Chapter,Paragraph,Number
1 Uvod, 0,1 | Tímto způsobem jistě přispěl i k objasnění tajemství a
2 Uvod, 0,1 | prokazoval, také napomáhal i obnově lidské společnosti.~
3 Uvod, 0,2 | byli kromě Otců přítomni i četní zasvěcení mužové a
4 Uvod, 0,2 | společenství zasvěcených i za všechny ty, kdo se v
5 Uvod, 0,2 | množství forem a způsobů.~ I když se může zdát, že v
6 Uvod, 0,3 | lid rovněž v době současné i budoucí, protože se nejhlubším
7 Uvod, 0,3 | lidé byli povzbuzováni, i nyní opírá křesťanský lid
8 Uvod, 0,4 | osobám zasvěceným, laikům, i všem, kdo chtějí naslouchat,
9 Uvod, 0,4 | lntroductio ad vitam devotam, p. I., c. 3, Oeuvres, t. III,
10 Uvod, 0,5 | tím stále znovu v církvi i ve světě, v čase i prostoru
11 Uvod, 0,5 | církvi i ve světě, v čase i prostoru zpřítomňuje Kristovo
12 Uvod, 0,6 | východních katolických církví i představitelé jiných církví
13 Uvod, 0,6 | příchodu, darování sebe sama i vlastního majetku prožívané
14 Uvod, 0,6 | a jsou uprostřed církve i ve světě výmluvným znamením
15 Uvod, 0,7 | odevzdávají se do její služby, i když zůstávají ve světě.
16 Uvod, 0,7 | biskupovi, svým vnitřním i vnějším odloučením od světa
17 Uvod, 0,7 | zároveň výzvou ostatním lidem i církevnímu společenství,
18 Uvod, 0,8 | zaměřené na kontemplaci, mužské i ženské, jsou radostí církve
19 Uvod, 0,8 | směrují celý svůj život i činnost k nazírání na Boha.
20 Uvod, 0,8 | a mystiky, což přispěje i k vlastnímu dialogu mezi
21 Uvod, 0,9 | kteří se snažili slovem i skutkem uvádět evangelium
22 Uvod, 0,9 | evangelium do svého života, a tak i ve své době zpřítomňovat
23 Uvod, 0,9 | Otcův zasvěcený (řeholník) i apoštol. Proto je nezbytné,
24 Uvod, 0,10 | kulturního, ekonomického i politického. Skrze spojení
25 Uvod, 0,11 | je odlišuje od řeholních i sekulárních společností.
26 Uvod, 0,12 | se projevuje také dnes: i v posledních desetiletích,
27 Uvod, 0,13 | zasvěcený život, stejně jako i ostatní způsoby života v
28 Uvod, 0,13 | jeruzalémského koncilu, a věříme, že i dnes bude přijat stejně: „
29 Uvod, 0,13 | bodem pro další rozvoj nauky i pro vlastní úvahy synody
30 Uvod, 0,13 | které by vycházely duchovním i apoštolským způsobem vstříc
31 I | I. kapitola: VYZNÁNÍ TROJICE (
32 I, 0,14 | nacházíme mnoho Kristových slov i činů, které osvětlují smysl
33 I, 0,14 | svého odchodu... abychom i my odcházeli do ústraní“ (
34 I, 0,14 | přítomnosti po něm zatoužili i jeho učedníci: když viděli
35 I, 0,14 | Ad fratres de Monte Dei I, 1: PL 184, 310)). K ní
36 I, 0,15 | stále prožívá ve svém životě i církev jakožto lid, který
37 I, 0,15 | tři vyvolení apoštolové i církev patří na proměněnou
38 I, 0,15 | znetvořenou tváří na kříži. Zde i tam stojí tato Snoubenka
39 I, 0,15 | pro společenství bratří i pro celý svět. V nich jako
40 I, 0,16 | řeholním životě možnost i nutnost plného sebedarování
41 I, 0,16 | toho nekonečně milovaného i milujícího, který se raduje
42 I, 0,16 | skvělost Boha Otce, Syna i Ducha svatého a s radostí
43 I, 1 | I. Ke chvále Trojice ~
44 I, 1,17 | že svěří všechno přítomné i budoucí do jeho rukou. Tak
45 I, 1,18 | z Assisi: Regula bullata I, 1) vydávají lidé zasvěceného
46 I, 1,19 | poslání podle potřeby církve i lidí skrze charizmata, která
47 I, 1,21 | plnosti lásky vůči Bohu i bratřím.~ Chudoba vyznává,
48 I, 1,21 | který je prvotním zřídlem i posledním cílem zasvěceného
