100-dobri | dobro-krest | krite-neupa | neusk-podiv | podle-proli | prome-stara | stari-viden | vidim-zdura | zejme-zne
bold = Main text
Chapter,Paragraph,Number grey = Comment text
1 III, 4,100 | službě jednotě křesťanů ~ 100. Kristova modlitba, kterou
2 III, 4,102 | mezi náboženstvími ~ 102. Protože „dialog mezi různými
3 III, 4,103 | sacrum) a touží po Bohu ~ 103. Všichni muži a ženy, kteří
4 Zaver, 0,104| Oběť bez hranic ~ 104. Dnes je jistě mnoho těch,
5 Zaver, 0,105| Božímu království ~ 105. „Co by se stalo se světem,
6 Zaver, 0,107| Rodinám ~ 107. Obracíme se k vám, křesťanské
7 Zaver, 0,108| a ženám dobré vůle ~ 108. Všem mužům a ženám, kteří
8 Zaver, 0,110| Výhled do budoucnosti ~ 110. Nejen že si máte připomínat
9 Zaver, 0,111| nejsvětější Trojici ~ 111. Nejsvětější Trojice, blahoslavená
10 III, 2,91 | 31-35: AAS 85 (1993), 1158–1162). Ve skutečnosti kultura
11 III, 2,91 | 35: AAS 85 (1993), 1158–1162). Ve skutečnosti kultura
12 III, 2,91 | nic neklopýtnou.“ (Ž 119 (118),165).~
13 III, 2,91 | o nic neklopýtnou.“ (Ž 119 (118),165).~
14 II, 1,42 | Interrogatio 225: PG 31, 1231). To se uskutečňuje skrze
15 II, 1,56 | 92–93: AAS 82 (1990), 123–124), a to se souhlasem představených
16 III, 2,94 | Katechizmus katolické církve 125; srov. 2. vatikánský koncil,
17 I, 3,32 | laici 20-21: ed. cit., 425-128).~ V oblasti projevování
18 II, 1,55 | Sermone II, Roma 1975, s. 129). Laici zase naopak ať řeholním
19 III, 4,101 | přebývají pospolu (srov. Ž 133), laskavé pohostinné přijetí
20 II, 1,41 | servos Dei, 1, 1: PL 32, 1372).~ Ve skutečnosti je
21 I, 3,30 | ad Leonem eremitam: PL 145, 231-252).~
22 III, 1,77 | z města Cochin, 15. 1. 1544: Monumenta Historica Societatis
23 I, 1,20 | Hymni, II, vv. 19-27: SCh 156, 178-179.) Tak se stává
24 Zaver, 0,109| loannis Evang., XXI, 8: PL 35, 1568.)~
25 III, 1,82 | Sur les Regles“ (30. 5. 1647), ed. Coste, IX, Paris 1923,
26 III, 2,91 | neklopýtnou.“ (Ž 119 (118),165).~
27 III, 1,75 | de la Compagnie“ (9. 2. 1653), ed. Coste IX, Paris 1923,
28 III, 1,77 | Societatis Iesu 67 (1944), 166-167.)~
29 III, 1,77 | Societatis Iesu 67 (1944), 166-167.)~
30 II, 1,46 | na zemi“ (Epistulae 109, 171, 196), apoštolskou poslušnost
31 I, 4,35 | Il A, 4: Ench. Vat. 9, 1753.) Stejný názor vyjádřili
32 I, 3,32 | 3. 1954): AAS 46 (1954), 176), plným právem chápaná jako „
33 I, 1,20 | vv. 19-27: SCh 156, 178-179.) Tak se stává zasvěcený
34 I, 3,32 | sess. XXIV, can. 10: DS 1810; Pius XII., encyklika Sacra
35 II, 1,52 | Sancti Theodorici, IV, 8: PL 182, 903–904.)~
36 Zkr | vyd. J. P. Migne, Paris 1857-1866~ PL – Patrologia
37 Zkr | vyd. J. P. Migne, Paris 1878-1890~ PLS – Patrologiae
38 Zkr | J. P. Migne, Paris 1878-1890~ PLS – Patrologiae Latinae
39 Uvod, 0,4 | Oeuvres, t. III, Annecy 1893, s. 19-20), prohluboval
40 Zkr | Christianorum Orientalium, Paris 1903~ CSEL – Corpus Scriptorum
41 I, 4,36 | Praedicatorum historica 16 (1935), 30) – aby se tak projevilo,
42 Zkr | Sources chrétiennes, Paris 1941~ ~~
43 I, 3,30 | Typis Polyglottis Vaticanis 1942, s. 307-309).~ Slib evangelijních
44 III, 1,77 | Historica Societatis Iesu 67 (1944), 166-167.)~
45 II, 2,59 | Sponsa Christi (21. 11. 1950), VII: AAS 43 (1951), 18–
46 II, 2,59 | 11. 1950), VII: AAS 43 (1951), 18–19; 2. vatikánský koncil,
47 II, 1,46 | zemi“ (Epistulae 109, 171, 196), apoštolskou poslušnost
48 III, 3,96 | pedagogici e spirituali, Roma 1987, 294.)~
49 III, 1,76 | Ouvres completes, Paris 1991, 199-200). Zasvěcený život je
50 Zaver, 0,112| sv. Petra, dne 25. března 1996, o svátku Zvěstování Páně,
51 III, 1,76 | completes, Paris 1991, 199-200). Zasvěcený život je výmluvným
52 III, 1,76 | elements, 23-24: Ench. Vat. 9, 202-204). Kdykoliv se zasvěcené
53 III, 1,76 | 23-24: Ench. Vat. 9, 202-204). Kdykoliv se zasvěcené
54 I, 3,31 | koncil, LG 32; CIC, kán. 208; CCEO, kán. 11). Stejná
55 II, 1,46 | dcerou církve.“ (Dicta, n. 217.). Terezie z Lisieux také
56 II, 1,42 | tractatae, Interrogatio 225: PG 31, 1231). To se uskutečňuje
57 II, 3,65 | 1983), 45: Ench. Vat. 9, 229), formace se chce zaměřit
58 I, 3,30 | Leonem eremitam: PL 145, 231-252).~
59 II, 1,42 | 1983), 51; Ench. Vat. 9, 235-237; CIC, kán. 631 § 1;
60 III, 1,83 | 28-30: AAS 76 (1984), 242-248) a podle příkladu svých
61 III, 1,83 | 28-30: AAS 76 (1984), 242-248) a podle příkladu svých
62 III, 1,78 | předáváním“ (tamtéž, 2: ed. cit., 251) a že také zasvěcený život
63 I, 3,30 | Leonem eremitam: PL 145, 231-252).~
64 III, 1,78 | Redemptoris missio, 31: ed. cit., 277), protože se obrací k rostoucímu
65 I, 3,32 | 1948), 6: AAS 40 (1948), 285) a tak „se snaží vše ovlivňovat
66 III, 1,79 | Redemptoris missio, 44: ed. cit., 290) a jeho „cílem je křesťanské
67 III, 1,79 | srov. tamtéž, 46: ed. cit., 292). Mezi misijní práce patří
