100-dobri | dobro-krest | krite-neupa | neusk-podiv | podle-proli | prome-stara | stari-viden | vidim-zdura | zejme-zne
bold = Main text
Chapter,Paragraph,Number grey = Comment text
1009 II, 3,63 | posouzení ve světle různých kritérií. Tak např. musí být zachován
1010 III, 3,98 | jedné straně v duchu bdělé kritiky, ale na druhé straně zároveň
1011 II, 3,70 | vztazích, silná pokušení, krize víry i totožnosti, pocit
1012 Uvod, 0,2 | zasvěceného života prožívají krizi, naopak jinde s obdivuhodnou
1013 II, 3,70 | každý věk s sebou přináší krizové situace: jednak díky různým
1014 I, 2,24 | církvi zachovává živé vědomí: kříž je nejvyšším znamením hojnosti
1015 II, 1,58 | třeba podniknout konkrétní kroky, především otevřít ženám
1016 III, 2,88 | vytváří modloslužebnický kult sexuálního pudu. Důsledky
1017 III, 2,90 | Proto se zcela staví proti kultu mamonu a stává se prorockou
1018 II, 1,51 | společenství mezi národy, kmeny a kulturami. Dokud žije myšlenka bratrství,
1019 II, 3,67 | a to jak ve své vlastní kultuře, tak v té, do které ji posléze
1020 III, 1,80 | jistou a pevnou vztahovou kulturu, osvětluje to, co je proti
1021 III, 3,98 | akademického titulu či odborné kvalifikace. Hlubší význam vzdělání
1022 I, 3,30 | křestním, svou zvláštní kvalitu, protože není nezbytně jeho
1023 III, 3,98 | proniklo na každé místo a jako kvas spásy zevnitř proměňovalo
1024 I, 3,31 | 1993), 847).~ Povolání k laickému životu, ke svátostnému kněžství
1025 II, 2,60 | podle své povahy není ani laický ani kněžský (srov. CIC,
1026 II, 1,56 | zvláštních forem spolupráce při laických iniciativách, především
1027 II, 2,60 | současné terminologie se „laickými společnostmi“ (CIC, kán.
1028 III, 1,82 | potřebám bližních; a když se laskavě obrací ke slabým, právě
1029 II, 3,70 | takové době nezbytná blízkost laskavého představeného, velmi potěší
1030 II, 1,49 | diskutovány i realizovány v laskavém a otevřeném dialogu mezi
1031 Zaver, 0,111| milostí, aby zprostředkovaly laskavost i lidství našeho Spasitele
1032 II, 1,57 | odevzdání byly znamením Boží laskavosti vůči lidem a vydávaly zvláštní
1033 Zaver, 0,111| úzkosti!~ Duchu svatý, Lásko do srdcí vylitá, který myslím
1034 I, 1,21 | jakožto dějinné zrcadlení láskyplné shody mezi třemi božskými
1035 III, 4,102 | náboženství, založeného na láskyplném přátelství a vzájemném srdečném
1036 Zkr | 1866~ PL – Patrologia Latina, vyd. J. P. Migne, Paris
1037 Zkr | 1890~ PLS – Patrologiae Latinae Supplementum~ SCH – Sources
1038 III, 1,75 | generální konference biskupů Latinské Ameriky, dokument Nová evangelizace,
1039 I, 2,26 | od Nejsvětější Trojice: Le ciel dans la foi. Traité
1040 I, 4,36 | co člověku brání v oné lehkostí, která ho otevírá přijetí
1041 Zaver, 0,108| Boží milostí a láskou, je lék proti touze po majetku,
1042 III, 1,83 | tohoto božského Samaritána a lékaře duší i těl (srov. Jan Pavel
1043 III, 1,83 | na humánnější používání lékařské vědy a hlubší bádání v oblasti
1044 I, 3,30 | appellatur „Dominus vobiscum“ ad Leonem eremitam: PL 145, 231-252).~
1045 II, 3,64 | naopak bude jim vytvářet lepší podmínky (srov. Propositio
1046 III, 1,75 | se, přinejmenším v těch lepších obdobích své velmi dlouhé
1047 I, 3,32 | trpící, obrací hříšníky k lepšímu životu, žehná dětem a všem
1048 III, 1,82 | Documents. Conférence „Sur les Regles“ (30. 5. 1647), ed.
1049 I, 2,23 | po Kalvárii ~ 23. V lesku zářící událost proměnění
1050 III, 2,90 | v událostech posledních let, které přinesly do světa
1051 III, 3,96 | jejich vlastní institut po léta shromažďoval, a díky hlubšímu
1052 III, 1,82 | svobodu a vyhlásil milostivé léto Páně (srov. Lk 4, 16-19).
1053 III, 2,90 | všem těm, kteří zůstávají lhostejní k potřebám bližních. Toto
1054 III, 1,77 | nemůže stát, že by zůstal lhostejným, když vidí, že mnozí z nich
1055 I, 4,36 | o sv. Dominikovi (srov. Libellus de principiis Ordinis Praedicatorum.
1056 Zaver, 0,105| Sv. Terezie od Ježíše: Libro de la Vida, c. 32,11.) Přes
1057 Zaver, 0,104| v Betánii: „Marie vzala libru drahocenného oleje z pravého
1058 Zaver, 0,104| život jakýmsi „plýtváním“ lidskými silami, které by mohly –
1059 I, 1,21 | pro rozdělené a rozptýlené lidstvo; a Ducha svatého jako princip
1060 Zaver, 0,110| třetího tisíciletí, být stále lidštější a spravedlivější, ať se
1061 III, 2,89 | stále přispívají k utváření lidštějšího světa.~
1062 I, 1,17 | s teaching on Religious Life as applied to Institutes
1063 II, 3,67 | jako i odlišnosti a jeho limity. Učí se především sdílet
1064 Uvod, 0,7 | tohoto života a postem a lítostí vyznávají, že nejen chlebem
1065 I, 4,38 | velkou roli věrné provádění liturgické i soukromé modlitby, vyhražení
1066 II, 3,65 | s teaching as applied to lnstitutes dedicated to works of the
1067 Uvod, 0,4 | sv. František Saleský: lntroductio ad vitam devotam, p. I.,
1068 Zaver, 0,109| Srov. Sv. Augustin: In loannis Evang., XXI, 8: PL 35, 1568.)~
1069 II, 1,46 | apoštolskou poslušnost Ignáce z Loyoly a jeho „sentire cum Ecclesia“ (
1070 II, 3,71 | bližního jako sám sebe (srov. Lv 19, 18; Mt 22, 37-39). Láska
