Chapter
1 1 | Parchovskji i tim, co sedzelë nad Vjelgjim Moluszem, i tim, co z Pomorskji
2 1 | rzekł szkolni — Remus mjoł v vjelgjim wuvożanju. Vjem, że go
3 3 | robotę!~V tim z trzoskjem vjelgjim zomk zapodł sę v zemję.
4 7 | mjedzą vtorzoł las jezoru vjelgjim granjim. A mje beło, jakbe
5 7 | zapoleł na licach gorzem vjelgjim i zaczął kląc.~— A żebe
6 8 | Tam won z rogu trąbjił vjelgjim govorem. Wotrąbjivszë jednę
7 8 | przëgnjetłi smjegjem, vtorzel jimu vjelgjim granjim, bo litovoł sę też
8 9 | jidze!~Ale vjater zavłl gorą vjelgjim głosem:~—Nje przińdze njigde!~
9 11| svjata. Jô jezdem tamą przë vjelgjim vozu, co nocą vëchodzi na
10 12| i vjedno le povjodoł wo vjelgjim dżenje z łiszczącimi kłami,
11 15| mojigo ju nji ma.~Ku reszce z vjelgjim toglem dostelësma konje
12 15| brzegu. Ale spłoszełë sę v vjelgjim njewubetku. Jaż mje dzivno
13 22| mjesku młodô panna boso z vjelgjim smutkjem na tvarze. Wuklękła
14 22| dac sełę żevą, zavołałam vjelgjim zevem: Cenje przodkóv! Nabjerzta
15 25| zdovało jakbem leżoł ve vjelgjim zomku, v chternim vesokô
16 28| nen golorz zasvjecel mje vjelgjim nożem do woczu. Tak jô so
17 29| rzuceła mje sę na szeję z vjelgjim płaczem. A jak sę vëpłakała,
18 32| przed nami czornô luka nad vjelgjim kaminjem, tej Trąba przëszedł
19 33| krev. Ksądz sedzoł pod nim vjelgjim jasonem, chturen svojimi
20 33| ma dojadała wobjadu pod vjelgjim jasonem nad naszą jomą.
21 34| mjesądza i gvjôzd. Pod tim vjelgjim zvonem, jak v svjątinji
22 34| Tec won mjoł bëc v tim vjelgjim koscele dzis worganjistą
23 34| dnja kol podvjeczorka z vjelgjim trąbjenjim, vjesołi jak
24 34| wokulorami na woczach. Z vjelgjim dzevovanjim przëzeroł won
25 35| nje zervjesz z gropka z vjelgjim krzikjem. Rzekła mje, że
26 35| zbjeglo z dovni chvałë.~Z vjelgjim dzevovanjim zdrzoł na mje
27 36| i stojoł całą chvjilę ve vjelgjim dzevovanju. A Trąba pravjił
28 37| pomnjikji, postavjoni vaszim vjelgjim vodzom, a przë jakjim wognjisku
29 38| pjesnje i frantovkji. V tim vjelgjim pęku papjoróv na stole,
30 39| jak meva bjegjem.~Minąvszë vjelgjim kołem vse Babidoł i Gace —
31 39| Za zvjerzem natirzeła na vjelgjim konju postacejô njevjastë.
32 41| vjadomô droga do Juszk. Ve vjelgjim strachu wo Trąbę szukoł
33 41| moje kraczaje provadzełë ve vjelgjim kole nazod. Jakuż jô mogł
34 42| tero całą mocą płominjem vjelgjim z nova vëbuchło.~Przëvołoł
35 42| Czernjik povjedzoł, że po tim vjelgjim kamroctvje z njeboszczikjem
36 43| sę i wobjęła mje sziję z vjelgjim płaczem. Ale mjała duszę
|