Chapter,Paragraph,Number

 1   I,  1,22|       ducha, který je zcela oddán záměru Otce (srov. Jan 10, 30;
 2   I,  1,22|           svou naprostou vydanost záměru Otce také odloučením od
 3   I,  3,31|           Církevní život se podle záměru Pána Ježíše uskutečňuje
 4   I,  4,35|        zároveň svědectvím o Božím záměru, podle něhož celý lidský
 5   I,  4,37|     vytrvat ve věrnosti původnímu záměru (srov. 2. vatikánský koncil,
 6   I,  4,37|      setrvávají v duchu původního záměru.~
 7   I,  4,39| velkodušných, ba často hrdinských záměrů, které od nich vyžaduje
 8  II,  1,43|          se o zachování přijatých záměrů (srov. Kongregace pro společnosti
 9  II,  1,49|       přijetím jejich pastýřských záměrů pro život diecéze, to jsou
10  II,  1,55|           svět měnil podle Božího záměru (srov. 2. vatikánský koncil,
11  II,  2,59|   vyrůstající z tohoto duchovního záměru je nejen nesmírně dokonalým
12  II,  2,60|           kněžské“, protože podle záměru zakladatele nebo působením
13  II,  2,61|           zakladatelova původního záměru byly chápány jako bratrská
14  II,  3,71|   zachování věrnosti vůči duchu i záměru zakladatelů a tradicím později
15 III,  0,72|     kterým vydává svědectví podle záměru svého institutu. Jakkoliv
16 III,  0,73|         volá k hlubšímu pochopení záměrů prozřetelnosti. Duch sám