49 I, 1,21 | zasvěcený život zároveň vyznáním i ohlašováním Trojice, jejíž
50 I, 1,21 | církvi ukazováno jako příklad i původ všech forem křesťanského
51 I, 1,22 | 5.7). Svůj způsob života i činnosti vkládá do rukou
52 I, 2,23 | sobě každého člověka, muže i ženu, a každému daruje nový
53 I, 2,24 | obtížných situacích, dokonce i v pronásledování a mučednictví.
54 I, 2,24 | vůle, v klidné vytrvalosti i tam, kde již chybí síly
55 I, 2,24 | tam, kde již chybí síly i autorita. Z věrnosti Bohu
56 I, 2,25 | znamení Boha, a výmluvné, i když někdy mlčící, hlásání
57 I, 2,25 | synodními otci, řeholníkům i řeholnicím, aby nosili svůj
58 I, 2,25 | vhodně přizpůsobený místním i časovým podmínkám (srov.
59 I, 2,26 | je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce“ (Mt 6, 21): jediný
60 I, 2,26 | poklad Krále budí touhu i očekávání, povzbuzuje k
61 I, 2,26 | povzbuzuje k horlivosti i ke svědectví. V prvotní
62 I, 2,26 | království. Toto učení opakuje i 2. vatikánský koncil, když
63 I, 2,26 | la foi. Traité Spirituel, I, 14: Oeuvres complétes,
64 I, 2,27 | existence svůj plný význam i radost, protože člověk je
65 I, 3,30 | úkol. Proto ve východní i západní liturgii během obřadu
66 I, 3,31 | A dílem Ducha je zároveň i mnohotvárnost. On totiž
67 I, 3,31 | z nich však má zvláštní, i když ne výlučný, charakteristický
68 I, 3,32 | hlásá a jistým způsobem již i předjímá ten budoucí čas,
69 I, 3,33 | života všech věřících, laiků i kněží.~ Nelze také na
70 I, 3,33 | druhé straně zapomínat, že i samy osoby zasvěceného života
71 I, 4,35 | Stejný názor vyjádřili i účastníci IX. biskupské
72 I, 4,35 | jistého završení lásky k Bohu i k bližnímu a zároveň svědectvím
73 I, 4,35 | ukazují jednak na účinnost i bohatství prostředků, které
74 I, 4,36 | v živé škole služby Bohu i bratřím. „S pohledem upřeným
75 I, 4,36 | je třeba plnit, a snášet i utrpení pro šíření jeho
76 I, 4,36 | své duchovní cestě, tak i v životě společenství a
77 I, 4,37 | svatosti přes všechny tělesné i duchovní překážky, které
78 I, 4,38 | Všichni totiž, věřící i nevěřící, se musí učit mlčení,
79 I, 4,38 | věrné provádění liturgické i soukromé modlitby, vyhražení
80 I, 4,38 | duchovním tradicím církve i jednotlivým institutům.
81 I, 4,38 | se jako bližní pro muže i ženy naší doby, věřící i
82 I, 4,38 | i ženy naší doby, věřící i nevěřící, chudé i bohaté,
83 I, 4,38 | věřící i nevěřící, chudé i bohaté, může někoho dovést
84 I, 4,38 | otevřely je pro přijetí Pána i bratří.~
85 I, 4,39 | podněcovat a povzbuzovat i všechny ostatní.~
86 I, 4,40 | při události proměnění – i zasvěcené osoby ze zkušenosti
87 II, 1 | I. Trvalé hodnoty ~
88 II, 1,41 | sjednocený působením jednoty Otce i Syna i Ducha svatého“ (sv.
89 II, 1,41 | působením jednoty Otce i Syna i Ducha svatého“ (sv. Cyprián,
90 II, 1,41 | které ovládají srdce člověka i mezilidské vztahy.~
91 II, 1,42 | společenství s církví místní i všeobecnou; stejně tak i
92 II, 1,42 | i všeobecnou; stejně tak i zasvěcené vdovy či vdovci.~
93 II, 1,42 | společné: materiální hodnoty i duchovní zážitky, nadání
94 II, 1,42 | duchovní zážitky, nadání i úmysly, stejně jako apoštolské
95 II, 1,42 | a tak má užitek ze svého i z cizího.“ (Sv. Basil, Regulae
96 II, 1,42 | shromáždění, jak místní, tak i generální, při nichž každý
97 II, 1,43 | úloha představených, též i místních, a to jak pro duchovní
