|
Nová
evangelizace
81. Aby se vhodným způsobem
vycházelo vstříc výzvám, které
naše doba adresuje nové evangelizaci, je především
třeba takového zasvěceného života, který se
bez ustání nechá oslovovat zjeveným Slovem a
zároveň i znameními doby (srov. Pavel VI.,
apoštolská exhortace Evangelii nuntiandi (8. 12. 1975), 15: AAS 68
(1976), 13-15). Známe mnoho mužů a žen,
hlásajících evangelium, kteří byli nejprve
sami osloveni evangelizací. To je nám poučením, že
i dnes je třeba, aby lidé byli oslovováni těmi, kdo se
v lásce oddali Pánu a jeho evangeliu. „Z vlastní podstaty
svého povolání jsou zasvěcené osoby vedeny k
tomu, aby dokazovaly jednotu mezi svou vlastní evangelizací a
svědectvím, mezi vnitřní obnovou a apoštolskou
horlivostí, mezi bytím a konáním, když
přitom jasně ukazují stále živoucí
sílu, plynoucí z prvního z obou těchto prvků
(Biskupský synod, IX. řádné všeobecné
zasedání, Relatio ante disceptationem, 22: L’Osservatore Romano,
3 - 4. 10. 1994, s. 12).
Stejně jako i v jiných dobách,
nová evangelizace bude jen tehdy účinná, bude-li
schopna hlásat ze střech to, co nejdřív zakusila v
hluboce niterném sepjetí s Pánem. K tomu je třeba
nadšených osobností, které planou horlivým
žárem světců. Od zasvěcených mužů a
žen vyžaduje nová evangelizace plné
uvědomění si teologického smyslu výzev
naší doby. Tyto požadavky je třeba zvažovat
pečlivým a společným úsudkem, s ohledem na
vlastní obnovování misie. Při
hlásání Pána Ježíše musí
být statečnost doprovázena důvěrou v činnost
prozřetelnosti, která ve světě vše
uspořádává „moudře, i v
nepříznivých okolnostech, vždy pro dobro církve“
(Jan XXIII., zahajovací řeč na 2. vatikánském
koncilu (11. 10. 1962): AAS 54 (1962), 789).
Aby se společnosti plodně zapojovaly do
procesu nové evangelizace, je velmi důležitá jejich
věrnost původnímu zakladatelskému charizmatu,
spojení s těmi, kteří se také věnují
práci pro církev, zvláště s pastýři,
a účinná spolupráce se všemi lidmi dobré
vůle. To vyžaduje rozeznávání požadavků
Ducha svatého v jednom každém institutu, ať už v
těch oblastech, kde právě není patrný
velký rozvoj, tak i jinde, kde jsou náznaky
úspěšné obnovy. Zasvěcené osoby, věrny
myšlence zakladatelů, ať jsou na všech místech i v
nepříznivých obtížných situacích
hlasateli Pána Ježíše, připraveny k
moudrému odpovídání na požadavky evangelizace,
které vyplývají z neklidného lidského srdce
a z jeho nezbytných potřeb.
|