Chapter,Paragraph,Number
1 Uvod, 0,1 | mysl věřících zaměřována k tomu tajemství Božího království,
2 Uvod, 0,1 | způsobem jistě přispěl i k objasnění tajemství a poslání
3 Uvod, 0,3 | které dodává silný podnět k větší shodě s evangeliem (
4 Uvod, 0,3 | sama projevuje svou lásku k Pánu Ježíši a skrze něj
5 Uvod, 0,3 | Pánu Ježíši a skrze něj k jednomu každému členu lidské
6 Uvod, 0,5 | nevzpomenout s vděčností k Duchu svatému na hojnost
7 Uvod, 0,5 | nerozlučné spojení lásky k Bohu s láskou k bližnímu.
8 Uvod, 0,5 | spojení lásky k Bohu s láskou k bližnímu. Synoda připomněla
9 Uvod, 0,6 | poznávali, že jsou povoláni k tomu, aby napodobovali život
10 Uvod, 0,7 | 7. Je skutečným důvodem k radosti a opravdové naději,
11 Uvod, 0,7 | ke starobylým řádům nebo k novým společnostem, nebo
12 Uvod, 0,8 | celý svůj život i činnost k nazírání na Boha. Tím poskytují
13 Uvod, 0,8 | svědectví o lásce církve k jejímu Pánu a tajuplnou
14 Uvod, 0,8 | apoštolskou plodností přispívají k rozhojňování Božího lidu (
15 Uvod, 0,8 | mystiky, což přispěje i k vlastnímu dialogu mezi náboženstvími (
16 Uvod, 0,9 | činností, které probudila k životu křesťanská láska.~
17 Uvod, 0,10 | stavu celkové přináležitosti k Bohu se oddávají zcela jeho
18 Uvod, 0,10 | vlastního charizmatu, přispívají k tomu, aby se ve společnosti
19 Uvod, 0,10 | institutu nacházejí velkou pomoc k tomu, aby horlivě prožívali
20 Uvod, 0,12 | svědectvím toho, že výzva k plnému sebedarování Pánu,
21 Uvod, 0,12 | zasvěceného života nevedl k zániku předchozích. Uprostřed
22 Uvod, 0,13 | plánů na obnovu, směřujících k tomu, aby bylo posíleno
23 Uvod, 0,13 | Obtíže však nesmějí vést k malomyslnosti. Je třeba
24 Uvod, 0,13 | S upřímnou otevřeností k synodním otcům poslouchali
25 I, 0,14 | učedníků, když je vyzval nejen k tomu, aby přijali království
26 I, 0,14 | křestního posvěcení na výzvu k následování Krista přijetím
27 I, 0,14 | eschatologické naplnění, k němuž církev směřuje (srov.
28 I, 0,14 | tajemství jeho proměnění. K této „ikoně“ se totiž vztahuje
29 I, 0,14 | Dei I, 1: PL 184, 310)). K ní mohou být směrovány také „
30 I, 0,14 | slávy, ale také přípravou k přijetí jeho kříže. Je spojeno
31 I, 0,15 | učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli. Ježíš
32 I, 0,15 | všichni stejně povolaní k následování Krista, vidí
33 I, 0,15 | jedinečným způsobem lidé povolaní k životu zasvěcenému. Slib
34 I, 0,15 | vnitřní dynamiku povolání k zasvěcenému životu: „Jak
35 I, 0,15 | tebou, zcela se ti odevzdat, k tobě jedinému směřovat celý
36 I, 0,16 | eschatologickýrn cílem, k něrnuž všechno směřuje,
37 I, 0,16 | na vlastní charizmata – k dosažení eschatologické
38 I, 1,17 | Od Otce k Otci: Boží iniciativa ~
39 I, 1,17 | dárce všeho dobra, který k sobě přitahuje každé své
40 I, 1,17 | spočívá celý význam povolání k zasvěcenému životu: je iniciativou
41 I, 1,17 | může být právem přirovnáno k oběti celopalu (srov. Summa
42 I, 1,18 | Syn, který jako cesta vede k Otci (srov. Jan 14, 6),
43 I, 1,19 | křesťanský život je také povolání k zasvěcenému životu těsně
44 I, 1,19 | filokalia, neboli láska k Boží kráse, která je vyzařováním
