Part

  1 1 |           zložeňí, na kterú aj stránku jéj.Kdiž počátek prehlídajú,
  2 2 |            dala privéďcti. Velké srdcu jéj potešeňí bilo z úst tichžto
  3 2 |              prinášalo, bilo dobroďeňí jéj ku cizoverníkum. Z tíchto
  4 2 |             ona v mnohonásobné a srdce jéj raníce mišlenki bila zahrúžená
  5 2 |                víťazstvý hudúcímu zdál jéj biťi hotový, z muriňuv služebníkuv
  6 2 |          dokoncila, že nenadále všecka jéj tvár slzámi bila zalítá.
  7 2 |                obmekčený, padel k ruce jéj a í libajíc i močíc ju očuv
  8 2 |          Renait priskočíc a obidva rúk jéj palce zťískajíc, uťekajícú
  9 2 |               reč bil bi juž rozvázaný jéj jazik konal, ale opravďivejšéj
 10 2 |           viplňeňí slibu svého hledaťi jéj bilo potreba a nalezený
 11 2 |                 od vúle a chceňí vláda jéj ňebila veťšá, krem jak neb
 12 2 |               jejích ňé jinší, než kdo jéj príčina jest, múže spokojiťi
 13 2 |        spomňeňí dva sluhové pri bokoch jéj mordovaní bili. Zavrel :
 14 2 |          ňepochibňe dúfať? Či milovňík jéj ňé do takího s ňú místa
 15 2 |           preukázaťi, jak vícéj šťesťí jéj nežli vek svuj šacoval.
 16 2 |          míňila. ~Z techto spravedlivú jéj k sebe náchilnosť vinášajíc,
 17 3 |                skoršího neb ňeskoršího jéj dokončeňí bližšé neb dalšé
 18 4 |              potvrzovan, na jednokaždé jéj pohleďeňí, jednokaždé tázaní
 19 4 |          uloženího, odstúpiťi zdálo sa jéj biťi ňemožné. Ztéj prˇičini
 20 4 |               usilováňí a z všetečnývh jéj otázek ňevinášal jka lsťivé,
 21 4 |                jejích aneb nastaviťeĺa jéj haňí, potupné proťi ňemu
 22 4 |                bijs‘ radňéj nikdi očum jéj tak mile nesvíťil, jestli,
 23 4 |               ona seba obetuje, tak ti jéj teba ňedaruješ! – Od téj
 24 4 |       včilejším svím mlčeňím budúcňe i jéj i sebe uškoďiťi? Čo, jestli
 25 4 |                 všecka jeho tvár jinšé jéj slibovala, hrozila sa, trúchlivý
 26 4 |        pokladala, bilo, že žáden lásku jéj, odkúď rozumem vláďe, ňeskusil,
 27 4 |                 ňeskusil, ňikdo k vúli jéj, ačkoliv ona mnohím jest
 28 4 |         mlúvila), prám ti viďíš sa biť jéj od neba urizený a zadržaný,
 29 4 |         učiňením, jak náhle bi vrúcním jéj prosbám privolil. ~Na posledné
 30 4 |          plameňa. Neb čo? - bárs láska jéj v sebe a podle zrozenéj
 31 4 |           ňebezpečenstvý? Buďto prosbi jéj, kolik na dopuťeňi od každího
 32 4 |               Z mojím nebezpečen stvim jéj jest spojené ňemenšé, aňi
 33 4 |              jest spojené ňemenšé, aňi jéj bi ňesvitalo , ňemrkalo
 34 4 |                neb ňenávisťi ku národu jéj zapovrhal, ňé. Daruje láskavá
 35 4 |          ňechávam), čo podle domňíváňí jéj najvetšé, najdrakšé jest.