68 III, 3,96 | e spirituali, Roma 1987, 294.)~
69 III, 1,79 | tamtéž, 52-54: ed. cit., 299-302). S pomocí charizmatu
70 I, 1,19 | theologiae III, 45, 4, ad 2um).~ Stejně jako celý křesťanský
71 I, 3,30 | Polyglottis Vaticanis 1942, s. 307-309).~ Slib evangelijních
72 I, 3,30 | Polyglottis Vaticanis 1942, s. 307-309).~ Slib evangelijních
73 I, 0,14 | Monte Dei I, 1: PL 184, 310)). K ní mohou být směrovány
74 III, 1,82 | Coste, IX, Paris 1923, s. 319).~ Sloužit chudým je
75 I, 3,30 | habitum id est Mandiae, s. 384-385; Pontificale iuxta Ritum
76 I, 3,30 | habitum id est Mandiae, s. 384-385; Pontificale iuxta Ritum
77 III, 1,82 | Boha (srov. Carmen XXI, 386-394: PL 61, 587). Sv. Vincenc
78 III, 1,82 | Boha (srov. Carmen XXI, 386-394: PL 61, 587). Sv. Vincenc
79 II, 2,62 | CIC, kán. 573; CCEO, kán. 410). Toto rozlišování jak na
80 II, 1,49 | 586 § 2; 591; CCEO, kán. 412 § 2), a tak ospravedlňovat
81 III, 1,79 | 1991), 456: AAS 84 (1992), 429-430).~
82 III, 1,79 | 456: AAS 84 (1992), 429-430).~
83 Zaver, 0,110| 13-21: Ench. Vat., 7, 445-453). Zajisté vás Kristus
84 II, 1,46 | 31-32: AAS 81 (1989), 451-452).~ U zakladatelů
85 II, 1,46 | 31-32: AAS 81 (1989), 451-452).~ U zakladatelů i zakladatelek
86 Zaver, 0,110| 13-21: Ench. Vat., 7, 445-453). Zajisté vás Kristus den
87 II, 1,46 | II., 24: Ench. Vat. 7, 455). Cit pro společenství církve,
88 III, 1,79 | orientamenti (19. 5. 1991), 456: AAS 84 (1992), 429-430).~
89 III, 3,98 | christiana II: ed. cit., 470).~ Zasvěcené osoby si
90 III, 3,97 | 1979), II: AAS 71 (1979), 471).~ Proto synoda naléhavě
91 II, 1,48 | 1978), 11: AAS 70 (1978), 480). Odnože jednotlivých institutů
92 II, 1,48 | relationes 13: AAS 70 (1978), 481–482). Biskupové tedy mají
93 II, 1,48 | relationes 13: AAS 70 (1978), 481–482). Biskupové tedy mají charizmata
94 II, 1,53 | 21, 61: AAS 70 (1978), 486. 503–504; CIC, kán. 708–
95 III, 1,83 | 78-101: AAS 87 (1995), 490-518), ať za tím účelem zakládají
96 III, 1,75 | Augustin, Sermo 78, 6: PL 38, 492.) Pohled upřený na tvář
97 II, 3,65 | 1990), 29: AAS 82 (1990), 493).~ Proto musí formace
98 I, 2,24 | in Psalmos 44, 3: PL 36, 495-496.)~ Zasvěcený život
99 I, 2,24 | Psalmos 44, 3: PL 36, 495-496.)~ Zasvěcený život zrcadlí
100 Zaver, 0,105| 1971), 3: AAS 63 (1971), 498.) Život církve i celá společnost
101 I, 4,36 | 1978), 51: AAS 70 (1978), 500). Tento aspekt pak má být
102 Uvod, 0,3 | 1971), 7: AAS 63 (1971), 501-502; apoštolská exhortace
103 Uvod, 0,3 | 7: AAS 63 (1971), 501-502; apoštolská exhortace Evangelii
104 II, 1,53 | 61: AAS 70 (1978), 486. 503–504; CIC, kán. 708–709)
105 II, 1,53 | 63.65: AAS 70 (1978), 504–505); tak bude nejen vzrůstat
106 II, 3,70 | institutioni, 70: AAS 82 (1990), 513-514) a zcela se připodobnit
107 I, 1,18 | 1984), 3: AAS 76 (1984), 515-517). Člověk, který se jím
108 I, 1,18 | 3: AAS 76 (1984), 515-517). Člověk, který se jím nechá
109 III, 1,83 | 101: AAS 87 (1995), 490-518), ať za tím účelem zakládají
110 I, 3,30 | 1984), 7: AAS 76 (1984), 522-524).~ Toto nové zasvěcení
111 II, 1,46 | 1984), 15: AAS 76 (1984), 541-542). Tak bohatstvím svých
112 II, 1,46 | 15: AAS 76 (1984), 541-542). Tak bohatstvím svých charizmat
113 II, 1,41 | oratione Domivica, 23: PL 4, 553; srov. 2. vatikánský koncil,
114 I, 3,32 | kán. 713, § 1; CCEO, kán. 563, § 2). Jejich účast na evangelizačním
115 Uvod, 0,7 | zasvěcování vdov (srov. CCEO, kán. 570), známá již od časů apoštolů (
116 Uvod, 0,12 | CIC, kán. 605; CCEO, kán. 571; Propositio 13).~ Tyto
117 II, 2,62 | zasvěcenému životu (CIC, kán. 573; CCEO, kán. 410). Toto rozlišování
118 II, 1,48 | tradic (srov. CIC, kán. 576).~ Proto je právem ponechána
119 I, 0,14 | Paulinum 58, 4, 2: PL 22, 582); Vilém (Guglielmo) ze Saint
120 III, 1,82 | Carmen XXI, 386-394: PL 61, 587). Sv. Vincenc z Paula říkával
121 II, 1,49 | srov. CIC, kán. 586 § 2; 591; CCEO, kán. 412 § 2), a
122 III, 1,75 | Coste IX, Paris 1923, s. 592.)~ Mezi mnohými různými
123 II, 2,60 | Řeholní bratři ~ 60. Podle tradiční nauky církve
124 Uvod, 0,12 | úsudek (srov. CIC, kán. 605; CCEO, kán. 571; Propositio
125 II, 3,65 | osobnost (srov. CIC, kán. 607 § 1) ve všech svých individuálních
126 II, 1,43 | 1994, s. 58-64; CIC, kán. 618; Propositio 19).~
127 II, 1,42 | Vat. 9, 235-237; CIC, kán. 631 § 1; CCEO, kán. 512, § 1).~
128 III, 0,74 | 1964), III: AAS 56 (1964), 639), zvláště lásky v církvi,
129 I, 2,27 | Confessiones 1, 1: PL 32, 661).~
130 II, 2,59 | důvodu (srov. CIC, kán. 667, § 4; Propositio 22, 4),
131 II, 2,59 | srov. tamtéž, I: ed. cit., 674). Z prožitku „smrti“ vyplývá
132 Zaver, 0,104| Grottaferrata 1985, s. 683.)~
133 II, 1,53 | 486. 503–504; CIC, kán. 708–709) propracovaly skutečnost,
134 II, 1,53 | 503–504; CIC, kán. 708–709) propracovaly skutečnost,
