100-dobri | dobro-krest | krite-neupa | neusk-podiv | podle-proli | prome-stara | stari-viden | vidim-zdura | zejme-zne
bold = Main text
Chapter,Paragraph,Number grey = Comment text
1510 Zaver, 0,107| že pokud by rodiče sami neuskutečňovali ve svém životě hodnoty evangelia,
1511 II, 3,70 | úkolu, obtíže v práci nebo neúspěchy v apoštolské činnosti, neshody,
1512 III, 3,98 | vzdělání spočívá v nikdy neuspokojené touze stále více a více
1513 III, 3,98 | kontemplaci a modlitbě při onom neustálém hledání Boha a jeho působení
1514 III, 1,82 | vůči evangeliu a výzva k neustálému obrácení, protože – jak
1515 II, 3,71 | ji pohotovou pro úsilí o neustálou činnost, jako znamení lásky
1516 II, 1,50 | oblasti, je velmi vhodný neustálý dialog představených společností
1517 Uvod, 0,6 | obohacovat dějiny chválou a neustálými přímluvami skrze skutky
1518 I, 4,36 | vyjadřuje touhu srdce, kterou neutiší žádná jiná než nekonečná
1519 II, 1,56 | tak, aby v žádném případě neutrpěla identita jeho vnitřního
1520 III, 2,85 | i když si to často sama neuvědomuje, velmi touží po bratrství
1521 II, 1,57 | krátkozraké názory, které neuznávají plně její důstojnost a význam
1522 III, 2,91 | lidské osobnosti. Kdo by nevěděl, k jakému vzrůstu bezpráví,
1523 II, 1,51 | však touží po jednotě a nevědí, kterou cestou se vydat,
1524 Uvod, 0,12 | druhů zasvěceného života nevedl k zániku předchozích. Uprostřed
1525 III, 3,98 | kteří, ať už vědomě či nevědomě, krok za krokem hledají
1526 I, 1,19 | svých synů ozdobena, „jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha“ (
1527 III, 1,75 | říkej ho, ať je to vhod či nevhod, naléhej, povzbuzuj, dodávej
1528 II, 3,68 | který o jeho přítomnosti neví, ale také skrze svědectví
1529 I, 0,15 | nebojte se!“ Pozdvihli oči a neviděli nikoho, jen samotného Ježíše.~
1530 I, 1,18 | 21), který je „obrazem neviditelného Boha“ (Kol 1, 15), je patrný
1531 I, 1,20 | jako bych stál před tebou. Nevím, co mám dělat, tak plný
1532 III, 4,100 | povoláni k životu zasvěcenému, nevnímat, že se týká také jich? Mezi
1533 I, 1,19 | pozemském putování dochází až k nevyčerpatelnému Zdroji světla. Tímto způsobem
1534 II, 1,42 | absolutní samotě nejen že se nevydělují ze společenství církve,
1535 II, 2,60 | se k tomu výslovně nijak nevyjadřuje, protože si přeje, aby společnosti
1536 II, 2,60 | zazněl názor, že tato slova nevyjadřují náležitě všechny aspekty
1537 III, 1,83 | na okraji společnosti a nevyléčitelně nemocným, obětem drog a
1538 I, 1,20 | v nadšení hledím na toto nevýslovné světlo. Nořím se do své
1539 I, 1,19 | Duch osoby Otcem povolané nevytrhuje z lidských dějin, ale určuje
1540 II, 1,43 | složený slib poslušnosti nevyzněl nadarmo. Ačkoliv autorita
1541 II, 3,63 | že od žádného z nás se nevyžaduje úspěch, ale věrnost vlastnímu
1542 I, 2,25 | svých vlastních předpisů nevyžadují zvláštní oděv, ať přece
1543 III, 4,103 | vnitřního člověka, který se nevzdává svého úkolu v dějinách a
1544 I, 2,24 | při své smrti jevil jako nevzhledný a tak zbaven všeho půvabu,
1545 Uvod, 0,5 | života ~ 5. Není možné nevzpomenout s vděčností k Duchu svatému
1546 I, 4,35 | Kristovu proměněnou tvář nezabránil tomu, aby se jich nezmocnil
1547 II, 2,60 | charakter a záměry, které v sobě nezahrnují službu svátostného kněžství.
1548 II, 3,70 | uvědomovali svou zásadní volbu a nezaměňovali celistvost sebedarování
1549 III, 2,90 | těžkosti.~ Do historie se nezapomenutelně zapsaly skutky evangelijní
1550 I, 4,38 | duchovnosti; modlitba, aby nikdy nezapomínala hledět na Boha a zároveň
1551 I, 1,17 | 9, 184). Tento zážitek nezasloužené Boží lásky je tak niterný
1552 I, 3,32 | společenství vykonávají nezastupitelnou službu ti, kdo jsou ustanoveni
1553 II, 1,47 | ukazuje toto spojení a jeho nezastupitelný význam jak pro skutečný
1554 III, 1,79 | inkulturace, protože je činí nezávislými na materiálních věcech i
1555 III, 3,97 | Nezbytnost obnovené angažovanosti v
1556 II, 1,42 | Řím 5, 5), jsou vnitřní nezbytností vedeny k tomu, aby měly
1557 II, 2,62 | straně je však třeba učinit nezbytný krok k rozeznávání charizmat.
1558 III, 1,81 | lidského srdce a z jeho nezbytných potřeb.~
1559 Uvod, 0,3 | dobách minulých, ale je nezbytným a také velmi cenným darem
1560 II, 3,65 | dynamického rozvoje povolání tvoří nezcizitelnou součást odpovědi každého
1561 I, 2,25 | prvním místě stojí vždy nezištná služba Bohu, která se může
1562 II, 3,63 | Propositio 24). Dnešní obtíže nezmenšily jejich zásluhy ani neodstranily
1563 III, 1,75 | Pohled upřený na tvář Páně nezmenšuje v apoštolovi jeho vědomí
1564 I, 4,35 | nezabránil tomu, aby se jich nezmocnil strach před hrozivým božským
1565 III, 1,78 | množství těch, kdo Krista neznají.~ Také dnes tato povinnost
1566 III, 2,89 | osob se zcela vyčerpává a nešetří silami v práci pro nejubožejší
1567 Zaver, 0,109| protože touží poznat to, co nikde jinde nevidí. Máte ohromný
1568 I, 0,15 | Pozdvihli oči a neviděli nikoho, jen samotného Ježíše.~
1569 II, 3,67 | rozlišovat, co je dobré a co nikoliv, a to jak ve své vlastní