 36 4 |            ňetrpí. Žáden múdrý zajisťe jéj za hrích ňech ňepokladá,
 37 4 |               sebú, neb čo po daremném jéj ustávaňí nasledovať buďe
 38 4 |            smrťi chcem, ňé ale prosbám jéj podpísaťi. - Ti pak, paňí
 39 4 |                vistúpím, poňevádč očám jéj naveki zmizňem, zatmen buďe
 40 4 |              obraz múj v duchu a misli jéj, potem pak i vitren nadobre
 41 4 |            nasledovňe i vlnobiťí srdca jéj uťíchňe, oheň sám pd seba
 42 4 |                a skrz prebáďajícú dušu jéj rečú zavrel.) - kdo, pravil,
 43 4 |                móhel poznať z obličeju jéj, že hrozný ňekterý srdca
 44 4 |             úraz trpí, že rozum a vúlu jéj velké čosi prenasleduje,
 45 4 |        ňeskorší toliko dala sa poznaťi jéj ňemoc domácím. Nen majú
 46 4 |                které čela, úst a lícuv jéj časté premínaňí v ňevedomosťi
 47 4 |            mophtimu skrz posluhujících jéj chlapcuv a kľešťencuv predňesené
 48 4 |             mezi pohláďaňím zvadnútích jéj líc), o, krv má, kvítek
 49 4 |            horlivím naríkáním tázal sa jéj, abi vipravila, čo aneb
 50 4 |           jsíce, ačkoliv z prvňím žili jéj chiťňím, z prvňím na ňu
 51 4 |            ňezadlho zdravý a predešléj jéj spaňilosťi. ~Čo abi tím
 52 4 |        ňeviďela pochopovaťi, sám tento jéj úpad své biťi šťesťí veril,
 53 4 |                biťi šťesťí veril, túto jéj prípadnosť za najdrakšé
 54 4 |          bohatstvý. ~   Jeden ňezdravý jéj ďíl v malém čase zmerkoval,
 55 4 |      pozorovaňím zrozumil a poznal, čo jéj chibí, z jakího koreňa zlosť
 56 4 |              druhú lista svého stránku jéj naríďil, ale i v tedi i
 57 4 |                viučen, kdo jednu srdca jéj stránku sužuje, neb panna,
 58 4 |              pohnútá, ťlť a jed všecki jéj žili nabuhnúl. Juž z predku
 59 4 |             juž zúplna veďel, že srdco jéj aj hňev a ňenávisť aj reže
 60 4 |               Čož dcéra mophtiho, kďiž jéj toto ohlásené jest, - Múžeš
 61 4 |                čo mislila a či trápeňí jéj ňeňi rozmnožené, bárs od
 62 4 |               musil proťi ňéj jiťi, od jéj aspon spúsobu mňa bráňiťi,
 63 4 |            poťešen, že obmeklo kamenné jéj srdce, že jednúc techdi
 64 4 |            jednúc techdi zapráhla krki jéj Venus do jarma svého. Bežal
 65 4 |               takovího chíru a k prsám jéj pritáhnúc, spolu líbať ňeprestával
 66 4 |               zdravý! - Čítaj (potrčil jéj potem nasledujíce rádki
 67 4 |          strpil, kďiž darmo po krokoch jéj bežal, ~ Kďiž čo Daphne
 68 4 |                ženu svú odlučuje, musí jéj viplaťiť veno, které slíbil,
 69 4 |                príliš ňegrúntovná jest jéj náďej, jak ťemná v misli
 70 4 |                neb mophti ve všem vždi jéj lahoďiť chťejíc: „Teho,“
 71 4 |              jej išla. Ona pak - treťú jéj včilejšá mophtiho prítomnosť
 72 4 |             pochiťená ztrhla. Zdálo sa jéj, čo jsíce takímu tam pohlavú
 73 4 |             Pichala, bodla, ale železo jéj od srsťi daléj ňeišlo, k
 74 4 |              korunovaná biťi, tázal sa jéj. Kďiž pak ona, jak móhla
 75 4 |                bil podobný), bi z očúv jéj ňekolik litosťivích a hňevlivích
 76 4 |                 zamlčal, za bratra ale jéj sa uznává a tajný svúj príchod
 77 4 |               ňeňí dostatečná, stránku jéj na dobrího teho muža, o
 78 4 |                místo viveďená. ~To jak jéj jest oznámené, bi ništ,
 79 4 |          zňivečiť?  Však  jestli láska jéj, kterú mala jakž ku Renaitovi,
 80 4 |                len podlžila. Juž pak i jéj sa bilo toto zpríkrilo,