45 I, 1,19 | působením Ducha svatého k plnému připodobnění s Kristem,
46 I, 1,19 | pozemském putování dochází až k nevyčerpatelnému Zdroji
47 I, 1,19 | snoubenky, vedené Duchem k tomu, aby v sobě objevovala
48 I, 1,19 | životní podmínky, a vede je k tomu, aby plnily zvláštní
49 I, 1,19 | všemi prostředky obohacována k tomu, aby plnila svůj úkol
50 I, 1,20 | které on miluje a kteří mu k úžasu lidí odpovídají tím,
51 I, 1,20 | osoba nechá vést Duchem až k vrcholu dokonalosti, může
52 I, 1,20 | obav, jaké místo zaujmout, k čemu se přiblížit, kde umístit
53 I, 1,20 | údy, které náleží tobě, k jaké činnosti, k jakým skutkům
54 I, 1,20 | náleží tobě, k jaké činnosti, k jakým skutkům je mám určit,
55 I, 1,21 | totiž najevo lásku, kterou k Otci v jednotě Ducha svatého
56 I, 1,21 | svatého“ (Řím 5, 5) a vybízí k odpovědi v plnosti lásky
57 I, 1,21 | je zasvěcený život určen k ustavičnému prožívání daru
58 I, 1,21 | láskou ke Kristu, který zve k důvěrnému přátelství; k
59 I, 1,21 | k důvěrnému přátelství; k Duchu svatému, který duši
60 I, 1,21 | který duši vhodně uzpůsobuje k tomu, aby přijímala jeho
61 I, 1,21 | přijímala jeho podněty; a k Otci, který je prvotním
62 I, 1,22 | služebníka... a byl poslušný až k smrti, a to smrti na kříži“ (
63 I, 1,22 | vtěleného Slova ve vztahu k Otci a bratřím. Je živou
64 I, 2,23 | projeví jeho čistá láska k Otci a ke všem lidem; jeho
65 I, 2,23 | jeho poslušnost dospěje k darování vlastního života.~
66 I, 2,23 | přemáhá náš hřích a přitahuje k sobě každého člověka, muže
67 I, 2,23 | cítí, že jsou povoláni k tomu, aby Beránka obětovaného
68 I, 2,24 | bičování; krásný je, když zve k životu, krásný, když nedbá
69 I, 2,24 | lásky, protože svou věrností k tajemství kříže doznává,
70 I, 2,25 | poslání neodmyslitelně patří k vnitřnímu charakteru každé
71 I, 2,25 | proto mají povinnost zaměřit k němu celý svůj život, jemu
72 I, 2,25 | neboť právě ony jsou určeny k tomu, aby ve všech životních
73 I, 2,26 | i očekávání, povzbuzuje k horlivosti i ke svědectví.
74 I, 2,26 | Vždyť... tady nemáme město k trvalému pobytu“ (Žid 13,
75 I, 2,27 | vytvářelo již zde a nyní. K oné prosbě „Přijď, Pane
76 I, 2,27 | budoucnosti ztrácejí a mají sklony k pesimismu. Jeho naděje se
77 I, 2,27 | lidská historie směřuje k „novému nebi a nové zemi“ (
78 I, 2,28 | svou plnou přináležitost k Bohu a celkové odevzdání.
79 I, 2,28 | veškerá krása nového stvoření. K ní vzhlíží zasvěcený život
80 I, 2,28 | 19, 27): Ježíšova slova k učedníku, „kterého miloval“ (
81 I, 2,28 | vyzýván, aby Marii přijal k sobě (srov. Jan 19, 27),
82 I, 2,28 | spáse světa. Synovský vztah k Marii tvoří zásadní cestu
83 I, 2,28 | tvoří zásadní cestu věrnosti k přijatému povolání a přináší
84 I, 3,29 | Toto „my“ nás přivádí k zamyšlení nad úlohou zasvěceného
85 I, 3,29 | rad patří neoddělitelně k životu a svatosti církve (
86 I, 3,29 | Ježíš, když některé povolal k tomu, aby všechno opustili
87 I, 3,29 | určil tento způsob života k tomu, aby z podnětu Ducha
88 I, 3,30 | znovu narodil, je povolán k tomu, aby s pomocí síly
89 I, 3,30 | sobě nepřináší ani povolání k celibátu a panenství, ani
