Chapter,Paragraph,Number
1 Uvod, 0,1 | objasnění tajemství a poslání církve a díky četným milostem duchovního
2 Uvod, 0,3 | oddělený, ale že se týká celé církve. Biskupové synody to často
3 Uvod, 0,3 | život nachází v samém srdci církve a má rozhodující význam
4 Uvod, 0,3 | zároveň ochoty snoubenky církve ke spojení se svým jediným
5 Uvod, 0,3 | úlohu při pomoci a podpoře církve v dobách minulých, ale je
6 Uvod, 0,3 | nedílnou součástí života církve, které dodává silný podnět
7 Uvod, 0,4 | tělo a tak plnila úlohu církve ve světě. V posledních letech
8 Uvod, 0,4 | poslání v církvi. Společenství církve neznamená totiž stejnost,
9 Uvod, 0,5 | tento stálý prvek v dějinách církve: řadu zakladatelů a zakladatelek,
10 Uvod, 0,6 | Od prvních staletí života církve nechyběli v ní muži a ženy,
11 Uvod, 0,6 | západě se od prvních století církve praktikoval mnišský život
12 Uvod, 0,6 | Kláštery byly a jsou uprostřed církve i ve světě výmluvným znamením
13 Uvod, 0,6 | napomáhají budování života církve a její pozemské existence,
14 Uvod, 0,8 | mužské i ženské, jsou radostí církve a zdrojem nebeských milostí.
15 Uvod, 0,8 | jedinečné svědectví o lásce církve k jejímu Pánu a tajuplnou
16 Uvod, 0,10 | skutečně činná přítomnost církve (srov. Propositio 11).~
17 Uvod, 0,12 | života ~ 12. Věčné mládí církve se projevuje také dnes:
18 Uvod, 0,13 | Přejeme si zajisté, aby děti církve, především pak osoby zasvěceného
19 I, 0,16 | které „se odráží na tváři církve“ (2. vatikánský koncil,
20 I, 1,19 | jedinečně hlubokým znamením církve–snoubenky, vedené Duchem
21 I, 1,19 | zvláštní poslání podle potřeby církve i lidí skrze charizmata,
22 I, 1,21 | svatého jako princip jednoty církve, ve které nepřestává právě
23 I, 2,23 | kteří od samých počátků církve až do jejího konce, povzbuzeni
24 I, 2,24 | na problémech a bolestech církve.~
25 I, 2,25 | významně prostupuje celý život církve. Své naplnění nachází pak
26 I, 3,29 | zasvěcený život v tajemství církve ~ 29. Při proměnění
27 I, 3,29 | zasvěceného života v tajemství církve. Teologická úvaha o povaze
28 I, 3,29 | neoddělitelně k životu a svatosti církve (srov. LG 44). Prohlašuje
29 I, 3,29 | zasvěceného života.~ Obraz církve složené pouze z posvěcených
30 I, 3,30 | eucharistie vykonávají činnost církve a pro církev, ke které připojují
31 I, 3,31 | Stejná důstojnost všech údů církve je dílem Ducha svatého,
32 I, 3,31 | list biskupům katolické církve o některých aspektech církve
33 I, 3,31 | církve o některých aspektech církve jako společenství Communionis
34 I, 3,32 | oblasti projevování svatosti církve objektivně je třeba přiznat
35 I, 3,32 | plněji zde vystupuje záměr církve, kterým je svatost lidské
36 I, 3,32 | neustále předmětem nauky církve. Velkou hodnotu ovšem církev
37 I, 3,32 | spolupracovníky plodnosti matky církve a jsou znamením a účastníky
38 I, 3,32 | evangelia k posile a růstu církve jako těla Kristova“ (CIC,
39 I, 3,32 | na evangelizačním poslání církve spočívá tedy v jedinečném
40 I, 3,33 | přilnuly k tajemství Krista a církve ve všech jejích oblastech.
41 I, 3,34 | Živý obraz církve – snoubenky ~ 34. Zvláštní
42 I, 3,34 | se nám podává živý obraz církve–snoubenky, jejíž pozornost
43 I, 4,35 | svatosti“.~ Všechny děti církve, povolané Otcem k tomu,
