Part

  1 1 |              litterárni, které sami v sebe zňejú (v o c a l  i s) a
  2 2 |           zňésťi, nežli od teho, co v sebe dávno uložil, odstupiťi
  3 2 |               kteru jedního-každího k sebe dala privéďcti. Velké srdcu
  4 2 |                mislila a mlúvila sama sebe), či ňebil toto ten kramár,
  5 2 |               a že ti včera bez všeho sebe poďekováňí, ano, bez všeho
  6 2 |         jeďine pred tím, že Fattima k sebe v ten cas ujdúťi míňila. ~
  7 2 |              techto spravedlivú jéj k sebe náchilnosť vinášajíc, zasek
  8 3 |             navrácený, čudoval sa nad sebe samého viďeňím, mnoho vícéj
  9 3 |          ostatními podobním šťesťím k sebe ňepriňese; ale daremňe.
 10 3 |            ňejakiho padnúťi. A juž sa sebe od vód oddálený a k osaďe
 11 3 |             peníze? Kďiž pak on žádné sebe biťi jednostajňe mlúvil
 12 3 |               k temu, že Fattima svúj sebe slib vyplňiťi ňemóhla. Ale
 13 3 |              bár bi je aj bil mal pri sebe, čo móhli holé listi pomócťi?
 14 3 |             žádali. Lepšéj techdi mal sebe poraďiťi, kďibi aj o rodičoch
 15 3 |               Čo rozvážic, jak bilo v sebe všecko a nasledoval bedlive.
 16 3 |               učinkem, který ponevádč sebe škodlivý, Arabšťovi ale
 17 3 |              za sebú bežeťi stvoreňí, sebe dobre známé, z ríchlosťú
 18 3 |          znútra tak zvenku; zvenku po sebe od vrchu až k spodku mnohonásobné
 19 3 |              velice nebezpečnú službu sebe prisporil. Uslišal bil čtnosťi
 20 4 |         vzáctný natolko, že za šťesťí sebe pokladal, kolikrát s ňím
 21 4 |               ten mnohokrát Renaita k sebe zavolal, mnohokrát do svetlice,
 22 4 |            muhammedanstvý múže kdo na sebe viďeť  i proťi vúli, ku
 23 4 |           pohnútá v tú ješťe hoďinu k sebe zavolanímu takto mlúvila: „
 24 4 |               odpoveďú víc ňepodžal a sebe nabezpečnú reč ňepodlžil.
 25 4 |               obžalovala a nasledovňe sebe podobním spravila? a jest
 26 4 |             na treťí potem ďeň dala k sebe privolať Renaita a zpredku
 27 4 |               mňa (mlúvil naposledi v sebe), mňa zaisťe na hňevkivý
 28 4 |              temto slzavú obetu čiňil sebe drahímu Van Stiphoutovi: „
 29 4 |               mlčeňím budúcňe i jéj i sebe uškoďiťi? Čo, jestli včil
 30 4 |               a jakovú ošklivosť má v sebe zrozenú. Pítala sa daléjčo
 31 4 |            Neb čo? - bárs láska jéj v sebe a podle zrozenéj svéj podstati
 32 4 |              kďe požádává, mal dať aj sebe Renait, mal opakovať: Kdo,
 33 4 |        spomúže? Či temu, který toto v sebe v prítelskej láske k svému
 34 4 |              koňec listu, ríchle ho k sebe privolala a zloženími rukami
 35 4 |            pak dobre a zúplna, toto o sebe vireptala, straku. Bez pochibováňí
 36 4 |                Stáť dlho ňemúže, dolu sebe sedňe, ~I to hňeď zunuje,
 37 4 |           bívali, zpustila, Renaita k sebe ňevolala a naposledi dušná
 38 4 |             ačkoliv jeho za opravďive sebe dobreprající ho, seba hájíciho
 39 4 |           chraňil ohlídanosťú, že oňi sebe vespolek píšu. To však ňetajil,
 40 4 |           jeho znaťi veďel, jakžto že sebe i ona i mophti ňekolikrát