 81 4 |         pohodlňe bil na stráž k žaláru jéj ten jistý verný (znal s
 82 4 |               prislúchajíci list rukám jéj odevzdal, otevrela, prečítala
 83 4 |           teprv u seba hledali, kďiž i jéj hlava po zemi  sa válať
 84 4 | mzimuhammedánmi bívať ňemíňala,  čiňil jéj náďej, znamenal, kterák
 85 4 |             Bez pochibi musil zdúfať o jéj nalezeňí a preto krvavími
 86 4 |             jest sa čiňilo po odvezeňí jéj a opusťíc Renaita z dcérú
 87 5 |               žádosť plňiťi!“ – Čas sa jéj zdál pohodlný k temu. Ze
 88 5 |          odvolal, jak bi skiťšé ňečo a jéj saméj mal predložiť z tamťích
 89 5 |                takovúto ňechuť, takéto jéj škamráňí budúcé predhlídal,
 90 5 |              dreva k plváňí zhoďil, bi jéj dúfanlivejší k životu zustal
 91 5 |          otevreť a mlúviť móhla, prvňé jéj bilo od poznaního Van Stiphouta
 92 5 |            Fattimi, čim náhle uchiťeňí jéj slišal, po mestách pri mori
 93 5 |         neverili. S ňú kterák na osobu jéj prislúchalo, počestňe zacházeli,
 94 5 |              vkročil, tak hňed na krki jéj padel, ňeprestávajíc ju
 95 5 |        spevních nádobuv a mezi ňemalím jéj zármutkem, ťesknosťú a želám,
 96 5 |               Neb bašša pre novoženích jéj juž bil vislal, nalezeňí
 97 5 |               kďiž dovoleňí od manžela jéj obdrží. ~Sultán ve vidávaňí
 98 5 |            uhlídnúc, veril o navráceňí jéj a ze sebú spolu sa ťešil.
 99 5 |              bár šťesťí ,bár bedlivosť jéj sporila, vídrapovali. Jak
100 5 |              sebe otázek a i že samího jéj obličeja vínášal, že bi
101 5 |            velkím nebezpečenstvím vúli jéj pomáhaťi, ale Don Varletovi
102 5 |       JEĎINKÍMI LÁSKU, KTERÚ K ŇÉJ A K JÉJ PROSPECHU HRUBÉ VŽDI HORIL,
103 6 |          vejšel, kleknúl porád k nohám jéj a: “Bárs vúla tvá", praví, “
104 6 |                smolu rozžatú, po všech jéj síranácih rozházanú, plameň
105 6 |                k osobe, zvestoval jsem jéj, čo za rozkaz mám a že to
106 6 |              láskavejšej prosila, bich jéj jedno z vás pusťil, jestli
107 6 |             domuv a ;:a jedno dve jsem jéj priňesel, neb o to ma predce
108 6 |       naposledi jen prínúzen jsem vúlu jéj plňiťi, z techto dvojího
109 6 |                 kolík: aj k najdLkšímu jéj životu stačiť 'mohlo, i
110 6 |           činilo, prám jak o manželovi jéj, zhola ništ jsem ňeslišal. ~
111 7 |              kterém malo biť spojovaní jéj že smrťú, blízo pák teho
112 7 |                bil náipis najprv jména jéj (nažívala pák sa Hadixa
113 7 |             biť počínal), po jméňe pák jéj čá a v jakém úraďe postaveního
114 7 |             Čokolív nech jest  - velkú jéj ustanovil pokutu. Jak bi
115 7 |            oblékla sa. – Ohláseno jest jéj potem, bi sa k dlhokéj svéj
116 7 |         rozkázano jest. Poved'eno jest jéj dáléj, bi na položenú na
117 7 |          skinožen a zňivečen?! ~Nebila jéj podstata, jaík musulmannícká
118 7 |               dlhokú biťi, nebila tvár jéj više míri rozlítá a okrúhla,
119 7 |                a okrúhla, nebila barva jéj plavá neb žltá, ale ani
120 7 |                veňec, panenskú čistotu jéj predce viznávající, neb
121 7 |           služebníkuv, kterí na rozkaz jéj bívávali, ale ňé všecci,
122 7 |                na koni, chťejíc pohreb jéj prítomnosťú svú téz počesťiťi
123 7 |                stolicu, s kteréj hlava jéj mala spadnúť, posaďíc ju,
124 7 |          prestúpení obžalovaná, jak Že jéj jest Renait velmi láska.