98 II, 1,43 | sestry vůdcem na duchovní i apoštolské cestě.~ V
99 II, 1,44 | svědectví mnoho pomáhá církvi i vlastnímu institutu a jejich
100 II, 1,44 | zůstává plodné a záslužné i tehdy, kdy již kvůli věku
101 II, 1,45 | základ, a plně to potvrzuje i vlastní zkušenost. Proto
102 II, 1,45 | vybízíme zasvěcené muže i ženy, aby bratrský život
103 II, 1,45 | sdílení majetků hmotných i duchovních (srov. Sk 2,
104 II, 1,45 | Sk 2, 42-47). Řeholníky i řeholnice jakož i členy
105 II, 1,45 | Řeholníky i řeholnice jakož i členy společenství apoštolského
106 II, 1,46 | religiosi nella Chiesa, I. Religiosi e promozione
107 II, 1,46 | církev rozrůstá do hloubky i do šíře. Pak se stane „život
108 II, 1,46 | 452).~ U zakladatelů i zakladatelek vidíme patrný
109 II, 1,46 | papeži“ (Regula bullata I, 1), synovskou starostlivost
110 II, 1,46 | které prožívali světci i světice, zakladatelé a zakladatelky
111 II, 1,46 | církví je věrnost mysli i srdce vůči učitelskému úřadu
112 II, 1,47 | tolika místech světa, jakož i silný rozkvět křesťanství
113 II, 1,47 | povolání k zasvěcenému životu i v těch nejmladších církvích
114 II, 1,48 | jsou konkrétním vyjádřením i plodem duchovních darů,
115 II, 1,48 | jedinečnou osobitost posvěcení i způsobu apoštolátu, které
116 II, 1,48 | neporušené své duchovní i apoštolské dědictví. Úkolem
117 II, 1,49 | potřebami řádného společenství i zdravého života církve.
118 II, 1,49 | řeholních byly diskutovány i realizovány v laskavém a
119 II, 1,49 | to jak charizmatické, tak i hierarchické.~
120 II, 1,50 | osob bude vhodně zařazena i teologie místní církve a
121 II, 1,50 | dále na celou církev“, a to i po skončení synody (Propositio
122 II, 1,51 | svém církevním společenství i za jeho hranicemi, a aby
123 II, 1,51 | osoby různého věku, jazyka i kultury, jako znamení dialogu,
124 II, 1,52 | řeholních řádech jsou aktuální i v dnešní době: „Chválím
125 II, 1,52 | avšak jednota, která je zde i tam, spočívá v tom, že je
126 II, 1,53 | samotného zasvěceného života i církve. Naopak je třeba
127 II, 1,53 | zachováván duch magisteria i jeho předpisy, instituce
128 II, 1,53 | také rozvoj misijního díla i v jednotlivých místních
129 II, 1,54 | společenství je v posledních letech i skutečnost, že si různé
130 II, 1,54 | sekulárních společností, laici i kněží, navazují vztahy s
131 II, 1,55 | nezbytné obnově duchovní i apoštolské horlivosti ~
132 II, 1,55 | dosáhnout toho, aby spiritualita i činnost institutu vyzařovala
133 II, 1,55 | tak se bude prohlubovat i možnost rozšíření a zlepšení
134 II, 1,55 | laiků se silněji rozvine i misijní dílo: podle příkladu
135 II, 1,55 | přičemž dostane hlubší rozměr i jeho duchovní interpretace
136 II, 1,56 | čas sdílejí život komunity i její zvláštní vydanost a
137 II, 1,56 | podílejí se na kontemplativní i apoštolské činnosti daného
138 II, 1,56 | vznikají pro jednotlivce i společenství neshody a zmatky,
139 II, 1,57 | různých sociálních podmínkách i v církvi. Zároveň však je
140 II, 1,57 | dějinách a jeho posuzování, i způsob organizace života
141 II, 1,57 | ekonomického, náboženského i církevního.~ Když totiž
142 II, 1,57 | šířit tím, že bude smýšlení i chování lidí usměrňovat
143 II, 1,57 | příspěvek k životu a pastorační i misionářské práci církve.
144 II, 1,57 | hodnota, její možnosti, práce i zodpovědnost.~ Budoucnost