1570 I, 0,15 | hory, přikázal jim Ježíš: „Nikomu o tom vidění neříkejte,
1571 II, 3,63 | Naopak ten, kdo je vůči nim věrný, podává také světu
1572 III, 2,94 | čerpána z Božího slova a díky nimž bratři a sestry společně
1573 I, 4,36 | vyzývají k radostnému prožívání niterného společenství s ním, v živé
1574 III, 0,72 | tím více apoštolský, čím niterněji se spojí s Pánem Ježíšem,
1575 III, 1,81 | nejdřív zakusila v hluboce niterném sepjetí s Pánem. K tomu
1576 I, 1,17 | nezasloužené Boží lásky je tak niterný a silný, ze každá osoba
1577 Zaver, 0,111| Naplň jejich duše oním niterným a jistým poznáním, že byly
1578 I, 3,29 | hluboce zasáhla jeho ducha a nitro, avšak neodloučila ho od
1579 III, 3,98 | výlučnosti nebo možnosti nižších nároků, povrchnosti či nenáročnosti
1580 III, 2,92 | otcovskou rukou (srov. Sk 20,22 nn).~
1581 III, 1,82 | příklady. Svatý Pavel z Noly, který rozdal chudým svůj
1582 I, 1,20 | toto nevýslovné světlo. Nořím se do své mysli a uvažuji
1583 I, 1,19 | připodobnění s Kristem, nosí v sobě paprsek nedostupného
1584 I, 2,25 | řeholníkům i řeholnicím, aby nosili svůj řeholní oděv, vhodně
1585 I, 2,25 | závažné okolnosti, mohou nosit podle zvyku a pravidel svého
1586 III, 1,80 | který je ve svém základě nositelem evangelijních hodnot, tam,
1587 Zkr | nekřesťanským náboženstvím Nostra aetate~ OE – Dekret o
1588 III, 1,82 | nějakému chudákovi v jeho nouzi, modlitba ve skutečnosti
1589 I, 2,27 | lidská historie směřuje k „novému nebi a nové zemi“ (Zj 21,
1590 I, 3,30 | který otevírá cestu pro novost a plodnost svatosti a apoštolátu,
1591 Uvod, 0,12 | si však neprotiřečí touto novostí. To potvrzuje fakt, že vznik
1592 I, 1,20 | uvádějí v úžas.“ (Simeon Novus Theologus, Hymni, II, vv.
1593 II, 2,62 | které se vyznačují určitými novými charakteristickými rysy,
1594 III, 1,78 | 78. „Láska Kristova nás nutí“ (2 Kor 5, 14): členové
1595 III, 3,99 | přesto dnes stojí před novou nutností vydávat svědectví evangelia
1596 I, 1,20 | byl a čím jsem se stal. Ó, věc podivuhodná! Sám před
1597 I, 1,20 | co mám dělat, tak plný obav, jaké místo zaujmout, k
1598 II, 3,70 | které často doprovází obava, že se člověk nedokáže přizpůsobit
1599 I, 4,35 | z toho pramenící pocity obavy. Tato bázeň však vede ke
1600 II, 2,59 | vatikánský koncil, SC 2), jako obce položené na hoře nebo světla
1601 Zaver, 0,105| sama církev oživována a občerstvována, zeslábne, stejně jako onen
1602 III, 2,84 | ženy zasvěcení Bohu, kteří obdařeni jedinečným darem Ducha plnili
1603 Uvod, 0,5 | struktuře existují – jako strom obdařený mnoha četnými větvemi (srov.
1604 II, 1,58 | Chceme opět vyjádřit svůj obdiv i vděčnost celé církve zasvěceným
1605 III, 1,83 | zasvěceného života.~ S obdivem a s díky pohlíží církev
1606 I, 2,24 | statečností hodnou hlubokého obdivu dosvědčují četní jedinci
1607 I, 1,20 | života je zviditelňování obdivuhodných věcí, které v křehké přirozenosti
1608 Zaver, 0,106| svatost v zasvěceném životě. Obdivujte všechna Boží díla ve světě,
1609 I, 4,36 | navzájem odlišných podobách, se obecně projevuje v každém zakladatelském
1610 III, 2,89 | kteří svou vytrvalou a obětavou službou velmi mnoho přispěli
1611 III, 1,83 | nevyléčitelně nemocným, obětem drog a nových nebezpečných
1612 I, 2,23 | povoláni k tomu, aby Beránka obětovaného a žijícího následovali,
1613 I, 0,16 | odevzdává (srov. Jan 17, 7.10). Obětováním vlastní svobody vstupuje
1614 I, 2,28 | která mu umožňuje každodenně obětovat život Kristu a spolupracovat
1615 Zaver, 0,107| evangelia a lásky, která se obětuje Bohu i ostatním. Je rovněž
1616 III, 3,98 | původních místních kultur a obhajovaly je. Také dnes věnuje církev
1617 Uvod, 0,1 | způsobem jistě přispěl i k objasnění tajemství a poslání církve
1618 II, 3,68 | původním kmeni; zároveň objasňuje zasvěceným osobám způsob,
1619 I, 3,32 | projevování svatosti církve objektivně je třeba přiznat prvenství
1620 II, 1,50 | potěšením, že na synodě se nejen objevilo mnoho výpovědí o nauce o
1621 I, 1,21 | svatou a posvěcující Trojicí, objevíme jejich hlubší význam. Dávají
1622 III, 2,92 | dialog s ostatními, aby objevoval vůli Otce. V osobě představeného
1623 I, 1,19 | Duchem k tomu, aby v sobě objevovala rysy svého Snoubence a stála
1624 I, 4,38 | také nezbytné aby se znovu objevovaly způsoby askeze, které jsou
1625 II, 1,51 | mají stát místy naděje a objevování ducha blahoslavenství, místy,
1626 II, 2,60 | o lásce, kterou Kristus objímá všechny, zvláště ty nejponíženější
1627 I, 0,15 | účast na jeho tajemství a je obklopena jeho září.~ Touto září
1628 I, 0,14 | přátelství, byli na okamžik obklopeni světlem života Trojice a
1629 I, 2,23 | důsledkem milosti, která ho obklopuje, podepírá a vnitřně naplňuje.
1630 I, 4,37 | která nás v současnosti obklopují (srov. Propositio 27). Tato
1631 I, 3,30 | vyvolené a spojuje jejich oběť (oblatio) s obětí Kristovou (sacrificium) (
1632 I, 2,25 | dbají na to, aby jejich oblečení odpovídalo důstojnosti a
1633 I, 4,39 | exercicií a duchovních obnov, dnů mlčení, přednášek a
