Chapter,Paragraph,Number
1 Uvod, 0,1 | učení, je darem Boha Otce jeho církvi, a to prostřednictvím
2 Uvod, 0,2 | synodu, která by prozkoumala jeho hodnotu a perspektivy. Chtěli
3 Uvod, 0,3 | a evangelijní charakter jeho svědectví zjevně dosvědčují,
4 Uvod, 0,3 | dějinách se mohou vyskytovat jeho různé a odlišné formy, což
5 Uvod, 0,4 | tématu „Zasvěcený život a jeho úloha v církvi a ve světě“.
6 Uvod, 0,6 | přítomnosti a očekávání jeho konečného příchodu, darování
7 Uvod, 0,6 | praktikoval mnišský život v jeho rozmanitých formách, v podobě
8 Uvod, 0,10 | k Bohu se oddávají zcela jeho službě, jejich činnost v
9 Uvod, 0,13 | velmi se zaradovali nad jeho povzbudivým obsahem“ (Sk
10 Uvod, 0,13 | uvědoměním vzdávat díky Bohu za jeho nesmírný dar.~ S upřímnou
11 I, 0,14 | napodobovali co nejdůsledněji jeho způsob života.~ Taková
12 I, 0,14 | jistým způsobem předchází jeho eschatologické naplnění,
13 I, 0,14 | pohledem zároveň spatřili jeho základní rysy, je velmi
14 I, 0,14 | Kristovu tvář v tajemství jeho proměnění. K této „ikoně“
15 I, 0,14 | nejvíce oslavil sám Pán a v jeho přítomnosti po něm zatoužili
16 I, 0,14 | přítomnosti po něm zatoužili i jeho učedníci: když viděli slávu
17 I, 0,14 | učedníci: když viděli slávu jeho proměnění ti, kteří s ním
18 I, 0,14 | také přípravou k přijetí jeho kříže. Je spojeno s jakýmsi „
19 I, 0,14 | pouze Ježíše“ v ponížení jeho lidské přirozenosti a jsou
20 I, 0,15 | s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je
21 I, 0,15 | byl před nimi proměněn: jeho tvář zazářila jako slunce
22 I, 0,15 | tvář zazářila jako slunce a jeho oděv zbělel jako světlo.
23 I, 0,15 | neupadla ve zmatek před jeho znetvořenou tváří na kříži.
24 I, 0,15 | Snoubencem, má účast na jeho tajemství a je obklopena
25 I, 0,15 | tajemství a je obklopena jeho září.~ Touto září jsou
26 I, 0,15 | září jsou zasaženi všichni jeho synové a dcery, kteří jsou
27 I, 0,15 | Kristem, je jakoby uchvácen jeho září: on je totiž „nejkrásnější
28 I, 0,16 | ještě ne“, a očekávají jeho slavný příchod. Zasvěcenému
29 I, 0,16 | 14, 11). Napodobováním jeho chudoby vyznává toho Syna,
30 I, 0,16 | svobody vstupuje do tajemství jeho synovské poslušnosti a vyznává
31 I, 0,16 | radostí vydává svědectví o jeho shovívavé lásce ke každému
32 I, 1,17 | cele se zasvěcuje jemu a jeho úmyslu spásy (srov. 1 Kor
33 I, 1,17 | všechno přítomné i budoucí do jeho rukou. Tak je vlastně možné
34 I, 1,18 | Mt 19, 27), aby žili v jeho těsné blízkosti (srov. Propositio
35 I, 1,18 | slávy (srov. Žid 1, 3), jeho úžasné a nekonečné lásky,
36 I, 1,18 | s ním jedno, osvojit si jeho cítění a způsob života.
37 I, 1,18 | vyzývá, aby s ním sdíleli jeho život v čistotě, chudobě
38 I, 1,18 | dosahuje své dokonalosti. Totiž jeho způsob života v čistotě,
39 I, 1,18 | Boho-člověkem na znamení jeho spojení jako jednorozeného
40 I, 1,18 | příkladu Marie z Nazareta, jeho první učednice, která se
41 I, 1,19 | tolik zavazující volby. Jeho působením tak znovuprožívají
42 I, 1,19 | poslušnému a vybízí je, aby jeho poslání přijali za své.