1071 II, 1,55 | jest ducha“ (Sv. Antonio M. Zaccaria, Scritti. Sermone
1072 II, 2,60 | církev, bez ohledu na to, má-li řeholní osoba kněžské svěcení
1073 II, 1,53 | bude věrně zachováván duch magisteria i jeho předpisy, instituce
1074 I, 2,23 | Antiochijský, Epistula ad Magnesios 8, 2; Patres Apostolici,
1075 I, 4,35 | strach před hrozivým božským majestátem. Lidé totiž vždy, když stojí
1076 III, 1,82 | který rozdal chudým svůj majetek a zcela se zasvětil Bohu,
1077 II, 1,56 | nichž se podílejí laici, mají-li být také připisovány danému
1078 II, 1,52 | plnost evangelijní lásky. Majíce na paměti duchovní přátelství,
1079 Uvod, 0,12 | nebezpečí škodlivého tříštění na malé skupinky. Jinak se jedná
1080 Uvod, 0,13 | Obtíže však nesmějí vést k malomyslnosti. Je třeba spíše s novou
1081 III, 2,90 | zcela staví proti kultu mamonu a stává se prorockou výzvou
1082 I, 3,30 | Officium parvi habitum id est Mandiae, s. 384-385; Pontificale
1083 Zaver, 0,107| láska mezi lidmi. Jaký plod manželské lásky by mohl být krásnější?~
1084 I, 1,22 | potvrzuje hodnotu a svatost manželského života a vystupuje na jejich
1085 II, 2,62 | jaká je vlastní životu manželskému, a aniž by zanedbávali péči
1086 II, 2,62 | žen, duchovních i laiků, manželů i celibátníků, kteří touží
1087 III, 2,88 | mládeži i snoubencům, manželům i křesťanským rodinám –,
1088 II, 3,70 | víry i totožnosti, pocit marnosti atd. Když se zachování věrnosti
1089 Zaver, 0,104| mystickému tělu. A také z tohoto marnotratně „prolitého“ života stoupá
1090 Zaver, 0,104| pohledu může jevit jako marnotratnost, je pro člověka, uchváceného
1091 III, 2,86 | zaslouží, aby byly zapsány do martyrologia XX. století (srov. Propositio
1092 Zaver, 0,104| některé činy. Vylitá vzácná mast jakožto čistý skutek lásky
1093 I, 2,23 | zasvěceného života.~ Po Marii, Matce Ježíšově, přijal tento dar
1094 III, 2,89 | Druhá výzva dnes povstává z materialistické chtivosti po majetku, která
1095 II, 1,42 | aby měly všechno společné: materiální hodnoty i duchovní zážitky,
1096 Zaver, 0,112| tvého Syna.~ K tobě, Matko, která toužíš po duchovní
1097 II, 3,71 | každodenní práce (srov. Mdr 9, 10).~ Lidský a bratrský
1098 II, 1,43 | V zasvěceném životě vždy měla velký význam úloha představených,
1099 II, 1,42 | nezbytností vedeny k tomu, aby měly všechno společné: materiální
1100 II, 3,70 | přípravou. Člověk je postupně méně aktivní, v některých případech
1101 II, 1,55 | svědectví, aby se tak svět měnil podle Božího záměru (srov.
1102 Uvod, 0,10 | království, s tím záměrem, aby měnili svět zevnitř působením blahoslavenství.
1103 II, 3,63 | půjde třeba jen o opatření menšího významu (srov. Kongregace
1104 II, 3,63 | nesnáze, které vznikají díky menšímu počtu členů i činností,
1105 I, 0,16 | Omega celého světa, základ a měřítko hodnoty všech stvořených
1106 I, 4,38 | kontemplaci a konání pravidelné měsíční duchovní obnovy a cvičení.~
1107 III, 1,77 | druhům, kteří žijí v Římě, z města Cochin, 15. 1. 1544: Monumenta
1108 I, 2,26 | připomíná: „Vždyť... tady nemáme město k trvalému pobytu“ (Žid
1109 II, 3,71 | praxi znamená přizpůsobení metod apoštolské práce, ale současně
1110 III, 1,83 | že vydanost až po samou mez hrdinství patří k prorockému
1111 II, 1,41 | ovládají srdce člověka i mezilidské vztahy.~
1112 III, 1,79 | také inkulturační procesy a mezináboženský dialog. Inkulturační výzvu
1113 III, 1,79 | spojena s vážným a otevřeným mezináboženským dialogem, který „nestojí
1114 I, 4,40 | ozářena dvěma světelnými mezníky: od prorockého světla proměnění
1115 I, 1,18 | Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova!“ (
1116 III, 4,101 | jsou projevy, které jsou milé našemu společnému Otci a
1117 III, 2,95 | častém setkávání s Božím milosrdenstvím očišťují a obnovují své
1118 III, 1,82 | stoupá k výšinám, když se milosrdně sklání k nejnižším potřebám
1119 Zaver, 0,111| velikost tvojí lásky, tvé milosrdné dobroty a tvojí krásy.~
1120 III, 4,102 | o lidský život, která od milosrdného slitování nad bolestmi těla
1121 III, 1,82 | Evangelium se uskutečňuje skrze milosrdnou lásku, která je slávou církve
1122 II, 1,52 | církvi. Zde jsou rozdíly v milostech, tam budou rozdíly ve slávě...
1123 Uvod, 0,1 | poslání církve a díky četným milostem duchovního a apoštolského
1124 III, 1,82 | zdeptané na svobodu a vyhlásil milostivé léto Páně (srov. Lk 4, 16-
1125 II, 2,59 | díkůčinění Otci skrze děkování milovanému Synu.~ Klauzura vyrůstající
1126 III, 2,91 | Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj zákon, o nic neklopýtnou.“ (
1127 I, 4,36 | jehož vůli se snaží hledat s milující duší prostřednictvím ustavičného
1128 II, 1,46 | jako společenství, kterou mimořádně zdůraznil 2. vatikánský
1129 I, 1,20 | jeho nejvyšší požadavky. Mimoto všem lidem ukazuje velkou
1130 Zaver, 0,110| připomínat svou slavnou minulost, ale musíte si také uvědomit,
1131 III, 4,102 | až k péči o spravedlnost, mír a ochranu stvoření. Především
1132 II, 1,51 | dialog lásky, v největší míře tam, kde jsou v dnešním
