100-dobri | dobro-krest | krite-neupa | neusk-podiv | podle-proli | prome-stara | stari-viden | vidim-zdura | zejme-zne
bold = Main text
Chapter,Paragraph,Number grey = Comment text
501 Zaver, 0,108| podivuhodné „hledače Boha“ a dobrodince lidí, kteří pak vytyčili
502 Zaver, 0,109| ty mladé, které on ve své dobrotě volá, aby ho v těsné blízkosti
503 Zaver, 0,104| uchváceného v nitru Boží krásou a dobrotou, zjevnou odpovědí lásky,
504 III, 4,103 | Zasvěcené osoby, které plní dobrovolně přijaté závazky v plné shodě
505 II, 1,56 | Laici – dobrovolníci a osoby přidružené ~
506 I, 3,30 | neboť sám Ježíš potvrdil dobrovolnost celibátu (srov. Mt 19, 10-
507 II, 1,47 | Duchem svatým darována k dobru celého tajemného těla, k
508 I, 4,36 | všech okolnostech je Pán dobrý (srov. Ž 34 (33), 9).~
509 Uvod, 0,7 | světa podávají svědectví o dočasné povaze tohoto života a postem
510 II, 1,54 | vlivem nových okolností docházejí k závěru, že svoje charizma
511 II, 1,55 | evangelijních rad a to jim dodá odvahu k životu podle ducha
512 II, 3,70 | sebedarování.~ Je třeba dodat, že i mimo různá životní
513 III, 1,75 | nevhod, naléhej, povzbuzuj, dodávej odvahy s velkodušností i
514 I, 3,30 | vyjadřují evangelijní rady. Slib dodržování těchto rad předpokládá zvláštní
515 II, 1,46 | zasvěcené osoby musí věrně dodržovat a před Božím lidem zřetelně
516 III, 1,80 | zasvěcené osoby důsledně dodržují evangelijní zásady, a to
517 II, 1,50 | představených, a to podle předem dohodnutých zásad. V této věci může
518 III, 2,85 | přijatými charizmatickými dohry a zároveň se nechají oslovit
519 III, 2,88 | křesťanským rodinám –, aby dokázalo, že síla Boží lásky může
520 III, 3,98 | třetího tisíciletí křesťanství dokázat svou shodu s vůlí Boha,
521 III, 1,80 | očistit ji a rozvíjet. To dokazuje historie mnoha svatých mužů
522 I, 2,24 | vylévá na člověka, velikým dokladem spasitelné Kristovy přítomnosti,
523 Zaver, 0,111| druhého příchodu a živými doklady hodnot budoucího vzkříšení.
524 I, 1,22 | jeho chudoby“ (2 Kor 8, 9). Dokonalá velikost jeho chudoby se
525 II, 3,71 | poslání, aby je bylo možné dokonaleji chápat, a to na rovině osobnosti
526 II, 2,62 | věřícím, kteří usilují o dokonalejší křesťanský život.~ Tato
527 III, 0,74 | aktivní život se stával dokonalejším. Aktivita nás tedy má přivádět
528 III, 3,96 | pedagogická práce bude přispívat k dokonalému propojení věcí lidských
529 III, 0,74 | 955.) Sám Ježíš nám dal dokonalý příklad toho, jak je možné
530 II, 2,59 | záměru je nejen nesmírně dokonalým způsobem askeze, ale také
531 II, 1,53 | vlastních zemí. V souladu s dokumentem Mutuae relationes (Vzájemné
532 Zkr | ZKRATKY DOKUMENTŮ 2. VATIKÁNSKÉHO KONCILU ~
533 II, 1,53 | potvrdil a následující dokumenty (srov. Mutuae relationes,
534 III, 1,83 | apoštolský list Salvifici doloris (11. 2. 1984), 28-30: AAS
535 II, 1,52 | mnohé příbytky v jednom domě, tak zde jsou mnohé řády
536 I, 4,36 | Acta Canonizationis Sancti Dominici: Monumenta Ordinis Praedicatorum
537 I, 4,36 | mluvila – jak se říká o sv. Dominikovi (srov. Libellus de principiis
538 II, 1,41 | sv. Cyprián, De oratione Domivica, 23: PL 4, 553; srov. 2.
539 II, 3,69 | života se nemůže člověk domnívat, že má takovou jistotu a
540 III, 1,75 | chudých lidech, v jejich domovech i jinde, a pečujete o chudé
541 Zaver, 0,107| Obracíme se k vám, křesťanské domovy. Vzdávejte díky Bohu, rodiče,
542 III, 1,82 | upevňovali „základy“ jeho domu, oddaného zcela chválení
543 III, 1,77 | tam, kam budeš chtít.‘“ (Dopis druhům, kteří žijí v Římě,
544 II, 3,68 | Nutnost doplnění a aktualizace vlastního
545 I, 2,24 | bolestí, aby „tím na svém těle doplňovali to, co zbývá vytrpět do (
546 Uvod, 0,4 | věnovaných laikům a kněžím, doplňuje řadu úvah o charakteristických
547 II, 2,62 | prospěch veřejně uznat a doporučit je věřícím, kteří usilují
548 III, 2,94 | pokroku. Je správné tento zvyk doporučovat také ostatním členům Božího
549 I, 2,25 | nějakou řeholní rodinou, doporučujeme důrazně, spolu se synodními
550 III, 1,81 | Ježíše musí být statečnost doprovázena důvěrou v činnost prozřetelnosti,
551 III, 2,90 | Toto svědectví bude zajisté doprovázeno zvláštní láskou k chudým
552 III, 4,102 | tak i jiných náboženství, doprovázených pevnou vírou a duchovní
553 II, 3,66 | mohly ostatní na této cestě doprovázet. Zatímco stále horlivě sledují
554 II, 3,69 | mohli myslet, že člověk již dosáhl lidské zralosti.~
555 II, 3,69 | nikdy nemůže myslet, že již dosáhla zralosti onoho nového člověka,
556 II, 1,51 | cestou se vydat, aby jí dosáhly. V jejich středu stojí společnosti
557 III, 2,94 | aby v duchovním životě dosahovali pokroku. Je správné tento
558 II, 3,70 | osobnosti od určitých prvků a je dosahována úroveň sebeobětování, které
559 I, 2,23 | se všeho; jeho poslušnost dospěje k darování vlastního života.~
560 II, 1,58 | společnosti zasvěceného života dospějí také k plnějšímu pochopení
561 Zaver, 0,108| kteří v tomto způsobu života dospěli ke zralosti, zvažte ta dobrodiní,