43 I, 1,20 | všechny pozemské hodnoty a jeho nejvyšší požadavky. Mimoto
44 I, 1,21 | projevuje ve vtělení Slova a v jeho vykupitelské smrti.~
45 I, 1,21 | uzpůsobuje k tomu, aby přijímala jeho podněty; a k Otci, který
46 I, 1,22 | největší Otcův misionář pro jeho království, sám přijal a
47 I, 1,22 | lidem (srov. Jan 17, 19): jeho život v čistotě, poslušnosti
48 I, 1,22 | srov. Jan 10, 30; 14, 11). Jeho absolutní oběť dodává všem
49 I, 1,22 | oběť dodává všem událostem jeho pozemského života jistý
50 I, 1,22 | duchovní plodnost panenství. Jeho duch projevuje svou naprostou
51 I, 1,22 | chudým, abyste vy zbohatli z jeho chudoby“ (2 Kor 8, 9). Dokonalá
52 I, 1,22 | 8, 9). Dokonalá velikost jeho chudoby se projevuje v tom,
53 I, 1,22 | že daruje Otci vše, co je jeho.~ Zasvěcený život vskutku
54 I, 1,22 | Kristova způsobu života a jeho činnosti jako vtěleného
55 I, 2,23 | kříži se nejjasněji projeví jeho čistá láska k Otci a ke
56 I, 2,23 | k Otci a ke všem lidem; jeho chudoba dojde ke zřeknutí
57 I, 2,23 | dojde ke zřeknutí se všeho; jeho poslušnost dospěje k darování
58 I, 2,23 | Boží transcendenci ke všemu jeho stvoření, ve svém těle přemáhá
59 I, 2,23 | křížem (srov. Jan 19, 26-27). Jeho úmysl zcela se odevzdat
60 I, 2,26 | zcela do planoucí výhně jeho lásky, která není ničím
61 I, 2,26 | hledat: „Boží království a jeho spravedlnost“ (Mt 6, 33),
62 I, 2,27 | mají sklony k pesimismu. Jeho naděje se opírá o Boží příslib,
63 I, 2,28 | rozhodujících událostech jeho veřejného působení. Tak
64 I, 3,29 | poznal, hluboce zasáhla jeho ducha a nitro, avšak neodloučila
65 I, 3,29 | vatikánského koncilu. V jeho světle lze pochopit, že
66 I, 3,30 | kvalitu, protože není nezbytně jeho navazujícím pokračováním (
67 I, 3,30 | čistotě, která odpovídá jeho postavení, v poslušnosti
68 I, 3,31 | Kristova těla v dějinách a jeho zvláštního poslání mezi
69 I, 3,34 | význam má v zasvěceném životě jeho snoubenecký rozměr, který
70 I, 3,34 | Snoubencovy pokyny a na přijetí jeho daru. U Petra a ostatních
71 I, 4,36 | následování Krista a lásce k jeho osobě nacházíme některé
72 I, 4,36 | snášet i utrpení pro šíření jeho království.~ Každé charizma
73 I, 4,36 | o jednom určitém aspektu jeho tajemství“ (Kongregace pro
74 I, 4,36 | původní tradici institutu a v jeho řeholi, konstituci a statutech (
75 I, 4,38 | by bylo umožněno vnímat jeho slovo.“ (Jan Pavel Il.,
76 I, 4,38 | a následovaly Ježíše na jeho cestě kříže.~ Dále musí
77 I, 4,38 | který podstoupil, aby získal jeho požehnání a milost hledět
78 I, 4,40 | dotýká Kristova ruka. zaznívá jeho hlas a podpírá jej jeho
79 I, 4,40 | jeho hlas a podpírá jej jeho milost.~ „Vstaňte a nebojte
80 I, 4,40 | Eliáš hovoří s Kristem o jeho velikonočním tajemství,
81 I, 4,40 | slovo „smrt“: „mluvili o jeho smrti, kterou měl podstoupit
82 I, 4,40 | života a dokonale vyjadřuje jeho význam. Zde je nezbytně
83 II, 1,41 | které chtěl, aby byli v jeho blízkosti a učili se podle
84 II, 1,41 | blízkosti a učili se podle jeho příkladu žít pro Otce a