135 III, 0,73 | službě Bohu a člověku ~ 73. Zasvěcený život má také
136 III, 0,74 | apoštolská spiritualita ~ 74. Všechno je třeba dělat
137 I, 4,36 | 1995), 12; AAS 87 (1995), 758.) Tak zároveň je jim umožněno
138 I, 4,38 | 1995), 16: AAS 87 (1995), 762.) V praxi zde hraje velkou
139 II, 2,59 | II, 30–31: AAS 58 (1966), 780; 2. vatikánský koncil, PC
140 III, 1,81 | 10. 1962): AAS 54 (1962), 789).~ Aby se společnosti
141 III, 1,79 | Krista a inkulturace ~ 79. Hlásání Krista „má v misiích
142 III, 1,83 | 1992), 77: AAS 84 (1992), 794-795).~ Církev dále připomíná
143 III, 1,83 | 77: AAS 84 (1992), 794-795).~ Církev dále připomíná
144 III, 1,80 | zasvěceného života ~ 80. Sám zasvěcený život, který
145 I, 0,14 | Conlat. 10, 6: PL 49, 827); sv. Jeroným: „Krista hledej
146 II, 1,47 | 16: AAS 85 (1993), 847-848), mezi nimiž mohou účinně
147 III, 2,84 | Vita Antonii, 7: PG 26, 854). Eliáš žil před Boží tváří,
148 III, 2,89 | Výzva chudoby ~ 89. Druhá výzva dnes povstává
149 III, 2,90 | chudoba ve službě chudým ~ 90. Ve skutečnosti evangelijní
150 II, 1,52 | Theodorici, IV, 8: PL 182, 903–904.)~
151 II, 1,52 | Theodorici, IV, 8: PL 182, 903–904.)~
152 III, 2,91 | svobody v poslušnosti ~ 91. Třetí výzva pochází od
153 III, 1,78 | Katechismus katolické církve 927), nesčetné osoby spojily
154 II, 1,42 | Interrogatio 7: PG 31, 931.)~ Ve společném životě
155 III, 4,100 | 1995), 21: AAS 87 (1995), 934), je nepochybné, že společnosti
156 III, 4,101 | srov. tamtéž, 28: ed. cit., 938-939). Poznávání historie,
157 III, 4,101 | tamtéž, 28: ed. cit., 938-939). Poznávání historie, nauky
158 III, 2,94 | Přijetí Božího slova ~ 94. Prvním zdrojem každé křesťanské
159 III, 2,95 | společenství s Kristem ~ 95. Zvláštním prostředkem,
160 III, 0,74 | in Ezech., II, 11: PL 76, 954-955.) Sám Ježíš nám dal
161 III, 0,74 | Ezech., II, 11: PL 76, 954-955.) Sám Ježíš nám dal dokonalý
162 III, 3,96 | v oblasti výchovy ~ 96. Církev vždy chápala, že
163 III, 3,97 | v oblasti výchovy ~ 97. Zasvěcené osoby, spojujíce
164 III, 3,98 | evangelizace kultury ~ 98. Společnosti zasvěceného
165 II, 3,70 | Kristu ukřižovanému, který absolutně plní Otcovu vůli a svěřuje
166 III, 2,93 | doby, kteří sami touží po absolutních hodnotách, a stát se pro
167 I, 1,17 | Tomáše, že totiž vycházíme z absolutního charakteru jejího sebedarování,
168 I, 4,39 | celé církve, zaměřené k absolutnu, jímž je Bůh, a povolané
169 II, 3,70 | kterou nechce zrušit. Po absolvování určitých zkoušek tedy zasvěcená
170 III, 3,98 | neuzavírá zasvěcenou osobu do abstraktního intelektualismu, ani ji
171 III, 1,77 | hle, tady jsem, co chceš, abych učinil? Pošli mě tam, kam
172 I, 4,36 | principiis Ordinis Praedicatorum. Acta Canonizationis Sancti Dominici:
173 Zkr | apoštolátu laiků Apostolicam actuositatem~ AG – Dekret o misijní
174 III, 2,95 | Ustavičná a každodenní adorace Krista přítomného v eucharistii
175 I, 4,38 | rozvíjeno pouze v tiché adoraci tváří v tvář nekonečné Boží
176 III, 1,76 | mon Dieu. Trinité que j‘adore, Ouvres completes, Paris
177 III, 2,87 | třemi zvláštními výzvami, adresovanými samotné církvi: jsou to
178 III, 1,81 | výzvám, které naše doba adresuje nové evangelizaci, je především
179 Zkr | nekřesťanským náboženstvím Nostra aetate~ OE – Dekret o katolických
180 III, 1,80 | apoštolská adhortace Ecclesia in Africa (14. 9. 1995), 62: L’Osservatore
181 III, 3,98 | počáteční formace nebo dosažení akademického titulu či odborné kvalifikace.
182 III, 4,101 | různá studia či konkrétní akce. Ve skutečnosti si žádná
183 II, 1,50 | informovat biskupy o apoštolských aktivitách, které v jejich diecézi
184 III, 0,74 | lépe přejít zase zpět k aktivitě.“ (Sv. Řehoř Veliký, Hom.
185 II, 1,55 | pro obnovenou apoštolskou aktivitu. Při plnění jakéhokoliv
186 I, 4,38 | přejít do neovladatelné vůle aktivně působit tak, jako by převážná
187 III, 0,74 | kontemplativního duše vracela k aktivnímu, aby díky tomu, co mysl
188 II, 3,68 | Nutnost doplnění a aktualizace vlastního programu formace (
189 II, 1,52 | různých řeholních řádech jsou aktuální i v dnešní době: „Chválím
190 I, 0,16 | Slova jako toho, který je Alfa a Omega celého světa, základ
191 III, 1,75 | konference biskupů Latinské Ameriky, dokument Nová evangelizace,
192 III, 3,98 | třeba přistupovat k novým analýzám či syntézám (srov. 2. vatikánský
193 Zaver, 0,104| nejvyšší Milovaný.“ (Srov. Bl. Anděla z Foligna: Liber Beatae
194 I, 3,32 | ale budou podobni Božím andělům (srov. Mt 22, 30).~ Jistě
195 I, 2,27 | jestliže mnichy nazývá Božími anděly na zemi, kteří ohlašují
196 III, 3,97 | Nezbytnost obnovené angažovanosti v oblasti výchovy ~
197 Zaver, 0,104| z Foligna: Liber Beatae Angelae a Fulginia, Grottaferrata