562 II, 3,71 | hluboký klid i vyrovnanost, dospívá v každodenním přijímání
563 Zaver, 0,104| Nech ji!“~ Tomu, kdo dostal ten nepochopitelný dar následovat
564 III, 1,77 | počet z darů, které jsme dostali, mnozí by se snažili, aby
565 I, 3,33 | kterého se nám Božím působením dostalo ve svátosti křtu, biřmování
566 II, 1,55 | aspekty charizmatu, přičemž dostane hlubší rozměr i jeho duchovní
567 I, 2,27 | solidaritě a odpuštění.~ Dostatečně to dokládá historie zasvěceného
568 I, 4,38 | dnes není vždy chápán s dostatečnou naléhavostí. Tradice uvádí
569 I, 3,31 | cestu evangelijních rad, dostávají nové a zvláštní zasvěcení,
570 II, 3,65 | pastorační – musí mít k dispozici dosti široký časový úsek, který
571 Uvod, 0,7 | křesťanských společenstvích dosvědčena od dob apoštolů (srov. Propositio
572 III, 2,88 | zachovávání dokonalé čistoty jako dosvědčení moci Boží lásky, která působí
573 III, 2,93 | zasvěcených osob, kteří dosvědčili svou věrnost Kristu jako
574 I, 1,21 | božské osoby; tuto lásku dosvědčilo vtělené Slovo až po obětování
575 II, 3,67 | realizovaly apoštolské záměry, dosvědčovala schopnost přizpůsobit se
576 I, 2,24 | věrnost jediné Lásce je dosvědčována a posilována v pokoře skrytého
577 II, 1,58 | 87 (1995), 514.)~ Lze doufat, že díky hlubšímu poznání
578 II, 1,42 | srov. Jan 13, 34). Láska dovedla Krista k naprostému sebedarování,
579 III, 1,75 | s velkodušností i velkou dovedností. Pracuj, namáhej se, snášej
580 Zaver, 0,108| kteří svým životem a konáním dovedou rozsévat semena pokoje a
581 III, 0,74 | spojení kontemplace a aktivity dovoluje dnes stejně tak jako dříve
582 I, 2 | II. Mezi Paschou a dovršením času ~
583 III, 2,86 | nemocné a opovrhované, dovršili a dovršují plnost svého
584 III, 2,86 | opovrhované, dovršili a dovršují plnost svého zasvěcení zcela
585 I, 2,24 | věrností k tajemství kříže doznává, že věří lásce Otce, Syna
586 Zaver, 0,104| Betánii: „Marie vzala libru drahocenného oleje z pravého nardu, pomazala
587 I, 2,23 | předznamenává neméně slavné drama Kalvárie. Zároveň s Mojžíšem
588 III, 1,83 | nevyléčitelně nemocným, obětem drog a nových nebezpečných nemocí.
589 III, 2,94 | Páně. Tak dosáhli jakéhosi druha nadpřirozeného instinktu,
590 III, 3,98 | sice viditelné, ale často druhotné. Dnes se objevují nesčetné
591 III, 1,77 | kam budeš chtít.‘“ (Dopis druhům, kteří žijí v Římě, z města
592 II, 3,70 | se od života pod vedením druhých přechází do stavu plné zodpovědnosti
593 III, 1,75 | tomu, aby i oni sloužili druhým svým pokorným sebedarováním,
594 I, 3,32 | tridentský, sess. XXIV, can. 10: DS 1810; Pius XII., encyklika
595 II, 3,71 | a ze vší své síly (srov. Dt 6, 5) a bližního jako sám
596 Uvod, 0,10 | Velmi cennou roli plní také duchovenské sekulární společnosti, v
597 I, 4,36 | zakladatelskému charizmatu a zvláště duchovnímu dědictví každého institutu.
598 II, 1,46 | společenství a žily jeho duchovností (srov. Propositio 28), jako „
599 II, 1,48 | ChD 11). Tato nauka byla důkladně prozkoumána a v následných
600 III, 1,81 | nové evangelizace, je velmi důležitá jejich věrnost původnímu
601 Uvod, 0,6 | východní mnišství zvláštní důraz na obrácení, zapření sebe
602 I, 2,25 | řeholní rodinou, doporučujeme důrazně, spolu se synodními otci,
603 II, 1,54 | spolu s laiky; proto je zvou důrazněji k účasti na spiritualitě
604 I, 2,23 | se odevzdat Boží lásce je důsledkem milosti, která ho obklopuje,
605 II, 3,70 | některých případech i v důsledku nemoci nastoupí vynucená
606 III, 2,88 | modloslužebnický kult sexuálního pudu. Důsledky tohoto stavu jsou všem zřejmé:
607 III, 1,80 | působí, že zasvěcené osoby důsledně dodržují evangelijní zásady,
608 I, 4,37 | charizma potvrzené církví. Důslednější zachovávání řehole bude
609 III, 1,75 | prostředků potřebných k důstojnému životu (Srov. IV. generální
610 I, 1,21 | láskou ke Kristu, který zve k důvěrnému přátelství; k Duchu svatému,
611 III, 0,73 | apoštolské činnosti: je třeba důvěřovat v Boha, jako by vše záleželo
612 III, 2,92 | vnitřní svobody toho, kdo důvěřuje Bohu i přesto, že vidí lidská
613 II, 3,63 | způsobem vést ke ztrátě důvěry v evangelijní hodnotu zasvěceného
614 III, 3,98 | druhé straně zároveň v duchu důvěryplné péče vůči těm, kteří se
615 II, 3,64 | církve. Nesmírné tělesné i duševní síly jsou vynakládány na
616 II, 1,49 | pro život diecéze, to jsou dva projevy jediné lásky církve,
617 II, 1,41 | Krista, kterou zakoušelo dvanáct apoštolů, byl příkladem,
618 I, 4,40 | Tábor, přece je ozářena dvěma světelnými mezníky: od prorockého
619 II, 3,68 | formační proces velký význam ze dvou důvodů: díky němu osoba
620 I, 2,26 | počátek oné horoucí touhy, té dychtivosti „ponořit se zcela do planoucí
621 I, 2,26 | příchod očekáván s větší dychtivostí. Vědomí této naděje církev
622 II, 3,65 | a vědomé osobní přijetí dynamického rozvoje povolání tvoří nezcizitelnou
623 III, 1,77 | cit., 59). Zachovávají dynamickou věrnost svému charizmatu,
624 II, 3,68 | charizmatu, v němž by jasně a dynamicky byla ukázána cesta, po které
625 III, 3,99 | podporovalo správné chápání dynamických sil a zároveň etické záměry