90 I, 3,30 | dostává zvláštní pomoc k tomu, aby opět v sobě zakoušel
91 I, 3,30 | povolání ke kněžství a povolání k zasvěcenému životu plné
92 I, 3,31 | 1993), 847).~ Povolání k laickému životu, ke svátostnému
93 I, 3,31 | ke svátostnému kněžství a k zasvěcenému životu mohou
94 I, 3,31 | není svátostné, přivádí je k tomu, aby v celibátu, chudobě
95 I, 3,32 | vykonávají posvátnou moc k užitku celého církevního
96 I, 3,32 | církev přičítá také povolání k manželství, kde manželé
97 I, 3,32 | trpící, obrací hříšníky k lepšímu životu, žehná dětem
98 I, 3,32 | ovlivňovat duchem evangelia k posile a růstu církve jako
99 I, 3,32 | života, v tom, že napomáhají k uspořádání světských věcí
100 I, 3,33 | svědectví jiných povolání k tomu, aby svým životem zcela
101 I, 3,33 | svým životem zcela přilnuly k tajemství Krista a církve
102 I, 3,34 | přispěl vlastním podílem k vytvoření nového lidství.
103 I, 3,34 | zasvěceném životě pozvání k plnosti odpovědi lásky ve
104 I, 4,35 | Proměněná“ existence: výzva k svatosti ~ 35. „Jak
105 I, 4,35 | učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli“ (Mt
106 I, 4,35 | děti církve, povolané Otcem k tomu, aby „slyšely“ Krista,
107 I, 4,35 | království, je to zvláštní výzva k plnému vnitřnímu obrácení
108 I, 4,35 | Zasvěcené osoby jsou povolány k tomu, aby v kontemplaci
109 I, 4,35 | dnešní církvi a my jim musíme k plnění tohoto poslání dodávat
110 I, 4,35 | místem jistého završení lásky k Bohu i k bližnímu a zároveň
111 I, 4,35 | završení lásky k Bohu i k bližnímu a zároveň svědectvím
112 I, 4,35 | rad jako zvláštní cestu k svatosti. Samotné výrazy,
113 I, 4,36 | následování Krista a lásce k jeho osobě nacházíme některé
114 I, 4,36 | základní směřování: především k Otci, jehož vůli se snaží
115 I, 4,36 | vybízí zasvěcenou osobu k tomu, aby k Bohu zcela přilnula,
116 I, 4,36 | zasvěcenou osobu k tomu, aby k Bohu zcela přilnula, s Bohem
117 I, 4,36 | obsahují také směřování k Synu, když vyzývají k radostnému
118 I, 4,36 | směřování k Synu, když vyzývají k radostnému prožívání niterného
119 I, 4,36 | přistoupit spolu s Kristem k úkolu, který je třeba plnit,
120 I, 4,36 | osoby zasvěcené připravuje k tomu, aby se jím nechaly
121 I, 4,37 | Instituty jsou vyzývány k tomu, aby s velkou tvůrčí
122 I, 4,37 | je především povzbuzením k vytrvalosti na cestě svatosti
123 I, 4,37 | před úkol znovu se vracet k řeholi, neboť v ní a v konstituci
124 I, 4,38 | zápas ~ 38. Povolání k svatosti je přijímáno a
125 I, 4,38 | její výzvy, může také vést k ústupkům časným zájmům,
126 I, 4,38 | horlivosti a duše dojde k jisté úhoně. Možnost vyšší
127 I, 4,38 | bohaté, může někoho dovést až k tomu, že zvolí světský způsob
128 I, 4,38 | může zároveň u někoho vést k jistým formám nacionalismu
129 I, 4,38 | formám nacionalismu nebo k přijetí takových zásad,
130 I, 4,38 | evangelia.~ Cesta, která vede k svatosti, vyžaduje přijetí
131 I, 4,39 | tím více se uschopňují k tomu, aby svým bratřím a
132 I, 4,39 | dynamismu celé církve, zaměřené k absolutnu, jímž je Bůh,
133 I, 4,39 | podstaty jejich životní volby, k ní více podněcovat a povzbuzovat