198 III, 4,100 | evangelijních rad, jako např. v anglikánské církvi nebo v církvích reformovaných.~
199 II, 1,58 | a zasvěcených osob, při animaci křesťanských společenství,
200 Uvod, 0,4 | c. 3, Oeuvres, t. III, Annecy 1893, s. 19-20), prohluboval
201 III, 1,81 | všeobecné zasedání, Relatio ante disceptationem, 22: L’Osservatore
202 I, 3,30 | Syrorum Occidentalium id est Antiochiae, Ordo rituum monasticorum,
203 Uvod, 0,13 | vyznačoval list křesťanům v Antiochii z jeruzalémského koncilu,
204 I, 2,23 | vycházející z ticha“ (Sv. Ignác Antiochijský, Epistula ad Magnesios 8,
205 III, 2,84 | srov. sv. Atanáš, Vita Antonii, 7: PG 26, 854). Eliáš žil
206 II, 1,55 | nejcennější, to jest ducha“ (Sv. Antonio M. Zaccaria, Scritti. Sermone
207 III, 2,87 | plném světle jejich hluboký antropologický význam a vydávaly o něm
208 II, 1,52 | tom, že je jedna láska.“ (Apologia ad Gulielmum Sancti Theodorici,
209 Zkr | Dekret o apoštolátu laiků Apostolicam actuositatem~ AG – Dekret
210 I, 2,23 | ad Magnesios 8, 2; Patres Apostolici, ed. F. X. Funk, II, 237)
211 III, 1,75 | na tvář Páně nezmenšuje v apoštolovi jeho vědomí povinnosti vůči
212 I, 3,30 | Petr Damián: Liber qui appellatur „Dominus vobiscum“ ad Leonem
213 II, 3,70 | povzbuzení nových podnětů a nové argumenty pro plnou realizaci jejich
214 II, 3,71 | apoštolský, ale také mystický a asketický. Každá zasvěcená osoba má
215 III, 4,103 | jednotlivci i v komunitě askezi, která očišťuje a proměňuje
216 I, 4,36 | svědectví o jednom určitém aspektu jeho tajemství“ (Kongregace
217 III, 2,84 | Božím příteli (srov. sv. Atanáš, Vita Antonii, 7: PG 26,
218 II, 3,70 | totožnosti, pocit marnosti atd. Když se zachování věrnosti
219 II, 2,62 | života, aby stanovila normy autenticity, které by pomáhaly při rozlišování
220 II, 3,68 | které bude vystihovat jak autentickou formaci kontemplativního
221 III, 1,80 | evangelijních hodnot, tam, kde je autenticky prožíván, může znamenat
222 III, 4,102 | shodě s názorem církevních autorit. První cestou evangelizace,
223 II, 1,43 | je třeba připomenout, že autoritě náleží poslední slovo a
224 III, 2,94 | a přebývá s nimi (srov. Bar 3,38), aby je zval do svého
225 I, 4,35 | pramenící pocity obavy. Tato bázeň však vede ke spáse. Připomíná
226 I, 4,35 | všechna však líčí pocit bázně, který učedníky zachvátil.
227 I, 1,20 | ve strachu a jat uctivou bázní, jako bych stál před tebou.
228 III, 3,98 | na jedné straně v duchu bdělé kritiky, ale na druhé straně
229 I, 4,40 | cesta „světla“, nad kterou bdí Vykupitel a říká: „Vstaňte
230 Uvod, 0,13 | jehož průběhu nepřestával bdít Duch svatý skrze své dary
231 Zaver, 0,104| Anděla z Foligna: Liber Beatae Angelae a Fulginia, Grottaferrata
232 II, 2,62 | pravost charizmatu. Zejména ať bedlivě posoudí, podle zřetelných
233 I, 3,30 | professionis religiosae: sollemnis benedictio vel consecratio professorum,
234 Uvod, 0,6 | Kristovou láskou“ (srov. sv. Benedikt: Regula, 4, 21 a 72, 11).
235 Uvod, 0,6 | a zvláště pod vlivem sv. Benedikta sledovalo západní mnišství
236 II, 1,52 | části církve.~ Slova sv. Bernarda o různých řeholních řádech
237 Zaver, 0,104| evangelijní příběh pomazání Páně v Betánii: „Marie vzala libru drahocenného
238 I, 1,18 | zřekl a „považuje to za bezcenný brak, aby mohl získat Krista“ (
239 I, 3,34 | přijetí Slova, aby svým bezpodmínečným odevzdáním a živým svědectvím
240 II, 1,58 | rozhodnutím, která se jich bezprostředně dotýkají.~ Také formace
241 II, 1,55 | budou laici přiváděni k bezprostřednímu zážitku prožívání evangelijních
242 III, 2,90 | zachování střídmosti a omezení bezuzdných a egoistických choutek jednotlivců.~
243 III, 2,86 | totalitních režimů a před bezuzdným násilím, a povzbuzeni ve
244 II, 3,65 | okamžicích života, ale i v běžných denních situacích, vyjadřovaly
245 III, 2,94 | také společné rozjímání nad biblí. Koná-li se v souladu s
246 I, 4,38 | 23-31). V této události z biblických dějin mohou zasvěcené osoby
247 I, 2,24 | svých zázracích, krásný v bičování; krásný je, když zve k životu,
248 II, 1,56 | lidem a zmírňovat jejich bídu. Taková spolupráce, která
249 III, 1,75 | abys to, co je naznačeno bílým oděvem Pána, také ty mohl
250 III, 1,83 | hlubší bádání v oblasti bioetiky ve službě evangeliu života.
251 Uvod, 0,7 | společnostem, nebo podléhají přímo biskupovi, svým vnitřním i vnějším
252 II, 1,49 | poslušnost institutů vůči biskupskému úřadu zároveň s ochotným
253 II, 1,53 | aktivní a důvěryplný vztah k biskupským konferencím vlastních zemí.
254 Zaver, 0,111| Trojice, blahoslavená i blahodárná, naplň radostí své syny
255 Zaver, 0,111| 111. Nejsvětější Trojice, blahoslavená i blahodárná, naplň radostí
256 Zaver, 0,112| směřování k věčné a jediné blaženosti. Panno Navštívení, svěřujeme