626 I, 0,15 | absolutní charakter a vnitřní dynamiku povolání k zasvěcenému životu: „
627 I, 4,39 | a života se začleňují do dynamismu celé církve, zaměřené k
628 III, 0,74 | praxi“ (Pavel VI., encyklika Ecclesiam suam (6. 8. 1964), III:
629 Zkr | CSEL – Corpus Scriptorum Ecclesiasticorum Latinorum, Wien 1866~
630 Zkr | křesťanské výchově Gravissimum educationis~ GS – Pastorální konstituce
631 Zaver, 0,104| které by mohly – podle zásad efektivnosti – být použity pro větší
632 III, 4,103 | hledání Boha, které je opakem egocentrismu a smyslovosti, a napomínají,
633 III, 2,90 | střídmosti a omezení bezuzdných a egoistických choutek jednotlivců.~
634 II, 2,59 | počáteční i trvalá, vzájemná ekonomická výpomoc a reorganizace samotných
635 III, 4,100 | velmi zdůrazňováno. Hluboké ekumenické cítění zasvěcených mužů
636 III, 4,100 | otevíral větší prostor pro ekumenickou modlitbu a skutečně evangelijní
637 II, 1,48 | tak tvoří jisté objektivní elementy tradice (srov. tamtéž).
638 I, 2,23 | Kalvárie. Zároveň s Mojžíšem a Eliášem hledí na Pána Ježíše také
639 I, 2,24 | této krásy.“ (Sv. Augustin, Ennarratio in Psalmos 44, 3: PL 36,
640 I, 0,14 | sám na hoře s Ježíšem“ (Ep. ad Paulinum 58, 4, 2: PL
641 I, 2,23 | Sv. Ignác Antiochijský, Epistula ad Magnesios 8, 2; Patres
642 II, 1,46 | sladkým Kristem na zemi“ (Epistulae 109, 171, 196), apoštolskou
643 III, 2,86 | v ostatních historických epochách, zasvěcení mužové i ženy
644 III, 1,80 | ponořili do problémů vlastní epochy. Způsob života podle evangelia
645 II, 1,51 | společnosti mají v dnešní epoše, která se vyznačuje celosvětovými
646 I, 3,30 | Dominus vobiscum“ ad Leonem eremitam: PL 145, 231-252).~
647 I, 2,26 | perspektivě lépe chápeme význam eschatologického znamení zasvěceného života.
648 I, 0,15 | který je na cestě ke svému eschatologickému setkání s Pánem. Stejně
649 I, 2,26 | Eschatologický rozměr zasvěceného života ~
650 Uvod, 0,7 | společenství, jsou jedinečným eschatologickým obrazem nebeské snoubenky
651 I, 0,16 | který se stal člověkem a je eschatologickýrn cílem, k něrnuž všechno
652 II, 2,59 | sv. Jan z Kříže, Cantico espiritual, estr. 29, 1).~ Otcové
653 III, 1,75 | Documents. Conférence „Sur l‘esprit de la Compagnie“ (9. 2.
654 II, 2,59 | Kříže, Cantico espiritual, estr. 29, 1).~ Otcové synody
655 III, 3,99 | dynamických sil a zároveň etické záměry všeobecně rozšířených
656 II, 1,51 | jsou v dnešním světě místa etnických konfliktů či jiných vražedných
657 III, 2,95 | posvátná liturgie, a to jak eucharistická slavnost, tak denní modlitba
658 II, 2,59 | těla“ je uvádí hlouběji do eucharistického tajemství. Spolu s Ježíšem
659 I, 3,30 | sollemnis oratio consecrationis; Eucologion sive Rituale Graecorum,
660 Zaver, 0,109| Sv. Augustin: In loannis Evang., XXI, 8: PL 35, 1568.)~
661 I, 3,29 | Zakladatele, které můžeme vyčíst z evangelií a knih Nového zákona.~
662 I, 2,23 | jak o tom podává zprávu evangelista Lukáš – s nimiž Pán rozmlouvá
663 II, 1,57 | rozvoji života církve a jejího evangelizačního díla. Zajisté není možné,
664 I, 3,32 | 563, § 2). Jejich účast na evangelizačním poslání církve spočívá tedy
665 III, 1,83 | jejich misie patří i úkol evangelizovat ve střediscích zdravotní
666 II, 1,53 | by se nejen překonávaly eventuální existující hranice, ale
667 I, 3,34 | kráčí ve stopách Marie, nové Evy, a vyjadřuje svou duchovní
668 I, 4,39 | prostřednictvím např. škol modlitby, exercicií a duchovních obnov, dnů
669 II, 1,46 | umísťuje na konci spisu Exercitia spiritualia, zvláště Regula
670 II, 1,45 | druhu, která už pouze svou existencí jsou přínosem pro novou
671 Uvod, 0,1 | nebesích. V průběhu staletí existovalo nemálo mužů a žen, kteří
672 Zaver, 0,104| funkce“. Takové otázky existovaly vždy, jak výmluvně ukazuje
673 II, 1,53 | nejen překonávaly eventuální existující hranice, ale také posilovaly
674 Uvod, 0,12 | nacházíme ve formách již existujících stejně jako v těch, které
675 Uvod, 0,12 | které jsou podobné již existujícím, ale rodí se z nových duchovních
676 II, 2,62 | charakteristických rysů těchto experimentů nemá směřovat k tomu, aby
677 I, 0,15 | jako ozvěnou zaznívají ona extatická Petrova slova: „Je dobře,
678 I, 0,16 | Otcova výzva v okamžiku extáze vybízí tři učedníky, aby
679 III, 0,74 | Sv. Řehoř Veliký, Hom. in Ezech., II, 11: PL 76, 954-955.)
680 I, 2,23 | Patres Apostolici, ed. F. X. Funk, II, 237) ve svém
681 Uvod, 0,12 | touto novostí. To potvrzuje fakt, že vznik nových druhů zasvěceného
682 II, 3,70 | vzrůstat i pokušení deziluze z faktu, že výsledky práce jsou
683 III, 3,97 | katolických a církevních fakult a univerzit, kterou plní
684 II, 1,49 | evangelizace, katecheze a života farnosti.~ Je třeba připomenout,
685 I, 4,35 | učedníky zachvátil. Ani fascinující pohled na Kristovu proměněnou
686 II, 2,59 | podporovat vznik společenství a federací klášterů, jak to doporučil
687 I, 3,32 | XII., Motu Proprio Primo feliciter (12. 3. 1948), 6: AAS 40 (