134 I, 4,40 | zmrtvýchvstání.~ Ačkoliv povolání k zasvěcenému životu s sebou
135 II, 1,41 | napodobovala, když se chtěla vrátit k prvotnímu nadšení a s obnovenou
136 II, 1,41 | jednak cesty, které konkrétně k němu vedou. Neboť zasvěcené
137 II, 1,42 | 34). Láska dovedla Krista k naprostému sebedarování,
138 II, 1,42 | naprostému sebedarování, až k nejvyšší oběti kříže. Mezi
139 II, 1,42 | vnitřní nezbytností vedeny k tomu, aby měly všechno společné:
140 II, 1,42 | evangelia. Sám Duch vede duši k tomu, aby prožívala jednotu
141 II, 1,42 | života jsou Duchem vedena k tomu, aby plnila své poslání
142 II, 1,45 | apoštolskou práci všech směřuje k jednomu úkolu. Aby dnešním
143 II, 1,46 | přitažlivou silou, která vede k víře v Krista... Tak společenství
144 II, 1,46 | Pouze na základě lásky k církvi svaté, která je „
145 II, 1,46 | Zasvěcené osoby se musí k těmto příkladům neustále
146 II, 1,46 | obzvláštním způsobem přispívají k tomu, aby církev stále hlouběji
147 II, 1,47 | byla Duchem svatým darována k dobru celého tajemného těla,
148 II, 1,47 | dobru celého tajemného těla, k jehož výstavbě mají sloužit (
149 II, 1,47 | svému zvláštnímu vztahu k Petrovu nástupci slouží
150 II, 1,47 | a přispívat svou prací k inkulturaci evangelia, aby
151 II, 1,47 | Také dnes rozkvět povolání k zasvěcenému životu i v těch
152 II, 1,48 | biskupů nejvíce přispívá k dosažení harmonického rozvoje
153 II, 1,49 | Pozorná starostlivost biskupů k povolání a úkolu institutů
154 II, 1,50 | představených byli zváni k účasti na zasedáních biskupské
155 II, 1,50 | může velmi pomoci, jestliže k tomu někde dosud nedošlo,
156 II, 1,50 | projednávaly společné záležitosti. K hlubšímu vzájemnému poznání
157 II, 1,51 | děti Boží, a která vede k obětavé lásce vůči všem,
158 II, 1,51 | lásce vůči všem, zvláště k těm nejubožejším. Tato společenství
159 II, 1,52 | svým charizmatům, vedena k tomu, aby byla znamením
160 II, 1,53 | Prostředky spolupráce ~ 53. K vytváření církevního společenství
161 II, 1,53 | zasvěceného života, aby se k plnění úkolů spojovaly,
162 II, 1,53 | aktivní a důvěryplný vztah k biskupským konferencím vlastních
163 II, 1,54 | nových okolností docházejí k závěru, že svoje charizma
164 II, 1,54 | proto je zvou důrazněji k účasti na spiritualitě a
165 II, 1,55 | osob budou laici přiváděni k bezprostřednímu zážitku
166 II, 1,55 | rad a to jim dodá odvahu k životu podle ducha blahoslavenství
167 II, 1,55 | ducha blahoslavenství a k vydávání svědectví, aby
168 II, 1,56 | tom, že věrní laici patří k různým institutům v nové
169 II, 1,56 | také vymezila ve vztahu k řádu vlastního institutu
170 II, 1,57 | zvláštním způsobem zvány k tomu, aby skrze své plné
171 II, 1,57 | přínosy po zásluze přispěly k rozvoji života církve a
172 II, 1,57 | může svým dílem přispět k tomu, aby byly odstraněny
173 II, 1,57 | ženy ani její příspěvek k životu a pastorační i misionářské
174 II, 1,58 | zvláště tam, kde dochází k úvahám a rozhodnutím, která
175 II, 1,58 | přivede zasvěcenou ženu k hlubšímu pochopení vlastních
176 II, 1,58 | mystičky, které přispěly k hledání Božího tajemství
177 II, 1,58 | uvažuje o hodnotě ženy a úctě k lidskému životu (srov. Propositio