145 II, 1,58 | a poskytovat vhodný čas i skutečné možnosti pro systematické
146 II, 1,58 | vlastních darů, povzbudí nutně i vzájemnou výměnu darů uvnitř
147 II, 1,58 | teologických, kulturních i duchovních otázkách může
148 II, 1,58 | zasvěceného života žen, ale i v chápání víry ve všech
149 II, 1,58 | vědy, mravů, života rodiny i společnosti, zvláště tam,
150 II, 1,58 | hrají jedinečnou a snad i rozhodující roli v myšlení
151 II, 1,58 | opět vyjádřit svůj obdiv i vděčnost celé církve zasvěceným
152 II, 1,58 | radostně prožívat své povolání i vědomí, že jsou vyzvány
153 II, 2,59 | zříkají všeho, nejen věcí, ale i „prostoru“, kontaktů a množství
154 II, 2,59 | tajemství. Spolu s Ježíšem se i ony darují pro spásu světa.
155 II, 2,59 | Kristovy Paschy (srov. tamtéž, I: ed. cit., 674). Z prožitku „
156 II, 2,59 | dána každému jednotlivci i celému lidskému rodu, totiž
157 II, 2,59 | duchovního společenství s Bohem i s bratry a sestrami, kde
158 II, 2,59 | sestrami, kde omezení místa i vnějších vztahů s lidmi
159 II, 2,59 | společenství, „horlivě činná i oddaná kontemplaci“ (2.
160 II, 2,59 | svícnu (srov. Mt 5, 14–15), i když je jejich život skromný,
161 II, 2,59 | nesmírně účinnou apoštolskou i misijní působnost (srov.
162 II, 2,59 | ocenili požadavky, které se tu i jinde objevují a týkají
163 II, 2,59 | doporučil již Pius XII. i 2. vatikánský koncil (srov.
164 II, 2,59 | obnova, formace počáteční i trvalá, vzájemná ekonomická
165 II, 2,60 | pro jednotlivé osoby, tak i pro církev, bez ohledu na
166 II, 2,60 | nejvyšší sebedarování Kristu i církvi, každý podle svého
167 II, 2,60 | zároveň své křesťanství i zasvěcený život, „řeholní
168 II, 2,60 | zachovávaly věrnost svému povolání i poslání. To je třeba také
169 II, 2,60 | jsou tito kněží nadto ještě i bratři, to naznačuje, že
170 II, 2,61 | všichni členové – kněží i nekněží – jsou si navzájem
171 II, 2,61 | pečlivě zvážit, zda je žádoucí i možný návrat k prvotní myšlence
172 II, 2,61 | řeholníci měli stejná práva i povinnosti, kromě těch,
173 II, 2,62 | prvotnímu charizmatu, a mužům i ženám naší doby uděluje
174 II, 2,62 | to skupiny složené z mužů i žen, duchovních i laiků,
175 II, 2,62 | z mužů i žen, duchovních i laiků, manželů i celibátníků,
176 II, 2,62 | duchovních i laiků, manželů i celibátníků, kteří touží
177 II, 2,62 | správy se podílejí kněží i laici, každý podle svých
178 II, 2,62 | zakladatelek těchto komunit, jakož i jejich duchovní život, jejich
179 II, 2,62 | připomenuté instituty, které i nadále zaujímají významné
180 II, 3,63 | Současné společenské změny i úbytek povolání v některých
181 II, 3,63 | činnost mnoha společností i sama jejich přítomnost v
182 II, 3,63 | v ohrožení. Podobně jako i jindy v historii hrozí některým
183 II, 3,63 | církve jak všeobecné, tak i místní, chránit to, co svět
184 II, 3,63 | těch nejchudších místech, i když půjde třeba jen o opatření
185 II, 3,63 | díky menšímu počtu členů i činností, nesmějí žádným
186 II, 3,63 | bude existovat a působit. I když by jednotlivé instituty
187 II, 3,63 | povzbuzovat lásku k Bohu i bratřím. Proto je třeba
188 II, 3,63 | zasvěceného života, tak i té, která se věnuje apoštolské
189 II, 3,63 | projevuje v životě jednotlivců i společností. Obtížným situacím,
190 II, 3,63 | zánikem duchovní věrnosti Pánu i vlastnímu povolání a poslání.
191 II, 3,63 | jehož rukách jsou staletí i osudy jednotlivců, institucí
