Vlastní přínos zasvěceného života pro evangelizaci

    76. Zvláštní přínos zasvěcených osob pro evangelizaci spočívá především v jejich životě, který je naprosto oddán Bohu a bratřím podle vzoru nejmilejšího Spasitele, který se z lásky k lidem stal služebníkem. V díle spásy totiž všechno má počátek v účasti na božské agapé. Svým zasvěcením a naprostým odevzdáním zasvěcené osoby zpřítomňují a zviditelňují milujícího Krista Spasitele, který sám je zasvěcen Otci a oddaný svému poslání (srov. Kongregace pro společnosti zasvěceného života a společnosti apoštolského života, instrukce Essential elements, 23-24: Ench. Vat. 9, 202-204). Kdykoliv se zasvěcené osoby nechávají jím uchvátit (srov. Flp 3, 12), dosvědčují, že chtějí být jakýmsi pokračováním jeho lidské existence (srov. bl. Alžběta od Nejsvětější Trojice, O mon Dieu. Trinité que j‘adore, Ouvres completes, Paris 1991, 199-200). Zasvěcený život je výmluvným svědectvím, že člověk může tím lépe sloužit Kristu ve svých bližních, čím více z Krista žije, tím, že stojí v prvních řadách misie a je ochoten podstoupit i ta největší nebezpečí (srov. Pavel VI., apoštolská exhortace Evangelii nuntiandi (8. 12. 1975), 69: AAS 68 (1976), 59).