125 7 |             smrťú dcéru tvú z jauerem, jéj učitelem. – Víc jsíce ništ,
126 7 |                učiťi, kďiž juž jeho za jéj chcel maťi h o d s c h u.
127 7 |          postávajíc a pilne na obličaj jéj pozorujíc. ~Vtedi ona znovu
128 7 |    najochotňejší bil jenizar verný,ten jéj až doposledku i z nebezpečenstvím
129 7 |                 vipravia a poneváďž to jéj vťip téz previšovalo, k
130 7 |        vitrhnúl. ~Po temto podaná jest jéj od jenizara voda, ku kteréj
131 7 |              zňivečená; srri'rť techdi jéj jest povetrý, život pák
132 7 |             jeho nebila, tak aňi on na jéj preukázaňí ňemal biť pusťený.
133 7 |           klamal jest sa v dú-vernosťi jéj, ňé tak ona jak on mislila,
134 7 |           toliko ňevstupovalo do srdca jéj žadaňí osobi jeho. – Ale
135 7 |           mnoho naučil, čtnosťi a darí jéj, z kterími jest sa zroďila
136 7 |               jest pohoršen, neb mňeňí jéj bez pochibi dlho ňeveďel,
137 7 |           preto aj pomáhal predsvezeťí jéj, chválil Re-naitovi lechkosť
138 7 |           zmín-ku, ňikdi ňepoveďel aňi jéj, ani jemu, bi sa nemilovali,
139 7 |              ňe-prestanú, veliké jména jéj potupení a umenšení nenasledovalo. „
140 7 |         Uznával jsíce, že on najdrakšu jéj osobu nezaslúžil, ale sliboval
141 7 |                sliboval vúlu a príkazi jéj prez celý život ze všú dúvernosťú,
142 7 |          slobodi zbavená a že ku lásce jéj, k preukázaní, že ňé nad
143 7 |              ňé nad ňu toliko, ale aňi jéj podobná ňeňi, že ona sama
144 7 |               dosť znamenala, že ňejsú jéj vďačné reči jeho, daléj
145 7 |           rozprávať, že ona, jestli sa jéj on zalíbí, ňe jen privolí,
146 7 |           takovích ho prežaluje, kterí jéj dosťučiňá, jeho aj smrťú
147 7 |               sebe nemala biť taká, bi jéj hneď bez pochybovaní uverili
148 7 |             bolesť a aj ďiv o umelosťi jéj ani ústa ňe-móhel otevreť.