 41 4 |               techdi, musila jeho pri sebe uhlídať, mnohonásobné reči
 42 4 |               víchoďe zúfať, nazdravú sebe saméj radňe nachať. Nezúfal
 43 4 |             reč odvracal a toliko, že sebe zlahoďiť žáden nemúže, povedal,
 44 4 |               Náklonnosť táto žádna v sebe (neb načo bijs’ ju bil vlál
 45 4 |               milého a jak ona praví, sebe odsúďeního čehosi jest tajemná,
 46 4 |             hedvábním, červením; budú sebe pojmať ďevčence z očima
 47 4 |      šarlátovích presťradlách a vezmú sebe najšvárňejšé ďevki. ~Pekná
 48 4 |             múže. Odtúd sultán držáva sebe aj tristo osób pod jmenem
 49 4 |                Pod čítaňím potrčeného sebe písma prleňí tvári a mnohonásbné
 50 4 |               znajíc, že na slíbeního sebe ješťe v maličkosťi posaváď
 51 4 |             velkú a čas ješťe ňekterý sebe pítala k ňejakímu vecí téjto
 52 4 |              ukrutňejšé! –– Ale i ja (sebe potem domlúvala) ňeopatrná,
 53 4 |              krv jejich zbitečnú má v sebe vodu. Juž takémuto a podobnímu,
 54 4 |            Renait pak rozpamataný, čo sebe taťík ješťe malému mlúvíval,
 55 4 |          vezmúl, ale on jinšé varil v sebe. Až potem volakedi, keď
 56 4 |             či bila, aneb aspon móhla sebe biť dcéra mophtiho prítomná,
 57 4 |                víc pak k najmilejšího sebe Reneita obraňe prislúchalo,
 58 4 |           jisté držala, že ačkoliv bi sebe spúsobem tímto spomóhla,
 59 4 |            Druhá lista stránka samé v sebe mala odpitováňí : Uznávala
 60 4 |       želilapréstupek, prosila, bi ho sebe odpusťil. Žádala i za ňeho,
 61 4 |               na to v ňéj, na čo aj v sebe prehlídajíc. ~Ništ Renait
 62 4 |               bez dcéri mophtiho ništ sebe ňemislil biťi na sveťe.
 63 4 |              láska, takové seba, jenž sebe spomócť móhla, oželeňí ňévislovitedlňe
 64 4 |            prijšli, slúbili jsťe jích sebe na budúcé z virosťením manželstvý.
 65 4 |              príbuzný tvúj do stolice sebe danéj, častku vecí a liduv
 66 4 |           plňe, ačkoliv to v zrozeném sebe jaziku znášali, zrozumil,
 67 4 |       budúcího techto vihráňí) dokola sebe všeliký nápoj prizdravkávajú,
 68 5 |         bolesťi a strachu prebuďená a sebe navrácená, kvíleňím, jajkáňím,
 69 5 |          plňiťi ňeustávala, žadního k sebe ňepripúšťala, rkámi, kolik
 70 5 |          ňechcela pr zrozenú jakúsi v sebe ňenávisť, pre ňevrážeňí,
 71 5 |        ňenávisť, pre ňevrážeňí, které sebe také biťi mlúvila, jak bi
 72 5 |               každího i z tovarišmi k sebe privédli. K temu bili sa
 73 5 |               okolo stojících rajuv k sebe priveďený, móhel ňečo preréknuť,
 74 5 |             že za hrích pokladajú neb sebe neb spoluhrajícímu uškoďit.
 75 5 |          ňetup, neb ňeňi ňemravné a v sebe zlé. ~Čo najvíc milujú,
 76 5 |             svého, vpúšťal také jak k sebe, tak aj k Fattime podcťivejších
 77 5 |               ňevelmi nádherná jest v sebe svadebná jejich slavnosť,
 78 5 |           chovať, poneváďč neb miluje sebe danú a vtedi obidvoje dobrovolňe
 79 5 |               rád má, bárs ňé ťisnutú sebe osobu, vždicki bíva prisilen
 80 5 |       odsúďeního, který podobne vše o sebe dokončení poslúchat musil.
