Chapter
1 1 | Znałë jego i Serakojce, vjes głovnô Czestich Pól a przë
2 1 | bjołich vłosach pozerała na vjes, wurodë i vezdrzenjô tak
3 10| Vëjachavszë na gorę, wuzdrzoł jem vjes Lipno. Szari, słomjanni
4 10| vjelgjich lip, wod chternich vjes brała mjono. A mje beło,
5 22| gromadze z kompanjiją ve vjes. Bo tam żdaje dvuch v szklącich
6 22| kompanjijô maszerovała ve vjes. Jak cę nje wuzdrzelë, tej
7 22| a tero wuvożejma, bo ju vjes krotko.~Njedługo ma naszła
8 22| na bjitą drogę przez całą vjes. Tam sę Trąba stanovjił
9 22| Ale na skraju wusadła dużô vjes Svjonovo, chterno v svojim
10 23| jedna v pole, drugô ve vjes, a trzecô v stronę vsë Luzena.
11 27| dotechczosni pon przedoł Njemcovji vjes svoją, zervoł won ze scanë
12 34| svjeckji doteguję. Novjększô vjes, chdze be mogł je kupjic,
13 39| nasze pitanjé rzeklë:~— To vjes Żarnovskô, a to vjelgji
14 40| jesma stanęła v Kluczecach. Vjes vëzdrzała z daleka, jakbe
15 42| v kjile pocerzi ju całô vjes Lipno vjedzała, żem przëvjozł
16 42| po njeboszcziku Trąbje. Vjes ję tero żevjic muszi, a
17 42| grzesznjiku!~Na drugji dzeń całô vjes vjedzała, że jô wob noc
18 42| vłożilë!~Kjedem karovoł przez vjes, tej mojich wusz dochodzeła
19 42| mom połomjoni. Won całą vjes vëmordujc, żeli go nje zavjezeta
20 42| povjedzoł tak:~— Jak długo ta vjes stoji, gvesno jesz jego
21 42| kobjece, chternąm woknem na vjes vërzuceł, że mô jisc kożdi
22 44| provadzeła mje drogą przez vjes, le gorą przez Chochovatkę,
23 44| Njedługom szukoł, bo Gostomje to vjes szlacheckô i pjerszi gbur
|