192 II, 3,63 | osudy jednotlivců, institucí i národů a také způsoby, jimiž
193 II, 3,64 | církve. Nesmírné tělesné i duševní síly jsou vynakládány
194 II, 3,64 | bohatých na povolání, a to i na povolání misijní.~
195 II, 3,64 | svatému, který je původcem i podněcovatelem charizmat
196 II, 3,64 | probouzela svobodná, odhodlaná i velkodušná odpověď, která
197 II, 3,64 | osoby Pána Ježíše jakož i naprostého sebedarování
198 II, 3,64 | všech zasvěcených osob, mužů i žen, je odvážně, slovem
199 II, 3,64 | žen, je odvážně, slovem i příkladem, ukazovat jedinečnou
200 II, 3,64 | pastýřů, řeholníků, rodin i vychovatelů, protože úkol
201 II, 3,65 | důvěrou pomoc, kterou mu Pán i církev poskytují (srov.
202 II, 3,65 | jednotlivé projevy jejích postojů i chování, a to nejen ve významných
203 II, 3,65 | významných okamžicích života, ale i v běžných denních situacích,
204 II, 3,65 | všech oblastí křesťanského i zasvěceného života. Je tedy
205 II, 3,65 | osobní, kulturní, duchovní i pastorační a zaměřit ji
206 II, 3,67 | společnostech zasvěceného života i ve společnostech apoštolského
207 II, 3,67 | zároveň poznávat radosti i obtíže společného života.
208 II, 3,67 | kladné vlastnosti, jako i odlišnosti a jeho limity.
209 II, 3,67 | vhodné, aby vychovatelé i vychovatelky poskytovali
210 II, 3,68 | předepsána pro společnosti mužské i ženské, jedná-li se o společnosti
211 II, 3,68 | rozdílných nových kulturních i místních podmínkách mohly
212 II, 3,68 | cesty, obohacené duchovní i pedagogickou moudrostí,
213 II, 3,69 | společností apoštolského života i života kontemplativního
214 II, 3,69 | přestat usilovat o svůj lidský i duchovní růst; rovněž se
215 II, 3,70 | Svěžest ducha zůstává, i když čas postupuje: duchovní
216 II, 3,70 | pravidelných zvyků a může vzrůstat i pokušení deziluze z faktu,
217 II, 3,70 | a proto se může projevit i jistá nesnášenlivost a uzavírání
218 II, 3,70 | sestrám. Zde vzniká také dar i zkušenost prožitku duchovního
219 II, 3,70 | aktivní, v některých případech i v důsledku nemoci nastoupí
220 II, 3,70 | Je třeba dodat, že i mimo různá životní období
221 II, 3,70 | silná pokušení, krize víry i totožnosti, pocit marnosti
222 II, 3,71 | oblasti růstu osobnosti i věrnosti.~ První místo
223 II, 3,71 | totožnost a hluboký klid i vyrovnanost, dospívá v každodenním
224 II, 3,71 | Apoštolský rozměr otevírá mysl i srdce zasvěcené osoby a
225 II, 3,71 | apoštolské práce, ale současně i zachování věrnosti vůči
226 II, 3,71 | zachování věrnosti vůči duchu i záměru zakladatelů a tradicím
227 II, 3,71 | změněné podmínky a historické i kulturní, všeobecné i místní
228 II, 3,71 | historické i kulturní, všeobecné i místní okolnosti jednoho
229 II, 3,71 | institutu, jeho historii i poslání, aby je bylo možné
230 II, 3,71 | a to na rovině osobnosti i celého společenství (srov.
231 III, 0,72 | posláním, takovým, jakým byl i celý Ježíšův život. Slib (
232 III, 0,72 | života apoštolského, ale i pro společnosti kontemplativní.~
233 III, 0,72 | vyžadováno také svědectví života i apoštolské působení a rozvoj
234 III, 0,73 | může dát vhodné odpovědi i na ty nejobtížnější otázky.
235 III, 0,73 | ty nejobtížnější otázky. I zde bude prospěšné řídit
236 III, 0,74 | mysl v kontemplaci nadchlo, i aktivní život se stával
237 III, 0,74 | tak jako dříve podnikat i ty nejobtížnější činnosti.~