85 II, 1,41 | životě společenství v každé jeho formě zřetelně ukazuje,
86 II, 1,42 | prožívala jednotu s Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem (srov.
87 II, 1,45 | teologických důvodů, které tvoří jeho základ, a plně to potvrzuje
88 II, 1,46 | opravdové společenství a žily jeho duchovností (srov. Propositio
89 II, 1,46 | poslušnost Ignáce z Loyoly a jeho „sentire cum Ecclesia“ (
90 II, 1,47 | zřetelně ukazuje toto spojení a jeho nezastupitelný význam jak
91 II, 1,49 | pastýř celé místní církve. Jeho úkolem je rozeznávat jednotlivá
92 II, 1,51 | církevním společenství i za jeho hranicemi, a aby nastolovala
93 II, 1,53 | společenství a hledají způsoby jeho upevnění, když přitom dbají,
94 II, 1,53 | zachováván duch magisteria i jeho předpisy, instituce spolupráce
95 II, 1,55 | institutu vyzařovala také za jeho vlastní hranice, a tak se
96 II, 1,55 | dostane hlubší rozměr i jeho duchovní interpretace a
97 II, 1,56 | případě neutrpěla identita jeho vnitřního života (srov.
98 II, 1,56 | institutu, musí být v souladu s jeho záměry a být realizovány
99 II, 1,56 | realizovány pod záštitou jeho autority. Takže pokud jim
100 II, 1,56 | které ovšem stále budou pod jeho pravomocí, mohou se účastnit
101 II, 1,57 | svého místa v dějinách a jeho posuzování, i způsob organizace
102 II, 1,58 | tajemství a vysvětlování jeho působení v nitru věřícího
103 II, 3,63 | zasvěcený život neupadal, ale jeho úpadek se neprojevuje zmenšeným
104 II, 3,64 | tomu, aby se mohly stát jeho opravdovými učedníky a apoštoly
105 II, 3,65 | následování Krista ve službě jeho poslání. „Kladná“ odpověď
106 II, 3,65 | připodobnění se Pánu Ježíši a jeho celkovému sebeobětování (
107 II, 3,67 | něho, a přijímat stejně jeho kladné vlastnosti, jako
108 II, 3,67 | vlastnosti, jako i odlišnosti a jeho limity. Učí se především
109 II, 3,68 | kontemplativního života, tak jeho zvláštní poslání v církvi.~
110 II, 3,68 | Boha v tom světě, který o jeho přítomnosti neví, ale také
111 II, 3,68 | charizmatu jistým způsobem činí jeho přítomnost ve světě „vnímatelnou“.~
112 II, 3,69 | člověka utvářet v každém dni jeho života (srov. Propositio
113 II, 3,70 | Otcovu vůli a svěřuje se do jeho rukou, dokud mu neodevzdá
114 II, 3,71 | povaze svého institutu, jeho historii i poslání, aby
115 III, 0,72 | aby mezi lidmi následovali jeho příkladu a všude šířili
116 III, 0,72 | příkladu a všude šířili jeho dílo. To se zásadním způsobem
117 III, 0,72 | Kristu, tím více ukazuje jeho přítomnost a činnost ve
118 III, 0,73 | s pomocí Ducha svatého a jeho daru rozlišování jejich
119 III, 0,73 | jednali náležitě a ve shodě s jeho záměry také v událostech
120 III, 1,75 | nezmenšuje v apoštolovi jeho vědomí povinnosti vůči lidem,
121 III, 1,76 | být jakýmsi pokračováním jeho lidské existence (srov.
122 III, 1,78 | podněty pro činnost a obnovuje jeho věrnost. Ze své strany misijní
123 III, 1,79 | missio, 44: ed. cit., 290) a jeho „cílem je křesťanské obrácení,
124 III, 1,79 | příslušnost ke Kristu a jeho evangeliu“ (srov. tamtéž,
