Part

  1 1 |             jest, bi sa táž littera ze sebú spojeními podlžila,
  2 2 |     Stiphouta, který aj tak posaváď ze všú chválú učil a ríďil
  3 2 |        Muhammeda jak ňekdi Diogenes ze zažatím svítníkem o poledni
  4 2 |         zitrejší jejích príchod, bi ze smutného svého pochibováňí
  5 2 |           Meziitímto dvojnásobním a ze sebú bojujícím mňenírn ňé
  6 2 |             pokládajíc, perlu jednu ze stola zdvihla a jak bi ju
  7 2 |           stola zdvihla a jak bi ju ze svima chcela zrovnávať,
  8 2 |          sebu i Renéa. Tam pak sama ze samím jsúce, z náhlosťi
  9 2 |          ňeublížim, ale aňi žádnímu ze živích uznáňí tvé ňevijevím.
 10 2 |        mocný pán poddanstvý techto, ze Solymi sem sa navracajíc,
 11 2 |           znameňí a spolu zrak očum ze všemi ostatňími smisloma
 12 2 |          jak stlp a neskoréj toliko ze všú silú vzdíchnúc, ruki
 13 2 |            kázala. Poslala ~s ňím i ze služebňíkuv jedního, bi
 14 2 |            žádajíc. ~Renait zbuďený ze sna hlubokího, pokúď smisel
 15 2 |       všeckích od Tripolisa cestách ze svetlem zloďejuv hledajíc.
 16 2 |    pricházali. Zajisťe ňé jeden juž ze služebníkuv Fattimi bil
 17 2 |         zmrkávaňí juž, dvúch toliko ze služebňíkuv mimo običaje
 18 2 |           Spojil naposledi mísel sw ze žádosťú jeho, ale útoku
 19 3 |        víchodu tento zňejíc, tamten ze západu slunca. ~Aňiž bila
 20 3 |             zvrchu od strél horili, ze spodku juž od vodi velkími
 21 3 |              člnek jest odtrhnutý a ze sammím Renaitem daleko od.
 22 3 |            Zestrašil sa opeť a opeť ze všú silú bidla teho namáhal
 23 3 |       muríňskéj zeme odňekúď letíce ze šarkanem, ta i s ním vpadel.
 24 3 |             obdržal, že tenž Arabšť ze sebú ňikdi jak pán ze sluhem
 25 3 |        Arabšť ze sebú ňikdi jak pán ze sluhem nezacházál. ~Sednúc
 26 3 |           obklíčili a hodnú pomstvu ze života jeho vzali. ~Stvor
 27 3 |          videťi, který z láskí a ňé ze strachu bil zachovávan. ~
 28 3 |       tvrdím prikazem, bi vúlu jeho ze všú péču hledali a plňili.
 29 3 |           ohen živobiťí ťáhňe, aneb ze strommi ňékterími, masť
 30 3 |           bil iskrámi pasipaný. Jsú ze stlpuv tíchto ňekterí juž
 31 3 |          prehlédnúl a svú povinnosť ze sinem Arabšťa dokonále plňíc,
 32 4 |           običajňe obsahujú ňekterí ze zákonníkuv jejích z timi,
 33 4 |           oňi zachovávajú, kďiž kdo ze svého do jejích náboženstvý
 34 4 |             čas slúži; najvetšé pak ze všech jest, daňám a platu
 35 4 |         ništméňej, které sa ve vúli ze dňa na ďen pevňéj zakoreňovali
 36 4 |              neb spíva neb modlí sa ze všemi prítomními ztú horlivosťú
 37 4 |          požadává, predložiťi. Toto ze všech najlepšé, najdúvodňejšé 
 38 4 |          žádosťi svojéj, hledala bi ze všú puilnosťú spúsob a i
 39 4 |         ošklivosť ňeňi - čo? Či ona ze sebúukrutné ňeňese milujícej
 40 4 |             malo biť mňe) milovňici ze všú dúvernosťú, čeťú, poňiženosťú.
 41 4 |             proti tebe a najvetšímu ze zločincuv Muhammedovi vážnú
 42 4 |       ňejaký ňé z Renaitem juž, než ze spoluďelňíkem svím ňemala,
 43 4 |              Mrmre, drží z sebú jak ze stoma zvadu, ~Juž pítá od
 44 4 |          prám jedem bilo napravené. Ze zábavek, ňevinních žartuv,
 45 4 |         prichistané, buďto bi ono i ze všeho svého gazdovstvý,
 46 4 |            svého gazdovstvý, ano, i ze života svého povstať musilo.