257 I, 3,33 | jako poslední cíl života blaženství s Bohem.~
258 I, 0,16 | směřuje, září, před kterou bledne každé jiné světlo, nekonečnou
259 I, 2,26 | spásu, která je již velmi blízko, „neboť tento viditelný
260 II, 3,70 | je v takové době nezbytná blízkost laskavého představeného,
261 Uvod, 0,13 | který se stal výchozím bodem pro další rozvoj nauky i
262 Zaver, 0,104| se zcela proměnil v onoho Boha-člověka, který je nejvyšší Milovaný.“ (
263 Uvod, 0,10 | charizmatu. V duchovních bohatstvích svého institutu nacházejí
264 II, 3,64 | ubývají v zemích tradičně bohatých na povolání, a to i na povolání
265 III, 2,90 | společnosti, která se v tolika bohatších částech světa vystavuje
266 I, 1,18 | protože byl přijat samotným Boho-člověkem na znamení jeho spojení
267 I, 2,24 | zasvěcená osoba pravdu o Bohu-Lásce, a to tím blíže a hlouběji,
268 III, 2,94 | tedy to, co je „dobré, bohulibé a dokonalé“ (Řím 12,2).~
269 III, 2,84 | jako Boží prostředník v boji proti zlu a hříchu. Prorocké
270 II, 3,70 | psychologický, v němž vlastní „já“ bojuje proti sobě a svým vlastním
271 II, 1,46 | třeba si osvojit v církvi bojující“, které umísťuje na konci
272 I, 2,27 | ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože co dříve
273 I, 2,24 | prožívají účast na problémech a bolestech církve.~
274 I, 2,24 | skrytého života, v přijetí bolestí, aby „tím na svém těle doplňovali
275 III, 4,102 | milosrdného slitování nad bolestmi těla i duše postupuje až
276 III, 3,96 | moudrým výrokem sv. Jana Boska: „Mládež nejenom že má být
277 I, 2,27 | jestliže mnichy nazývá Božími anděly na zemi, kteří ohlašují
278 I, 3,34 | rozmnožuje ve svém lůně božský život prostřednictvím své
279 I, 1,21 | láskyplné shody mezi třemi božskými osobami.~ Proto je zasvěcený
280 I, 1,18 | považuje to za bezcenný brak, aby mohl získat Krista“ (
281 I, 3,32 | plným právem chápaná jako „brána“ (srov. Propositio 17) veškerého
282 I, 4,36 | od všeho toho, co člověku brání v oné lehkostí, která ho
283 II, 1,48 | zasvěceného života přijímat a brát v úvahu a dávat jim prostor
284 II, 2,60 | zvláště proto, že slovo bratr ukazuje též na bohatou spiritualitu. „
285 III, 4,102 | a čistotě, prostoupeného bratrskou láskou ke všem. Zároveň
286 I, 1,21 | duchovním shromážděním a bratrským komunitám.~
287 II, 1,53 | shromáždění řeholních konferencí v Brazílii (11. 7. 1986): Insegnamenti
288 II, 1,42 | 20 a sv. Basil, Regulae brevius tractatae, Interrogatio
289 Zaver, 0,112| Římě u sv. Petra, dne 25. března 1996, o svátku Zvěstování
290 II, 3,70 | chápe, že Otec již velmi brzy završí ten tajemný proces
291 III, 1,81 | evangelizace bude jen tehdy účinná, bude-li schopna hlásat ze střech
292 III, 1,77 | učinil? Pošli mě tam, kam budeš chtít.‘“ (Dopis druhům,
293 I, 2,26 | 21): jediný poklad Krále budí touhu i očekávání, povzbuzuje
294 III, 2,94 | zasvěceným osobám velmi prospěje, budou-li se věnovat neustálé meditaci
295 II, 1,58 | vzdělávání, v účasti na formaci budoucích kněží a zasvěcených osob,
296 II, 1,46 | srdci církve, své matky, budu sama láskou...“ (Manuscrits
297 I, 3,31 | mnohotvárnost. On totiž buduje církev jako uspořádané společenství
298 I, 1,20 | jat uctivou bázní, jako bych stál před tebou. Nevím,
299 II, 3,69 | žádný lidský věk, v němž bychom si mohli myslet, že člověk
300 III, 1,81 | apoštolskou horlivostí, mezi bytím a konáním, když přitom jasně
301 Zaver, 0,104| sám od sebe, a celou svou bytostí bude milovat tohoto Boha
302 I, 3,29 | zcela zásadní a vyjadřující bytostně její vlastní povahu.~
303 I, 3,32 | tridentský, sess. XXIV, can. 10: DS 1810; Pius XII.,
304 Zkr | Latinorum~ CIC – Codex iuris canonici – Kodex kanonického práva,
305 I, 4,36 | Ordinis Praedicatorum. Acta Canonizationis Sancti Dominici: Monumenta
306 Zkr | ZKRATKY ~ CCEO – Corpus canonum Ecclesiarum Orientalium~
307 II, 2,59 | srov. sv. Jan z Kříže, Cantico espiritual, estr. 29, 1).~
308 III, 1,82 | zcela chválení Boha (srov. Carmen XXI, 386-394: PL 61, 587).
309 I, 4,38 | může také vést k ústupkům časným zájmům, následuje oslabení
310 I, 3,31 | Boží tím, že se zabývají časnými věcmi a upravují je podle
311 II, 3,65 | k dispozici dosti široký časový úsek, který tam, kde se
312 I, 2,25 | vhodně přizpůsobený místním i časovým podmínkám (srov. Propositio
313 III, 2,95 | svátosti smíření. V tomto častém setkávání s Božím milosrdenstvím
314 II, 3,70 | nedokáže přizpůsobit novým časům, a proto se může projevit
315 Uvod, 0,13 | církvi, obtížné a namáhavé časy. Tato doba byla rovněž plná
316 Zkr | Ecclesiarum Orientalium~ CCL – Corpus Christianorum Latinorum~
317 III, 2,93 | zásnubní úmluvy s Kristem, čehož učitelem se stal svatý Pavel
318 Uvod, 0,12 | hledají svou totožnost a čekají, dokud nebudou oficiálně