688 II, 1,58 | je rozvinout tzv. ‚nový feminismus‘, který by byl schopen rozpoznat
689 I, 1,19 | otcové tuto duchovní cestu filokalia, neboli láska k Boží kráse,
690 I, 2,26 | Trojice: Le ciel dans la foi. Traité Spirituel, I, 14:
691 Zaver, 0,104| Milovaný.“ (Srov. Bl. Anděla z Foligna: Liber Beatae Angelae a
692 II, 3,69 | proto musí být spojena s formací stálou, která bude člověka
693 II, 3,66 | pastorační poslání. V tomto formačním úkolu ať instituty, které
694 III, 2,93 | aspekty duchovního života a formami činnosti, které na různých
695 II, 3,66 | vědomí a postoj Syna. Proto formátoři a formátorky mají být osoby,
696 II, 3,66 | Syna. Proto formátoři a formátorky mají být osoby, které mají
697 II, 3,66 | vznikala centra pro vzdělávání formátorů, zvláště tam, kde jsou dány
698 II, 3,65 | jistý rys úplnosti. Musí být formována celá osobnost (srov. CIC,
699 III, 2,89 | sociální pracovníci byli formováni tak, aby chtěli odstraňovat
700 III, 3,99 | výchovné práci, která má formovat moudré posluchače i zkušené
701 III, 1,79 | zasvěcený život velmi vhodně formuje osoby pro účast na práci
702 III, 1,77 | nebo sv. František Xaverský formuloval svou horlivost takto: „Kdyby
703 II, 1,46 | lze pochopit onu oddanost Františka z Assisi vůči „panu papeži“ (
704 I, 0,14 | nejlepší být tu stále.“ (Ad fratres de Monte Dei I, 1: PL 184,
705 Zaver, 0,104| Liber Beatae Angelae a Fulginia, Grottaferrata 1985, s.
706 I, 2,23 | Patres Apostolici, ed. F. X. Funk, II, 237) ve svém tichu
707 Zaver, 0,104| podle jejich momentální „funkce“. Takové otázky existovaly
708 II, 1,42 | cizího.“ (Sv. Basil, Regulae fusius tractatae, Interrogatio
709 Zkr | o církvi v dnešním světě Gaudium et spes~ IM – Dekret
710 III, 2,93 | probouzející povolání u nových generací. Je to vlastně tento duchovní
711 Zkr | konstituce o církvi Lumen gentium~ PC – Dekret o přizpůsobené
712 I, 4,38 | milost hledět na něho (srov. Gn 32, 23-31). V této události
713 III, 4,103 | sebe sama nebo s útěkem do gnóze. Každá zasvěcená osoba je
714 III, 2,95 | dar lásky, uskutečněný na Golgotě, ve společné hostině, která
715 Zkr | 1866~ PG – Patrologia Graeca, vyd. J. P. Migne, Paris
716 I, 3,30 | Eucologion sive Rituale Graecorum, Officium parvi habitum
717 Zkr | Deklarace o křesťanské výchově Gravissimum educationis~ GS – Pastorální
718 Zaver, 0,104| Beatae Angelae a Fulginia, Grottaferrata 1985, s. 683.)~
719 I, 0,14 | 2: PL 22, 582); Vilém (Guglielmo) ze Saint Thierry: „(Život
720 II, 1,52 | jedna láska.“ (Apologia ad Gulielmum Sancti Theodorici, IV, 8:
721 I, 3,30 | Graecorum, Officium parvi habitum id est Mandiae, s. 384-385;
722 III, 2,84 | mocně hlásal Boží vůli, hájil Boží právo a povstal na
723 II, 1,48 | nejvíce přispívá k dosažení harmonického rozvoje pastorační péče
724 I, 3,32 | zasvěceného ~ 32. V tomto harmonicky sladěném součtu darů je
725 II, 1,51 | vyrovnávat odlišnosti v harmonický celek.~ Společenství
726 III, 2,88 | První výzva pochází od hedonistické kultury, která odděluje
727 Uvod, 0,6 | sama a zkroušenost srdce, hesychii neboli hledání vnitřního
728 II, 1,49 | jak charizmatické, tak i hierarchické.~
729 III, 2,85 | vybavuje ji a řídí různými hierarchickými a charizmatickými dary“ (
730 I, 3,32 | a uspořádané podle řádu hierarchie (srov. tamtéž, 12; Jan Pavel
731 II, 1,46 | ve zvláštní spolupráci s hierarchií (Jan Pavel II., apoštolská
732 II, 1,54 | Lze říci, s ohledem na historickou zkušenost různých sekulárních
733 II, 1,53 | Božího úradku v dnešním historicky obtížném období, aby tak
734 III, 0,73 | význam. Ve skutečnosti se za historickými událostmi často skrývá Boží
735 III, 1,75 | jsou to tváře znetvořené hladem, obličeje oklamané sliby
736 Zaver, 0,112| jejich práci pro chudé, hladové a lidi bez naděje, opuštěné
737 III, 1,75 | ponižovaných žen, tváře hladových pocestných, kteří nenašli
738 I, 1,20 | lidí odpovídají tím, že je hlásají. Pokud se zasvěcená osoba
739 III, 1,81 | Známe mnoho mužů a žen, hlásajících evangelium, kteří byli nejprve
740 III, 2,84 | přimlouval se za lid a mocně hlásal Boží vůli, hájil Boží právo
741 III, 0,72 | skutky, musí být Kristus hlásán světu osobním svědectvím
742 I, 1,19 | Trojice se objevila: Otec v hlase, Syn v člověku, Duch v jasném
743 III, 1,75 | odpočívat na hoře, sestup, hlásej slovo, říkej ho, ať je to
744 III, 2,84 | pečlivého naslouchání jeho hlasu v různých událostech dějin.
745 II, 3,64 | budoucnosti je podmíněna hlavně tím, do jaké míry ostatní
746 I, 0,16 | živoucí obrazy Krista jako hlavy a pastýře, který vede svůj
747 Zaver, 0,108| zformovala podivuhodné „hledače Boha“ a dobrodince lidí,
748 II, 3,71 | povolaného k tomu, aby hledala miloval Boha z celého srdce,
749 I, 4,35 | totiž zaměřeno na to, aby hledaly především Boží království,
750 I, 0,14 | 827); sv. Jeroným: „Krista hledej v samotě a modli se sám
751 I, 2,23 | Učedníci jsou zváni, aby hleděli na Krista vyzdviženého na
752 I, 4,35 | tomu, aby v kontemplaci hleděly na proměněnou Kristovu tvář
753 I, 1,20 | lásky zvěstuji a v nadšení hledím na toto nevýslovné světlo.