238 III, 1 | I. Láska až do krajnosti ~
239 III, 1,75 | povolává nové učedníky, muže i ženy, s nimiž skrze vylití
240 III, 1,75 | které také vede k tomu, aby i oni sloužili druhým svým
241 III, 1,75 | dodávej odvahy s velkodušností i velkou dovedností. Pracuj,
242 III, 1,75 | lásky. O tom byl přesvědčen i sv. Vincenc z Paula, který
243 III, 1,75 | a sloužily mu viditelně i v duchu, a to v chudých
244 III, 1,75 | lidech, v jejich domovech i jinde, a pečujete o chudé
245 III, 1,76 | a je ochoten podstoupit i ta největší nebezpečí (srov.
246 III, 1,77 | snažili, aby duchovní nástroje i cvičení užívali tak, aby
247 III, 1,78 | Kristova království, aby všude, i v těch nejvzdálenějších
248 III, 1,78 | společnosti zasvěceného života i společnosti života apoštolského:
249 III, 1,78 | ve svých vlastních zemích i v zahraničí. Ačkoliv existují
250 III, 1,78 | řeholním bratřím laikům, jakož i členům sekulárních společností
251 III, 1,79 | dějinách jednotlivých lidí i celých národů stopy přítomnosti
252 III, 1,79 | nezávislými na materiálních věcech i na projevech vlastní kultury.
253 III, 1,79 | jejich opravdové hodnoty i nejlepší způsob, jak je
254 III, 1,80 | historie mnoha svatých mužů i žen, kteří se v různých
255 III, 1,80 | zakladatelů a zakladatelek, kteří, i když si uvědomovali svá
256 III, 1,80 | Společenství řeholních společností i společností apoštolského
257 III, 1,80 | společné sdílení dober hmotných i duchovních, mnohonárodní
258 III, 1,80 | a umění naslouchat mužům i ženám naší doby. Způsob
259 III, 1,80 | vyžaduje dar rozeznávání i odvahu, dialog i evangelijní
260 III, 1,80 | rozeznávání i odvahu, dialog i evangelijní podněty, bude
261 III, 1,81 | zjeveným Slovem a zároveň i znameními doby (srov. Pavel
262 III, 1,81 | To je nám poučením, že i dnes je třeba, aby lidé
263 III, 1,81 | s. 12).~ Stejně jako i v jiných dobách, nová evangelizace
264 III, 1,81 | vše uspořádává „moudře, i v nepříznivých okolnostech,
265 III, 1,81 | patrný velký rozvoj, tak i jinde, kde jsou náznaky
266 III, 1,81 | ať jsou na všech místech i v nepříznivých obtížných
267 III, 1,82 | jednotlivých jeho členů, tak i celé komunity. Zasvěcené
268 III, 1,82 | vůči Pánu. To dokládá~ i celá historie zasvěceného
269 III, 1,82 | nebyl původně stanoven, tedy i z charakteristiky kontemplativního
270 III, 1,82 | současně pro zasvěcený život i znamení věrnosti vůči evangeliu
271 III, 1,83 | Samaritána a lékaře duší i těl (srov. Jan Pavel II.,
272 III, 1,83 | modlitbu a svědectví slov i činů jsou právě oni předmětem
273 III, 1,83 | připomíná zasvěceným mužům i ženám, že do jejich misie
274 III, 1,83 | že do jejich misie patří i úkol evangelizovat ve střediscích
275 III, 2,84 | jménu Boha ke všem lidem i k samotným pastýřům církve.
276 III, 2,84 | hlásá svým životem, slovy i činy a vystupuje jako Boží
277 III, 2,85 | život ve společnosti, která, i když si to často sama neuvědomuje,
278 III, 2,86 | tomto století, stejně jako i v ostatních historických
279 III, 2,86 | epochách, zasvěcení mužové i ženy vydávají svědectví
280 III, 2,86 | snášením bolesti a často i prolitím vlastní krve. Některým
281 III, 2,86 | církve jako výzva k uctívání i k napodobování. K tomu přispívají
282 III, 2,87 | předkládány v nových a možná i náročnějších formách, a
283 III, 2,87 | zasvěcené osoby – společně i jednotlivě –, aby ukazovaly