319 III, 1,75 | kultura, závěr, č. 178, CELAM 1992). Tímto způsobem, totiž
320 I, 4,35 | verbo Dei mysteria Christi celebrans pro salute mundi (7. 12.
321 II, 2,62 | duchovních i laiků, manželů i celibátníků, kteří touží žít zvláštním
322 II, 3,70 | zásadní volbu a nezaměňovali celistvost sebedarování s celkovým
323 II, 1,53 | rozvíjel jako nezbytná součást celkového díla církve.~ Jejich
324 II, 3,70 | celistvost sebedarování s celkovým součtem výsledků práce.
325 I, 1,17 | právem přirovnáno k oběti celopalu (srov. Summa theologiae,
326 II, 1,51 | epoše, která se vyznačuje celosvětovými a stále obnovovanými problémy
327 III, 1,82 | zasvětil Bohu, vystavěl cely svého kláštera nad hospicem,
328 I, 0,16 | pouze následovat Krista celým srdcem, milovat ho „více
329 III, 1,78 | nadšení pro evangelizaci, k čemuž může pomáhat jak vysílání
330 I, 3,32 | 30).~ Jistě nesmírná cena dokonalé čistoty pro Boží
331 II, 2,60 | konají rozličná a velmi cenná díla a tak se podílejí na
332 Uvod, 0,10 | Propositio 11).~ Velmi cennou roli plní také duchovenské
333 III, 2,92 | každý člen prožívá velmi cenný dialog s ostatními, aby
334 III, 2,95 | podstaty zaujímá eucharistie centrální místo v zasvěceném životě,
335 III, 2,94 | Z uctívání Božího slova čerpali jednotlivci i společenství
336 III, 2,94 | je Boží slovo. Z něho je čerpán jedinečný vztah s živoucím
337 III, 2,94 | těch bohatství, která jsou čerpána z Božího slova a díky nimž
338 Uvod, 0,10 | touží uvádět do společnosti čerstvé nové síly Božího království,
339 Uvod, 0,13 | Je třeba spíše s novou čerstvostí posbírat síly, protože církev
340 III, 2,84 | rozhodnutí, a hledáním nových cest, které by umožňovaly uskutečňování
341 II, 2,59 | označují cíl, ke kterému po cestách času směřuje, vyhlížejíce
342 Uvod, 0,1 | a poslání církve a díky četným milostem duchovního a apoštolského
343 Uvod, 0,5 | jako strom obdařený mnoha četnými větvemi (srov. 2. vatikánský
344 I, 3,32 | 1954), 176), plným právem chápaná jako „brána“ (srov. Propositio
345 I, 2,28 | darované Marii na Kalvárii, je chápáno jako dar pro všechny křesťany,
346 II, 1,42 | 42. Bratrský život, chápaný jako společný život v lásce,
347 II, 3,70 | vztahu k Bohu a vlídnější a chápavější, velkodušnější a bohatší
348 I, 2,26 | V této perspektivě lépe chápeme význam eschatologického
349 II, 2,60 | nebo zaměňování se světským charakterem věřících laiků (srov. 2.
350 II, 2,62 | vyznačují určitými novými charakteristickými rysy, odlišnými od tradičních.~
351 I, 4,37 | následování Krista, kterou charakterizuje zvláštní charizma potvrzené
352 III, 4,101 | křesťanů, jakož i jejich charitativní a apoštolské činnosti, jistě
353 III, 2,89 | podněcovat činnost dobrovolníků a charitativních organizací, vyzývají soukromé
354 II, 1,56 | tak, aby byla zachována charizmatická totožnost a disciplína každého
355 II, 1,49 | společenství Božího lidu, a to jak charizmatické, tak i hierarchické.~
356 II, 1,52 | třebaže zůstávají věrna svým charizmatům, vedena k tomu, aby byla
357 III, 0,74 | aktivní spolupráce mezi charizmaty má nutně za následek nejen
358 III, 1,77 | Pane, hle, tady jsem, co chceš, abych učinil? Pošli mě
359 I, 0,15 | je dobře, že jsme tady. Chceš-li, postavím tu tři stany:
360 II, 1,46 | missione dei religiosi nella Chiesa, I. Religiosi e promozione
361 III, 2,95 | velikonočního Beránka a živý chléb. Skrze své tělo, Duchem
362 Uvod, 0,7 | lítostí vyznávají, že nejen chlebem živ jest člověk, ale Božím
363 II, 3,70 | okolnostem čistě osobním – různé choroby těla či duše, jistá duchovní
364 III, 2,90 | bezuzdných a egoistických choutek jednotlivců.~ Od zasvěcených
365 II, 1,45 | Celá církev totiž chová velkou důvěru ve svědectví
366 I, 3,33 | srov. Řím 5, 5), a svým chováním projevovat ono svátostné
367 II, 3,71 | modlitby, mlčení a samoty stále chrání a následně vedou k vyprošování
368 II, 2,59 | a pomoci k tomu, aby se chránila a podporovala hodnota kontemplativního
369 Zkr | Supplementum~ SCH – Sources chrétiennes, Paris 1941~ ~~
370 I, 0,15 | Tato slova totiž odhalují christocentrické zaměření celého křesťanského
371 I | Confessio Trinitatis) ~~ Christologické a trinitární zdroje zasvěceného
372 I, 0,14 | základu a podstatě rozměr christologický a pneumatologický, když
373 Zkr | službě biskupů v církvi Christus dominus~ DH – Deklarace
374 II, 1,41 | církev napodobovala, když se chtěla vrátit k prvotnímu nadšení
375 III, 2,89 | povstává z materialistické chtivosti po majetku, která nedbá
376 III, 1,82 | modlitbu a pomohl nějakému chudákovi v jeho nouzi, modlitba ve
377 III, 2,90 | které žijí a pracují mezi chudáky a vyděděnci, žijí jejich
378 II, 2,62 | péči o děti, slibují také chudobu a poslušnost (srov. Propositio
379 III, 2,89 | usilovali o rozvoj solidarity s chudými a ubohými. Snaží se potírat
