Charakter stálé formace

    71. Předmětem formace je sama osoba po celou dobu svého života, jejím cílem pak úplnost lidského tvora, povolaného k tomu, aby hledala miloval Boha z celého srdce, z celé mysli a ze vší své síly (srov. Dt 6, 5) a bližního jako sám sebe (srov. Lv 19, 18; Mt 22, 37-39). Láska k Bohu a bratřím je ohromná síla, která může pomáhat na cestě rozvoje v oblasti růstu osobnosti i věrnosti.
    První místo zaujímá zcela jistě život v Duchu. V něm osoba zasvěcená znovu a znovu nachází svou totožnost a hluboký klid i vyrovnanost, dospívá v každodenním přijímání výzev Božího slova a nechává se vést prvotní inspirací svého institutu. Pod vedením Ducha ji okamžiky modlitby, mlčení a samoty stále chrání a následně vedou k vyprošování daru moudrostí Nejvyššího uprostřed každodenní práce (srov. Mdr 9, 10).
    Lidský a bratrský rozměr vyžaduje poznání sebe sama a uvědomění si vlastních omezení, aby tyto vztahy znamenaly povzbuzení a oporu na cestě k plné svobodě. V dnešní situaci nabývá zvláštního charakteru vnitřní svoboda zasvěcené osoby, její citový potenciál, schopnost sdílet se s ostatními, především v rámci vlastní komunity, klid duše, soucit s trpícími, láska k pravdě, shoda mezi slovy a skutky.
    Apoštolský rozměr otevírá mysl i srdce zasvěcené osoby a činí ji pohotovou pro úsilí o neustálou činnost, jako znamení lásky Krista, který ji povzbuzuje (srov. 2 Kor 5, 14). To v praxi znamená přizpůsobení metod apoštolské práce, ale současně i zachování věrnosti vůči duchu i záměru zakladatelů a tradicím později vzniklým, přičemž se zároveň respektují změněné podmínky a historické i kulturní, všeobecné i místní okolnosti jednoho každého působiště.
    Oblast kulturní a odborná předpokládá solidní teologické vzdělání, umožňující vynášet správné úsudky. Vyžaduje neustálé přizpůsobování současné době, zvláště v rozmanitých oblastech, které jsou každému charizmatu vlastní. Mysl každého jednotlivce má tedy zůstat otevřená a co nejvíce pružná, aby se služba od samého počátku utvářela s ohledem na potřeby doby a používala těch prostředků, které nabízí kulturní rozvoj.
    Konečně v oblasti charizmatu se shromažďují všechny jiné požadavky jako v určité syntéze, která vyžaduje neustálé zkoumání různých součástí jedinečnosti vlastního zasvěcení, ne pouze aspekt apoštolský, ale také mystický a asketický. Každá zasvěcená osoba má ustavičně uvažovat o povaze svého institutu, jeho historii i poslání, aby je bylo možné dokonaleji chápat, a to na rovině osobnosti i celého společenství (srov. tamtéž, 68; tamtéž 512).