Chapter
1 1 | bjegas zibotoł sę dotąd i nazod, jakbe dreżoł wod staroscë,
2 2 | bjegas szedł roz ztądka i nazod, vjedno v njim njico sę
3 4 | tede nogji za pas i zrivoł nazod drogą, chternąm przëszedt.
4 8 | vzął za remję i provadzeł nazod, tam chdze żdoł Mjichoł
5 9 | mjecz! A gronk pochovej nazod v zemji, bo to je truma
6 10| że jô pojadę i ma szła nazod. Wob drogę won kąsk medetovoł
7 13| choroscą, tak i po nji.~Nazod vzął jem drogę jinszą, tak
8 14| vëzdrzała dovnji, szesc set lôt nazod. A dzis co momë?~I przëkreł
9 15| wucha:~— Navrocë sę, Remus, nazod na pustkovjé! ~A wona rzekła:~—
10 15| drogę wotvarłą vprzode i nazod, żdająci na moje slovo.
11 18| na to robjic? Tedem legł nazod na słomje i rzekł jem do
12 19| njico, vstoł i wupodł czężko nazod na krzasło. Głova mu zvjisła
13 21| wostavjił, le go vlokł ze sobą nazod na Vdzidzką Pustą...~ ~V
14 22| Mestvjinem vjele set lôt czasu nazod jezdzilë wod zomka do zomka
15 23| woczë na naju, zavroceł sę nazod do vsë. Jak won kavałk wodeszedł,
16 24| Lepji njech cë ję zavjezą nazod do Koscerznë, a tovarë tvoje
17 24| veznje, żebe mu njosł wobroz nazod, tego jô nje vjem. Bo Leon
18 24| ale mom wumovę dotąd i nazod. Na to nji ma radë. Domav
19 26| Ale won ksążkę vłożeł nazod v pochevkę, doł mje ję v
20 26| kjivoł głovą, położeł go nazod i szedł. Ale za mołą chvjilkę
21 31| mesle:~— Jegomosc! Kjile lôt nazod żeł tu njedaleko szlachcec
22 33| vëbędzesz doma, le pudzesz nazod grivac po svjece. Jô bem
23 33| jezora! Kjej jem trzë dnji nazod zaszedł na Zoborë, jisceło
24 33| Koscerznë, naszla go tidzeń nazod v Juszkovskjim lese i tak
25 34| pjisani. Le pozdnji, jak nazod v svoje ruchna vlezesz,
26 35| vëzbeł wob drogę a navrocëc nazod po novi nji mjoł jem chęcë,
27 39| Przelała sę i wupłinęła nazod.~— Cuż to beło?— szeptoł
28 40| chturen sę bojoł, żebe mje nazod do Sorbska nje namovjilë,
29 41| Remus, tvojim szlachem nazod, jaż wuzdrzisz znovu z daleka
30 41| provadzełë ve vjelgjim kole nazod. Jakuż jô mogł przë zdrovim
31 41| vami sedzi.~Tej szedł jem nazod v tę noc mrozu i smjercë.
32 41| i szedł svojim szlachem nazod. Zbłądzec nje beło możno.
33 43| vałami, chterne nas njosłë nazod. Panna Klema kozała mje
|