754 II, 2,59 | života, který přitahuje hloubka snoubeneckého svazku celkově
755 II, 1,46 | že se církev rozrůstá do hloubky i do šíře. Pak se stane „
756 III, 3,98 | tužeb a současně chápat hlubinné rozměry každého člověka
757 I, 4,36 | proto, že zde převládá „hluboká touha duše zcela se připodobnit
758 III, 4,102 | obtížné oblasti je třeba hlubokých znalostí jak křesťanství,
759 I, 0,14 | s ním byli na hoře, Petr hned usoudil, že je pro něj nejlepší
760 II, 2,62 | církevních společenstvích a hnutích, když touží dovést k završení
761 III, 2,94 | svatého. I když celé Písmo „se hodí k poučování“ (2 Tim 3,16)
762 III, 2,95 | modlitba církve (liturgie hodin).~ Především „... nejsvětější
763 II, 3,70 | ztotožnění se s poslední hodinou utrpení Páně, zasvěcená
764 II, 1,50 | které v jejich diecézi hodlají realizovat, aby tak v praxi
765 I, 3,30 | zdrženlivosti vůči materiálním hodnotám, protože všichni jsou povoláni
766 III, 3,98 | prosycena evangelijními hodnotami (srov. Propositio 36). Při
767 II, 1,57 | a považuje je za stejně hodnotné. Zasvěcené ženy jsou zvláštním
768 III, 3,99 | pomohlo většímu rozšíření hodnotnějších programů, které zastávají
769 I, 2,24 | ustavičně a se statečností hodnou hlubokého obdivu dosvědčují
770 II, 3,64 | zasvěcenému životu jsou hojnější v mladých církvích nebo
771 I, 2,24 | kříž je nejvyšším znamením hojnosti Boží lásky, která se vylévá
772 Zaver, 0,105| života spočívá v tom, že je hojností obětavé lásky, což je zvláště
773 III, 2,91 | zprávu o veliké radosti: „Hojný pokoj mají ti, kdo milují
774 Uvod, 0,5 | evangelijním radám působením hojných milostí a tím stále znovu
775 II, 3,64 | národech, musíme zároveň hojnými modlitbami prosit Pána žně,
776 III, 0,74 | aktivitě.“ (Sv. Řehoř Veliký, Hom. in Ezech., II, 11: PL 76,
777 III, 2,84 | žije (srov. Jan Pavel II., homilie na zakončení IX. řádného
778 Zaver, 0,112| která jsi plnila vůli Otce, horlivá v poslušnosti, statečná
779 I, 4,36 | institutu. V této věrnosti vůči horlivému nadšení zakladatelů a zakladatelek,
780 III, 1,81 | vnitřní obnovou a apoštolskou horlivostí, mezi bytím a konáním, když
781 II, 1,46 | církevního života a jejich horlivou poslušností vůči pastýřům
782 III, 1,81 | osobností, které planou horlivým žárem světců. Od zasvěcených
783 III, 1,82 | cely svého kláštera nad hospicem, určeným pro ubožáky. Radoval
784 I, 1,19 | Jeremiáše: „Přemlouval‘s mě, Hospodine, a dal jsem se přemluvit.“ (
785 III, 2,95 | na Golgotě, ve společné hostině, která živí a udržuje lid
786 I, 1,18 | křesťanské tradici se vždy hovořilo o nesmírné hodnotě zasvěceného
787 III, 3,99 | aby byly schopny působivě hovořit o Kristu a oslovovat lidi
788 III, 4,100 | svatého mohly být zbořeny hradby rozdělení a předsudků mezi
789 I, 4,38 | 1995), 762.) V praxi zde hraje velkou roli věrné provádění
790 II, 1,58 | Propositio 9). Vždyť ženy „hrají jedinečnou a snad i rozhodující
791 II, 1,51 | církevním společenství i za jeho hranicemi, a aby nastolovala či obnovovala
792 III, 2,90 | evangelijní solidarity a hrdinského sebeobětování zasvěcených
793 I, 4,39 | služeb velkodušných, ba často hrdinských záměrů, které od nich vyžaduje
794 III, 2,86 | připodobňujíce ukřižovanému Kristu hrdinským snášením bolesti a často
795 I, 2,23 | ve svém těle přemáhá náš hřích a přitahuje k sobě každého
796 I, 3,32 | nemocné a trpící, obrací hříšníky k lepšímu životu, žehná
797 I, 2,24 | krásný na kříži, krásný v hrobě, krásný na nebi. Slyšte
798 I, 4,35 | jich nezmocnil strach před hrozivým božským majestátem. Lidé
799 III, 2,85 | prvenství Boha a hodnot hudoucího života, jak vysvítá z následování
800 Zkr | náboženské svobodě Dignitatis humanae~ DV – Věroučná konstituce
801 III, 3,98 | vytvářela se nová kultura humanismu a křesťanství. Stávalo se
802 III, 1,78 | projevuje v práci výchovné či humanitární, nebo ve znamení kontemplativního
803 III, 1,83 | úkolem je také naléhat na humánnější používání lékařské vědy
804 I, 1,20 | Simeon Novus Theologus, Hymni, II, vv. 19-27: SCh 156,
805 I, 1,17 | srov. Summa theologiae, I-II, q. 186, a.1.).~
806 II, 1,56 | žádném případě neutrpěla identita jeho vnitřního života (srov.
807 III, 1,82 | osvobozený od veškeré politické ideologie, budou moci za svou osobu
808 III, 1,77 | Monumenta Historica Societatis Iesu 67 (1944), 166-167.)~
809 I, 2,23 | vycházející z ticha“ (Sv. Ignác Antiochijský, Epistula ad
810 II, 1,46 | apoštolskou poslušnost Ignáce z Loyoly a jeho „sentire
811 III, 3,96 | svatého prohlubovalo jejich Iidství (2. vatikánský koncil, GE
812 Zkr | světě Gaudium et spes~ IM – Dekret o hromadných sdělovacích
813 I, 4,36 | služby, které má být prvotním impulsem každé křesťanské volby.~
814 III, 1,75 | Boží láska je základem a impulzem nezištné a obětavé činné
815 II, 3,70 | spoléhání pouze na sebe (individualizmu), které často doprovází
816 II, 3,65 | 607 § 1) ve všech svých individuálních rysech, jak chování, tak
817 II, 1,42 | sekulárním společnostem nebo individuálním formám zasvěceného života.