380 III, 1,82 | jeho domu, oddaného zcela chválení Boha (srov. Carmen XXI,
381 III, 2,90 | známých a proto také málo chválených. V těchto mnohotvárných
382 II, 1,41 | společenství lidí, kteří chválili Boha v hluboce prožívané
383 Zaver, 0,111| vybrány k tomu, aby milovaly, chválily a sloužily. Učiň, aby zakoušely
384 II, 1,52 | aktuální i v dnešní době: „Chválím všechny... s jedním řádem
385 Uvod, 0,6 | schopni obohacovat dějiny chválou a neustálými přímluvami
386 I, 4,38 | spíše na lidech než na Bohu. Chvályhodná touha osvědčit se jako bližní
387 I, 3,31 | U těch se nyní chceme na chvíli zastavit.~ Pro své znovuzrození
388 I, 2,24 | přítomnosti, a to zvláště ve chvílích těžkostí a pokušení. Toto
389 II, 1,48 | ordináře. Diecéze, v níž by chyběl zasvěcený život, byla by
390 I, 3,29 | přítomný, v ní nikdy nemůže chybět: je již její neoddělitelnou
391 I, 2,24 | vytrvalosti i tam, kde již chybí síly i autorita. Z věrnosti
392 II, 1,57 | byly odstraněny některé chybné a krátkozraké názory, které
393 II, 1,53 | prospěšnými a zároveň se zamezí chybným interpretacím a neshodám
394 I, 2,26 | Nejsvětější Trojice: Le ciel dans la foi. Traité Spirituel,
395 Uvod, 0,12 | opravdovost inspirace jejich cílů a jednak zabránila zbytečnému
396 III, 1,75 | předešel, a činit totéž, co činil on.~ Kristus k sobě neustále
397 III, 1,75 | tam, kam on je předešel, a činit totéž, co činil on.~
398 III, 4,103 | volby stávají zvláštními činiteli v onom hledání Boha, které
399 II, 1,58 | může projevit v rozmanitých činnostech, např. v oblasti evangelizace,
400 III, 1,83 | spolupracují rovněž s ostatními církevními strukturami duchovní péče
401 III, 0,73 | zasvěcený život nejen že bude číst znamení času, ale přispěje
402 I, 2,23 | nejjasněji projeví jeho čistá láska k Otci a ke všem lidem;
403 II, 3,70 | nebo díky okolnostem čistě osobním – různé choroby
404 II, 2,59 | kontemplaci. Jako výraz čisté lásky, která je mocnější
405 Zaver, 0,104| Vylitá vzácná mast jakožto čistý skutek lásky nemůže být
406 II, 3,70 | sebeobětování, které je větší a čistší ve vztahu k Bohu a vlídnější
407 II, 1,54 | samotné církve zřetelnějším a čitelnějším a díky společnému sdílení
408 III, 2,88 | pohotovostí a psychickou i citovou zralostí. Díky tomuto svědectví
409 II, 3,71 | svoboda zasvěcené osoby, její citový potenciál, schopnost sdílet
410 I, 4,35 | celý lidský rod má vytvářet civilizaci lásky, jednu velkou Boží
411 III, 1,79 | hodnoty nalezené u různých civilizací v nich mohou povzbudit hlubší
412 II, 1,42 | bratrského společenství není cizí ani sekulárním společnostem
413 II, 1,42 | tak má užitek ze svého i z cizího.“ (Sv. Basil, Regulae fusius
414 III, 2,92 | povzbuzuje Duch svatý, každý člen prožívá velmi cenný dialog
415 Zaver, 0,107| si z ní některého jejího člena, aby ho vyzval k životu
416 II, 1,52 | plody těch, jejichž nejsem členem... a není divu, jestliže
417 I, 3,32 | zvláštní termín „sodales clerici“, členové–duchovní, je použit
418 III, 1,77 | kteří žijí v Římě, z města Cochin, 15. 1. 1544: Monumenta
419 Zkr | Christianorum Latinorum~ CIC – Codex iuris canonici – Kodex kanonického
420 III, 1,82 | doklad Ježíšových slov: „Cokoli jste udělali pro jednoho
421 III, 1,75 | Conférence „Sur l‘esprit de la Compagnie“ (9. 2. 1653), ed. Coste
422 III, 1,76 | Trinité que j‘adore, Ouvres completes, Paris 1991, 199-200). Zasvěcený
423 I, 2,26 | Spirituel, I, 14: Oeuvres complétes, Paris 1991, s. 106). Toto
424 Zkr | posvátné liturgii Sacrosanctum concilium~ UR – Dekret o ekumenismu
425 I | kapitola: VYZNÁNÍ TROJICE (Confessio Trinitatis) ~~ Christologické
426 I, 2,27 | nespočine (srov. sv. Augustin: Confessiones 1, 1: PL 32, 661).~
427 I, 0,14 | my odcházeli do ústraní“ (Conlat. 10, 6: PL 49, 827); sv.
428 I, 3,30 | sollemnis benedictio vel consecratio professorum, n. 67, et professarum,
429 Zkr | práva, Praha, Zvon 1994~ CSCO – Corpus Scriptorum Christianorum
430 Zkr | Orientalium, Paris 1903~ CSEL – Corpus Scriptorum Ecclesiasticorum
431 III, 2,94 | spirituality a modlitebního čtení z Písma svatého, při němž
432 Zaver, 0,112| světě, aby všechny národy ctily jeho jméno. Pomáhej jim
433 I, 1,18 | je příklad, v němž každá ctnost dosahuje své dokonalosti.
434 II, 1,41 | Syna i Ducha svatého“ (sv. Cyprián, De oratione Domivica, 23:
435 Zaver, 0,104| je nejvyšší dobro, pak mu dá všechno a odloučí se nejenom
436 I, 4,38 | které totiž často strojí ďábel a skrývají se přitom pod
437 III, 1,83 | apoštolská adhortace Pastores dabo vobis (25. 3. 1992), 77:
438 II, 3,66 | založeným nedávno, tím, že dají k dispozici některé ze svých
439 I, 2,28 | Současně však, protože sama dala souhlas, aby se v ní Boží
440 III, 2,93 | pokřtěný člověk, ale z ještě daleko závažnějších důvodů, má