 81 5 |            dokonalú moc premeniť, zem sebe do času poručenú od poslušenstvý
 82 5 |              cíl), bi všecki všeckích sebe poddaních statki v svéj
 83 5 |              dolu letá a privaleňím v sebe bívajícím sa pohrozujú,
 84 5 |             KTERÍHO VELKOSŤ BIL BI ON SEBE VIOBRAZOVAL HRUBŠÚ ASNAĎ,
 85 5 |         HRUBŠÚ ASNAĎ, NEŽLI AJ BILA V SEBE. DÁLÉJ MLÚ-VIL, KTERÁK JEST
 86 5 |          ackoliv casem z predloženích sebe otázek a i že samího jéj
 87 5 |             Renait prezveďel, silne v sebe dokončil, z jakkoliv ťeškím
 88 5 |             TÚTO NÁCHILNOSŤ, KTERÁK V SEBE BILA, PONEVÁĎČ NISTMÉŇ NA
 89 6 |               u ňéj ohlásili, bi ho k sebe, ništ zlého ňemislícího,
 90 6 |          veťší pák jsme (natolko bili sebe v všem podobní) merkovali
 91 6 |              společňe políbali a ňečo sebe (posledné músilo biť dobreprátí) 
 92 6 |            tenž jistý obraz, který na sebe nosili. Drakšé to bilo všecikím,
 93 6 |              na svetlo prinesené, tak sebe ve všem -podobné a opravdivé
 94 6 |        líbajíc aj Renaita v ňéj líbať sebe viobrazoval, ňé jednúc prez
 95 7 |               oďevi i v pokrme nemálo sebe utrhajú a k tému i vlastními
 96 7 |               toťižto láska i dobrá v sebe škodlivá biťi múze. ~Setvi
 97 7 |              nijako ňikdi ňechválila) sebe pomisliť ňemóhel, ňéjen
 98 7 |            ťesklivé své viďeňí, než v sebe toliko ho rozvažoval, prišél
 99 7 |              ČÚD TENTO VIĎEL A KĎIŽ K SEBE JEST PRÍVEĎEN, KLEKNÚL K
100 7 |               nás i babí pri kúďelách sebe viprávajú. Ale taktí že
101 7 |            príčin, jaké bez pochibi v sebe jsú, víčini, umenším venomlúveňí
102 7 |            kteréb' on bil za najveťšé sebe pkladal. Dúverňe, láskavé
103 7 |             poneváďž najprv zrozenú v sebe mala k všeckím takovú náchilnosť,
104 7 |              mišlenki, aj to na dobrú sebe stránku vikladäl, držíc,
105 7 |               vťipních báseň ňemajú v sebe. Muhammeda ze zložení zákona
106 7 |               pannu začal obracať, ju sebe zjevňe všeckím spúsobem
107 7 |        spravedlivomlúvnosť jeho aňi v sebe nemala biť taká, bi jéj
108 7 |              jisťejšého mnícha, které sebe biťi ríkal, od Boha poselstvý
109 7 |             ale duchen ňezleknútím, v sebe vždicki stálím. Čo pák bi
110 7 |           bláznivé hlaví. – Pítal pák sebe Renait hus jeďiňe ku potrebe
111 7 |           jalkimsi perern, aneb prach sebe samímu známy rozsípať, ikaďe
112 7 |           viďel všecko to, áno, i víc sebe zbí-vaťi. Tak on škodu mophtimu
113 7 |               prečo on tak dobrotlive sebe posluhoval a kďe téz ďichťí.