125 III, 1,79 | schopen rozeznávat znamení jeho vůle ke spáse. Takové hledání
126 III, 1,80 | znamením prvenství Boha a jeho království, stává se zároveň
127 III, 1,81 | se v lásce oddali Pánu a jeho evangeliu. „Z vlastní podstaty
128 III, 1,81 | neklidného lidského srdce a z jeho nezbytných potřeb.~
129 III, 1,82 | následovat a napodobovat jeho život, musí cítit, že jsou
130 III, 1,82 | jak života jednotlivých jeho členů, tak i celé komunity.
131 III, 1,82 | modlitbou upevňovali „základy“ jeho domu, oddaného zcela chválení
132 III, 1,82 | pomohl nějakému chudákovi v jeho nouzi, modlitba ve skutečnosti
133 III, 2,84 | zasvěceného života vychází z jeho vlastní podstaty radikálního
134 III, 2,84 | toho vyplývající oddanosti jeho poslání. Druhý vatikánský
135 III, 2,84 | tváří, v mlčení patřil na jeho přítomnost, přimlouval se
136 III, 2,84 | z pečlivého naslouchání jeho hlasu v různých událostech
137 III, 2,89 | Snaží se potírat hlad a jeho příčiny, podněcovat činnost
138 III, 2,90 | vlastní úkol na tajemství jeho spasitelného vtělení a vykupitelské
139 III, 2,92 | velkých obtíží je podpírán jeho silnou otcovskou rukou (
140 III, 2,93 | života – také vzhledem k jeho obnově na prahu třetího
141 III, 2,93 | plně účastným na tajemství jeho velikonočního mystéria.~
142 III, 2,93 | sobě poznám Krista i moc jeho zmrtvýchvstání“ (Flp 3,8.
143 III, 2,93 | kteří mu odpověděli na jeho pozvání a všechno ostatní
144 III, 2,93 | institut, dává tím záruku, že v jeho duchovním a apoštolském
145 III, 2,93 | apoštolská plodnost institutu, jeho velkodušná láska k chudým
146 III, 2,94 | vztah s živoucím Bohem a s jeho spasitelnou a posvěcující
147 III, 2,95 | vztahu každodenní účastí na jeho svátosti? Vždyť zde se zpřítomňuje
148 III, 2,95 | živí a udržuje lid Boží na jeho cestě. Už ze své podstaty
149 III, 2,95 | pro každého jednotlivce v jeho postupu na cestě evangelia,
150 III, 3,98 | neustálém hledání Boha a jeho působení ve složitých problémech
151 III, 3,98 | rozměry každého člověka a jeho historie, s prohloubením
152 III, 4,100 | Otce s prosbou, aby všichni jeho učedníci zůstávali jednotni (
153 Zaver, 0,104| slouží mu, je zcela oddán jeho osobě a jeho mystickému
154 Zaver, 0,104| zcela oddán jeho osobě a jeho mystickému tělu. A také
155 Zaver, 0,104| poznat Syna a mít účast na jeho božském poslání ve světě.~ „
156 Zaver, 0,104| někdo z Božích dětí pozná jeho lásku a okusí Boha nestvořeného,
157 Zaver, 0,105| Přes všechna zlehčování jeho úlohy velký význam zasvěceného
158 Zaver, 0,105| rozvíjet a otevřeně vyzývá k jeho přijetí. Velmi záleží na
159 Zaver, 0,105| odpovědnost za zasvěcený život, za jeho přijetí i za podporu, která
160 Zaver, 0,106| přijetí Boha a v něm všech jeho synů a dcer.~
161 Zaver, 0,109| zasvěceném životě nedoceňuje jeho význam, přece je vaším úkolem
162 Zaver, 0,109| dali se uchvátit Bohem a jeho evangeliem. Nezapomínejte,
163 Zaver, 0,110| obnovuje proto, abyste spolu s jeho Duchem vytvářeli bratrská
164 Zaver, 0,112| aby všechny národy ctily jeho jméno. Pomáhej jim v jejich
|