1133 Zkr | sdělovacích prostředcích Inter mirifica~ LG – Věroučná konstituce
1134 III, 2,90 | nebezpečí, že ztratí smysl pro míru a vlastní význam věcí. Z
1135 III, 1,79 | 79. Hlásání Krista „má v misiích vždy přednost“ (Jan Pavel
1136 I, 1,22 | zasvěcená a největší Otcův misionář pro jeho království, sám
1137 III, 1,78 | jak vysílání misionářů a misionářek, tak nezbytná pomoc společností
1138 I, 2,25 | Zasvěcené osoby se stanou misionáři především tím, že budou
1139 II, 1,47 | zasvěceného života, tak pro misionářskou propagaci evangelia. Horlivé
1140 III, 1,78 | může pomáhat jak vysílání misionářů a misionářek, tak nezbytná
1141 II, 1,46 | společnosti, dokument Vita e missione dei religiosi nella Chiesa,
1142 II, 1,48 | jsou svěřeny výhradně péči místního ordináře. Diecéze, v níž
1143 I, 2,25 | oděv, vhodně přizpůsobený místním i časovým podmínkám (srov.
1144 III, 3,96 | výrokem sv. Jana Boska: „Mládež nejenom že má být milována,
1145 II, 3,64 | náležité péči o pastoraci mládeže.~
1146 II, 3,70 | pomáhali v plnosti prožívat mladistvou a nadšenou lásku ke Kristu.~
1147 II, 3,64 | snoubenku církev stále činí mladou a způsobuje rozkvět zasvěceného
1148 III, 3,96 | která by pozvolna pomáhala mladým lidem k tomu, aby se pod
1149 Zaver, 0,109| osoby zasvěcené, starší i mladší, vzájemně se mezi sebou
1150 III, 2,89 | život, výchovy a formace mladších i starších lidí a pomáhají
1151 I, 2,24 | Kristových útrap“ (Kol 1, 24), v mlčenlivém sebezáporu, v jejich odevzdání
1152 I, 2,25 | a výmluvné, i když někdy mlčící, hlásání evangelia.~
1153 II, 1,46 | podporuje způsob myšlení, mluvení a konání, který působí,
1154 I, 0,15 | jeden Eliášovi.“ Když ještě mluvil, najednou je zastínil světlý
1155 I, 4,36 | přilnula, s Bohem a o Bohu mluvila – jak se říká o sv. Dominikovi (
1156 II, 2,62 | charizmat. Aby bylo možné začít mluvit o zasvěceném životě, musí
1157 III, 1,82 | nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali“ (Mt 25, 40).
1158 III, 4,101 | také skrze způsob života mnichů – mužů i žen – za jehož
1159 I, 2,27 | tuto skutečnost, jestliže mnichy nazývá Božími anděly na
1160 Uvod, 0,6 | a 72, 11). Také dnes se mniši snaží prožívat ve shodě
1161 III, 4,102 | pěstovat vhodné formy dialogu s mnišskými centry jiných náboženství,
1162 II, 1,47 | Kor 12, 4-11). Jako ještě „mnohem vzácnější cestu“ (1 Kor
1163 III, 1,77 | Například sv. Terezie z Lisieux mnohokrát vyjádřila touhu „milovat
1164 III, 1,80 | dober hmotných i duchovních, mnohonárodní smýšlení, vzájemnou spolupráci
1165 II, 1,53 | odráží tajemství církve a mnohotvárná Boží moudrost (srov. 2.
1166 I, 3,31 | dílem Ducha je zároveň i mnohotvárnost. On totiž buduje církev
1167 III, 3,98 | dnes nutné, tváří v tvář mnohotvárným prostředkům kultury. Zmenšení
1168 III, 1,75 | 1923, s. 592.)~ Mezi mnohými různými druhy lásky tou,
1169 Uvod, 0,12 | jednak zabránila zbytečnému množení počtu institucí navzájem
1170 I, 1,22 | pomazal Duchem svatým a mocí“ (Sk 10, 38), „kterého Otec
1171 III, 2,84 | přimlouval se za lid a mocně hlásal Boží vůli, hájil
1172 II, 2,59 | výraz čisté lásky, která je mocnější než jakýkoliv skutek, má
1173 II, 2,59 | vládu všech mocných knížat, mocností a sil... aby byl Bůh všechno
1174 II, 2,59 | Otci a zlomí vládu všech mocných knížat, mocností a sil...
1175 III, 2,84 | na ochranu chudých proti mocným tohoto světa (srov. 1 Král
1176 III, 2,87 | uctívání stvořených věcí jako model a živého Boha činí jistým
1177 I, 0,14 | Krista hledej v samotě a modli se sám na hoře s Ježíšem“ (
1178 II, 3,64 | musíme zároveň hojnými modlitbami prosit Pána žně, aby poslal
1179 III, 2,94 | modlitby, spirituality a modlitebního čtení z Písma svatého, při
1180 III, 2,88 | sdělovacích prostředků – vytváří modloslužebnický kult sexuálního pudu. Důsledky
1181 I, 2,23 | drama Kalvárie. Zároveň s Mojžíšem a Eliášem hledí na Pána
1182 I, 0,15 | stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Když
1183 Zaver, 0,104| posuzována podle jejich momentální „funkce“. Takové otázky
1184 III, 1,76 | od Nejsvětější Trojice, O mon Dieu. Trinité que j‘adore,
1185 I, 3,30 | Antiochiae, Ordo rituum monasticorum, Typis Polyglottis Vaticanis
1186 I, 0,14 | tu stále.“ (Ad fratres de Monte Dei I, 1: PL 184, 310)).
1187 II, 1,56 | jejich hlubokou nadpřirozenou motivaci a prohlubovali svůj smysl
1188 I, 1,18 | srov. Lk 18, 28) je hlavním motivem pro všechny povolané lidi
1189 III, 1,81 | ve světě vše uspořádává „moudře, i v nepříznivých okolnostech,
1190 II, 1,53 | církve a mnohotvárná Boží moudrost (srov. 2. vatikánský koncil,
1191 II, 3,70 | vlastně jako prozíravý a moudrý nástroj formace v rukách
1192 III, 3,96 | plném lásky, ve shodě s moudrým výrokem sv. Jana Boska: „
1193 III, 2,94 | Koná-li se v souladu s možnostmi a situací života komunity,
1194 III, 2,88 | pomocí milosti Pána Ježíše možným a může ve skutečnosti lidi
1195 III, 3,99 | osoby uměly věnovat všemi možnými způsoby úkolu evangelizace
1196 I, 0,15 | nebude Syn člověka vzkříšen z mrtvých.“ (Mt 17, 1-9)~ Událost
1197 III, 2,93 | svou věrnost Kristu jako mučedníci.~ Usilovat o svatost:
1198 III, 2,86 | svatosti a uctívá je jako mučedníky. Svými příklady nás osvěcují,
1199 I, 4,35 | Christi celebrans pro salute mundi (7. 12. 1985), Il A, 4:
1200 II, 2,62 | Kromě jiných úkolů bude muset komise ve světle zkušeností
1201 III, 4,102 | vzájemnosti ve vztahu mezi mužem a ženou můžeme právě od
1202 III, 1,82 | udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří,
1203 III, 4,103 | sekty, která jsou zcela mylná a často popírají Kristovo
1204 III, 2,91 | národů, vede zneužívání a mylné chápání svobody?~ Této
1205 Zaver, 0,111| Lásko do srdcí vylitá, který myslím uděluješ milost a nadšení,
1206 II, 1,47 | církvích, to vše by nebylo myslitelné – jak konstatovali sami
1207 I, 4,35 | zpráva Ecclesia sub verbo Dei mysteria Christi celebrans pro salute
1208 III, 2,93 | tajemství jeho velikonočního mystéria.~ Velmi dobře to pochopil
1209 Zaver, 0,104| oddán jeho osobě a jeho mystickému tělu. A také z tohoto marnotratně „
1210 II, 1,42 | němž každý může zakoušet mystickou přítomnost zmrtvýchvstalého
1211 II, 1,58 | církve, a jim podobné četné mystičky, které přispěly k hledání
1212 II, 3,71 | aspekt apoštolský, ale také mystický a asketický. Každá zasvěcená
1213 Uvod, 0,8 | tradic křesťanské askeze a mystiky, což přispěje i k vlastnímu
1214 III, 1,75 | Jan 13, 1-2.4-5)~ Při mytí nohou odkryl Ježíš hloubku
1215 III, 1,75 | dlouhé historie, právě tímto „mytím nohou“, tedy službou především
1216 II, 1,56 | podporována a oživována výraznou myšlenkou křesťanského charizmatu
1217 III, 0,73 | jinak, než že věnují své myšlenky a modlitby potřebám celého
1218 Uvod, 0,5 | Pavel II., kázání při slavné mši sv. na závěr IX. řádného
1219 III, 3,99 | být připraveny k tomu, aby nabídly svou pomoc s vynaložením
1220 III, 4,103 | zasvěcených osob, aby ochotně nabízely přijetí a duchovní vedení
1221 II, 3,70 | vlastním slabostem, ale také náboženský, protože každodenně ukazuje
1222 III, 1,79 | jsou tak hluboce spojeny s náboženskými projevy, že často právě
1223 Zkr | poměru církve k nekřesťanským náboženstvím Nostra aetate~ OE – Dekret
1224 Uvod, 0,9 | a řeholnice v každé době nacházeli svůj vzor v Ježíši Kristu
1225 II, 1,53 | aby tak společnosti lépe nacházely odpovídající vhodné apoštolské
1226 I, 4,38 | dějin mohou zasvěcené osoby nacházet prvotní znamení úkolu askeze,
1227 II, 2,62 | připomenuté instituty, které i nadále zaujímají významné místo,
1228 II, 1,42 | hodnoty i duchovní zážitky, nadání i úmysly, stejně jako apoštolské
1229 II, 1,43 | slib poslušnosti nevyzněl nadarmo. Ačkoliv autorita má vždy
1230 III, 0,74 | tomu, co mysl v kontemplaci nadchlo, i aktivní život se stával
1231 III, 2,94 | Tak dosáhli jakéhosi druha nadpřirozeného instinktu, který jim umožňoval
1232 II, 1,56 | dbali na jejich hlubokou nadpřirozenou motivaci a prohlubovali
1233 III, 0,73 | oddaná Bohu musí být řízena nadpřirozeným úsudkem, schopným rozlišit
1234 I, 1,20 | jedinečným způsobem ukazuje nadřazenost Božího království nade všechny
1235 II, 3,64 | povolaných osob.~ Po prvním nadšeném setkání s Kristem musí následovat,
1236 II, 2,62 | velkodušně a s neustálým nadšením následovala svého Pána,
1237 II, 3,70 | plnosti prožívat mladistvou a nadšenou lásku ke Kristu.~ V následujícím
1238 III, 1,81 | s Pánem. K tomu je třeba nadšených osobností, které planou
1239 Zkr | Perfectae caritatis~ NAe – Deklarace o poměru církve
1240 I, 0,14 | světa věčného života, a náhle se vracejí do každodenní
1241 III, 0,74 | totiž tomu, aby otázky byly nahlíženy ve svých pravdivých aspektech
1242 III, 2,85 | schopny upřímně a ustavičně nahlížet sebe sama ve světle Božího
1243 III, 2,88 | zasvěcená osoba dotýká, když nahlíží lásku nejsvětější Trojice,
1244 I, 4,35 | q. 186, a. 2, ad 1). Ne náhodou existuje tolik zasvěcených
1245 II, 2,62 | života podle evangelia nemají nahradit výše připomenuté instituty,
1246 Zaver, 0,110| který nemůže být ničím nahražen.~ Kéž může tento svět,
1247 III, 1,82 | chudý má hlad, žízeň a je nahý.“ (Sv. Augustin, Sermo 123,
1248 I, 0,15 | Eliášovi.“ Když ještě mluvil, najednou je zastínil světlý oblak,
1249 III, 2,88 | se nám zjevila v Kristu. Nakolik je zasvěcená osoba ponořena
1250 II, 1,50 | Propositio 49, B).~ Nakonec připomínáme s potěšením,
1251 III, 1,83 | smrti. Jejich úkolem je také naléhat na humánnější používání
1252 I, 2,26 | apoštolátu jsou dnes stále naléhavější a roste nebezpečí, že starost
1253 I, 4,38 | vždy chápán s dostatečnou naléhavostí. Tradice uvádí jako příklad
1254 III, 4,100 | tomuto dílu. Je zde tedy naléhavý požadavek, aby se v zasvěceném
1255 III, 1,75 | ať je to vhod či nevhod, naléhej, povzbuzuj, dodávej odvahy
1256 II, 3,70 | každém období života hledá a nalézá pro sebe různé nové úkoly,
1257 III, 1,79 | osoby zasvěcené: hodnoty nalezené u různých civilizací v nich
1258 I, 0,14 | do údolí, aby tam s ním namáhavě plnili Boží záměr a statečně
1259 Uvod, 0,13 | života v církvi, obtížné a namáhavé časy. Tato doba byla rovněž
1260 III, 1,75 | velkou dovedností. Pracuj, namáhej se, snášej také utrpení,
