Bratrství v
rozděleném a nespravedlivém světě
51. Církev svěřuje společenstvím
zasvěceného života zvláštní úkol,
aby totiž podporovala vzrůst spirituality společenství,
nejprve u sebe, potom ve svém církevním
společenství i za jeho hranicemi, a aby nastolovala či
obnovovala dialog lásky, v největší míře
tam, kde jsou v dnešním světě místa
etnických konfliktů či jiných vražedných
sporů. Různé společnosti našeho světa jsou
často ovládány rozmanitými snahami a
záměry, přesto však touží po jednotě a
nevědí, kterou cestou se vydat, aby jí dosáhly. V
jejich středu stojí společnosti zasvěceného
života, kde spolu žijí jako bratři a sestry osoby
různého věku, jazyka i kultury, jako znamení dialogu,
který je vždy možný, a znamení
společenství, které je schopno vyrovnávat
odlišnosti v harmonický celek.
Společenství zasvěceného
života jsou poslána, aby skrze svědectví svého
života zvěstovala hodnotu křesťanského
bratrství a zároveň obnovovala působnost Dobré
zvěsti (srov. Kongregace pro společnosti zasvěceného
života a společnosti apoštolského života, instrukce
La vita fraterna in communita „Congregavit nos in unum Christi amor“ (2. 2.
1994), 56: Cittá del Vaticano 1994, s. 66), která vyžaduje,
aby všichni byli uznáni za děti Boží, a
která vede k obětavé lásce vůči všem,
zvláště k těm nejubožejším. Tato
společenství se mají stát místy naděje a
objevování ducha blahoslavenství, místy, v
nichž láska, která čerpá sílu z modlitby
jako pramene společenství, se má stát způsobem
života a zdrojem radosti.
Zvláště mezinárodní
společnosti mají v dnešní epoše, která se
vyznačuje celosvětovými a stále obnovovanými
problémy nacionalismu, oživovat a dosvědčovat ducha
společenství mezi národy, kmeny a kulturami. Dokud žije
myšlenka bratrství, otázky týkající se celého
světa nemohou omezovat bohatství místních
oblastí a naopak doklad o specifičnosti jednotlivého
neomezuje ostatní a neporušuje jednotu. Mezinárodní
společnosti takto mohou účinně plnit svou úlohu:
musí tvůrčím způsobem odpovídat na
výzvu inkulturace a současně si zachovat svou vlastní
totožnost.
|