114 7 |       neprišlo, krátko, bi hu asnaď k sebe nepovolal, kďiž, pravím,
115 7 |            zadnú odplatu nezadá, dosť sebe biťi na tém, jestli z nebezpečensitvý
116 8 |            podobnosť moja, mé nosí na sebe čáraňí a preto vztäštňe,
117 8 |         prícho-dem, Hadixa, majíc pri sebe aj jenizara. ~Kďi bi to,
118 9 |         najtrúchli-vejšá Hadixa. Táto sebe mislila, že „rožehnaje sa
119 9 |            sestru i roďičuv a dobrú o sebe že svého putuváňá nádej
120 9 |             sa, obetrel, dva, trikrát sebe k tému odkašlal, nasledujíci
121 9 |              jsem. ~Jak hodne jsem ja sebe techdi rádek ten z biblie
122 9 |         trvalo, on sa zas uťíral, zas sebe odkašlá-val, oddíchal, nos
123 10|     proro-kuvaťi mohla, ňeprorokuvala sebe, za čistú prípadnosť nebeský
124 10|              až kďiž viplňeňí jeho na sebe skúsila a biť ňé aj podlé
125 10|             ochotne plnil a juž sa ju sebe viďel na ramenách svích
126 10|             oni z rovnú politikvú, že sebe to za velké šťesťí budú
127 10|         ďesátem roku mníšske slibi na sebe prijala. ~Chrbetná jéj kosť
128 10|              draho placene bívá. Kďiž sebe ňekterá žilu dáme seknúť,
129 10|                ve fašánki aj komaedie sebe činíme, v maskverách choďí-me.
130 10|             ju a abi poveďela, na čem sebe sťežuje, silil. Ona pák
131 10|       potrebná, zas se oženil, pojmul sebe pannu; ale málo s ňu strvával,
132 10|         zadali naše spojení, dal jsme sebe slib budúcího manželstvá.
133 10|          viďelo. Od téjž chvíle jsern sebe ňikdi nebila prítomná; jinšé
134 10|             običaj jest ríkati, čnosť sebe učiň. Vid'íc jednúc, že
135 10|               učiň. Vid'íc jednúc, že sebe spo-mocťi nemôžeš, ňespomožitedlním
136 10|           predce, jenž bi tak pravé o sebe misliťi móhel? – Dajme ništmeňéj,
137 10|              zrozenéj toliko múdrosťi sebe za -~Prečo sa više možnosti
138 11|          modla. ~Prvný punkt. – Misli sebe, najláskavejšá, že ťi Búh
139 11|                Eja, techdi! ~Zaujmime sebe k rozmíšláňú prvný takový
140 11|             Zďe ostatné mníški, zakúď sebe prorok tento mel odfuku-vaťi,
141 12|              učí, jsú domí, v kterích sebe panna muža; a mlaďenec manželku
142 12|              a bivá poťešen. Má ňekdo sebe milú, ale do domu jéj pre
143 12|             kosťel skazu vezme, druhý sebe majú stavaťi? ~Ňekdi celý
144 12|               žádního lid odtrhnúťi a sebe samímu rovno podmanlťi. ~
145 12|             jisté jest, že i apoštol! sebe svet na stráni pod'elili,
146 12|               inších mnohích jazikéch sebe zadržali. ~Posledne: S prihodí
147 12|              mlúvíš? Od satirikuv jsi sebe zubuv požičal, nimiž sem
148 13|              zemách ňejsú, viobraziťi sebe múžeš. Vladár tento ňepopočťitedlné
149 13|            dlo vlasuv padnú. – Mislil sebe ništmeňéj následovne: ~Bárs
150 13|           stavi liduv nadevšecko, abi sebe potem vedie svéj chuťi ňekterý
151 13|            dobré, biť zlé své vivoeňí sebe samímu pripísal. ~Náležiťe
152 13|              ťahnúl, nežil volal ho k sebe i z Vaň Stip-houtem; vejšli
153 13|           techdi. Ale ništ zvláštneho sebe René u neho ňe-zebral, velice
154 13|            Renait skusiťi, ale vše to sebe ňechali na navracáňí svoje.
155 14|              za ním velice túži, jeho sebe navrácení neustále zadá. ~
156 14|         samovladár, ňekďe biskup jích sebe vivoluval a ustanovoval.