178 II, 1,58 | zasvěceného života dospějí také k plnějšímu pochopení své
179 II, 1,58 | vědomí, že jsou vyzvány k tomu, aby pomáhaly vytvářet
180 II, 2,59 | vztahů s lidmi přispívá k vnitřnímu prožívání hodnot
181 II, 2,59 | život skromný, vzhledem k celému společenství církve
182 II, 2,59 | objevuje mnoho povolání k tomuto druhu života, který
183 II, 2,59 | papežské a konstitucionální až k mnišské – bude vhodněji
184 II, 2,59 | formy spolupráce a pomoci k tomu, aby se chránila a
185 II, 2,60 | Řeholníci jsou povoláni k tomu, aby byli bratry Krista,
186 II, 2,60 | Druhý vatikánský koncil se k tomu výslovně nijak nevyjadřuje,
187 II, 2,61 | je žádoucí i možný návrat k prvotní myšlence a vůli
188 II, 2,62 | různých dobách probudil k životu mnohé formy zasvěceného
189 II, 2,62 | straně je zde velký důvod k radosti nad činností Ducha
190 II, 2,62 | třeba učinit nezbytný krok k rozeznávání charizmat. Aby
191 II, 2,62 | hnutích, když touží dovést k završení svou touhu po lásce
192 II, 2,62 | experimentů nemá směřovat k tomu, aby se snižovala hodnota
193 II, 2,62 | darem Ducha svatého určeným k tomu, aby církev velkodušně
194 II, 2,62 | Pána, ustavičně obrácená k Bohu, který povolává podle
195 II, 3,63 | svědectví a službě přispěly k její výstavbě (srov. Propositio
196 II, 3,63 | věřících povzbuzovat lásku k Bohu i bratřím. Proto je
197 II, 3,63 | nerozlučné jednoty lásky k Bohu a k bližnímu, jako
198 II, 3,63 | nerozlučné jednoty lásky k Bohu a k bližnímu, jako připomínka
199 II, 3,63 | povzbuzují zasvěcené osoby k ještě pevnější víře v Kristovu
200 II, 3,64 | vynaloženému úsilí. Tak dochází k tomu, že povolání k zasvěcenému
201 II, 3,64 | dochází k tomu, že povolání k zasvěcenému životu jsou
202 II, 3,64 | který nepřestává volat k následování, a věřit Duchu
203 II, 3,64 | výchovou v lidech povolaných k řeholnímu životu probouzela
204 II, 3,64 | velkodušná odpověď, která lásku k povolání promění ve skutek.~
205 II, 3,64 | povolané osoby nezbytná k tomu, aby se mohly stát
206 II, 3,65 | cesta směřuje především k tomu, aby se člověk připravoval
207 II, 3,65 | aby se člověk připravoval k celkovému zasvěcení se Bohu
208 II, 3,65 | postoje Krista ve vztahu k Otci.~ Jestliže pak toto
209 II, 3,65 | života, tedy proces, který k němu vede, musí přijmout
210 II, 3,65 | a pastorační – musí mít k dispozici dosti široký časový
211 II, 3,66 | účinná praxe.~ Ve vztahu k těmto velmi závažným úkolům
212 II, 3,66 | založeným nedávno, tím, že dají k dispozici některé ze svých
213 II, 3,67 | vzájemného prolínání lásky k Bohu s láskou k bratřím
214 II, 3,67 | prolínání lásky k Bohu s láskou k bratřím a sestrám, a přitom
215 II, 3,68 | zatímco postupují na cestě k plné zralosti víry v Krista.~
216 II, 3,68 | která se chce zasvětit Bohu, k osvojení Kristových vlastností.
217 II, 3,68 | obrací v hloubi svého nitra k Božímu Slovu a zároveň se
218 II, 3,70 | existence. V něm totiž dochází k očištění osobnosti od určitých
219 II, 3,70 | větší a čistší ve vztahu k Bohu a vlídnější a chápavější,
220 II, 3,70 | bohatší na lásku ve vztahu k bratřím a sestrám. Zde vzniká