818 II, 1,50 | setkáváních mají představení informovat biskupy o apoštolských aktivitách,
819 I, 1,17 | Od Otce k Otci: Boží iniciativa ~ 17. Patření na slávu
820 II, 1,56 | spolupráce při laických iniciativách, především pak v těch společnostech
821 II, 3,67 | přizpůsobit se podmínkám a iniciativní aktivita. Jestliže na jedné
822 I, 1,17 | k zasvěcenému životu: je iniciativou pouze Otce (srov. Jan 15,
823 I, 2,28 | zasvěceným osobám prvenství Boží iniciativy. Současně však, protože
824 Uvod, 0,10 | jsou oficiálně zařazeni (inkardinováni) do vlastní společnosti,
825 II, 1,53 | Brazílii (11. 7. 1986): Insegnamenti IX/2 (1986), 237; srov.
826 II, 3,71 | nechává se vést prvotní inspirací svého institutu. Pod vedením
827 III, 2,94 | jakéhosi druha nadpřirozeného instinktu, který jim umožňoval nepřizpůsobovat
828 II, 1,56 | pak v těch společnostech a institucích, které se snaží pomáhat
829 III, 3,98 | zasvěcenou osobu do abstraktního intelektualismu, ani ji neomezuje do úzké
830 III, 3,98 | snaží překonávat obtíže intelektuální práce, zvláště tam, kde
831 III, 4,100 | ekumenismu a naléhavou nutnost intenzívnějšího svědectví v této oblasti.
832 Uvod, 0,13 | synody v celém průběhu jejích intenzívních jednání (srov. Propositiones
833 Zkr | sdělovacích prostředcích Inter mirifica~ LG – Věroučná
834 II, 1,55 | hlubší rozměr i jeho duchovní interpretace a objeví se nové podněty
835 II, 1,53 | zároveň se zamezí chybným interpretacím a neshodám jak teoretickým
836 III, 4,103 | slovu, jehož strážcem i interpretem je církev, a ukazuje, že
837 III, 2,94 | modlitbě jakožto opravdoví interpreti a vykonavatelé Boží vůle.
838 I, 1,19 | dějinách.~ S pronikavou intuicí nazvali církevní otcové
839 Zkr | Latinorum~ CIC – Codex iuris canonici – Kodex kanonického
840 I, 3,30 | s. 384-385; Pontificale iuxta Ritum Ecclesiae Syrorum
841 Uvod, 0,3 | dosvědčují, že nejde o jev izolovaný a oddělený, ale že se týká
842 Zaver, 0,105| aby biskupové, kněží i jáhni, kteří jsou přesvědčeni
843 Uvod, 0,4 | věřícím, biskupům, kněžím, jáhnům, osobám zasvěceným, laikům,
844 II, 1,58 | byla skutečně odstraněna jakákoliv diskriminace, násilí a zneužívání.“ (
845 II, 1,55 | apoštolskou aktivitu. Při plnění jakéhokoliv úkolu či služby ať jsou
846 III, 2,91 | osobnosti. Kdo by nevěděl, k jakému vzrůstu bezpráví, dokonce
847 Uvod, 0,12 | skupinky. Jinak se jedná o jakési počáteční pokusy, které
848 I, 2,23 | na Pána Ježíše také Petr, Jakub a Jan – jak o tom podává
849 I, 0,15 | vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl
850 I, 4,38 | takového duchovního zápasu Jakubův boj s tajemným Bohem, který
851 I, 2,28 | následování a horlivé služby bez jakýchkoli podmínek. V ní, „ve stánku
852 II, 2,59 | lásky, která je mocnější než jakýkoliv skutek, má kontemplativní
853 III, 2,93 | nebo společnost stávaly jakýmisi školami skutečné evangelijní
854 III, 2,84 | Ten se uskutečňuje jako jakýsi jedinečný způsob účasti
855 I, 2,28 | smysl. Je totiž spolu s Janem vyzýván, aby Marii přijal
856 I, 1,20 | Vidím krásu a spatřuji jas, záři tvé lásky zvěstuji
857 Zaver, 0,104| zjevnou odpovědí lásky, jásavým díkůvzdáním za to, že mu
858 I, 4,40 | vždy osvěcován tím prudkým jasem, který vzbuzuje zvolání: „
859 Zaver, 0,109| i k lidem, abyste stále jasněji vydávali svědectví o milosti,
860 I, 1,19 | hlase, Syn v člověku, Duch v jasném oblaku“: sv. Tomáš Aquinský,
861 II, 3,64 | pracovat na tom, aby se jasným zvěstováním a náležitou
862 I, 1,20 | sebou jsem ve strachu a jat uctivou bázní, jako bych
863 II, 1,51 | sestry osoby různého věku, jazyka i kultury, jako znamení
864 Zaver, 0,110| očekávání Ježíše Krista, jděte mu vstříc jako moudré panny,
865 III, 2,93 | uskutečněné jak na úrovni jedince, tak celého společenství,
866 I, 2,24 | obdivu dosvědčují četní jedinci zasvěceného života, kteří
867 I, 0,16 | milujícího, který se raduje jedině z vůle Otce (srov. Jan 4,
868 II, 2,59 | hodnotu, neboť je znamením jedinečného spojení církve–snoubenky
869 II, 3,68 | společnosti mužské i ženské, jedná-li se o společnosti laické.
870 III, 0,73 | skrývá Boží výzva, aby lidé jednali náležitě a ve shodě s jeho
871 I, 2,25 | odpovídalo důstojnosti a jednoduchosti charakteru jejich povolání (
872 I, 2,25 | pravidel svého institutu také jednoduchý a slušný oděv, opatřený
873 III, 1,80 | původním charizmatem a s jednotící činností Ducha svatého.
874 II, 3,66 | kulturou, v níž potom každý jednotlivec bude plnit své pastorační
875 III, 4,100 | jeho učedníci zůstávali jednotni (srov. Jan 17,21-23), přetrvává
876 II, 1,52 | pluralita, která je zároveň jednotou... a jako tam jsou pro nás
877 III, 2,85 | osoby, aby všude vydávaly jednoznačné a zřetelné svědectví, stejně
878 III, 1,80 | posuzovat Svatý stolec, jemuž je svěřen úkol povzbuzovat
879 III, 0,73 | jsou schopny věrně přijmout jenom duše zvyklé hledat ve všem
880 I, 1,19 | znovuprožívají onen pocit proroka Jeremiáše: „Přemlouval‘s mě, Hospodine,
881 I, 0,14 | 10, 6: PL 49, 827); sv. Jeroným: „Krista hledej v samotě