157 15|            Sarmatuv, Gottuv; a tíchto sebe oni vikladajú za Slovákuv.
158 15|           kďiž ju on prezveďivše sa k sebe vzal, znovu súďil a jako
159 15|          pravda jest, mnohé jsú zlé v sebe, bezbožné a i mestu i náboženstvu
160 15|          zlosťi, ano, mnoho dobrého v sebe majú a čo odtúď nasleduje,
161 15|             zrozená reč? Vi-obrazujem sebe, jak pekňe v prvňém svém
162 15| najňehodňejších ucťiťi, jestli, čo on sebe prez mnohé dňi utrhal, naráz
163 16|        uspúsobiťi! – Mezitím múžem ja sebe sám pomócťi: Ňikeho s ních
164 16|             namnívajú, že kterího oni sebe za farára vivolili, kďiž
165 16|             ješťe vekem vládnú, ješťe sebe mnoho rokuv slibujú aj pristarího
166 16|              navšťivujú, často jích k sebe povolávajú, jestli oddalení
167 16|            ale jsú, tenkrát redšejšéj sebe lásku túto prosá a kďiž
168 16|               juž ďítkám, tíž ďítki k sebe často na víc dňuv pítajú,
169 16|             išla i oni osobu ďítek na sebe oblíkajú, zústávajú chlapci,
170 16|            vhazuvali?“ ~„Viobrazuvali sebe“, odpovídal tovariš cesti, „
171 16|                Zajisťe mnohokrát jsme sebe sami živí ďábli, abich ňepove-ďel
172 17|             dňes zmúťila, mám a tú aj sebe utrhnem, mile ráda vám ju
173 17|             zrno ňekazí." – „Ale jako sebe jinšú zvážím a nadobudňem,
174 17|        odpovedal on – „a jako že jsťe sebe túto zvážili? Či vám váš
175 17|               a zúfaťe o ňem? Vezmiťe sebe nás za príklad. Mi neoreme,
176 17|             vivolal René. ~„Mnoho jsi sebe zmislil", ríkal Van Stiphout, „
177 18|               Koňečňe, potem i on pri sebe na kijáku opretího ďivňe
178 18|          Ostatním chudé mrskal, které sebe jeden-každý na svúj krajec
179 18|             temu dával príčinu, který sebe ňé jináč ríkal biťi, než
180 18|              takto mlúvil: „Hleď, jak sebe tito všecci v zdravý uškoďili,
181 19|        nábožníkuv.   A i od tíchto bi sebe móhli naší príklad a naučeňí
182 19|          obsáhli, hňedki i predikanta sebe posve-cili a hojňe ho svú
183 19|                že v ňekterích osadách sebe až na hlavi, kterák ríkáno
184 19|              Péč tá a túžeňí jejích v sebe ňejsú zlé, buďto pre ňeporádnú
185 19|             ňezhrešili, abi daremné a sebe škodlivé útrati ňečiňili,
186 19|                Mezitím reholnici ňech sebe zustanú, dokúď asnaď lepšéj
187 19|            Neb nad to, že bi poručený sebe lid náležiťe opatruvali,
188 19|               čo ležícího bolí, na čo sebe sťežuje – než tuho smele
189 19|          tovariš cesti a Van Stiphout sebe jaziki hrízi od smíchu nad
190 19|               uhleďnúc, buďto i sám o sebe žádnéj juž vícej nádeje
191 19|         spúsobu lekár aňi druhího aňi sebe samího ňikdi ňemúže. ~A
192 19|                 Ríkajú ništméň sami o sebe, že oni ňejsú púhí a čistí
193 19|        budúcího ňekeho, a to bohatího sebe pokladal. ~Juž pak vše toto
194 19|          nemoci svéj požádal, od teho sebe na ďen štiri sto dukátuv
195 19|          ostatek sili ukrutníkovéj na sebe prijala, na sebe skúsila,
196 19|      ukrutníkovéj na sebe prijala, na sebe skúsila, strpila. ~René
197 19|               ze sedlákem bila vec) v sebe ňé tak vel-kú, ale pre své