221 II, 3,70 | která může velmi přispět k výchově každého jednotlivce.
222 II, 3,71 | lidského tvora, povolaného k tomu, aby hledala miloval
223 II, 3,71 | 18; Mt 22, 37-39). Láska k Bohu a bratřím je ohromná
224 II, 3,71 | chrání a následně vedou k vyprošování daru moudrostí
225 II, 3,71 | povzbuzení a oporu na cestě k plné svobodě. V dnešní situaci
226 II, 3,71 | soucit s trpícími, láska k pravdě, shoda mezi slovy
227 III, 0,72 | zasvěceného života voláni k tomu, aby Krista následovali „
228 III, 0,73 | vzájemný vztah“ (GS 4). K tomu je nezbytné otevřít
229 III, 0,73 | radám Ducha, který volá k hlubšímu pochopení záměrů
230 III, 0,73 | času, ale přispěje také k vypracování a uskutečňování
231 III, 0,74 | dialogu. Tak může přispět k vytváření ducha vzájemné
232 III, 0,74 | kontemplativního duše vracela k aktivnímu, aby díky tomu,
233 III, 0,74 | je lépe přejít zase zpět k aktivitě.“ (Sv. Řehoř Veliký,
234 III, 0,74 | život nesměřuje neustále k tomuto spojení s Otcem,
235 III, 1,75 | Ježíš hloubku lásky Boha k lidem: v něm samém se Bůh
236 III, 1,75 | co činil on.~ Kristus k sobě neustále povolává nové
237 III, 1,75 | lásky a které také vede k tomu, aby i oni sloužili
238 III, 1,75 | sebemenších prostředků potřebných k důstojnému životu (Srov.
239 III, 1,76 | Spasitele, který se z lásky k lidem stal služebníkem.
240 III, 1,78 | nesčetné osoby spojily své síly k této „podstatné a nikdy
241 III, 1,78 | 277), protože se obrací k rostoucímu množství těch,
242 III, 1,78 | významným podílem přispět k evangelizaci oblastí a struktur
243 III, 1,78 | lidmi, kteří dosud nedošli k poznání Krista, a tak vnášejí
244 III, 1,78 | protože rozjímavý život náleží k plně rozvinuté přítomnosti
245 III, 1,78 | nadšení pro evangelizaci, k čemuž může pomáhat jak vysílání
246 III, 1,79 | přijmout jako povzbuzení k plodné spolupráci s Boží
247 III, 1,79 | který vede celý lidský rod k tomu, aby byl schopen rozeznávat
248 III, 1,79 | lidské osobnosti a ohled k její přirozené podstatě.~
249 III, 1,80 | zvláštní přínos pro výzvy k inkulturaci. Protože je
250 III, 1,80 | evangelijní zásady, a to ve vztahu k charizmatu každého institutu
251 III, 1,80 | charizmatu každého institutu a k povaze toho národa, v němž
252 III, 1,80 | zda konkrétní výsledky k ní směřují (srov. Propositio
253 III, 1,81 | jsou zasvěcené osoby vedeny k tomu, aby dokazovaly jednotu
254 III, 1,81 | niterném sepjetí s Pánem. K tomu je třeba nadšených
255 III, 1,81 | Pána Ježíše, připraveny k moudrému odpovídání na požadavky
256 III, 1,82 | Činná láska k chudým a úsilí o spravedlnost ~
257 III, 1,82 | a zároveň se dává zcela k dispozici do služby bližním.
258 III, 1,82 | větší láskou“ se obrací k těm, kdo jsou nejslabší,
259 III, 1,82 | prožívána podle Krista. Jsou k ní vyzváni všichni Kristovi
260 III, 1,82 | na Kristovu lásku je vede k tomu, aby žili způsobem
261 III, 1,82 | věrnosti vůči evangeliu a výzva k neustálému obrácení, protože –
262 III, 1,82 | podivuhodným způsobem stoupá k výšinám, když se milosrdně
263 III, 1,82 | když se milosrdně sklání k nejnižším potřebám bližních;
264 III, 1,82 | právě tím se stává silnou k dosahování vrcholů“ (Regula