 47 4 |              než koža, hlava a nohi ze štvrtú masa částku prinaleží
 48 4 |          kusuje, a i to veďel, krjo ze dvúch hňev a keho sa tamto
 49 4 |     rozseknúťi uložil ~Kďiž toto on ze všú pilnosťú a potajemnosťú
 50 4 |             ňebila tím skórej zlosť ze žalúdka po žilách rozlíta
 51 4 |      usilovala. „Ach, mňa“, praví, „ze všech, které bili, jsú a
 52 4 |              Nikdo ťi k chuťi ňeňi, ze všem vždi pohrdáš. ~Strom
 53 4 |            pojmal. Po druhé, kdo sa ze svojú rozpáril, múže ju
 54 4 |              zuťekal z kraju tvého, ze stavu tvého, z vereňí tvého.
 55 4 |      takíchto mišlenkách, v takémto ze sebú sam,ú zmluváňí, v mnohonásobném
 56 4 |       obraňe pribehnúl. Zeskočíš on ze svého, kterího take mal,
 57 4 |            ju naňho vihodíc, divoka ze všú jeho zúrivosťú na seba
 58 4 |             sa vpravďe, že v horách ze zvermi jest. Kďiž pak v
 59 4 |           široké ňešťesťí, víno ale ze suda všecko vipité šťestíznamená.
 60 4 |           Renaita a jednúc ješťe je ze slova pilňe prečí tajíc: „
 61 4 |         dostala, boškajíc ruku jeho ze slušnú poňiženosťú: ~„Mám (
 62 4 |       zubama mophti a bradu chiťíc, ze seďení povstal: „A kdo (
 63 4 |            pre jedného psa, čo čiňá ze svími spoluverníkmi? Jak
 64 4 |    navráceňí jeho vždi jsem dúfala, ze sestrú jeho nadevšecko,
 65 4 |            uznati, ti jsi sa mi sám ze všech zalíbil, tebe smímu
 66 4 |             klešťenci u musulmanuv) ze sebú pojmula, neb podle
 67 4 |             pre obidvuch proroctvý. Ze zeme zdvihnútý a mislum
 68 4 |        volakedi, keď srdečná bolesť ze slzámi bila ňekolik vilítá,
 69 4 |            zasék ňekteré slová, ale ze šťukáňím a zlámaním hlasem
 70 4 |          žádal a prosil jsem, bi ma ze sebu pojal, že jeho a ňé
 71 4 |          ňebilo, neb mophti ostatné ze sudcoma v skitosťi choval.
 72 4 |            mu, jakím duchem uložila ze sveta jíťi a preto napomínala
 73 4 |           prehlídajíc. ~Ništ Renait ze smťú svú, kterú včil najprv
 74 4 |        která potrebná bila po suchu ze sebú pojmúc. S ňím šél aj
 75 4 |        zustajíc bár z vernosťi, bár ze zabudlivosťi pri chlapcovi,
 76 4 |            bi mňa do cudzích krajuv ze sebú pojmúl. On, ponevaďč
 77 4 |        toliko ohlašoval, žeb´ ona i ze svím mňeňím móhla žiťi,
 78 5 |           jéj zdál pohodlný k temu. Ze záhradi bili dvere, které
 79 5 |          chír po mesťe oznámiťi, bi ze sebú idúc, tím slavňejšéj
 80 5 |         zadržaťi, aneb tak sa veďeť ze sedla bokem vivrhnúť, bi,
 81 5 |            kún beží, pedhoďené ňečo ze zeme zdvihnúl a zas sa hore
 82 5 |    opravďivéj smrťi hrdla vidrápal, ze všemi svojími prikázal rozvávať,
 83 5 |      zaoďená. Jestli čo na ňéj oťec ze svého vlastního ňechává,
 84 5 |            bi bili pítané od ňekeho ze svojích kňížatúv; kterího
 85 5 |        odkazuje, že milosť má jednu ze svojích za manželku pojmúťi.