44 I, 4,35 | situacích v průběhu celých dějin církve byli vždy světci a světice
45 I, 4,35 | prohlásili: „V dlouhé historii církve byl zasvěcený život vždy
46 I, 4,37 | vůči Božímu vanutí a názoru církve. Stále je však třeba posilovat
47 I, 4,38 | vlastní duchovním tradicím církve i jednotlivým institutům.
48 I, 4,39 | začleňují do dynamismu celé církve, zaměřené k absolutnu, jímž
49 II, 1,41 | božských osob. V životě církve je mnoho způsobů a forem,
50 II, 1,42 | zjevným znamením společenství církve. Se zvláštní péčí je rozvíjen
51 II, 1,42 | nevydělují ze společenství církve, ale svým zvláštním charizmatem
52 II, 1,46 | 455). Cit pro společenství církve, který je chápán jako duchovní
53 II, 1,46 | poslušností vůči pastýřům církve, zvláště římskému papeži.
54 II, 1,46 | od Ježíše: „Jsem dcerou církve.“ (Dicta, n. 217.). Terezie
55 II, 1,46 | podobnou touhu: „V srdci církve, své matky, budu sama láskou...“ (
56 II, 1,47 | Bratrství všeobecné církve ~ 47. Zasvěcené osoby
57 II, 1,47 | evangelia a trvalé upevnění církve na tolika místech světa,
58 II, 1,47 | list biskupům katolické církve o některých~ aspektech
59 II, 1,47 | některých~ aspektech církve jako společenství Communionis
60 II, 1,47 | Zasvěcený život a místní církve ~
61 II, 1,48 | vzrůstem těla Kristova, to jest církve“ (Kongregace pro řeholní
62 II, 1,49 | otec a pastýř celé místní církve. Jeho úkolem je rozeznávat
63 II, 1,49 | společenství i zdravého života církve. Sluší se naopak, aby pastorační
64 II, 1,49 | dva projevy jediné lásky církve, která všechny vybízí ke
65 II, 1,50 | zařazena i teologie místní církve a spiritulita diecézního
66 II, 1,52 | povzbuzením pro ostatní části církve.~ Slova sv. Bernarda
67 II, 1,53 | nezbytná součást celkového díla církve.~ Jejich prostřednictvím
68 II, 1,53 | nichž se odráží tajemství církve a mnohotvárná Boží moudrost (
69 II, 1,53 | samotného zasvěceného života i církve. Naopak je třeba si navzájem
70 II, 1,54 | skutečnost, že si různé části církve uvědomily, že mohou a musí
71 II, 1,54 | podílely na misijním díle církve. Tak se stává obraz samotné
72 II, 1,54 | Tak se stává obraz samotné církve zřetelnějším a čitelnějším
73 II, 1,55 | zvláštních forem služby církve. Dalším pozitivním výsledkem
74 II, 1,57 | zvláštní svědectví o tajemství církve, panenské snoubenky a matky (
75 II, 1,57 | přispěly k rozvoji života církve a jejího evangelizačního
76 II, 1,57 | pastorační i misionářské práci církve. Proto je vhodné, aby zasvěcená
77 II, 1,57 | aby byla jak ve vědomí církve, tak v každodenním životě
78 II, 1,58 | na všech stupních života církve, zvláště tam, kde dochází
79 II, 1,58 | vzájemnou výměnu darů uvnitř církve. Také v teologických, kulturních
80 II, 1,58 | ozdobené jménem učitelky církve, a jim podobné četné mystičky,
81 II, 1,58 | svůj obdiv i vděčnost celé církve zasvěceným ženám a jejich
82 II, 2,59 | znamením jedinečného spojení církve–snoubenky se svým milovaným
83 II, 2,59 | předjímání eschatologické církve, která bude žít v Boží blízkosti
84 II, 2,59 | vzhledem k celému společenství církve zřetelně označují cíl, ke
85 II, 2,60 | 60. Podle tradiční nauky církve zasvěcený život podle své
86 II, 2,60 | společné práci pro dobro církve; bratry každého člověka