265 III, 1,83 | samou mez hrdinství patří k prorockému charakteru zasvěceného
266 III, 1,83 | prožitkem společenství dávají k dispozici. Svou obzvláštní
267 III, 1,83 | ať stále prosazují úctu k lidské osobnosti a jejímu
268 III, 2,84 | křesťanském životě. Vzhledem k tomuto prvenství nemůže
269 III, 2,84 | jedinečnou láskou ke Kristu a k chudým, v nichž on žije (
270 III, 2,84 | jménu Boha ke všem lidem i k samotným pastýřům církve.
271 III, 2,84 | Boha, z přátelského vztahu k němu, z pečlivého naslouchání
272 III, 2,84 | svém nitru horoucí lásku k Boží svatosti a slovo, které
273 III, 2,84 | duchovním rozlišování a lásku k pravdě. Toto svědectví se
274 III, 2,85 | odevzdaného slávě Otce a lásce k bratřím a sestrám. Prorockým
275 III, 2,86 | Věrnost až k mučednictví ~ 86. V
276 III, 2,86 | vědomí církve jako výzva k uctívání i k napodobování.
277 III, 2,86 | jako výzva k uctívání i k napodobování. K tomu přispívají
278 III, 2,86 | uctívání i k napodobování. K tomu přispívají společnosti
279 III, 2,88 | lásky, která jí dává sílu k sebeovládání a zachování
280 III, 2,88 | cenné podněty pro výchovu k čistotě, která je nezbytná
281 III, 2,89 | přispěli a stále přispívají k utváření lidštějšího světa.~
282 III, 2,90 | napodobováním Krista chudého směřuje k prvnímu ze všech blahoslavenství (
283 III, 2,90 | kteří zůstávají lhostejní k potřebám bližních. Toto
284 III, 2,90 | doprovázeno zvláštní láskou k chudým a vyjádřeno konkrétně
285 III, 2,91 | jejího nezbytného vztahu k pravdě a morálním zásadám (
286 III, 2,91 | hluboce spojena s úctou k lidské osobnosti. Kdo by
287 III, 2,91 | osobnosti. Kdo by nevěděl, k jakému vzrůstu bezpráví,
288 III, 2,93 | zasvěceného života – také vzhledem k jeho obnově na prahu třetího
289 III, 2,93 | obsaženy všechny prvky nezbytné k tomu, aby bylo dosaženo
290 III, 2,93 | institutu, jeho velkodušná láska k chudým a rovněž výzva probouzející
291 III, 2,94 | když celé Písmo „se hodí k poučování“ (2 Tim 3,16)
292 III, 2,94 | situací života komunity, vede k radostnému sdílení těch
293 III, 2,94 | světlo, které je nezbytné k moudrému rozeznávání a které
294 III, 2,95 | evangelijních rad povolaná k tomu, aby si vyvolila Krista
295 III, 2,95 | zasvěcený člověk je určen k tomu, aby v eucharistii
296 III, 2,95 | zasvěcených osob ke chvále Boha a k ustavičné modlitbě.~
297 III, 3,96 | pozvolna pomáhala mladým lidem k tomu, aby se pod vedením
298 III, 3,96 | pedagogická práce bude přispívat k dokonalému propojení věcí
299 III, 3,97 | 41).~ Připojujeme se k tomuto mínění synody a velmi
300 III, 3,97 | vědomi si toho, že láska k chudým se nejsilněji a nejúčinněji
301 III, 3,97 | hledají vhodné prostředky k osvobození lidí od oné zvláště
302 III, 3,97 | státních vzdělávacích struktur. K této činnosti jsou zvláště
303 III, 3,98 | osoby, které přispívaly k rozvoji kultury a velmi
304 III, 3,98 | naopak, stává se podnětem k dialogu a sdílení, posílením
305 III, 3,98 | doby je třeba přistupovat k novým analýzám či syntézám (
306 III, 3,99 | vyjádřit a tak přispívat k budování společnosti, ve
307 III, 3,99 | kteří jdou společně na cestě k Bohu.~ Je třeba také