 86 5 |         dlhího jeho života, silá ho ze sveta s odbírať, jí, neb
 87 5 |             veril o navráceňí jéj a ze sebú spolu sa ťešil. Kďiž
 88 5 |           streleňí, zvrhnúl jest sa ze sedla a rovno prez srdce
 89 5 |    ništmeňéj bárs je popravujú, bár ze základuv viváďajú, tú mírnosť
 90 5 |         OPAKUJÍC, ŽE VEC TAKOVÚ ANI ZE SMRŤÚ ŇEOBSÁHŇE. CHVÁLIL
 91 7 |           pítala aj vtedi, kďiž juž ze žalára k cesťe večnosti
 92 7 |         oddraipeňéj kože, neb házal ze sebú. ~A tak i toto prospešné
 93 7 |      rozkazujícé v noci, a to jsíce ze sna prebu-ďený viďeľ; to
 94 7 |        zaňeprázdňiť, spúsob komúrki ze všech strán zavretéj spraviť
 95 7 |     prevíšoval, milý bil a v milaťi ze dňa na deň róstel, do všeho
 96 7 |            vúli a poňimo chcení ven ze srdca znameňiťe ňekdi vibúkla,
 97 7 |         počal sa téz stavať a pevnú ze seba hať uprostred' nich
 98 7 |            ňemajú v sebe. Muhammeda ze zložení zákona takiho i
 99 7 |           hnevu, do pomstvi. ~Prvňí ze všech hňeďki prostrédek,
100 7 |         príkazi jéj prez celý život ze všú dúvernosťú, z všem možním
101 7 |           jeho zadosť, vikladala mu ze zahaňbováňím, jak daleko
102 15|        osožňe dopusťila a dovolila, ze skutku poznávajťe, který
103 15|              kterí, ačkoliv jedného ze skladatelem náboženstvá
104 15|           napravení. Mezitím ale aj ze zlích, mravnú zlosťú spísaních
105 16|               V ten čas teprv farár ze strachu spustíc, ríkal: „
106 16|      svetskích jest ztáhnouté, kďiž ze trích toliko, kterích jím
107 16|          bez počtu jích jest, které ze svetského patrónstvá viplívavajú)
108 16|            začírňen, tak ten, který ze svatími vecámi své časté
109 16|         zmenšená bívá, jestli zcela ze svetla vihnaná biťi ňemúže. ~
110 17|     prespolních priležitosť ňebila. Ze sebú ništ ňemali, čím bi
111 17|               ponevaďž jsme mi ňeňi ze samého tého živí, čo jsťe
112 17|          ništ ňebuďe, kterák vidím, ze všech tích, které pítáme,
113 18|       vesele konali, celý čas statú ze ženú báseň opakujíc, až
114 18|             kďiž jinší jen kriváčki ze svích káps musili poviťahuvaťi,
115 19|             neb budúcím kosťelem sa ze zákla-duv ukazuje), čo tu
116 19|             doméch choďá, po doméch ze srdečním verních poťešením
117 19|       vihnan, nebo nechan náš duch, Ze smrťú, životem naším tak
118 19|          ďe-dini. Vézel sedlák (zas ze sedlákem bila vec) v sebe
119 19|          Kďiž Uhri slováckú krajinu ze všech strán v jeden čas
120 19|          predce majú, abi milosrdňe ze sebu zacházajícím, sebe
121 19|        rozmislá panujíci ďalšéj, že ze sedláka všecci žijeme. Vezmi
122 20|           jakekoliv jinšé prespolné ze svéj vlastnéj vlni utkané
123 20|            vzácňejšé a trvácňejšé. ~Ze Salamandri bi je musili
124 20|    dostatečná a na-~ším jsíce ďedum ze zelá bila najmilšá kapusta.
125 20|             p i n á d a podobné, ňé ze slaňinú a jinším svinskím
126 20|             žalúdka. Ostatné čo neb ze zelín neb z ovocá postává,
127 20|          bívá počet jak z mužuv tak ze žén. A jinších jsíce má
128 20|     svobodňe proťi právum páchal aj ze svími poddaními; ňé! Múže
129 20|             bil prišél a  i druhích ze sebú  choďiťi naučil a tak
130 21|        badajíc tovariš cesti, ríkal ze smíchem: „Viďíš, ňedarmo
131 21|           ale pri každém dome velkú ze psoma pod-supujíc vojnu. ~
132 21|            zrozená jeho príveťivosť ze sebú prináší, abi sa vždicki
133 21|             dvere ňúter vejšli, tak ze stolice povstanúc, líbezňe
134 21|        po-klonila a hňedki aj ďítky ze sebú zajmúc, ven išla. Biskup
135 21|          vinaučo-váňí, jako sa máťe ze všemi spolu zmeruvaťi? Čo?
136 21|            nebo z ňedorozumeňá nebo ze zlostného ňekterích zjeveného
137 21|           meli oni dosť čeho i hore ze stolice dvíhaťi i držeťi
138 21|         virobeno, jakový 6ižka Čech ze seba po smrťi učiniťi poručil. –
139 21|     zrostlejšího jedného, který juž ze škól bil vijšél a skoré
140 22| najzanmenitejšé a najpekňejšé rádki ze Starího zákona a s Tal-múda
141 22|      ňemúžeťe?“ ~Nekterí odpovídali ze skrúšenú ništmeňéj ťichosťú: „
142 22|           do teho nového, nebo včil ze seba virezaťi ňemúžeme,
143 22|             árendu viplaťiťi i sami ze zisku žíťi móhli. – Kolik
144 22|       zákona údi jsú? – Kďiž pak aj ze všem hríšním usiluvaním
145 22|             zamskí páni konané biťi ze svími pod-daními? – Vím
146 23|          skoro premeňil svú misel a ze skutku poznal, že sa mu
147 23|           to z duchovních dúchoduv, ze svatích príjem kňeza uhlídaťi. ~
148 23|          zustaneme.“ ~Spusťil ďedko ze strachu, kterím bil preto
149 23|              Dobré jest – čo – sa – ze zákonem – boskím – zrovnává.
150 23|              farár sa juž dávno bil ze svetnice potajemňe vikliznúl)
151 23|           sa vše to naučiťi, vše to ze slova do slova v sebe v