1261 II, 1,47 | bez vynaložené práce a námahy tolika společností zasvěceného
1262 II, 1,41 | Mk 3, 32-35). Po Pánově nanebevstoupení dar Ducha způsobil, že kolem
1263 I, 4,38 | potřebujeme toto mlčení, naplněné přítomností uctívaného Boha:
1264 II, 1,45 | ve svědectví společenství naplněných „radostí a Duchem svatým“ (
1265 Zaver, 0,104| mu je svými vlasy. Dům se naplnil vůní toho oleje.“ (Jan 12,
1266 III, 0,73 | připomínat Boží záměr s lidmi a naplňovat ho, v souladu s tím, jak
1267 II, 1,58 | odmítnout zároveň pokusy napodobit příklady ‚kultury v převaze
1268 II, 1,41 | příkladem, který církev napodobovala, když se chtěla vrátit k
1269 Uvod, 0,8 | životem a činností řeholníci napodobují Krista modlícího se na hoře,
1270 III, 2,93 | aby zasvěcený život byl napojen na silné a hluboké zdroje
1271 Uvod, 0,1 | Duch svatý prokazoval, také napomáhal i obnově lidské společnosti.~
1272 II, 3,66 | spojují lidské prostředky, aby napomáhaly při rozpoznání povolání
1273 III, 2,87 | chudoby a poslušnosti je napomenutím, abychom nepodceňovali rány
1274 III, 4,103 | egocentrismu a smyslovosti, a napomínají, aby nebylo zaměňováno se
1275 II, 3,66 | které vznikly dříve, jsou nápomocny institutům založeným nedávno,
1276 I, 2,24 | smrt; krásný, když vydechne naposled, krásný, když znovu ožívá;
1277 II, 1,42 | Láska dovedla Krista k naprostému sebedarování, až k nejvyšší
1278 I, 1,22 | Jeho duch projevuje svou naprostou vydanost záměru Otce také
1279 III, 3,97 | formy chudoby, jakou je naprostý nedostatek kulturní a náboženské
1280 Zaver, 0,110| moudré panny, které jdou naproti svému Snoubenci. Buďte vždy
1281 III, 2,90 | Neméně skvělé stránky byly napsány a jsou stále psány těmi
1282 III, 3,98 | do úzké oblasti jakéhosi narcismu; naopak, stává se podnětem
1283 Zaver, 0,104| drahocenného oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy
1284 I, 2,27 | nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože
1285 III, 2,87 | předkládány v nových a možná i náročnějších formách, a to téměř ve všech
1286 II, 3,64 | zasvěceného života v mnoha národech, musíme zároveň hojnými
1287 I, 3,30 | každý, kdo se v Kristu znovu narodil, je povolán k tomu, aby
1288 II, 1,47 | vyjadřovat touhy rozmanitých národních kultur.~ Zasvěcený život
1289 III, 1,77 | evangelizace: zvěstovat Krista národům ~ 77. Kdo miluje Boha,
1290 III, 3,98 | výlučnosti nebo možnosti nižších nároků, povrchnosti či nenáročnosti
1291 II, 3,70 | v nichž je člověk plně nasazen do apoštolské služby, jsou
1292 III, 0,74 | mezi charizmaty má nutně za následek nejen jejich vzájemné obohacení,
1293 III, 4,101 | přirozené povahy nebo díky následnému povolání se věnují rozvíjení
1294 II, 1,48 | důkladně prozkoumána a v následných dokumentech přijata. Z textů
1295 II, 2,62 | velkodušně a s neustálým nadšením následovala svého Pána, ustavičně obrácená
1296 I, 4,38 | věrnosti svému povolání a následovaly Ježíše na jeho cestě kříže.~
1297 Zaver, 0,106| svatosti, kterou vám svým následováním Krista ukázali slavní světci
1298 III, 2,93 | i Západu: „Ti, kdo nyní následují Krista a všechno pro něj
1299 II, 1,53 | koncil, PC 23) potvrdil a následující dokumenty (srov. Mutuae
1300 II, 3,70 | nadšenou lásku ke Kristu.~ V následujícím období vzniká jisté nebezpečí
1301 II, 3,63 | Obtížným situacím, které nyní nastávají, je třeba čelit s klidnou
1302 II, 1,51 | za jeho hranicemi, a aby nastolovala či obnovovala dialog lásky,
1303 II, 3,70 | případech i v důsledku nemoci nastoupí vynucená nečinnost, a vzniká
1304 I, 4,40 | s Učitelem „z hory“, aby nastoupil cestu, která vede z hory
1305 I, 4,38 | rozpoznány a přemáhany rozmanité nástrahy, které totiž často strojí
1306 II, 1,47 | života apoštolského spojuje s nástupcem sv. Petra ve službě jednotě
1307 II, 2,60 | když se jedná o otázku nástupu do úřadu vyššího představeného,
1308 I, 4,36 | po spravedlnosti, jejichž nasycení přislíbil pouze Bůh (srov.
1309 Zaver, 0,112| především samotného Ježíše. Nauč je hlásat podivuhodné věci,
1310 II, 1,50 | objevilo mnoho výpovědí o nauce o společenství, ale také
1311 Zaver, 0,111| vtělené Slovo, který jsi naučil ty, jež jsi povolal, aby
1312 I, 0,14 | zvláštním vztahu, který Ježíš navázal s některými ze svých učedníků,
1313 I, 3,30 | protože není nezbytně jeho navazujícím pokračováním (srov. 2. vatikánský
1314 II, 2,61 | zda je žádoucí i možný návrat k prvotní myšlence a vůli
1315 III, 1,82 | zajatým propuštění, slepým navrátil zrak, propustil zdeptané
1316 II, 2,60 | vatikánský koncil, LG 31), navrhli název společnosti řeholních
1317 III, 3,99 | jakož i přijetí zdravých návyků, které je třeba z nich získávat (
1318 III, 2,94 | sestry společně rostou a návzajem si pomáhají, aby v duchovním
1319 Zaver, 0,112| jediné blaženosti. Panno Navštívení, svěřujeme ti je, aby uměly
1320 III, 1,82 | samém začátku své služby, v nazaretské synagoze, prohlašuje Ježíš,
1321 Uvod, 0,8 | celý svůj život i činnost k nazírání na Boha. Tím poskytují církevnímu
1322 I, 3,34 | druh plodnosti, který je naznačen v církevní službě, a činí