882 Uvod, 0,13 | křesťanům v Antiochii z jeruzalémského koncilu, a věříme, že i
883 Uvod, 0,3 | zjevně dosvědčují, že nejde o jev izolovaný a oddělený, ale
884 I, 2,24 | lidským očím při své smrti jevil jako nevzhledný a tak zbaven
885 Zaver, 0,104| se lidskému pohledu může jevit jako marnotratnost, je pro
886 Zaver, 0,111| Slovo, který jsi naučil ty, jež jsi povolal, aby žili tvým
887 I, 2,23 | života.~ Po Marii, Matce Ježíšově, přijal tento dar Jan, učedník,
888 I, 0,14 | kontemplativní život spojuje s Ježíšovou modlitbou „na hoře“ (srov.
889 Uvod, 0,1 | a poslušnosti – nabývají Ježíšovy vlastnosti svou jedinečnou
890 III, 1,82 | chápat jako živoucí doklad Ježíšových slov: „Cokoli jste udělali
891 III, 0,72 | takovým, jakým byl i celý Ježíšův život. Slib (profese) evangelijních
892 Uvod, 0,13 | zazněly během jednání synody, jichž jsme se po celou dobu účastnili.
893 Zaver, 0,104| toho oleje.“ (Jan 12,3) Jidášovi však, který poukázal na
894 III, 2,93 | protože tak jako každý jiný pokřtěný člověk, ale z ještě
895 I, 4,35 | svatého, výjimečným místem jistého završení lásky k Bohu i
896 III, 0,73 | situaci dnešní doby, v oné jistotě víry, že Duch svatý může
897 III, 2,92 | zachovává poslušnost, ví s jistotou, že plní své poslání a následuje
898 Uvod, 0,3 | potýkají některé instituty v jistých oblastech světa, v nás nemohou
899 I, 3,32 | znamením a účastníky lásky, jíž Kristus miloval svou snoubenku
900 II, 2,59 | věci synoda zdůraznila, jmenovitě záměr, aby vyšší představení
901 III, 2,84 | prorockou službu a mluvili ve jménu Boha ke všem lidem i k samotným
902 I, 2,28 | stvořeného člověka.~ Spolu s Josefem žije vedle Krista v skrytosti
903 Zaver, 0,105| současnou společností jako vonné kadidlo vydechující Krista (srov.
904 I, 2,23 | předznamenává neméně slavné drama Kalvárie. Zároveň s Mojžíšem a Eliášem
905 Zkr | Codex iuris canonici – Kodex kanonického práva, Praha, Zvon 1994~
906 II, 2,62 | základních teologických a kanonických prvků, které jsou vlastní
907 Uvod, 0,9 | rozličné rodiny řeholních kanovníků, žebravých řádů, řeholních
908 I, 0,14 | modlitbou „na hoře“ (srov. sv. Kassian: „Odešel sám na horu se
909 III, 2,86 | těch, kdo se skrývali v katakombách před pronásledováním totalitních
910 II, 1,58 | odbornosti. Pastorální a katechetická formace, která je vždy velmi
911 II, 1,49 | v oblasti evangelizace, katecheze a života farnosti.~ Je
912 III, 1,78 | AAS 83 (1991), 317-318; Katechismus katolické církve 927), nesčetné
913 III, 2,94 | jsou „srdcem celého Písma“ (Katechizmus katolické církve 125; srov.
914 II, 1,58 | jako Terezie od Ježíše a Kateřina Sienská, první ženy ozdobené
915 II, 1,46 | synovskou starostlivost Kateřiny Sienské o toho, kterého
916 II, 1,48 | přítomna a působí jedna, svatá, katolická a apoštolská církev Kristova“ (
917 III, 3,97 | zároveň zachovávaly svůj zcela katolický charakter, který respektuje
918 Uvod, 0,5 | opuštěným (srov. Jan Pavel II., kázání při slavné mši sv. na závěr
919 Zaver, 0,105| zdůrazňovali a ve svých kázáních a úsudcích i svojí prozíravou
920 Zaver, 0,109| vzhůru a nenechali se zavalit každodenními starostmi, ale dali se uchvátit
921 Zaver, 0,105| záplavou pomíjejících věcí. „Kdybychom odstranili toto zřetelně
922 II, 3,70 | tajemný proces formace, který kdysi započal. Pak bude připravena
923 Zaver, 0,110| být ničím nahražen.~ Kéž může tento svět, který byl
924 II, 3,70 | mateřství.~ Starší věk klade nové otázky, kterým je třeba
925 Uvod, 0,6 | věčného patření na Boží tvář kladlo východní mnišství zvláštní
926 II, 3,65 | ve službě jeho poslání. „Kladná“ odpověď na Pánovo volání
927 II, 3,67 | a přijímat stejně jeho kladné vlastnosti, jako i odlišnosti
928 II, 3,68 | laické. Totéž lze říci o klauzurních komunitách, jejichž úkolem
929 II, 2,59 | zasvěcený život v klášterech s klauzurou, kterému křesťanské společenství
930 II, 2,59 | ženský zasvěcený život v klášterech s klauzurou, kterému křesťanské
931 Uvod, 0,6 | rozmanitých formách, v podobě klášterní či poustevnické. Ve své
932 II, 2,59 | kontemplativních institutů a klášterních tradic.~ Jak potvrdila
933 III, 4,101 | tisíciletí.~ Výslovně však klášterům kontemplativního života
934 II, 1,50 | a spiritulita diecézního kléru (srov. Propositio 49, B).~
935 I, 2,24 | odevzdání do svaté Boží vůle, v klidné vytrvalosti i tam, kde již
936 II, 3,63 | nastávají, je třeba čelit s klidnou myslí a s vědomím, že od
937 II, 1,52 | ratolesti jednoho vinného kmene, viditelně projevovat plnost
938 II, 3,68 | nové výhonky na původním kmeni; zároveň objasňuje zasvěceným
939 II, 1,51 | společenství mezi národy, kmeny a kulturami. Dokud žije
940 I, 3,30 | vnitřního stavu spojení s Pánem. Kněz, který slibuje zachovávání
941 I, 3,30 | vlastního charizmatu. V osobě kněze dosahuje povolání ke kněžství
942 II, 2,60 | svátostného kněžství, jsou řízeny kněžími a jako takové jsou církevní
943 II, 2,60 | těchto společnostech je kněžská služba nezbytnou součástí
944 II, 2,61 | těch, které vyplývají z kněžského svěcení (srov. Propositio