198 19|           musejú. Druhé toto, že sami sebe z času nastavili, zdá sa
199 19|           ustavičňí ve vojnách neb za sebe samích, neb za svojích pánuv,
200 19|       milosrdňe ze sebu zacházajícím, sebe dobre činícím dobre činili,
201 19|             viďeťi buďe, že on sám na sebe a na své viživeňí pracuje,
202 20|           celé často pánstvá ňekdo na sebe oblíká), náhle hňijú a aňi
203 20|               u jinších pak, kterí na sebe jen ňekolik možňejšími biťi
204 20|               malo ješťe biťi, kďi bi sebe bili zdejších zemí obivateli
205 20|             ješťe z veci téjto čtnosť sebe učiňili tak, že v príslový
206 20|             na prvoporod, kterího moc sebe jinšé krajini chválitebňe
207 20|         spúsobem potraťili a jinší je sebe poprivlastňuvali. Pomimo
208 20|               zežnú a vipredajú, ňech sebe spočtujú, v čem majú užší
209 20|           buďe stáťi – žena z ďítkámi sebe ňebuďe znať poradi daťi –
210 21|               na vše strani, na dlaňe sebe plískali,parolu za každím
211 21|         oknámi znamenal ňé obecního v sebe bívaťi hospodára. „Tamto,
212 21|          hledajme osvobozeňí, na pati sebe dajme“. – S tímto za svetlem
213 21|             vratný a pospešný bil, že sebe setvi pán biskup vo vipoveďeném
214 21|          složíc venku širák a poťichu sebe odkašlajíc, ňé plními stupajami,
215 21|               a mocné karháňí, mislil sebe Re-nait. Biskup ništmeňéj,
216 21|               poňeváďž vše žili bil v sebe tuze pohnúl, ništ jinšé
217 21|            jenž dobre činících toliko sebe milujú a takovím jeďiňe
218 21|          ňekolik slovami prosila, abi sebe ňeuško-ďuval pre jedniho
219 21|               slúli, natolko vec tá v sebe malá jest, pre kterú zustávajícú,
220 21|            buďto je ňekterí do-času v sebe zadusujú. ~Toto svedectvím
221 21|         Nemohúc techdi, aneb ňesmejíc sebe stav manželskí príťi, aňi
222 21|            jest. Pekné a svaté jest v sebe manželstvý, ale pekňejšé
223 21|            manželstvý, ale pekňejšé v sebe pannenstvý, buďto pre jedních (
224 22|     trojuhelním želézkem, kterími oni sebe pod motlitbú hlavi povazujú,
225 22|              Načo René reknúl: „Tento sebe“, praví, „najzanmenitejšé
226 22|           zachovávané zčástki hňeď na sebe skusili, neb za pošachteruvané
227 22|             na pánskú oračku hoňá, že sebe pomócťi ňeznajú; pohládali
228 22|           zálohi pozebíraťi, rozličné sebe potrebi biťi ríkajíc a ťáhňe
229 22|           role a polá a mnohé dlhi po sebe zanechajíc, vspusť sveta
230 22|         mnohích židuv aj jináč sami o sebe oni potvrzujú, kďiž totižto
231 22|              ňemajú? Že jsú, kterák o sebe virávajú, ve vezeňí? Ale
232 23|               jím ňenadhoďíš, čo bi v sebe hňedki i príkladem svatího
233 23|             sveta učedlníkuv a posluv sebe vivolil, kterí aňi učiteli
234 23|          nikam na noc jiťi. Povinášaj sebe tvé, jestli sa o ňé bojíš,
235 23|           Vdnia spomneňí. S techto on sebe všeliké velké potknúťá svého
236 23|          učinil, vítal. Po spolec-ném sebe pozdraveňí do rozličních
237 23|             táto tolik predce lituv v sebe obsahuvala, že sa tenž Van
238 23|            vše to ze slova do slova v sebe v pa-meť zebraťi móhlo? ~