87 II, 3,63 | vycházet vstříc potřebám církve jak všeobecné, tak i místní,
88 II, 3,64 | společnosti, avšak týká se celé církve. Nesmírné tělesné i duševní
89 II, 3,64 | jako společné dílo celé církve (srov. Propositio 48, A).
90 II, 3,66 | ve shodě s životem celé církve. Je vhodné, aby vznikala
91 III, 0,74 | dialogu s ostatními součástmi církve. Misijní výzvy jsou takového
92 III, 0,74 | společné práce všech členů církve, jak při programovém vytváření,
93 III, 0,74 | setkávají ve společenství církve při službě velkému všeobecnému
94 III, 1,77 | začleněny do misijní činnosti církve. Mnohá četná svědectví svatých
95 III, 1,78 | 318; Katechismus katolické církve 927), nesčetné osoby spojily
96 III, 1,78 | neukončené hlavní činnosti církve“ (Jan Pavel II., encyklika
97 III, 1,78 | plně rozvinuté přítomnosti církve“ (2. vatikánský koncil,
98 III, 1,80 | zabývá otázkou věrnosti církve vůči evangeliu a apoštolské
99 III, 1,81 | okolnostech, vždy pro dobro církve“ (Jan XXIII., zahajovací
100 III, 1,82 | milosrdnou lásku, která je slávou církve a znamením její věrnosti
101 III, 1,83 | plné shodě s morální naukou církve (srov. Jan Pavel II., encyklika
102 III, 2,84 | Král 18-19). V historii církve nechyběli vedle ostatních
103 III, 2,84 | lidem i k samotným pastýřům církve. Opravdové proroctví pochází
104 III, 2,85 | původ v jiných oblastech církve. V této výměně darů, v plné
105 III, 2,85 | shodě s učitelským úřadem církve a její naukou, zazáří působení
106 III, 2,86 | víry přetrvávala ve vědomí církve jako výzva k uctívání i
107 III, 2,87 | pro život lidí i pro život církve, zvláště v těžkých dobách.~
108 III, 2,93 | spojení s láskou a službou církve.~ Toto vše, vyjádřené
109 III, 2,94 | Katechizmus katolické církve 125; srov. 2. vatikánský
110 III, 2,95 | slavnost, tak denní modlitba církve (liturgie hodin).~ Především „...
111 III, 2,95 | obsahuje celé duchovní dobro církve, Krista samého, našeho velikonočního
112 III, 2,95 | 5.) Co je středem života církve, to tvoří zajisté střed
113 III, 2,95 | ní, je to denní modlitba církve, ať už slavená ve společenství,
114 III, 2,95 | spojení s modlitbou celé církve výrazem vlastního povolání
115 III, 3,96 | práci. Přece však uvnitř církve zvláštní úkol v této oblasti
116 III, 3,96 | víry a života.~ Historie církve od dávných dob až do našich
117 III, 3,97 | věrnost učitelskému úřadu církve. Kromě toho ať jsou členové
118 III, 3,99 | s. 42-43).~ Odpověď církve je především vychovávající:
119 III, 4,100 | v modlitbách a skutcích církve. Jak by mohli ti, kdo jsou
120 III, 4,101 | naše katolické východní církve a velmi si přejeme, aby
121 III, 4,101 | bylo dědictví nerozdělené církve na konci prvního tisíciletí.~
122 III, 4,102 | náboženstvími je součástí poslání církve k hlásání evangelia“ (Jan
123 Zaver, 0,104| celého lidského rodu a užitek církve?~ Tyto otázky se dnes
124 Zaver, 0,105| AAS 63 (1971), 498.) Život církve i celá společnost potřebují
125 Zaver, 0,105| tvář Boha i mateřskou tvář církve, kteří dávají k dispozici
126 Zaver, 0,112| Maria, ty jsi předobrazem církve, snoubenky bez vady a poskvrny,
127 Zkr | Dekret o misijní činnosti církve Ad gentes~ ChD – Dekret
128 Zkr | NAe – Deklarace o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím
|