1634 I, 4,40 | Vstaňte a nebojte se“: obnovená důvěra ~ 40. „Ježíš
1635 Uvod, 0,13 | duchovní a apoštolskou pomoc obnoveného a posíleného zasvěceného
1636 III, 3,98 | zasvěceného života zapotřebí obnovení lásky ke kulturní práci,
1637 III, 1,81 | svědectvím, mezi vnitřní obnovou a apoštolskou horlivostí,
1638 III, 1,81 | úsudkem, s ohledem na vlastní obnovování misie. Při hlásání Pána
1639 III, 1,78 | celém světě, aby odtud bylo obnovováno nové nadšení pro evangelizaci,
1640 II, 1,51 | vyznačuje celosvětovými a stále obnovovanými problémy nacionalismu, oživovat
1641 III, 2,95 | milosrdenstvím očišťují a obnovují své srdce a pokorným vyznáváním
1642 Zaver, 0,104| jako v minulosti ozdobena a obohacena přítomností zasvěceného
1643 II, 3,68 | konkretizací ratio, tedy oné cesty, obohacené duchovní i pedagogickou
1644 I, 1,19 | a je všemi prostředky obohacována k tomu, aby plnila svůj
1645 I, 3,33 | oblastech. Tímto vzájemným obohacováním se stává výmluvnějším a
1646 II, 2,62 | staletí statečně snášely, může obohatit dialog a vzájemná výměna
1647 III, 0,72 | působení a rozvoj osobnosti: obojí zprostředkuje Krista, který
1648 II, 1,58 | systematické rozvíjení ve všech oborech, od teologicko-pastoračního
1649 I, 3,32 | ukazoval – každý ve svém oboru – tu či onu tvář Kristova
1650 III, 1,81 | sílu, plynoucí z prvního z obou těchto prvků (Biskupský
1651 III, 4,102 | ke vzájemnému poznávání a oboustranné úctě a lásce, budou moci
1652 III, 4,103 | vedení těm, kdo se na ně obracejí (srov. Propositio 47), protože
1653 III, 4,100 | kterou se před svým utrpením obracel na Otce s prosbou, aby všichni
1654 II, 2,62 | následovala svého Pána, ustavičně obrácená k Bohu, který povolává podle
1655 I, 3,30 | i západní liturgii během obřadu mnišských slibů nebo řeholního
1656 I, 1,22 | života a vystupuje na jejich obranu, přece sám přijímá formu
1657 I, 0,16 | veřejného působení na ně obrátil, aby ho následovali, vytrhl
1658 I, 4,39 | po svatosti, vroucí přání obrátit se a obnovit se v nitru,
1659 I, 0,16 | svěcení, jsou zase živoucí obrazy Krista jako hlavy a pastýře,
1660 II, 2,62 | způsobů života musí ve svých obrysech vycházet z těch základních
1661 III, 1,79 | nejlepší způsob, jak je obsáhnout a zdokonalit s pomocí svého
1662 I, 4,36 | Charizmata zasvěceného života obsahují také směřování k Synu, když
1663 Uvod, 0,13 | Ukázali jsme v ní zásady, obsažené v dokumentech 2. vatikánského
1664 I, 4,40 | význam. Zde je nezbytně obsaženo vše, co se týká tajemství
1665 III, 2,93 | apoštolském charizmatu jsou obsaženy všechny prvky nezbytné k
1666 III, 2,92 | Pána a i uprostřed velkých obtíží je podpírán jeho silnou
1667 II, 1,53 | úradku v dnešním historicky obtížném období, aby tak společnosti
1668 III, 1,80 | Propositio 40, B); „je to obtížný úkol a vyžaduje velkou prozíravost,
1669 II, 3,63 | jednotlivců i společností. Obtížným situacím, které nyní nastávají,
1670 I, 3,30 | biřmování, ale překračuje obvyklé hranice této svátosti díky
1671 II, 1,54 | vztahy s ostatními věřícími v obvyklých situacích každodenního života.
1672 III, 2,89 | v práci pro nejubožejší obyvatele této země. Mnoho z nich
1673 II, 1,46 | charizmat osoby zasvěcené obzvláštním způsobem přispívají k tomu,
1674 I, 3,30 | Ritum Ecclesiae Syrorum Occidentalium id est Antiochiae, Ordo
1675 III, 3,96 | předkládaných každému člověku, očekávajícímu konečné setkání s Pánem
1676 I, 3,34 | večeřadle, když v modlitbách očekávali příchod Ducha svatého (srov.
1677 I, 2,26 | byl Pánův druhý příchod očekáván s větší dychtivostí. Vědomí
1678 III, 2,88 | zmrtvýchvstalého Pána a očekáváním nového nebe a nové země (
1679 II, 2,60 | synoda vyjádřila velké ocenění toho způsobu života, v němž
1680 II, 2,59 | hodnotu klauzury a rovněž ocenili požadavky, které se tu i
1681 Zaver, 0,107| nutnost přinášení obětí a ocenit krásu cíle, který mají dosáhnout.
1682 Zaver, 0,105| velkou vděčností se ho snaží oceňováním i modlitbou rozvíjet a otevřeně
1683 Zaver, 0,105| aby jejich horlivost a ochota k lásce se neustále zvětšovaly
1684 III, 1,76 | prvních řadách misie a je ochoten podstoupit i ta největší
1685 Zaver, 0,112| poslušnosti, statečná v chudobě, ochotná k přijetí ve svém plodném
1686 III, 1,75 | sebeobětující lásky, konkrétní a ochotné služby. Zasvěcený život
1687 II, 1,42 | pro všechny, kteří jsou ochotni poslušně přijímat hlas evangelia.
1688 II, 1,49 | biskupskému úřadu zároveň s ochotným přijetím jejich pastýřských
1689 Uvod, 0,3 | koncil, AG 18) - a zároveň ochoty snoubenky církve ke spojení
1690 III, 2,90 | jsou omezené, volají po ochraně stvořených věcí, vybízejí
1691 II, 1,52 | láska pak působí, že nejsem ochuzen o plody těch, jejichž nejsem
1692 I, 2,27 | Pán „setře každou slzu z očí, a nebude už smrt ani zármutek,
1693 I, 2,24 | křížem. Ten, který se lidským očím při své smrti jevil jako
1694 II, 3,68 | zasvěcená nejen že může očima víry „vidět“ Boha v tom
1695 III, 1,80 | evangelia, který je schopen očistit ji a rozvíjet. To dokazuje