1323 III, 1,75 | utrpení, abys to, co je naznačeno bílým oděvem Pána, také
1324 III, 0,73 | horlivě pracují v oblastech naznačených v zakladatelském charizmatu.
1325 III, 2,93 | Již na počátku apoštolové naznačili tuto cestu, kterou připomíná
1326 III, 1,81 | rozvoj, tak i jinde, kde jsou náznaky úspěšné obnovy. Zasvěcené
1327 III, 4,102 | charizmatu a ve shodě s názorem církevních autorit. První
1328 I, 4,37 | poslušnosti vůči Božímu vanutí a názoru církve. Stále je však třeba
1329 I, 1,19 | S pronikavou intuicí nazvali církevní otcové tuto duchovní
1330 I, 1,18 | způsobem, který může být nazván božským, protože byl přijat
1331 III, 2,93 | přeneseně řeholní život nazýván apoštolskou formou života (
1332 III, 2,85 | lidi naší doby ~ 85. V našem světě, kde se často zdá,
1333 III, 4,101 | projevy, které jsou milé našemu společnému Otci a dokládají
1334 Zaver, 0,111| k sobě lidi, kteří jsou našim současníkům prostředníky
1335 II, 3,70 | aby mladé zasvěcené osoby našly pomoc a podporu u některého
1336 III, 2,85 | stejně jako proroci, kteří se nebáli ani vystavit vlastní život
1337 III, 2,89 | potřeby a bolesti slabších a nebere vůbec ohled na zachování
1338 Uvod, 0,1 | očekává dosud své završení v nebesích. V průběhu staletí existovalo
1339 Uvod, 0,6 | dokud se nerozzáří ta druhá, nebeská.~
1340 Uvod, 0,8 | radostí církve a zdrojem nebeských milostí. Svým životem a
1341 III, 1,83 | nemocným, obětem drog a nových nebezpečných nemocí. Ať pomáhají nemocným
1342 III, 1,82 | Pánu uprostřed chudých. Nebol Kristus „je zde přítomen
1343 II, 2,60 | společnostem řeholních bratří nic nebrání v tom, aby někteří jejich
1344 III, 1,82 | také tam, kde tento cíl nebyl původně stanoven, tedy i
1345 Zaver, 0,105| stalo se světem, kdyby v něm nebyli řeholníci?“ (Srov. Sv. Terezie
1346 Uvod, 0,13 | jejichž zkušenosti a výsledky nebyly vždy korunovány úspěchem.~
1347 II, 1,47 | některých případech prokázaly nebývalé hrdinství.~ Zde se projevuje
1348 I, 1,19 | bez poskvrny, vrásky nebo něčeho takového, aby byla svatá
1349 III, 1,75 | který „nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil“ (
1350 I, 4,36 | připravuje k tomu, aby se jím nechaly řídit a podporovat, a to
1351 III, 3,98 | Zasvěcená osoba se musí nechat proměnit Duchem, rozšířit
1352 II, 3,71 | přijímání výzev Božího slova a nechává se vést prvotní inspirací
1353 III, 1,76 | Kdykoliv se zasvěcené osoby nechávají jím uchvátit (srov. Flp
1354 II, 3,70 | uzavřel jako první a kterou nechce zrušit. Po absolvování určitých
1355 Zaver, 0,109| odevzdání Bohu, aby tomuto světu nechyběl paprsek světla Boží krásy,
1356 II, 2,62 | zasvěcení, kterému jistě nechybí působení Ducha svatého,
1357 I, 2,27 | Toto očekávání není zdaleka nečinné. Jakkoli je zaměřeno na
1358 II, 3,70 | nemoci nastoupí vynucená nečinnost, a vzniká zde zkušenost,
1359 Uvod, 0,6 | se mu odevzdali „a ničemu nedávali přednost před Kristovou
1360 III, 0,74 | misijní práce. Zkušenost nedávné doby výmluvně potvrzuje,
1361 II, 3,66 | nápomocny institutům založeným nedávno, tím, že dají k dispozici
1362 III, 1,82 | budou moci za svou osobu nedbat na projevy bezpráví, kterými
1363 Uvod, 0,3 | slib evangelijních rad je nedílnou součástí života církve,
1364 I, 3,30 | a dynamické jednoty.~ Nedocenitelný je také pro církev přínos
1365 Zaver, 0,109| mínění o zasvěceném životě nedoceňuje jeho význam, přece je vaším
1366 II, 3,70 | doprovází obava, že se člověk nedokáže přizpůsobit novým časům,
1367 III, 2,88 | nezbytné pro to, aby se nedostala do područí smyslů a pudů.
1368 II, 2,62 | společenství; at posoudí případné nedostatky a trpělivě očekává plody,
1369 I, 1,19 | Kristem, nosí v sobě paprsek nedostupného světla a na svém pozemském
1370 III, 1,78 | mezi lidmi, kteří dosud nedošli k poznání Krista, a tak
1371 II, 1,50 | jestliže k tomu někde dosud nedošlo, vytváření smíšených komisí
1372 II, 2,59 | PC 22), zvláště tam, kde neexistují jiné účinné formy spolupráce
1373 III, 1,82 | přerušil modlitbu a pomohl nějakému chudákovi v jeho nouzi,
1374 II, 1,55 | rozvíjejí především „svůj talent nejcennější, to jest ducha“ (Sv. Antonio
1375 II, 3,63 | chudoby, zvláště na těch nejchudších místech, i když půjde třeba
1376 Uvod, 0,3 | svědectví zjevně dosvědčují, že nejde o jev izolovaný a oddělený,
1377 I, 2,28 | prvotního hříchu počatá – v sobě nejdokonaleji zrcadlí Boží krásu. „Celá
1378 III, 1,81 | hlásat ze střech to, co nejdřív zakusila v hluboce niterném
1379 II, 3,68 | života apoštolského, aby co nejdříve zformulovaly své ratio institutionis,
1380 I, 0,14 | evangelijních rad, z nichž první a nejdůležitější je posvátné pouto čistoty
1381 I, 0,14 | všechno a napodobovali co nejdůsledněji jeho způsob života.~
1382 Uvod, 0,3 | 69: AAS 68 (1976), 59). Nejednou bylo na synodě potvrzeno,
1383 Zaver, 0,107| být připraveni k prožívání nejhlubších duchovních pravd podle svého
1384 Uvod, 0,3 | současné i budoucí, protože se nejhlubším způsobem dotýká jejího života,
1385 I, 3,32 | Krista. Proto se právě v něm nejhojněji ukazují evangelijní hodnoty