284 III, 2,87 | podle evangelijních rad, i když usilují o vlastní dokonalost,
285 III, 2,87 | požehnáním pro život lidí i pro život církve, zvláště
286 III, 2,88 | nesmírným utrpením duše i těla, a to jak jednotlivců,
287 III, 2,88 | to jak jednotlivců, tak i celých rodin. Odpovědí zasvěceného
288 III, 2,88 | tu všem lidem – mládeži i snoubencům, manželům i křesťanským
289 III, 2,88 | mládeži i snoubencům, manželům i křesťanským rodinám –, aby
290 III, 2,88 | může vykonat veliké věci i v rámci možností lásky lidské.
291 III, 2,88 | čistoty, kterou prožívají muži i ženy, vyznačující se vyrovnaností
292 III, 2,88 | pohotovostí a psychickou i citovou zralostí. Díky tomuto
293 III, 2,88 | čistotě, která je nezbytná i v jiných životních stavech.~
294 III, 2,89 | výchovy a formace mladších i starších lidí a pomáhají
295 III, 2,89 | organizací, vyzývají soukromé i veřejné instituce, aby podporovaly
296 III, 2,90 | hluboké přeměny, ale zároveň i velká bezpráví, naděje a
297 III, 2,90 | zklamání, skvělá vítězství i smutné porážky.~ Neméně
298 III, 2,91 | vzrůstu bezpráví, dokonce i násilí, páchaného na životě
299 III, 2,91 | páchaného na životě jednotlivců i celých národů, vede zneužívání
300 III, 2,91 | skálu, svou radost, jistotu i útočiště (srov. Ž 18 (17),
301 III, 2,92 | přijímána a v jednotě myslí i duší společně prožívána.
302 III, 2,92 | společenství je navíc pro církev i společnost znamením pouta,
303 III, 2,92 | všechny rozdíly národů, řeči i kultury. Proti duchu nesouhlasu
304 III, 2,92 | toho, kdo důvěřuje Bohu i přesto, že vidí lidská omezení
305 III, 2,92 | že je veden Duchem Pána a i uprostřed velkých obtíží
306 III, 2,93 | 15). Tento úkol dokládá i veliké množství příkladů
307 III, 2,93 | zakladatelů a zakladatelek i mnoha zasvěcených osob,
308 III, 2,93 | tak na sobě poznám Krista i moc jeho zmrtvýchvstání“ (
309 III, 2,93 | křesťanská tradice Východu i Západu: „Ti, kdo nyní následují
310 III, 2,93 | života (srov. 1 Kor 7,7) i svou naukou, kterou předkládal
311 III, 2,94 | je darem Ducha svatého. I když celé Písmo „se hodí
312 III, 2,94 | meditaci nad místy z evangelia i z ostatních knih Nového
313 III, 2,94 | členům Božího lidu, kněžím i laikům, a vhodnými způsoby,
314 III, 2,94 | slova čerpali jednotlivci i společenství světlo, které
315 III, 2,95 | to tvoří zajisté střed i života zasvěceného. Cožpak
316 III, 2,95 | spirituality pro jednotlivce i pro celý institut. Každý
317 III, 3,96 | nejskvělejších darů, jaký i dnes mohou zasvěcené osoby
318 III, 3,97 | stupňů, na univerzitách i vyšších učilištích (srov.
319 III, 3,98 | prostředků pro celkovou formaci i způsobů askeze, které jsou
320 III, 3,98 | Jsou to oblasti zcela nové i takové, ve kterých již dříve
321 III, 3,99 | prostředků ~ 99. Jakkoliv se i v minulosti zasvěcené osoby
322 III, 3,99 | které mohou z toho vzniknout i pro zasvěcený život; spíše
323 III, 3,99 | rozšířených projektů, jakož i přijetí zdravých návyků,
324 III, 3,99 | formovat moudré posluchače i zkušené pracovníky sdělovacích
325 III, 3,99 | Kristovo evangelium zaznívalo i skrze tyto nejnovější prostředky.
326 III, 3,99 | vynaložením všech sil, prostředků i osob na to, aby se uskutečňovaly
327 III, 3,99 | formaci těm, kdo řídí veřejné i soukromé sdělovací prostředky,
328 III, 3,99 | bohaté na hodnoty lidské i křesťanské.~