1696 III, 0,72 | říci, že zasvěcená osoba se ocitá „v misijní situaci“ již
1697 Zaver, 0,109| svatosti, touží nalézt ve vás očištěná srdce, která skrze víru „
1698 I, 4,38 | které musí být nejprve očištěny a přivedeny ke světlu evangelia.~
1699 II, 1,47 | evangelium svým bohatstvím očišťovalo, prohlubovalo a prostupovalo
1700 II, 1,42 | a posvátnou eucharistií, očišťována svátostí smíření, podporována
1701 III, 4,103 | v komunitě askezi, která očišťuje a proměňuje celý život,
1702 III, 2,95 | setkávání s Božím milosrdenstvím očišťují a obnovují své srdce a pokorným
1703 II, 3,71 | působiště.~ Oblast kulturní a odborná předpokládá solidní teologické
1704 III, 3,98 | dosažení akademického titulu či odborné kvalifikace. Hlubší význam
1705 II, 1,58 | teologicko-pastoračního až po oblast vlastní odbornosti. Pastorální a katechetická
1706 II, 2,60 | teologickou, pastorační a odbornostní.~ Podle současné terminologie
1707 I, 0,14 | odchodu... abychom i my odcházeli do ústraní“ (Conlat. 10,
1708 I, 4,40 | Jeruzalémě“ (Lk 9, 31). „Smrt – odchod“ je zvláštní pojem ve zjevení,
1709 Uvod, 0,6 | po vzoru vtěleného Slova, oddaně ho následovali a prostřednictvím
1710 Uvod, 0,8 | Společnosti zcela oddané kontemplaci ~ 8. Společnosti
1711 I, 3,30 | kněží, kteří jsou zcela oddáni kontemplaci. Zvláště při
1712 III, 4,101 | vyznání, aby jejich celkové oddání se tomu, co „jediné je nezbytné“ (
1713 III, 1,77 | a protože jsou hlouběji oddány Bohu (srov. 2. vatikánský
1714 III, 1,78 | církvích vytváření společenství oddaných kontemplaci, „protože rozjímavý
1715 Uvod, 0,3 | nejde o jev izolovaný a oddělený, ale že se týká celé církve.
1716 III, 1,75 | to, co je naznačeno bílým oděvem Pána, také ty mohl v lásce
1717 II, 2,59 | 1–4 a LG 6) a Kristus „odevzdá své království Bohu a Otci
1718 III, 2,85 | chudého a poslušného, zcela odevzdaného slávě Otce a lásce k bratřím
1719 II, 1,44 | ve svědectví vlastní plné odevzdanosti do spasitelné vůle Pána,
1720 III, 1,75 | společnosti spočívá v tom, že se odevzdáváte Bohu, abyste milovaly našeho
1721 Zaver, 0,109| uvěřili (srov. 2 Tim 1,12); odevzdejte mu všechno! Mladí lidé se
1722 I, 0,14 | hoře“ (srov. sv. Kassian: „Odešel sám na horu se modlit, a
1723 I, 1,22 | Ježíšova zasvěcení můžeme odhalit Otcův záměr jakožto původ
1724 I, 0,15 | 17, 4) Tato slova totiž odhalují christocentrické zaměření
1725 II, 3,64 | životu probouzela svobodná, odhodlaná i velkodušná odpověď, která
1726 Zaver, 0,106| vašemu věku, a přijměte odhodlaně Boží úmysl, který má s vámi,
1727 III, 2,90 | tedy požadováno obnovené a odhodlané evangelijní svědectví odříkání
1728 II, 1,41 | vstupovat všichni, kdo byli odhodláni „plnit vůli Otce“ (srov.
1729 III, 3,97 | ohleduplný respekt s misijním odhodláním, ať dávají najevo, že víra
1730 III, 1,75 | když mu dává novou sílu odkazem na dějiny spásy, činí ho
1731 II, 1,55 | že se více prohloubí a odkryjí některé netušené a plodné
1732 III, 1,75 | 4-5)~ Při mytí nohou odkryl Ježíš hloubku lásky Boha
1733 Uvod, 0,13 | jejím učitelským úřadem, odkrývaly nové podněty, které by vycházely
1734 III, 1,79 | mnoho z nich dokáže hledat a odkrývat v dějinách jednotlivých
1735 I, 1,21 | srov. 1 Kor 7, 32-34), je odleskem nekonečné lásky, kterou
1736 I, 3,32 | zasvěceného života rozvíjejí sice odlišně, ale navzájem se doplňují.
1737 II, 2,62 | charakteristickými rysy, odlišnými od tradičních.~ Původnost
1738 Uvod, 0,11 | zvláštnost jejich zasvěcení je odlišuje od řeholních i sekulárních
1739 Zaver, 0,104| dobro, pak mu dá všechno a odloučí se nejenom od ostatních
1740 III, 2,87 | péči“ o lidský rod, když odmítají uctívání stvořených věcí
1741 III, 4,102 | společnosti zasvěceného života odmítat aktivní činnost i v této
1742 III, 2,93 | pozvání a všechno ostatní odmítli. Proto je přeneseně řeholní
1743 II, 1,58 | projevech života společnosti a odmítnout zároveň pokusy napodobit
1744 III, 2,84 | svědectví se vyjadřuje také odmítnutím všeho, co se staví do cesty
1745 II, 1,48 | 11: AAS 70 (1978), 480). Odnože jednotlivých institutů s
1746 III, 1,75 | Sestup, Petře, toužil jsi odpočívat na hoře, sestup, hlásej
1747 II, 1,46 | příkladům neustále vracet a tak odporovat různým rozdělujícím a odstředivým
1748 III, 2,93 | samotné apoštoly, kteří mu odpověděli na jeho pozvání a všechno
1749 Zaver, 0,107| mladí byli vychováváni k odpovědnému používání vlastní svobody,
1750 II, 1,56 | podávat zprávy o své činnosti odpovědným představeným institutů.
1751 II, 1,53 | společnosti lépe nacházely odpovídající vhodné apoštolské aktivity (
1752 II, 1,49 | byly přístupné požadavkům odpovídajícím současné době a přitom zachovávaly
1753 I, 2,25 | to, aby jejich oblečení odpovídalo důstojnosti a jednoduchosti
1754 III, 1,81 | Ježíše, připraveny k moudrému odpovídání na požadavky evangelizace,
1755 II, 1,42 | Mt 7, 1-2), a schopnost odpustit třeba „sedmasedmdesátkrát“ (
1756 Uvod, 0,9 | v němž se jako v zrcadle odrážejí četné dary, udělené Bohem
1757 Uvod, 0,9 | nesčetní lidé, kteří se odřekli světa, veřejným slibem zachovávání