945 II, 2,60 | povahy není ani laický ani kněžský (srov. CIC, kán. 588 § 1),
946 II, 1,50 | programu teologických studií kněžských diecézních seminářů, a zároveň
947 III, 2,94 | koncil, DV 21; PC 6), přece knihy Nového zákona, a především
948 II, 2,59 | zlomí vládu všech mocných knížat, mocností a sil... aby byl
949 Zkr | Codex iuris canonici – Kodex kanonického práva, Praha,
950 II, 2,62 | se jako vhodné stanovit komisi, která by zvážila otázky
951 II, 1,50 | nedošlo, vytváření smíšených komisí biskupů a vyšších řeholních
952 Zaver, 0,109| slovy i skutky.~ Víte, komu jste uvěřili (srov. 2 Tim
953 III, 3,96 | vatikánský koncil, GE 8). Komunita, která vychovává tímto způsobem,
954 II, 3,68 | Totéž lze říci o klauzurních komunitách, jejichž úkolem bude vypracovat
955 I, 1,21 | shromážděním a bratrským komunitám.~
956 III, 4,103 | praktikují jako jednotlivci i v komunitě askezi, která očišťuje a
957 II, 2,59 | Klauzura symbolizuje tu komůrku lidského srdce, v níž je
958 III, 2,94 | společné rozjímání nad biblí. Koná-li se v souladu s možnostmi
959 I, 1,22 | sestoupil z nebe ne proto, aby konal svou vůli, ale vůli toho,
960 III, 1,78 | jedinečné příležitosti, aby konali dílo, které je velmi účinné.
961 III, 4,101 | dialogu, např. společně konaná lectio divina při hledání
962 II, 1,46 | většinou projevuje při úkolech konaných ve zvláštní spolupráci s
963 II, 1,48 | Důvod toho uvádí především koncilní nauka o církvi jako společenství
964 III, 3,96 | každému člověku, očekávajícímu konečné setkání s Pánem dějin. Díky
965 I, 2,27 | život stojí ve službě tomuto konečnému zjevení Boží slávy, při
966 Uvod, 0,12 | který jediný má právo vynést konečný úsudek (srov. CIC, kán.
967 II, 1,53 | XIV. shromáždění řeholních konferencí v Brazílii (11. 7. 1986):
968 II, 1,53 | důvěryplný vztah k biskupským konferencím vlastních zemí. V souladu
969 II, 1,51 | dnešním světě místa etnických konfliktů či jiných vražedných sporů.
970 III, 1,80 | vzájemnou spolupráci mezi kongregacemi a umění naslouchat mužům
971 II, 3,68 | tato formace je spjata s konkretizací ratio, tedy oné cesty, obohacené
972 II, 1,48 | prožívání evangelijních rad jsou konkrétním vyjádřením i plodem duchovních
973 II, 1,47 | nebylo myslitelné – jak konstatovali sami otcové synody – bez
974 II, 1,42 | pravidel stanovených vlastními konstitucemi a dále, ve světle Ducha
975 III, 0,73 | díky své věrnosti řeholi a konstitucím zachovávají plné společenství
976 II, 2,59 | stupních – od papežské a konstitucionální až k mnišské – bude vhodněji
977 III, 1,79 | dialog a tak navazovat plodné kontakty s co nejrůznějšími národy,
978 Uvod, 0,9 | jejich apoštolská činnost kontemplací (srov. Propositio 7).~
979 II, 2,59 | společnosti, instrukce o kontemplativním životě a o mnišské klauzuře
980 III, 0,74 | od aktivního směřuje ke kontemplativnímu, tak zase je užitečné, aby
981 Zaver, 0,105| stejně jako onen podivuhodný kontrast spalitelné zvěsti evangelia,
982 III, 2,90 | věcí, vybízejí ke snížení konzumace, zachování střídmosti a
983 II, 1,53 | být neustále a průběžně koordinovány. Jestliže toto vše bude
984 I, 1,18 | lásky, která sahá až ke kořenům samotného bytí (srov. Jan
985 Uvod, 0,5 | koncil, LG 43), který má své kořeny v evangeliu a v každé době
986 Uvod, 0,13 | zkušenosti a výsledky nebyly vždy korunovány úspěchem.~ Obtíže však
987 III, 1,75 | evangelijních rad, touží také dnes kráčet tam, kam on je předešel,
988 I, 3,34 | duší“). Zasvěcený život kráčí ve stopách Marie, nové Evy,
989 III, 1,78 | Je třeba zdůraznit, že v krajích, kde jsou zakořeněna nekřesťanská
990 II, 3,64 | štědře přispěje na pomoc krajům, které mají nedostatek řeholních
991 III, 2,84 | mocným tohoto světa (srov. 1 Král 18-19). V historii církve
992 I, 2,26 | Mt 6, 21): jediný poklad Krále budí touhu i očekávání,
993 I, 1,20 | lidem ukazuje velkou sílu kralujícího Krista a nekonečnou moc
994 I, 2,28 | LG 53), tak září veškerá krása nového stvoření. K ní vzhlíží
995 I, 1,19 | filokalia, neboli láska k Boží kráse, která je vyzařováním Boží
996 I, 2,28 | zrcadlí Boží krásu. „Celá krásná“ – to je jméno, jímž ji
997 Zaver, 0,107| manželské lásky by mohl být krásnější?~ Je třeba připomenout,
998 II, 1,57 | odstraněny některé chybné a krátkozraké názory, které neuznávají
999 I, 1,20 | obdivuhodných věcí, které v křehké přirozenosti povolaných
1000 I, 3,30 | vatikánský koncil, LG 42). Avšak křest sám o sobě nepřináší ani
1001 III, 1,77 | má účast každý uvědomělý křesťan společně s církví, která
1002 I, 4,39 | posilována touha každého křesťana po dokonalosti. „Je nutné,
1003 Zaver, 0,109| cestu lidské existence. Křesťané, ponoření do práce a starostí
1004 III, 2,84 | a evangelijních hodnot v křesťanském životě. Vzhledem k tomuto
1005 III, 2,88 | i snoubencům, manželům i křesťanským rodinám –, aby dokázalo,
1006 Uvod, 0,13 | jakým se vyznačoval list křesťanům v Antiochii z jeruzalémského
1007 II, 2,62 | které přijímají někteří křesťanští manželé v různých církevních
1008 I, 3,30 | nabývá ve srovnání s prvním, křestním, svou zvláštní kvalitu,
|