Panna Maria – příklad
zasvěcení a následování Krista
28. Maria je ta, která – bez prvotního hříchu
počatá – v sobě nejdokonaleji zrcadlí Boží
krásu. „Celá krásná“ – to je jméno,
jímž ji nazývá církev. „Těsné
spojení s nejsvětější Marií, které
každý věřící prožívá ve
svém vztahu s Kristem, se ještě prohlubuje v životě
zasvěcených osob... V jednotlivých společnostech
zasvěceného života převládá
přesvědčení, že Mariina přítomnost má
zásadní význam jak pro duchovní život
každého zasvěceného člověka, tak pro
upevnění, jednotu a rozvoj celé komunity.“ (Jan Pavel II.,
promluva na generální audienci (29. 3. 1995): L’Osservatore
Romano 30. 3. 1995, s. 4)
Neboť Maria je skvělý
příklad dokonalého zasvěcení, vyjadřuje
svou plnou přináležitost k Bohu a celkové
odevzdání. Byla vybrána Pánem, který v
ní chtěl uskutečnit tajemství vtělení, a
připomíná zasvěceným osobám
prvenství Boží iniciativy. Současně však,
protože sama dala souhlas, aby se v ní Boží Slovo stalo
tělem, je Maria příkladem přijetí milosti ze
strany stvořeného člověka.
Spolu s Josefem žije vedle Krista v skrytosti
Nazareta, je se svým synem při rozhodujících
událostech jeho veřejného působení. Tak se
stává Panna Maria učitelkou následování
a horlivé služby bez jakýchkoli podmínek. V
ní, „ve stánku Ducha svatého“ (2. vatikánský
koncil, LG 53), tak září veškerá krása
nového stvoření. K ní vzhlíží
zasvěcený život jako ke skvělému
příkladu zasvěcení Otci, spojení se Synem a
vnímavosti vůči Duchu, s plným vědomím
toho, že patřit ke Kristovu „čistému a chudému
způsobu života“ (srov. tamtéž, 46) zároveň
znamená napodobovat ve svém životě Marii.
Kromě toho zasvěcená osoba vidí
v Panně Marii také Matku v nejvyšším smyslu toho
slova. Neboť jestliže ono nové mateřství,
darované Marii na Kalvárii, je chápáno jako dar pro
všechny křesťany, zvláštní význam pak
má pro ty, kdo svůj život zcela zasvětili Kristu. „Hle,
matka tvá“ (Jan 19, 27): Ježíšova slova k
učedníku, „kterého miloval“ (Jan 19, 26),
nabývají v životě zasvěceného
člověka jedinečný smysl. Je totiž spolu s Janem vyzýván,
aby Marii přijal k sobě (srov. Jan 19, 27), miloval ji a ve
shodě se svým povoláním ji rozhodně
následoval a za to zakoušel její jedinečnou
mateřskou péči. Panna Maria mu dává tu
lásku, která mu umožňuje každodenně
obětovat život Kristu a spolupracovat s ním na spáse
světa. Synovský vztah k Marii tvoří
zásadní cestu věrnosti k přijatému
povolání a přináší mu
nejúčinnější pomoc, aby na ní postupoval
vpřed a co nejplněji ji prožíval (srov. Propositio 55).
|