308 III, 3,99 | především vychovávající: směřuje k tomu, aby se podporovalo
309 III, 3,99 | Jan Pavel II., poselství k XXVIII. dni hromadných sdělovacích
310 III, 3,99 | instituty mají být připraveny k tomu, aby nabídly svou pomoc
311 III, 4,100 | mohli ti, kdo jsou povoláni k životu zasvěcenému, nevnímat,
312 III, 4,101 | postupovat vpřed na cestě k dokonalé jednotě v pravdě
313 III, 4,101 | činnosti, jistě přispěje k většímu prohloubení ekumenických
314 III, 4,101 | byli schopni přispívat k jednotě s pravoslavnými
315 III, 4,101 | pro všechny povzbuzením k tomu, aby žili podle obrazu
316 III, 4,102 | součástí poslání církve k hlásání evangelia“ (Jan
317 III, 4,102 | také svoboda ducha, která k zasvěcenému životu podstatně
318 III, 4,102 | těla i duše postupuje až k péči o spravedlnost, mír
319 III, 4,102 | je hledání a rozvoj úcty k ženám. Při vytváření rovnosti
320 III, 4,103 | srdce člověka a přivádí ho k různým formám askeze a spirituality.
321 III, 4,103 | v životě naplnění toho, k čemu je vede víra.~~~
322 Zaver, 0,104| v pochybnostech ptají: „K čemu je vlastně zasvěcený
323 Zaver, 0,104| technokratická kultura vede k tomu, že hodnota věcí i
324 Zaver, 0,105| odevzdat Bohu a z lásky k Bohu i ostatním lidem.~
325 Zaver, 0,105| tvář církve, kteří dávají k dispozici vlastní život
326 Zaver, 0,105| rozvíjet a otevřeně vyzývá k jeho přijetí. Velmi záleží
327 Zaver, 0,105| jejich horlivost a ochota k lásce se neustále zvětšovaly
328 Zaver, 0,107| Rodinám ~ 107. Obracíme se k vám, křesťanské domovy.
329 Zaver, 0,107| vašich synů a dcer povolal k zasvěcenému životu. Je a
330 Zaver, 0,107| jejího člena, aby ho vyzval k životu podle evangelijních
331 Zaver, 0,107| aby mladí byli vychováváni k odpovědnému používání vlastní
332 Zaver, 0,107| aby mohli být připraveni k prožívání nejhlubších duchovních
333 Zaver, 0,108| aby cesty, které vedou k Bohu živému a pravému, hledali
334 Zaver, 0,108| sklání jako dobří Samaritáni k nesčetným zraněním bratří
335 Zaver, 0,109| osobám ~ 109. Především k vám, zasvěcení mužové a
336 Zaver, 0,109| odevzdání se jediné lásce k Bohu i k lidem, abyste stále
337 Zaver, 0,109| se jediné lásce k Bohu i k lidem, abyste stále jasněji
338 Zaver, 0,109| nenechají oklamat; přicházejí k vám, protože touží poznat
339 Zaver, 0,109| zasvěcení a tak je přivádět k obnově jejich života (srov.
340 Zaver, 0,109| Propositio 16). Horoucí láska k Ježíši Kristu je silnou
341 Zaver, 0,110| nohy chudým a přispívali k přeměně světa svým podílem,
342 Zaver, 0,111| Modlitba k nejsvětější Trojici ~
343 Zaver, 0,111| zve všechny, aby směřovali k tobě.~ Ježíši Vykupiteli,
344 Zaver, 0,111| způsobem života, přitahuj stále k sobě lidi, kteří jsou našim
345 Zaver, 0,111| poznáním, že byly vybrány k tomu, aby milovaly, chválily
346 Zaver, 0,112| Prosba k Panně Marii ~ 112. Maria,
347 Zaver, 0,112| osoby v jejich směřování k věčné a jediné blaženosti.
348 Zaver, 0,112| hledají tvého Syna.~ K tobě, Matko, která toužíš
349 Zaver, 0,112| statečná v chudobě, ochotná k přijetí ve svém plodném
350 Zkr | Deklarace o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím
|