1758 II, 1,58 | aby tak byla skutečně odstraněna jakákoliv diskriminace,
1759 II, 1,57 | přispět k tomu, aby byly odstraněny některé chybné a krátkozraké
1760 Zaver, 0,105| pomíjejících věcí. „Kdybychom odstranili toto zřetelně viditelné
1761 I, 4,38 | 33); poslání, které by odstraňovalo nebezpečí, že nějaký spor
1762 III, 2,89 | formováni tak, aby chtěli odstraňovat struktury útlaku a zároveň
1763 II, 1,57 | církev také tehdy, když odstraňuje všechny rozdíly a přijímá
1764 II, 1,46 | odporovat různým rozdělujícím a odstředivým tendencím, které jsou v
1765 III, 1,78 | života po celém světě, aby odtud bylo obnovováno nové nadšení
1766 I, 4,37 | tomu, aby s velkou tvůrčí odvahou pokračovaly ve vynalézavé
1767 I, 4,40 | všechno“ a tak se pro Krista „odvážil všeho“, zvláště pak tehdy,
1768 I, 4,35 | vykonaly významná, velkolepá a odvážná díla evangelizace a služby.~
1769 III, 2,89 | musí být velmi vděčné těmto odvážným mužům a ženám, pracujícím
1770 III, 2,94 | způsob života. Na ně se stále odvolávali zakladatelé a zakladatelky,
1771 II, 1,49 | církvi místní, nemohou se odvolávat na svou zvláštní autonomii
1772 I, 2,23 | prostřednictvím Ducha svatého, odvozují svůj původ veškeré dary,
1773 Zkr | náboženstvím Nostra aetate~ OE – Dekret o katolických východních
1774 I, 3,30 | sive Rituale Graecorum, Officium parvi habitum id est Mandiae,
1775 I, 1,21 | život zároveň vyznáním i ohlašováním Trojice, jejíž tajemství
1776 I, 2,26 | Řeholní stav... lépe předem ohlašuje budoucí zmrtvýchvstání a
1777 I, 2,27 | Božími anděly na zemi, kteří ohlašují obnovu světa v Kristu. Na
1778 III, 3,97 | Zasvěcené osoby, spojujíce ohleduplný respekt s misijním odhodláním,
1779 II, 1,57 | možné, aby bylo spravedlivě ohodnoceno vše, co se týká postavení
1780 II, 3,71 | Láska k Bohu a bratřím je ohromná síla, která může pomáhat
1781 Zaver, 0,109| nikde jinde nevidí. Máte ohromný úkol pro budoucnost; zvláště
1782 I, 0,14 | důvěrného přátelství, byli na okamžik obklopeni světlem života
1783 I, 0,15 | proměnění je rozhodujícím okamžikem v Kristově poslání. Je to
1784 III, 1,75 | znetvořené hladem, obličeje oklamané sliby politiků, zklamané
1785 Zaver, 0,109| Mladí lidé se nenechají oklamat; přicházejí k vám, protože
1786 II, 3,67 | prostřednictvím dialogu s okolní kulturou realizovaly apoštolské
1787 III, 2,93 | program spojení s Bohem a s okolním prostředím, který se vyznačuje
1788 I, 1,19 | ozdobena, „jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha“ (srov.
1789 I, 4,40 | snad právě proto, jeví se v okruhu celého křesťanského života
1790 Zaver, 0,104| dětí pozná jeho lásku a okusí Boha nestvořeného, Boha
1791 I, 0,16 | jako toho, který je Alfa a Omega celého světa, základ a měřítko
1792 III, 3,98 | závazek studia nemůže být omezen pouze na období počáteční
1793 III, 2,90 | zásoby tohoto světa jsou omezené, volají po ochraně stvořených
1794 II, 3,69 | protože díky svým lidským omezením si osoba zasvěcená nikdy
1795 II, 1,51 | se celého světa nemohou omezovat bohatství místních oblastí
1796 Zaver, 0,110| společenství, abyste s ním omývali nohy chudým a přispívali
1797 III, 0,73 | co je z Ducha, od věcí opačných (srov. Gal 5, 16-17.22;
1798 III, 4,103 | pravém hledání Boha, které je opakem egocentrismu a smyslovosti,
1799 III, 2,95 | umožňuje alespoň do jisté míry opakovat Petrův zážitek z proměnění
1800 I, 2,26 | budoucího království. Toto učení opakuje i 2. vatikánský koncil,
1801 II, 3,63 | i když půjde třeba jen o opatření menšího významu (srov. Kongregace
1802 I, 2,25 | jednoduchý a slušný oděv, opatřený vhodným symbolem, z něhož
1803 II, 2,62 | zásady rozlišování není možné opominout jakožto jistý druh zasvěceného
1804 II, 1,46 | která je „sloupem a pevnou oporou pravdy“ (1 Tim 3, 15), lze
1805 III, 2,93 | Krista a všechno pro něj opouštějí, připomínají samotné apoštoly,
1806 III, 1,82 | nepřestává, protože ‚Bůh je opouštěn pro Boha‘“ (Corréspondance,
1807 III, 2,86 | práci pro chudé, nemocné a opovrhované, dovršili a dovršují plnost
1808 III, 1,75 | že jejich kultura je v opovržení, obličeje zastrašené každodenním
1809 III, 3,96 | zkušenosti s dary Ducha svatého, opravdovému naslouchání Božímu slovu
1810 III, 2,94 | věnovali modlitbě jakožto opravdoví interpreti a vykonavatelé
1811 Uvod, 0,12 | šetření, aby jednak potvrdila opravdovost inspirace jejich cílů a
1812 I, 4,38 | dobra. Tak například jistě oprávněný požadavek, aby každý poznával
1813 Zkr | Dekret o výchově ke kněžství Optatam totius~ PO – Dekret o
1814 III, 2,93 | vychází z toho, že člověk opustí všechno pro Krista (srov.
1815 I, 4,40 | toho, kdo je povolán, aby „opustil všechno“ a tak se pro Krista „
1816 Zaver, 0,112| hladové a lidi bez naděje, opuštěné a pro všechny, kteří s upřímným
1817 I, 3,30 | Virginum, n. 38: sollemnis oratio consecrationis; Eucologion
1818 II, 1,41 | svatého“ (sv. Cyprián, De oratione Domivica, 23: PL 4, 553;
1819 II, 1,48 | svěřeny výhradně péči místního ordináře. Diecéze, v níž by chyběl
1820 II, 1,48 | apoštolské dědictví. Úkolem ordinářů je tuto autonomii střežit
