|
Bratrství
všeobecné církve
47. Zasvěcené osoby mají být kvasem
misijního společenství v církvi všeobecné,
protože mnohá charizmata jednotlivých institutů byla
Duchem svatým darována k dobru celého tajemného
těla, k jehož výstavbě mají sloužit (srov. 1
Kor 12, 4-11). Jako ještě „mnohem vzácnější
cestu“ (1 Kor 12, 31) ukazuje apoštol lásku, která je
„největší ze všech“ (1 Kor 13, 13), spojuje v celek
všechny různosti a všem dává sílu v
apoštolském úsilí o vzájemnou pomoc. To
také potvrzuje zvláštní pouto společenství,
které různé formy zasvěceného života a
společnosti života apoštolského spojuje s
nástupcem sv. Petra ve službě jednotě a
všeobecnému misijnímu poslání. Historie
duchovního života zřetelně ukazuje toto spojení a
jeho nezastupitelný význam jak pro skutečný charakter
zasvěceného života, tak pro misionářskou propagaci
evangelia. Horlivé hlásání a šíření
evangelia a trvalé upevnění církve na tolika
místech světa, jakož i silný rozkvět
křesťanství v těch nejmladších
církvích, to vše by nebylo myslitelné – jak
konstatovali sami otcové synody – bez vynaložené
práce a námahy tolika společností
zasvěceného života a společností života
apoštolského. V průběhu staletí si zachovaly
pevné společenství s Petrovými nástupci a
prokázaly neúnavnou horlivost, když se ochotně
dávaly do služeb misijnímu dílu, při
němž v některých případech prokázaly
nebývalé hrdinství.
Zde se projevuje rys všeobecnosti a
společenství, který je vlastní společnostem
zasvěceného života a společnostem života
apoštolského. Ačkoliv svou strukturou přesahují
hranice diecézí, přece díky svému
zvláštnímu vztahu k Petrovu nástupci
slouží také spolupráci mezi různými
místními církvemi (Kongregace pro nauku víry, list
biskupům katolické církve o některých
aspektech církve jako společenství
Communionis notio (28. 5. 1992), 16: AAS 85 (1993), 847-848), mezi nimiž
mohou účinně podporovat „vzájemnou výměnu
darů“ a přispívat svou prací k inkulturaci evangelia,
aby tak evangelium svým bohatstvím očišťovalo,
prohlubovalo a prostupovalo kultury všech národů (srov. LG 13).
Také dnes rozkvět povolání k zasvěcenému
životu i v těch nejmladších církvích dosvědčuje,
že zasvěcený život je schopen v rámci
katolické jednoty vyjadřovat touhy rozmanitých
národních kultur.
Zasvěcený život a
místní církve
|