Dialog mezi
náboženstvími
102. Protože „dialog mezi různými
náboženstvími je součástí
poslání církve k hlásání evangelia“
(Jan Pavel II., encyklika Redemptoris missio (7. 12. 1990), 55: AAS 83 (1991),
302), nemohou společnosti zasvěceného života
odmítat aktivní činnost i v této oblasti, podle
svého vlastního charizmatu a ve shodě s názorem
církevních autorit. První cestou evangelizace,
která se týká bratří a sester jiného
náboženství, bude samo svědectví života v
chudobě, pokoře a čistotě, prostoupeného bratrskou
láskou ke všem. Zároveň také svoboda ducha,
která k zasvěcenému životu podstatně
patří, bude podporovat tento „dialog života“
(Papežská rada pro interreligiózní dialog a
Kongregace pro evangelizaci národů, instrukce Dialogo e annuncio,
Riflessioni e orientamenti (19. 5. 1991), 42 a: AAS 84 (1992), 428),
který je uskutečněním základního vzoru
misie i hlásání evangelia Kristova. Aby
řeholní společnosti přispěly ke
vzájemnému poznávání a oboustranné
úctě a lásce, budou moci dále pěstovat
vhodné formy dialogu s mnišskými centry jiných
náboženství, založeného na
láskyplném přátelství a
vzájemném srdečném přijetí.
Další oblast spolupráce s muži
a ženami jiné náboženské tradice
tvoří společná starost o lidský život,
která od milosrdného slitování nad bolestmi
těla i duše postupuje až k péči o spravedlnost,
mír a ochranu stvoření. Především v
této oblasti ať společnosti aktivního života
hledají porozumění se členy jiných
náboženství, v onom „dialogu práce“
(tamtéž, 42 b), který otevírá cestu pro
hlubší společenství.
Zvláštním místem aktivní
spolupráce s lidmi s jinou náboženskou tradicí je
hledání a rozvoj úcty k ženám. Při
vytváření rovnosti a spravedlivé vzájemnosti
ve vztahu mezi mužem a ženou můžeme právě od
zasvěcených žen očekávat velký
přínos (srov. Propositio 46).
Tyto i jiné úkoly zasvěcených
osob v dialogu mezi náboženstvími vyžadují
vhodnou přípravu a vzdělání jak v
počáteční formaci, tak i ve formaci stálé,
a také studium a bádání (Dialogo e annuncio 42 c),
protože v této obtížné oblasti je třeba
hlubokých znalostí jak křesťanství, tak i
jiných náboženství, doprovázených
pevnou vírou a duchovní i lidskou zralostí.
|