a vzal na sebe přirozenost
415 III, 1,79 | podobnost s Pánem, který se stal člověkem a přišel mezi
416 III, 1,79 | S takovýmito pocity když se zcela oddávají poznávání
417 III, 1,80 | a jeho království, stává se zároveň pobídkou, která
418 III, 1,80 | vlastní prorockou sílu, stává se uvnitř jakékoliv kultury
419 III, 1,80 | svatých mužů i žen, kteří se v různých dobách hlouběji
420 III, 1,80 | vstříc s odpovědí, která se stala prakticky programem
421 III, 1,80 | pastorační prostředky, které se mohou stát zárodky obohacení
422 III, 1,80 | neustálého kulturního vývoje se zabývá otázkou věrnosti
423 III, 1,81 | evangelizace ~ 81. Aby se vhodným způsobem vycházelo
424 III, 1,81 | zasvěceného života, který se bez ustání nechá oslovovat
425 III, 1,81 | byli oslovováni těmi, kdo se v lásce oddali Pánu a jeho
426 III, 1,81 | 54 (1962), 789).~ Aby se společnosti plodně zapojovaly
427 III, 1,81 | charizmatu, spojení s těmi, kteří se také věnují práci pro církev,
428 III, 1,81 | pastýři, a účinná spolupráce se všemi lidmi dobré vůle.
429 III, 1,82 | evangelium všem lidem a zároveň se dává zcela k dispozici do
430 III, 1,82 | spíše ještě „s větší láskou“ se obrací k těm, kdo jsou nejslabší,
431 III, 1,82 | kteří jsou utlačováni, se vyskytují ve všech oblastech
432 III, 1,82 | života chudých a stavěli se na jejich stranu. Proto
433 III, 1,82 | každý institut, ve shodě se svým charizmatem, zvolit
434 III, 1,82 | zvolí si životní styl shodný se smýšlením své původní volby,
435 III, 1,82 | Božích synů a dcer, a věnovat se plně prosazování spravedlnosti
436 III, 1,82 | sociálních oblastech, ve kterých se pohybují (srov. Propositio
437 III, 1,82 | srov. Propositio 18). Tak se také v dnešním světě skrze
438 III, 1,82 | 685-686.)~ Evangelium se uskutečňuje skrze milosrdnou
439 III, 1,82 | chudým svůj majetek a zcela se zasvětil Bohu, vystavěl
440 III, 1,82 | určeným pro ubožáky. Radoval se z pomyšlení na tu „vzájemnou
441 III, 1,82 | výměnu darů“: chudí, o které se staral, svou modlitbou upevňovali „
442 III, 1,82 | způsobem stoupá k výšinám, když se milosrdně sklání k nejnižším
443 III, 1,82 | potřebám bližních; a když se laskavě obrací ke slabým,
444 III, 1,82 | obrací ke slabým, právě tím se stává silnou k dosahování
445 III, 1,83 | slabým a nemocným, kterým se s hlubokým prožitkem společenství
446 III, 1,83 | péče, kde pracují, snažit se o zprostředkování evangelijních
447 III, 2,84 | zasvěceného života. Ten se uskutečňuje jako jakýsi
448 III, 2,84 | znamení (srov. LG 44), které se projevuje prorockým svědectvím
449 III, 2,84 | jeho přítomnost, přimlouval se za lid a mocně hlásal Boží
450 III, 2,84 | k pravdě. Toto svědectví se vyjadřuje také odmítnutím
451 III, 2,84 | také odmítnutím všeho, co se staví do cesty Božímu rozhodnutí,
452 III, 2,85 | 85. V našem světě, kde se často zdá, že se Boží stopy
453 III, 2,85 | světě, kde se často zdá, že se Boží stopy ztrácejí, je
454 III, 2,85 | stejně jako proroci, kteří se nebáli ani vystavit vlastní
455 III, 2,85 | charizmatickými dohry a zároveň se nechají oslovit prorockými
456 III, 2,86 | velké množství těch, kdo se skrývali v katakombách před
457 III, 2,86 | plnost svého zasvěcení zcela se připodobňujíce ukřižovanému
