Článek 11

1.        Každý, kdo je obviněn z trestného činu, považuje se za nevinného, dokud není zákonným postupem prokázána jeho vina ve veřejném řízení, v němž mu byly zajištěny veškeré možnosti obhajoby.

2.        Nikdo nesmí být odsouzen pro čin nebo opomenutí, které v dobe, kdy byly spáchány, nebyly trestné podle státního nebo mezinárodního práva. Rovnez nesmí být ulozen trest tezší, nez jakého bylo lze pouzít v dobe, kdy byl trestný čin spáchán.