1386 I, 2,27 | života, který vždy vydával nejhojnější plody pro spásu světa. Svými
1387 I, 2,23 | Lk 9, 43-45). Na kříži se nejjasněji projeví jeho čistá láska
1388 Uvod, 0,3 | velkodušných lidí může získat nejjistější oporu na své cestě do nebeské
1389 I, 0,15 | jeho září: on je totiž „nejkrásnější ze synů lidských“ (Ž 45 (
1390 II, 3,66 | ustavičný dar Ducha, je sám nejlepším učitelem každého, kdo se
1391 III, 1,76 | Bohu a bratřím podle vzoru nejmilejšího Spasitele, který se z lásky
1392 III, 1,78 | nejstarších mnišských rodin až po nejmladší společnosti, které se věnují
1393 III, 1,82 | společností považováni za „nejnižší“ a ubohé.~ Tato péče
1394 III, 1,82 | když se milosrdně sklání k nejnižším potřebám bližních; a když
1395 III, 2,90 | podmínek, v nichž žijí ti nejopuštěnější. Je nemálo komunit, které
1396 I, 2,28 | ní postupoval vpřed a co nejplněji ji prožíval (srov. Propositio
1397 II, 2,60 | objímá všechny, zvláště ty nejponíženější a nejpotřebnější; bratry,
1398 III, 1,82 | pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali“ (
1399 II, 2,60 | zvláště ty nejponíženější a nejpotřebnější; bratry, kteří vytvářejí
1400 I, 4,39 | pro bližního, zvláště toho nejpotřebnějšího.“ (Jan Pavel II., apoštolský
1401 II, 3,64 | srov. Propositio 48, C). Nejpravdivější odpovědí na volání Ducha
1402 II, 3,69 | svého ratio institutionis co nejpřesněji a velmi uspořádaně svůj
1403 I, 1,18 | poslušnosti se jeví být nejradikálnější formou života podle evangelia
1404 III, 1,79 | navazovat plodné kontakty s co nejrůznějšími národy, předávajíce každému
1405 III, 3,97 | toho, že láska k chudým se nejsilněji a nejúčinněji projevuje
1406 III, 3,96 | dokonalosti lásky. Je to jeden z nejskvělejších darů, jaký i dnes mohou
1407 III, 1,82 | se obrací k těm, kdo jsou nejslabší, a proto potřebují větší
1408 III, 2,89 | nešetří silami v práci pro nejubožejší obyvatele této země. Mnoho
1409 II, 1,51 | vůči všem, zvláště k těm nejubožejším. Tato společenství se mají
1410 III, 3,97 | k chudým se nejsilněji a nejúčinněji projevuje tam, kde se hledají
1411 III, 0,73 | něm, a současně pracovat s největším úsilím tak, jako by vše
1412 III, 3,98 | hledat způsoby, kterými lze nejvhodněji oslovit různé skupiny lidí,
1413 II, 3,70 | očištění a osvobození jako nejvýše významný úkon ztotožnění
1414 II, 3,71 | vyprošování daru moudrostí Nejvyššího uprostřed každodenní práce (
1415 III, 1,78 | království, aby všude, i v těch nejvzdálenějších končinách, byla přinášena
1416 III, 3,97 | Tento jejich úkol patří mezi nejzřetelnější znamení mateřství, jaké
1417 II, 1,50 | pomoci, jestliže k tomu někde dosud nedošlo, vytváření
1418 III, 1,81 | evangelizace, které vyplývají z neklidného lidského srdce a z jeho
1419 I, 2,27 | je stvořen pro Boha a je neklidný, dokud v něm nespočine (
1420 III, 2,91 | milují tvůj zákon, o nic neklopýtnou.“ (Ž 119 (118),165).~
1421 II, 2,61 | všichni členové – kněží i nekněží – jsou si navzájem rovni,
1422 I, 3,30 | hodnot, ani poslušnost vůči někomu vyššímu, jak to zvláštním
1423 II, 3,65 | jasné, že úkol formace nikdy nekončí. Až do konce života musí
1424 I, 4,36 | kterou neutiší žádná jiná než nekonečná láska, a chudoba prohlubuje
1425 III, 1,78 | krajích, kde jsou zakořeněna nekřesťanská náboženství, má velký význam
1426 Zkr | Deklarace o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím Nostra aetate~
1427 I, 0,14 | vztahu, který Ježíš navázal s některými ze svých učedníků, když
1428 II, 3,63 | uspořádání – reorganizace. Tento nelehký a často také trpký úkol
1429 II, 1,46 | e missione dei religiosi nella Chiesa, I. Religiosi e promozione
1430 II, 2,62 | rysů těchto experimentů nemá směřovat k tomu, aby se
1431 I, 2,26 | připomíná: „Vždyť... tady nemáme město k trvalému pobytu“ (
1432 Uvod, 0,3 | odlišné formy, což ovšem nic nemění na podstatě volby, která
1433 II, 3,70 | některých případech i v důsledku nemoci nastoupí vynucená nečinnost,
1434 III, 1,82 | okraji společnosti, staří, nemocní, děti, všichni, kdo jsou
1435 III, 2,88 | to, co mnozí pokládají za nemožné, se stává s pomocí milosti
1436 I, 0,14 | eschatologické naplnění, k němuž církev směřuje (srov. Propositio
1437 III, 3,98 | nižších nároků, povrchnosti či nenáročnosti při posuzování věcí.~
1438 III, 1,75 | hladových pocestných, kteří nenašli vhodné útočiště, a konečně
1439 Zaver, 0,109| mu všechno! Mladí lidé se nenechají oklamat; přicházejí k vám,
1440 Zaver, 0,109| pozvedali svůj zrak vzhůru a nenechali se zavalit každodenními
1441 Zaver, 0,111| Ať je od tvé lásky nikdy neoddělí žádné úzkosti!~ Duchu
1442 I, 3,29 | evangelijních rad patří neoddělitelně k životu a svatosti církve (
1443 II, 3,70 | do jeho rukou, dokud mu neodevzdá svého ducha. Toto připodobnění
1444 I, 3,29 | jeho ducha a nitro, avšak neodloučila ho od ostatních, ale ještě
1445 III, 4,103 | která, pokud jej přímo neodmítá, alespoň se snaží snížit
1446 Zaver, 0,106| Jestliže slyšíte Boží volání, neodmítejte ho! Statečně vykročte na
1447 I, 2,25 | říci, že misijní poslání neodmyslitelně patří k vnitřnímu charakteru