441 Uvod, 0,9 | misijní a pro mnoho jiných dalších činností, které probudila
442 II, 1,55 | zvláštních forem služby církve. Dalším pozitivním výsledkem bude,
443 I, 3,30 | daroval Otci (srov. sv. Petr Damián: Liber qui appellatur „Dominus
444 Zaver, 0,112| i Syn i Duch svatý.~ Dáno v Římě u sv. Petra, dne
445 I, 2,26 | Nejsvětější Trojice: Le ciel dans la foi. Traité Spirituel,
446 III, 0,73 | charizmatem a zároveň s požadavky daných historických okolností.~
447 I, 1,17 | především Otce, tvůrce a dárce všeho dobra, který k sobě
448 Uvod, 0,10 | svatý, který je podivuhodným dárcem rozmanitých darů, také v
449 II, 2,62 | svatého, jenž je ve svých darech a podnětech nekonečně bohatý.~
450 I, 3,30 | spásu celého světa sebe daroval Otci (srov. sv. Petr Damián:
451 II, 1,47 | institutů byla Duchem svatým darována k dobru celého tajemného
452 I, 2,28 | jestliže ono nové mateřství, darované Marii na Kalvárii, je chápáno
453 II, 2,59 | Spolu s Ježíšem se i ony darují pro spásu světa. Jejich
454 III, 2,84 | prvenství nemůže ničemu být dávána přednost před jedinečnou
455 III, 3,96 | Historie církve od dávných dob až do našich časů oplývá
456 II, 1,56 | při všech svých záměrech dbali na jejich hlubokou nadpřirozenou
457 II, 1,46 | Terezie od Ježíše: „Jsem dcerou církve.“ (Dicta, n. 217.).
458 I, 0,16 | matku, více než syna nebo dceru“ (srov. Mt 10, 37), což
459 Uvod, 0,4 | se ukázala nutnost lépe definovat povahu jednotlivých životních
460 Zaver, 0,111| je zrcadlením Boží krásy. Dej jim statečnost odpovídat
461 I, 1,21 | vzájemná důvěra jakožto dějinné zrcadlení láskyplné shody
462 II, 2,59 | aspekt díkůčinění Otci skrze děkování milovanému Synu.~ Klauzura
463 Uvod, 0,2 | obdarování a institucí. Děkujeme Bohu za řády a řeholní instituce,
464 II, 3,64 | žně, aby poslal své církvi dělníky, kteří by zajišťovali potřeby
465 III, 2,95 | Pannou Marií a spolu s ní denně rozjímaly nad tajemstvími
466 II, 3,65 | života, ale i v běžných denních situacích, vyjadřovaly její
467 II, 2,62 | světle zkušeností posledních desetiletí posoudit, které nové formy
468 Uvod, 0,12 | také dnes: i v posledních desetiletích, totiž po 2. vatikánském
469 I, 4,35 | proměnění Páně se sice různí v detailech, všechna však líčí pocit
470 I, 3,32 | k lepšímu životu, žehná dětem a všem prokazuje dobro“ (
471 Uvod, 0,4 | Saleský: lntroductio ad vitam devotam, p. I., c. 3, Oeuvres, t.
472 II, 3,70 | může vzrůstat i pokušení deziluze z faktu, že výsledky práce
473 Zkr | církvi Christus dominus~ DH – Deklarace o náboženské
474 I, 3,34 | všech rozmanitých způsobech diakonie (srov. 2. vatikánský koncil,
475 III, 1,79 | otevřeným mezináboženským dialogem, který „nestojí v protikladu
476 II, 1,46 | Jsem dcerou církve.“ (Dicta, n. 217.). Terezie z Lisieux
477 II, 1,47 | strukturou přesahují hranice diecézí, přece díky svému zvláštnímu
478 II, 3,64 | místních církví. Ve všech diecézích tak má vzniknout tato společná
479 III, 1,78 | života, poskytovaná potřebným diecézím (srov. Propositio 38).~
480 II, 1,50 | teologických studií kněžských diecézních seminářů, a zároveň při
481 III, 1,76 | Nejsvětější Trojice, O mon Dieu. Trinité que j‘adore, Ouvres
482 Zkr | Deklarace o náboženské svobodě Dignitatis humanae~ DV – Věroučná
483 II, 2,59 | zadostiučinění získává také aspekt díkůčinění Otci skrze děkování milovanému
484 Zaver, 0,104| odpovědí lásky, jásavým díkůvzdáním za to, že mu zcela zvláštním
485 I, 3,31 | Všichni přidávají svůj díl ke stavbě jednoho Kristova
486 III, 1,81 | všeobecné zasedání, Relatio ante disceptationem, 22: L’Osservatore Romano,
487 II, 1,56 | charizmatická totožnost a disciplína každého institutu (srov.
488 II, 1,48 | rámci mohou udržovat vlastní disciplínu a zachovávat neporušené
489 II, 1,58 | skutečně odstraněna jakákoliv diskriminace, násilí a zneužívání.“ (
490 II, 1,49 | záměry osob řeholních byly diskutovány i realizovány v laskavém
491 III, 3,99 | těchto prostředků, protože disponují velkou přesvědčovací silou.
492 III, 0,73 | Rozpoznávání znamení doby se musí dít, jak zdůraznil 2. vatikánský
493 I, 3,34 | v duších (sv. Terezie od Dítěte Ježíše, Manuscrits autobiographiques
494 III, 3,99 | osvobozovat od zajetí úchvatného divadla tohoto pomíjejícího světa (
495 III, 1,75 | jinde, a pečujete o chudé dívky, děti, o všechny, které
496 Zaver, 0,112| Dáno v Římě u sv. Petra, dne 25. března 1996, o svátku
497 I, 0,15 | proměněn...“ ~ 15. Po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra,
498 I, 4,39 | exercicií a duchovních obnov, dnů mlčení, přednášek a duchovního
499 III, 1,75 | dosáhnout skrze záři a krásu dobrého díla.“ (Sv. Augustin, Sermo
500 Zaver, 0,108| sklánělo a stále sklání jako dobří Samaritáni k nesčetným zraněním
|