1821 I, 3,30 | Occidentalium id est Antiochiae, Ordo rituum monasticorum, Typis
1822 III, 2,89 | dobrovolníků a charitativních organizací, vyzývají soukromé i veřejné
1823 II, 3,65 | jakýmsi pozvolným procesem, orientovaným na postupné dosažení zralosti
1824 III, 1,79 | věrnou shodu s principy ortodoxní nauky, pravdy a s přikázáními
1825 I, 2,23 | II, 237) ve svém tichu a osamění prorocky potvrzuje dokonalou
1826 I, 4,38 | časným zájmům, následuje oslabení duchovní horlivosti a duše
1827 Zaver, 0,112| v každém jednotlivci byl oslaven, veleben a milován nejvyšší
1828 Zaver, 0,110| kde on sám, Pán ponížený i oslavený, chudý i povýšený, stane
1829 III, 1,83 | s Kristem ukřižovaným a oslaveným pro spásu všech lidí a prohlubují
1830 I, 0,14 | Život v samotě) nejvíce oslavil sám Pán a v jeho přítomnosti
1831 I, 2,27 | Kristu. Na západě je mnišství oslavou připomínky a bdění: připomínky
1832 I, 2,24 | moc Boží lásky. To také oslavuje sv. Augustin: „Krásný je
1833 III, 1,81 | kteří byli nejprve sami osloveni evangelizací. To je nám
1834 III, 1,81 | je třeba, aby lidé byli oslovováni těmi, kdo se v lásce oddali
1835 III, 2,94 | Písma svatého, při němž Bůh „oslovuje lidi jako své přátele (srov.
1836 Zaver, 0,112| svátku Zvěstování Páně, v osmnáctém roce našeho pontifikátu.~
1837 II, 3,65 | Musí být formována celá osobnost (srov. CIC, kán. 607 § 1)
1838 III, 1,81 | tomu je třeba nadšených osobností, které planou horlivým žárem
1839 II, 1,49 | CCEO, kán. 412 § 2), a tak ospravedlňovat některé zvláštnosti, které
1840 II, 3,63 | jehož rukách jsou staletí i osudy jednotlivců, institucí i
1841 I, 4,40 | že jejich život není vždy osvěcován tím prudkým jasem, který
1842 III, 2,94 | přechází Boží slovo do života a osvěcuje ho světlem moudrosti, která
1843 III, 2,86 | mučedníky. Svými příklady nás osvěcují, za naši víru se přimlouvají
1844 I, 4,38 | Bohu. Chvályhodná touha osvědčit se jako bližní pro muže
1845 I, 4,37 | každý podle své zkušenosti osvědčoval aktivní věrnost svému poslání,
1846 III, 2,88 | prožitek radosti a svobody. Osvětlena vírou ve zmrtvýchvstalého
1847 Zaver, 0,109| paprsek světla Boží krásy, osvětlující cestu lidské existence.
1848 III, 2,84 | mnišského života v Eliášovi, osvíceném proroku a Božím příteli (
1849 III, 3,99 | je nezbytné předložit je osvícenému úsudku (srov. Kongregace
1850 Uvod, 0,9 | pochopit znamení doby a s osvícenou myslí odpovídat na její
1851 III, 1,82 | smýšlením své původní volby, osvobozený od veškeré politické ideologie,
1852 III, 0,72 | který člověka naprosto osvobozuje pro hlásání evangelia, má
1853 I, 1,21 | srov. Jan 4, 34), odkrývá osvobozující krásu synovské a nikoli
1854 II, 3,68 | se chce zasvětit Bohu, k osvojení Kristových vlastností. Formace
1855 II, 3,67 | zasvěcená osoba postupně osvojovala evangelijní myšlení, aby
1856 Zkr | Orientalium ecclesiarum~ OT – Dekret o výchově ke kněžství
1857 II, 1,58 | kulturních i duchovních otázkách může mnoho přispět ženský
1858 III, 1,80 | kulturního vývoje se zabývá otázkou věrnosti církve vůči evangeliu
1859 I, 0,16 | poslouchejte!“ ~ 16. Otcova výzva v okamžiku extáze
1860 I, 1,22 | Jan 10, 36). Syn přijímá Otcovo posvěcení a naopak se mu
1861 I, 1,18 | 1, 15), je patrný odlesk Otcovy slávy (srov. Žid 1, 3),
1862 Uvod, 0,2 | synodním jednání byli kromě Otců přítomni i četní zasvěcení
1863 Uvod, 0,13 | upřímnou otevřeností k synodním otcům poslouchali jsme jejich
1864 I, 2,25 | osoby na sobě samých, když otevírají své duše vanutí Ducha svatého.
1865 III, 4,100 | aby se v zasvěceném životě otevíral větší prostor pro ekumenickou
1866 II, 3,65 | povolaného jednotlivce, který má otevírat prostor svého života působení
1867 II, 3,71 | jednotlivce má tedy zůstat otevřená a co nejvíce pružná, aby
1868 Zaver, 0,105| oceňováním i modlitbou rozvíjet a otevřeně vyzývá k jeho přijetí. Velmi
1869 II, 1,53 | pohledem na společenství otevřené výzvám naší doby řeholní
1870 III, 4,103 | náboženského hledání, upřímně otevřeného transcendenci.~ Proto
1871 II, 1,49 | realizovány v laskavém a otevřeném dialogu mezi biskupy a představenými
1872 II, 2,62 | možností, a apoštolské dílo je otevřeno potřebám nové evangelizace.~
1873 Uvod, 0,13 | nesmírný dar.~ S upřímnou otevřeností k synodním otcům poslouchali
1874 II, 3,65 | působení Ducha svatého a s otevřenou duší vstoupit do formačního
1875 III, 1,79 | nutně spojena s vážným a otevřeným mezináboženským dialogem,
1876 I, 1,21 | krásu synovské a nikoli otrocké služby, v níž se rozvíjí
1877 III, 1,76 | Dieu. Trinité que j‘adore, Ouvres completes, Paris 1991, 199-
1878 II, 3,66 | protože je to nezbytná a ověřená účinná praxe.~ Ve vztahu
1879 II, 1,41 | rozdělující síly, které ovládají srdce člověka i mezilidské
1880 I, 4,38 | Askeze, která napomáhá ovládání a usměrňování sklonů lidské
1881 II, 1,51 | našeho světa jsou často ovládány rozmanitými snahami a záměry,
1882 III, 3,99 | prostředky již získaly moc ovládnout celý svět a s pomocí dokonalé