458 III, 2,86 | nás osvěcují, za naši víru se přimlouvají a očekávají
459 III, 2,87 | oblastech světa. Dotýkají se přímo evangelijních rad
460 III, 2,87 | lidské, ale naopak, stává se jakousi jejich transformací.
461 III, 2,88 | mnozí pokládají za nemožné, se stává s pomocí milosti Pána
462 III, 2,88 | tak málo chápou. Nabízí se tu všem lidem – mládeži
463 III, 2,88 | muži i ženy, vyznačující se vyrovnaností a sebeovládáním,
464 III, 2,88 | pevný vztahový bod, kterého se zasvěcená osoba dotýká,
465 III, 2,88 | nejsvětější Trojice, která se nám zjevila v Kristu. Nakolik
466 III, 2,88 | tohoto tajemství, do té míry se cítí také schopnou největší
467 III, 2,88 | disciplíny nezbytné pro to, aby se nedostala do područí smyslů
468 III, 2,88 | područí smyslů a pudů. Tak se zasvěcená čistota jeví jako
469 III, 2,89 | milosrdenství.~ Mnohé instituty se věnují úkolu přípravy na
470 III, 2,89 | lidí a pomáhají jim, aby se sami stávali tvůrci vlastní
471 III, 2,89 | Mnoho zasvěcených osob se zcela vyčerpává a nešetří
472 III, 2,89 | chudými a ubohými. Snaží se potírat hlad a jeho příčiny,
473 III, 2,90 | bohatstvím lidského srdce. Proto se zcela staví proti kultu
474 III, 2,90 | proti kultu mamonu a stává se prorockou výzvou tváří v
475 III, 2,90 | tvář společnosti, která se v tolika bohatších částech
476 III, 2,90 | těžkosti.~ Do historie se nezapomenutelně zapsaly
477 III, 2,90 | mnohotvárných formách, které se mezi sebou navzájem doplňují,
478 III, 2,91 | odpovídá poslušnost, kterou se vyznačuje zasvěcený život.
479 III, 2,92 | v Bohu, bratrství, které se rodí z Ducha, a vnitřní
480 III, 2,93 | všemi ostatními věcmi, aby se stal plně účastným na tajemství
481 III, 2,93 | Kristem, čehož učitelem se stal svatý Pavel příkladem
482 III, 2,93 | okolním prostředím, který se vyznačuje zvláštními aspekty
483 III, 2,93 | zasvěceného života, aby se každý institut nebo společnost
484 III, 2,93 | absolutních hodnotách, a stát se pro ně strhujícím svědectvím.~
485 III, 2,94 | svatého. I když celé Písmo „se hodí k poučování“ (2 Tim
486 III, 2,94 | a především evangelia, se mají těšit jedinečné úctě,
487 III, 2,94 | velmi prospěje, budou-li se věnovat neustálé meditaci
488 III, 2,94 | apoštolský způsob života. Na ně se stále odvolávali zakladatelé
489 III, 2,94 | rozjímání nad biblí. Koná-li se v souladu s možnostmi a
490 III, 2,94 | dokázali mužové a ženy, kteří se věnovali modlitbě jakožto
491 III, 2,94 | umožňoval nepřizpůsobovat se mínění světa, ale obnovovat
492 III, 2,95 | jeho svátosti? Vždyť zde se zpřítomňuje ten, který v
493 III, 2,95 | velikonoční tajemství, aby se s Kristem sjednocoval a
494 III, 2,95 | tajemství těla a krve Páně se upevňuje a prohlubuje jednota
495 III, 3,96 | mladým lidem k tomu, aby se pod vedením Ducha svatého
496 III, 3,96 | vychovává tímto způsobem, stane se prožitkem společenství a
497 III, 3,97 | hodnoty. Tímto způsobem ať se stávají svědky moci vtělení
498 III, 3,97 | aby tam, kde je to možné, se s novým úsilím opět ujaly
499 III, 3,97 | Propositio 41).~ Připojujeme se k tomuto mínění synody a
500 III, 3,97 | toho, že láska k chudým se nejsilněji a nejúčinněji
1-500 | 501-578 |