Chapter
1 1 | ale na vjechrzu krosë jego bes sę nje doznoł. Bo słuńce
2 4 | sę pitoł:~— A zaszedł të bes tam v nocë ? — ~—Jo!~— Bo
3 5 | Vjerzę v Boga". Gvesno bes nje beł strzimoł do "Dzevjęc
4 7 | nje beło takji głupé, to bes të nekalo za dzesątą gorę.
5 7 | bëlë knopa zrobjilë, to bes të dzis pjiszczoł v szczepcach
6 8 | Co vołô rog?~Pomocë naszi bes dożdac mogł! ~Czo! Przeką
7 9 | knapsko bjedné, rzeczëże, co bes rod jodł, a jô cë to przënjesę
8 12| strachu mogł nagnac, to bes të może i vëzdrovjoł.~—
9 14| dac nitkę, po chterni të bes dalij szedł ku kłąbkovji.
10 15| matkji, jak sostra, a kjej bes chcoł, jako bjałka tvoja
11 16| tvoje lata. Jô nje chcę, bes sę na mje gorzeł, bos mje
12 16| retovoł. Sadnji, Remus, bo bes żałovoł pozdnji, żes dzis
13 18| bronjic muziką?~—Wod czego të bes sę chcoł bronjic?~—Wod vjilka,
14 18| za jezorami i lasem. Bo bes vjedzoł, że krol David żedóv,
15 18| przez nę lukę vëzdrzec, to bes vjidzoł, co sę tam dzeje.~
16 18| poprovdze jakji potępjeńc, to bes z njim bratku bez moji pomocë
17 20| nje vëdjidł. Bo doktora tu bes na całi wokrąg nje dostoł.
18 20| co do tego not a wurodą bes mogl vëstraszec v nocë człovjeka
19 20| potrząsającë. Tej rzekł:~— A të bes też rod vjedzoł, chto jô
20 21| grzechu! — wodrzekl Trąba — to bes szedł jak svjeca do njeba.~
21 23| nadskakivac dzevczętom, lepji bes naju kobjołkji zanjosł do
22 24| wudbë. Muszisz robjic, co bes przëszedł do svojigo dodom.
23 27| spravjedlivoscë wodemknął, to bes të przez nję nje vëlozł.
24 27| przez nję nje vëlozł. Të bes gotov beł mje łesz zadac,
25 30| wodtrąbjic sę żes nji mogł. Choba bes beł czarovnjikjem i kominem
26 31| viględë i zadavac so procą, bes sę vjidzoł nopjęknjejszi
27 33| vszetko strzimac muszoł, to bes të gvesno zapłakoł. Ale
28 35| wusmjerconigo głodem, a zeszedł bes ze svjata bez rozgrzeszenjô.
29 41| Dom cë tej mjecz i vjid, bes vjodł za sobą vëbranich
30 42| dozerom. Żebe nje jô, to bes ju beł na tamtim svjece
31 44| Dom cë tej mjecz i vjid, bes vjodł za sobą vëbranich
|