1883 I, 3,32 | 285) a tak „se snaží vše ovlivňovat duchem evangelia k posile
1884 III, 3,96 | mládeži, když ji vychovávají v ovzduší plném lásky, ve shodě s
1885 I, 4,40 | perspektivy hory Tábor, přece je ozářena dvěma světelnými mezníky:
1886 II, 1,58 | Kateřina Sienská, první ženy ozdobené jménem učitelky církve,
1887 II, 2,59 | společenství církve zřetelně označují cíl, ke kterému po cestách
1888 I, 0,15 | oblak, a hle – z oblaku se ozval hlas: „To je můj milovaný
1889 I, 0,15 | pro celý svět. V nich jako ozvěnou zaznívají ona extatická
1890 Zaver, 0,104| Tyto otázky se dnes ozývají často, protože utilitaristická
1891 I, 2,24 | naposled, krásný, když znovu ožívá; krásný na kříži, krásný
1892 III, 2,92 | společně prožívána. Poslušnost oživená láskou spojuje členy každého
1893 Uvod, 0,10 | z podnětu Ducha svatého, oživení světských aktivit duchem
1894 I, 2,25 | 15-16) a Duchem svatým oživený (srov. Lk 24, 49; Sk 1,
1895 Uvod, 0,9 | Kristu a svou modlitbou oživovali hluboké vnitřní společenství
1896 III, 2,95 | své tělo, Duchem svatým oživované a oživující, dává lidem
1897 II, 1,50 | Ustavičný dialog oživovaný láskou ~ 50. Pro prohloubení
1898 II, 1,52 | úkolem následování Krista a oživovány stejným Duchem, musí nutně,
1899 II, 1,51 | obnovovanými problémy nacionalismu, oživovat a dosvědčovat ducha společenství
1900 II, 3,67 | naopak apoštolát povzbuzuje a oživuje modlitbu.~
1901 III, 2,95 | Duchem svatým oživované a oživující, dává lidem život.“ (Srov.
1902 III, 2,91 | bezpráví, dokonce i násilí, páchaného na životě jednotlivců i
1903 Zaver, 0,111| a nesnáze a s důvěrou po pádu vstávaly, učiň je zrcadlením
1904 II, 1,52 | evangelijní lásky. Majíce na paměti duchovní přátelství, které
1905 II, 1,55 | jsou však zasvěcené osoby pamětlivy toho, že ony musí být zkušenými
1906 I, 0,16 | svého panenství uskutečňuje panenskou lásku Krista, kterou projevuje
1907 Zaver, 0,112| v tom, že... zachovává panensky neporušenou víru, pevnou
1908 Zaver, 0,112| věčné a jediné blaženosti. Panno Navštívení, svěřujeme ti
1909 III, 2,95 | obnovovaly duchovní pouto s Pannou Marií a spolu s ní denně
1910 Zaver, 0,108| majetku, proti poživačnosti a panovačnosti. Nezapomínejte na charizmata,
1911 II, 1,41 | srov. Mk 3, 32-35). Po Pánově nanebevstoupení dar Ducha
1912 II, 1,46 | Františka z Assisi vůči „panu papeži“ (Regula bullata
1913 I, 2,26 | svědectví. V prvotní církvi byl Pánův druhý příchod očekáván s
1914 II, 2,59 | formách a stupních – od papežské a konstitucionální až k
1915 I, 0,16 | totiž různá povolání jako paprsky jediného Kristova světla,
1916 I, 3,30 | Rituale Graecorum, Officium parvi habitum id est Mandiae,
1917 I, 2,24 | Paschální rozměr zasvěceného života ~
1918 I, 2 | II. Mezi Paschou a dovršením času ~
1919 II, 2,59 | způsobem prožívání Kristovy Paschy (srov. tamtéž, I: ed. cit.,
1920 III, 1,82 | dosahování vrcholů“ (Regula pastoralis 2, 5: PL 77, 33).~
1921 III, 1,83 | posynodální apoštolská adhortace Pastores dabo vobis (25. 3. 1992),
1922 II, 1,49 | 49. Biskup je otec a pastýř celé místní církve. Jeho
1923 I, 0,16 | obrazy Krista jako hlavy a pastýře, který vede svůj lid v čase
1924 I, 3,34 | slova, slavení svátostí a pastýřskou péči. Především u Marie
1925 II, 1,49 | ochotným přijetím jejich pastýřských záměrů pro život diecéze,
1926 II, 3,64 | vyžaduje aktivní spolupráci pastýřů, řeholníků, rodin i vychovatelů,
1927 III, 1,75 | kterou měl uvázanou kolem pasu.“ (Jan 13, 1-2.4-5)~
1928 I, 2,23 | Epistula ad Magnesios 8, 2; Patres Apostolici, ed. F. X. Funk,
1929 Uvod, 0,10 | společnosti, v nichž kněží, patřící do diecézní služby (presbyteria),
1930 I, 4,38 | straně nutnost náležité a patřičné přípravy může přejít do
1931 III, 2,84 | před Boží tváří, v mlčení patřil na jeho přítomnost, přimlouval
1932 III, 2,84 | AAS 87 (1995), 580).~ Patristická tradice vidí vzor řeholního
1933 Zaver, 0,109| musíte hlásat nejen, že patříte Kristu, ale že „jste Kristus“! (
1934 Zkr | Paris 1878-1890~ PLS – Patrologiae Latinae Supplementum~
1935 I, 0,14 | hoře s Ježíšem“ (Ep. ad Paulinum 58, 4, 2: PL 22, 582); Vilém (
1936 III, 2,84 | přátelského vztahu k němu, z pečlivého naslouchání jeho hlasu v
1937 III, 0,73 | svatém a jak je patrný při pečlivém zkoumání znamení prozíravé
1938 III, 1,81 | požadavky je třeba zvažovat pečlivým a společným úsudkem, s ohledem
1939 III, 1,75 | vybízí zasvěcené osoby, aby pečovaly o Boží obraz, který je různě
1940 II, 3,69 | horlivost, že není třeba zvláště pečovat o věrnost ve víře, tak jako
1941 II, 1,48 | srov. tamtéž). Proto církev pečuje o to, aby instituty vzrůstaly
1942 III, 1,75 | jejich domovech i jinde, a pečujete o chudé dívky, děti, o všechny,
1943 III, 1,83 | misijního poslání tím, že pečují o nemocné a trpící. Pokračují
1944 III, 3,96 | že je milována.“ (Scritti pedagogici e spirituali, Roma 1987,
1945 III, 3,96 | společenství a místem lásky, kde pedagogická práce bude přispívat k dokonalému
1946 Zkr | obnově řeholního života Perfectae caritatis~ NAe – Deklarace