149 7 |             pre nerovné ríďeňí, vpadel jéj ništrneňéj do nohi, a to
150 7 |               omílki jiňďe bili všecki jéj smisli v čas ten obráce-né,
151 7 |             všech strán. Viňésli hu do jéj svetlice a všecki údi opušťajícú
152 7 |               A on jsíce hňeďlki mňeňí jéj obadajíc, prikročil k baššovi
153 7 |               slišal i pod zemu bivše, jéj zvíťazeňí a naspát donesení
154 7 |             techdi túž krv k preréďeňí jéj z miki údu a po temto bez
155 7 |            temto bez meškaní začala sa jéj prislúchajícá barva navracať,
156 7 |                 ma prichistaném straťe jéj mísťe, kďiž druhí z ňeumelosťi
157 7 |         ňeviďel a pretož ňé dobrovolňe jéj privolil a že sa ona na
158 7 |            ňumusi sa rmúťiť z ňešťesťí jéj nasledovne, než radnej tešiť
159 7 |          ňejakím vždicki mlúvil, mnoho jéj osoba u neho j.ak aj u druhích
160 7 |             ona chuť takú velebí, bich jéj ja to do jídla zamišal,
161 7 |         ňeprináleziťi, áno, že kďibi v jéj slobode život a smrť jejích
162 7 |             kterák za pravé dal všecko jéj mňeňí, tak také aj cestu
163 7 |              všecko srdatňe juž ňé pre jéj toliko, ale i pre svoje
164 7 |                sej ho prosíc, bi misel jéj za pravé nechal a žádiné
165 7 |            cestu svú budú konať. A zďe jéj počal viktládať všeli'ké
166 7 |                kďiž sa ohir včilejšího jéj v zvíťazeňí činu rozšíri,
167 7 |          rezajicéj, dejžto pre hrubosť jéj dosť skoro múžem dňuv mích
168 7 |             bolesť v prítomnosti, však jéj potem polalhod'Ĺni, zdusím
169 7 |                O lisťe svém, z feterím jéj chcel spomocť, žeb' ho onakmoph-timu
170 7 |                prosíc i dúvoďíc, že to jéj samej jest a bárs -bi aj
171 8 |             plním Arabšťa cophtíti jak jéj, tak aj svého hospoďina
172 8 |         Renaitovi bil premlúvil, pádel jéj na krk. „Ach", kričíc, „
173 8 |               preč vzal a po poro-zeňí jéj druhímu odevzďai? Pozri
174 8 |           nablížíc a pilňejšej do ocov jéj pozrie, pádel k nohám obidvúch,
175 8 |               musil biť (pretrhnúl reč jéj Don Variet), ku kterího
176 8 |             tvojej, ňé z jeho toláko a jéj, pre kterú keď išel, teba,
177 8 |           chcem víc?! Mám aj najdrakšé jéj a mé zálohi, srna a dcéru,
178 8 |             Vaň Stiphout bil kňez. Ale jéj René chcel pomáhať, ríkajíc: „
179 9 |               on, mlúvíc, že pre své a jéj lepšé odchází a abi preto;
180 9 |          sestrička vaša malá jest! Čož jéj učiňí-me? Jestli zeď jest –
181 10|       bohabojnímu ňevijevila, který bi jéj bil skutek taký za blízke,
182 10|                potvor plno bilo. Život jéj pichali a rili tigrohlavý,
183 10|       odsacuvali, odrážali. S prsníkov jéj viselo tolik kro-kodíluv,
184 10|             klobási vždi aj kus hrtana jéj vitrhli. Ušuv sa držalo
185 10|             množstvý štíruv. Prez ústa jéj viblkuval prutký 'plameň
186 10|                a ukrutne ubitá. A toto jéj rozumu nahnailo, zustala
187 10|            ništ-menéj daremné ké koncu jéj melo biťi, nebo juž profesiju
188 10|             poneváďž on sám musil bíťi jéj pomocník a sprovoďitel,
189 10|                védla, išli. ~Najprv do jéj svetnički vstúpili a ona
190 10|                sebe prijala. ~Chrbetná jéj kosť bila ďivňe na spúsotb
191 10|          obidve škared'e karpavé. ~Nos jéj tuším Cicero a Numa Pompílius
192 10|             jeho príhodu (neb šušknúla jéj ňe-která že sestér, že to
193 10|                venec. ~P. majsterikiňa jéj juž tenkrát hňedki mnoho
194 10|              nás sa nepožaluje, jestli jéj chibí nečo. Ona ništ s nami