1448 I, 3,29 | služebníků (kněží) a laiků neodpovídá záměrům jejího božského
1449 II, 3,63 | nezmenšily jejich zásluhy ani neodstranily výsledky jejich práce.~
1450 I, 2,24 | píseň a slabost těla ať neodvrací váš pohled od záře této
1451 III, 1,79 | vůči misii ad gentes... a neosvobozuje od hlásání evangelia“ (Jan
1452 I, 4,38 | přípravy může přejít do neovladatelné vůle aktivně působit tak,
1453 II, 3,70 | že výsledky práce jsou nepatrné. Proto zasvěceným osobám
1454 I, 4,35 | Boží slávě, zakoušejí svou nepatrnost a z toho pramenící pocity
1455 Uvod, 0,2 | historií žádného národa. To neplatí jen o církvi katolické.
1456 Zaver, 0,104| Tomu, kdo dostal ten nepochopitelný dar následovat zblízka Pána
1457 III, 4,100 | AAS 87 (1995), 934), je nepochybné, že společnosti zasvěceného
1458 III, 2,87 | je napomenutím, abychom nepodceňovali rány způsobené prvotním
1459 Zaver, 0,112| a do světla, které nikdy nepomine.~ O to tě prosíme, aby
1460 Zaver, 0,106| spíše na věci, které nikdy nepominou.~ Třetí tisíciletí očekává
1461 II, 1,48 | disciplínu a zachovávat neporušené své duchovní i apoštolské
1462 Zaver, 0,112| že... zachovává panensky neporušenou víru, pevnou naději a upřímnou
1463 II, 1,51 | jednotlivého neomezuje ostatní a neporušuje jednotu. Mezinárodní společnosti
1464 III, 3,98 | kde s ohledem na dosud nepoznané problémy dnešní doby je
1465 II, 3,63 | okolnostem, to druhé nikdy nepřestane existovat.~ To se týká
1466 Uvod, 0,12 | společenství a základní charizmata nepřestávají oslovovat také dnešní dobu,
1467 Uvod, 0,13 | setkání, v jehož průběhu nepřestával bdít Duch svatý skrze své
1468 I, 2,26 | naděje církev po staletí nepřestávala udržovat: neustále povzbuzovala
1469 I, 3,30 | Avšak křest sám o sobě nepřináší ani povolání k celibátu
1470 II, 3,64 | povolání misijní.~ Tato nepříznivá situace je jistou zkouškou
1471 III, 2,94 | instinktu, který jim umožňoval nepřizpůsobovat se mínění světa, ale obnovovat
1472 III, 1,75 | následování Syna člověka, který „nepřišel, aby si nechal sloužit,
1473 II, 3,63 | neupadal, ale jeho úpadek se neprojevuje zmenšeným počtem členů,
1474 Uvod, 0,12 | Duch svatý si však neprotiřečí touto novostí. To potvrzuje
1475 I, 0,15 | Ježíš: „Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud nebude Syn člověka
1476 I, 0,16 | eschatologickýrn cílem, k něrnuž všechno směřuje, září, před
1477 II, 3,64 | ztrátě odvahy a unáhlenému či nerozvážnému přijímání nových členů.
1478 Uvod, 0,6 | pozemské existence, dokud se nerozzáří ta druhá, nebeská.~
1479 Zaver, 0,108| jako dobří Samaritáni k nesčetným zraněním bratří a sester,
1480 III, 2,90 | a jsou stále psány těmi nesčetnými zasvěcenými osobami, které
1481 II, 1,53 | chybným interpretacím a neshodám jak teoretickým tak praktickým (
1482 III, 1,75 | zastrašené každodenním a neskrývaným násilím, vyděšené obličeje
1483 III, 1,77 | svědectví svatých duší dokládají neslábnoucí misijní úsilí, které je
1484 III, 0,74 | životem. Jestliže život nesměřuje neustále k tomuto spojení
1485 I, 3,32 | srov. Mt 22, 30).~ Jistě nesmírná cena dokonalé čistoty pro
1486 II, 2,59 | křesťanské společenství přičítá nesmírnou hodnotu, neboť je znamením
1487 Uvod, 0,13 | vzdávat díky Bohu za jeho nesmírný dar.~ S upřímnou otevřeností
1488 III, 2,88 | všeho druhu, doprovázené nesmírným utrpením duše i těla, a
1489 I, 4,40 | kříže. Avšak jakkoli strmá a nesnadná se jeví tato „cesta odchodu“,
1490 II, 3,67 | straně je nutné, aby se učila nesnadnému umění života v jednotě,
1491 II, 3,70 | se může projevit i jistá nesnášenlivost a uzavírání do sebe. Stálá
1492 III, 2,92 | řeči i kultury. Proti duchu nesouhlasu a rozdělení zde stojí autorita
1493 I, 2,27 | je neklidný, dokud v něm nespočine (srov. sv. Augustin: Confessiones
1494 II, 1,56 | dobrovolných pracovníků, aby nespoléhali jen na zkušenost, ale při
1495 I, 1,18 | evangelijním radám s sebou nesporně přináší zvláště hlubokou
1496 II, 1,51 | Bratrství v rozděleném a nespravedlivém světě ~ 51. Církev svěřuje
1497 III, 3,99 | které mohou vzniknout z nesprávného užívání těchto prostředků,
1498 I, 0,15 | lidských“ (Ž 45 (44), 3), je Nesrovnatelný.~
1499 III, 3,98 | oblasti výchovy může s sebou nést závažné problémy v oblasti
1500 III, 1,79 | mezináboženským dialogem, který „nestojí v protikladu vůči misii
1501 Zaver, 0,104| jeho lásku a okusí Boha nestvořeného, Boha vtěleného, Boha trpícího,
1502 III, 2,92 | následuje Pána, protože netouží po splnění vlastní touhy
1503 III, 2,95 | jediný smysl svého života, netoužila vejít s ním do ještě těsnějšího
1504 II, 1,55 | prohloubí a odkryjí některé netušené a plodné aspekty charizmatu,
1505 II, 1,49 | života jako milost, která se netýká pouze jednoho institutu,
1506 III, 1,78 | této „podstatné a nikdy neukončené hlavní činnosti církve“ (
1507 II, 1,47 | Petrovými nástupci a prokázaly neúnavnou horlivost, když se ochotně
1508 II, 3,63 | to, aby zasvěcený život neupadal, ale jeho úpadek se neprojevuje
1509 I, 0,15 | posilnila ve víře a později neupadla ve zmatek před jeho znetvořenou
|