329 III, 4,100 | Jan 17,21-23), přetrvává i dnes v modlitbách a skutcích
330 III, 4,100 | cítění zasvěcených mužů i žen je povzbuzováno také
331 III, 4,100 | povzbuzováno také vědomím, že i v jiných církvích a křesťanských
332 III, 4,101 | Poznávání historie, nauky i liturgie ostatních křesťanů,
333 III, 4,101 | ostatních křesťanů, jakož i jejich charitativní a apoštolské
334 III, 4,101 | způsob života mnichů – mužů i žen – za jehož rozkvět je
335 III, 4,102 | odmítat aktivní činnost i v této oblasti, podle svého
336 III, 4,102 | uskutečněním základního vzoru misie i hlásání evangelia Kristova.
337 III, 4,102 | slitování nad bolestmi těla i duše postupuje až k péči
338 III, 4,102 | Propositio 46).~ Tyto i jiné úkoly zasvěcených osob
339 III, 4,102 | v počáteční formaci, tak i ve formaci stálé, a také
340 III, 4,102 | znalostí jak křesťanství, tak i jiných náboženství, doprovázených
341 III, 4,102 | pevnou vírou a duchovní i lidskou zralostí.~
342 III, 4,103 | praktikují jako jednotlivci i v komunitě askezi, která
343 III, 4,103 | Božímu slovu, jehož strážcem i interpretem je církev, a
344 Zaver, 0,104| k tomu, že hodnota věcí i lidí je posuzována podle
345 Zaver, 0,104| ji!“ (Jan 12,7)~ To je i dnes platná odpověď na otázku,
346 Zaver, 0,104| ostatních stvořených věcí, ale i sám od sebe, a celou svou
347 Zaver, 0,105| 1971), 498.) Život církve i celá společnost potřebují
348 Zaver, 0,105| odevzdat Bohu a z lásky k Bohu i ostatním lidem.~ Církev
349 Zaver, 0,105| Nachází v něm nový podnět i sílu ke hlásání evangelia
350 Zaver, 0,105| ukazovali otcovskou tvář Boha i mateřskou tvář církve, kteří
351 Zaver, 0,105| vděčností se ho snaží oceňováním i modlitbou rozvíjet a otevřeně
352 Zaver, 0,105| tom, aby biskupové, kněží i jáhni, kteří jsou přesvědčeni
353 Zaver, 0,105| svých kázáních a úsudcích i svojí prozíravou duchovní
354 Zaver, 0,105| společenství – pastýři, laici i zasvěcené osoby – mají odpovědnost
355 Zaver, 0,105| zasvěcený život, za jeho přijetí i za podporu, která se poskytuje
356 Zaver, 0,107| lásky, která se obětuje Bohu i ostatním. Je rovněž nezbytné,
357 Zaver, 0,108| ta dobrodiní, která dříve i nyní zprostředkují lidem
358 Zaver, 0,109| vpřed věrni svému poslání i charizmatu.~ Víte, že
359 Zaver, 0,109| odevzdání se jediné lásce k Bohu i k lidem, abyste stále jasněji
360 Zaver, 0,109| zasvěceného života v církvi i ve světě je proto vydávat
361 Zaver, 0,109| vlastním životem, slovy i skutky.~ Víte, komu jste
362 Zaver, 0,109| osoby zasvěcené, starší i mladší, vzájemně se mezi
363 Zaver, 0,109| úkolem stále povzbuzovat muže i ženy naší doby, aby pozvedali
364 Zaver, 0,110| církvi, svému institutu i lidem naší doby (srov. Kongregace
365 Zaver, 0,110| kde on sám, Pán ponížený i oslavený, chudý i povýšený,
366 Zaver, 0,110| ponížený i oslavený, chudý i povýšený, stane se plnou
367 Zaver, 0,110| a věčnou radostí pro nás i naše bratry a sestry spolu
368 Zaver, 0,110| bratry a sestry spolu s Otcem i Duchem svatým.~
369 Zaver, 0,111| Nejsvětější Trojice, blahoslavená i blahodárná, naplň radostí
370 Zaver, 0,111| zprostředkovaly laskavost i lidství našeho Spasitele
371 Zaver, 0,112| tě prosíme, aby ve všech i v každém jednotlivci byl
372 Zaver, 0,112| všech věcí, který je Otec i Syn i Duch svatý.~ Dáno
373 Zaver, 0,112| věcí, který je Otec i Syn i Duch svatý.~ Dáno v Římě
|