1947 I, 2,26 | koncil, LG 42).~ V této perspektivě lépe chápeme význam eschatologického
1948 I, 2,27 | ztrácejí a mají sklony k pesimismu. Jeho naděje se opírá o
1949 III, 4,102 | a lásce, budou moci dále pěstovat vhodné formy dialogu s mnišskými
1950 III, 0,74 | Protože zasvěcený život pěstuje hodnotu bratrského života,
1951 III, 1,75 | Božímu království: „Sestup, Petře, toužil jsi odpočívat na
1952 I, 0,15 | zaznívají ona extatická Petrova slova: „Je dobře, že jsme
1953 II, 1,47 | svému zvláštnímu vztahu k Petrovu nástupci slouží také spolupráci
1954 II, 1,47 | zachovaly pevné společenství s Petrovými nástupci a prokázaly neúnavnou
1955 III, 2,95 | alespoň do jisté míry opakovat Petrův zážitek z proměnění Páně: „
1956 I, 4,37 | plnější podobnosti s Pánem je pevně zakotvena záruka pravosti
1957 II, 3,63 | zasvěcené osoby k ještě pevnější víře v Kristovu smrt a zmrtvýchvstání,
1958 II, 1,53 | společností, aby byly v trvalém a pevném kontaktu s Kongregací pro
1959 III, 2,88 | svědectví získává lidská láska pevný vztahový bod, kterého se
1960 I, 2,24 | Slyšte s pochopením tuto píseň a slabost těla ať neodvrací
1961 III, 2,94 | Ducha svatého. I když celé Písmo „se hodí k poučování“ (2
1962 III, 0,73 | tím, jak je zvěstován v Písmu svatém a jak je patrný při
1963 II, 1,48 | úvahu a dávat jim prostor v plánech pastorační činnosti v diecézi.
1964 II, 1,57 | usměrňovat ve shodě s Božím plánem. Proto zasvěcená žena, která
1965 III, 1,81 | nadšených osobností, které planou horlivým žárem světců. Od
1966 I, 2,26 | dychtivosti „ponořit se zcela do planoucí výhně jeho lásky, která
1967 I, 4,40 | každému křesťanu. A silněji platí pro toho, kdo je povolán,
1968 Zaver, 0,104| Jan 12,7)~ To je i dnes platná odpověď na otázku, kterou
1969 I, 4,37 | přesvědčení, že v hledání plnější podobnosti s Pánem je pevně
1970 I, 3,30 | do daru zřetelnějšího a plnějšího připodobnění se Kristu slibem
1971 Uvod, 0,2 | povzbuzuje touhu po stále plnějším společenství mezi křesťany, „
1972 II, 1,58 | zasvěceného života dospějí také k plnějšímu pochopení své úlohy a ještě
1973 II, 3,70 | není spojeno s aktivním plněním nějakého úkolu nebo s apoštolskou
1974 Uvod, 0,3 | že zasvěcený život nejen plnil svou úlohu při pomoci a
1975 Zaver, 0,107| Boží láska mezi lidmi. Jaký plod manželské lásky by mohl
1976 II, 1,46 | dokonce když „společenství plodí společenství... ze své podstaty
1977 III, 3,98 | nimiž je nezbytné navazovat plodná spojení, na jedné straně
1978 III, 1,81 | Aby se společnosti plodně zapojovaly do procesu nové
1979 Zaver, 0,112| ochotná k přijetí ve svém plodném panenství, vypros od svého
1980 Uvod, 0,8 | a tajuplnou apoštolskou plodností přispívají k rozhojňování
1981 II, 1,54 | laiky ~ 54. Jedním z plodů nauky o církvi jako společenství
1982 III, 2,87 | popření hodnot spojených s plozením potomstva, zákonitou touhou
1983 Zkr | Migne, Paris 1878-1890~ PLS – Patrologiae Latinae Supplementum~
1984 II, 1,52 | putující, je takováto zvláštní pluralita, která je zároveň jednotou...
1985 III, 1,81 | ukazují stále živoucí sílu, plynoucí z prvního z obou těchto
1986 Zaver, 0,104| a stěžoval si na takové plýtvání, Ježíš řekl: „Nech ji!“ (
1987 Zaver, 0,104| zasvěcený život jakýmsi „plýtváním“ lidskými silami, které
1988 I, 0,14 | rozměr christologický a pneumatologický, když velmi živým způsobem
1989 Uvod, 0,6 | stát se nositeli Ducha (pneumatophoroi). Byli to muži a ženy vpravdě
1990 I, 2,26 | nemáme město k trvalému pobytu“ (Žid 13, 14), protože „
1991 I, 2,28 | která – bez prvotního hříchu počatá – v sobě nejdokonaleji zrcadlí
1992 III, 1,75 | ponižovaných žen, tváře hladových pocestných, kteří nenašli vhodné útočiště,
1993 III, 1,83 | jejímu životu od okamžiku početí až do přirozeného konce,
1994 I, 3,31 | jednotlivě nebo společně, všechna pocházejí z jednoho zdroje, totiž
1995 I, 2,24 | krásný na nebi. Slyšte s pochopením tuto píseň a slabost těla
1996 III, 2,93 | mystéria.~ Velmi dobře to pochopil Pavel, když zvolal: „Vůbec
1997 Zaver, 0,104| jistě mnoho těch, kteří se v pochybnostech ptají: „K čemu je vlastně
1998 II, 2,60 | aby se zabránilo každé pochybnosti nebo zaměňování se světským
1999 Uvod, 0,3 | v nás nemohou vzbuzovat pochyby o tom, že slib evangelijních
2000 I, 3,30 | s Kristem, které ve křtu počíná, přerůstá do daru zřetelnějšího
2001 II, 1,41 | bratrství byl v církvi živě pociťován jako vyznání Trojice. Rozvíjením
2002 III, 1,77 | podřizovat spíše než vlastním pocitům. Ať řeknou: ‚Pane, hle,
2003 II, 3,63 | se neprojevuje zmenšeným počtem členů, ale zánikem duchovní
2004 I, 2,23 | milosti, která ho obklopuje, podepírá a vnitřně naplňuje. Vedle
2005 II, 1,54 | spolupráci a výměně darů účinněji podílely na misijním díle církve.
2006 II, 2,60 | Kristu, na kterém se mají podílet spolu se všemi muži a ženami,
2007 I, 1,20 | čím jsem se stal. Ó, věc podivuhodná! Sám před sebou jsem ve
2008 I, 1,20 | moc Ducha svatého, která podivuhodně působí v církvi“ (2. vatikánský
2009 Zaver, 0,105| zeslábne, stejně jako onen podivuhodný kontrast spalitelné zvěsti
|