195 10|                to tak na-krátce, že bi jéj celího roku slová dosť lechko
196 10|             krátkem pozdravení do ocuv jéj pilne pohlédnúc, tázal sa,
197 10|           prišel, který počestnosť svú jéj učiníc a, srdečnú jakúsi
198 10|         duchovné poťešení a polechčení jéj dať bud'e sa usiluvaťi. ~
199 10|              sa táto potem, nežlá jsem jéj skríšená bivše ňekolik,
200 10|                mne daních (neb jsem je jéj dúverňe ukazuvala) vizíťi,
201 10|                pravú radosť, Kterí jsú jéj hodní. Jen tí trpá krivú
202 10|            trpá krivú žalosť, Jenž jsú jéj nehodní. ~A posledne tito: ~
203 10|           pravďe nepochibuvala, spísal jéj jeho postavu, jeho obličaj
204 10|               ju; do svätej památki sa jéj porúčam. – A mládenec ten
205 10|            kláštera išla. ~Po odejdúťi jéj René ríkal: „Samá táto,
206 10|           viďeťi, jest s tvári a celej jéj ťela podstati, samá táto
207 11|              ňemóhla, jasne, prstem sa jéj dotknúc, ukázal, prostredi
208 11|             sprovaďila. – Vaň Stiphout jéj 'hňedki dar ten zaplatil
209 11|               macoche a o zasnúbencovi jéj ujisťil, zemrela. – Mladá
210 12|             poviháňal a nasta-viteliim jéj ju jporuavracal, jakž phrygiskú
211 12|                a kteríkoliv jinší bili jéj vnraslá'telJi a sfeladateli,
212 12|                aj Júbalovi svoju. A na jéj misto bich uložil pésňe
213 12|           ňekdo sebe milú, ale do domu jéj pre obhlídnosť roďičuv nesmi
214 12|                 aj zmluva sa s ňu, tam jéj lístek potrčí a ona jemu
215 12|               i včil všecko starodávne jéj zožeňí zustává, i niňi ješťe
216 12|                ňu rukí zvážané, nesmel jéj ništ rozkázať! – Vivolen
217 13|            umrléj) mníški a po pohrebe jéj po-hnúli dalšéj, ~Ale ješťe
218 13|               pobožnosťi a po skončení jéj víjdúc z kosťela, reknúl
219 15|            ňebila, ochraňujú a kďiž sa jéj predce ňečo takého prihoďí,
220 17|               odpoveďeťi, tak husťe sa jéj i kícha-lo i šťikalo od
221 17|             jest toto húska", tázal sa jéj on potem, viďíc v smet-lisku
222 17|             velice stará. Tento rok sa jéj všecki vejcá pokazili, budúcím,
223 17|                 On pak: „Ješťe jsem sa jéj", praví, „ňepodlizuval statečňe,
224 17|           ješťe!? Koliké trestáňí bich jéj musil prorokuvaťi, koliké
225 17|           zrozenosť proťi ňéj a celému jéj domu povstaňe, bojuvaťi
226 17|             písmo prv laťínskím, potem jéj prirozením jazikem k potvrzeňí
227 17|              dala kohútka. Ale jsem sa jéj musila zaduškaťi. a zaprísahaťi,
228 17|           zaduškaťi. a zaprísahaťi, že jéj, bárs kedi rozkáže, celý
229 17|             budem ňečo robiťi. Nebo bi jéj to, jako povedala, dlho
230 17|                poláhli a dokúď bich ja jéj tak, kterího dala, kohúta
231 17|            škodu trpiťi bude, že mnohé jéj slépki čisté vajcá ponesú,
232 17|           liduv jsú oni spolu i hoj-nú jéj jak za náklad, tak aj za
233 19|       okolostojíčnosťi, úduv človeka a jéj spúsobenosť ňespúsobeňejšé
234 20|                zákonuv smrť trpá a jsú jéj hodní, ~Ale od trestúnka
235 20|            vetší bil útratek, na místo Jéj jinšé rídké nástroje, s
236 20|                jest ňech o starodávném jéj jméňe a nastaveňí, čož ništméň
237 20|                žádá biťi viďená, bledé jéj maluje. Tuto ješťe ňeni
238 20|                s k v e r bila. Tenkrát jéj techdi vkladá do úst k obidvum
239 20|                bistrejšéj pozríc, múže jéj každý spravdú ríkaťi: ~Bárs
240 23|       otrčeními toliko obidvema rukámi jéj jích ukazuval. Ona pak odpovedala,