Part

1501 7 |             zplna mohla, neb i lalie a ruže rovnú tam mírú bili
1502 7 |           rti foarvú svoju premáhali a ponižovali zrozenú šarláta
1503 7 |         previšujíc, dosť bili bohaté a prirozením svím ozdobením
1504 7 |            závisť pišné. ~Po šuškáňí a mrmráňí, které, jak reknúl
1505 7 |           zbehlosti jest sa zdvíhalo a rozširovalo, nasledovali
1506 7 |            nasledovali hlasné krikí. A juž ňé z pobožnosťi toliko
1507 7 |        chťejíc Hadixu odtúď strhnúťi a odnésťi. A zajisťe jsú sa
1508 7 |            odtúď strhnúťi a odnésťi. A zajisťe jsú sa dosť napracovali
1509 7 |       slávnosť: Zpredku išlo ú l e m a (stav kňezský), ikteré v
1510 7 |             pod svimi zástavami, dva a dva, modlíc sa a spívajíc
1511 7 |      zástavami, dva a dva, modlíc sa a spívajíc za sväté panni
1512 7 |              bili pocťivejší v mesťe a úraďe. Po tíchto musika
1513 7 |           musika smutne sprováďajícá a k plaču ňé jak k tancu všech
1514 7 |        obkličovalo pannu z domajšími a timi, kterí bili neb najpočetnejší
1515 7 |             spolu i že súdem ponášal a tento bil sám žalobňik a
1516 7 |             a tento bil sám žalobňik a víťaz mních. ~Po dvúch tíchto
1517 7 |          ležisko od chlapuv udatníoh a Hadixa na vrchu na čírnéj
1518 7 |     zreťazené, jak bi nebezpečenstvý a strach bil, že zeskočí a
1519 7 |             a strach bil, že zeskočí a uťekať buďe. Okolo ňéj bili
1520 7 |         Renaitem zmlúvává, ňebedlili a jemu ňezjevili. Za ňu išel
1521 7 |        prítomnosťú svú téz počesťiťi a podlé bašsi mophti podobne
1522 7 |        pokorný, smutný, jak sa zdalo a žalosťú preplnený. Pred
1523 7 |             vojaci z márámi zavlrali a od ťisknuťí obce chránili;
1524 7 |              který prvňímu odpovedal a po speve zas zákonníci.
1525 7 |            nabok z oznámenej pričiní a strach mohel biť, bi veťšé
1526 7 |          bezpeňejšéj na místo stratí a ďivadla a tam zložíc z plecuv
1527 7 |            na místo stratí a ďivadla a tam zložíc z plecuv láskavú
1528 7 |        zložíc z plecuv láskavú obetu a na povíšenú stolicu, s kteréj
1529 7 |           pokutu odsúďená, treťí pák a poslednýkrát dúvoďeňí, kterím
1530 7 |           jest Renait velmi láska.vý a že sa s ním o lásce na místo
1531 7 |            panni rozmnožená mala biť a podobne i horšé i veťšé
1532 7 |              Bila bi do mechu zašitá a bez ňiňejšého slávneho sprováďaňí
1533 7 |         sprováďaňí do potoka vhoďená a toto jest v orteli zretedlňe
1534 7 |         všecko zhromaždenému lidstvu a malo sa nasledovne: ~Ponajprv
1535 7 |          osobe ňeňi jest niu poveďen a o Renaitovi toto ani zdaleka (
1536 7 |            neb ho Hadixa ňikdi velmi a od šumnosťi nijako ňikdi
1537 7 |      premeňen jest, jinšé počal mňeť a počátek míňeňí od jednoího
1538 7 |            ňevislovitedlnému leknúťí a trápení dosť bilo. Kričal
1539 7 |            drhnú, tím jasnej svíťilo a i pálilo také; neskoršej
1540 7 |        žádaímu nebil oznámil strašné a ťesklivé své viďeňí, než
1541 7 |              všú opovážlivosťú ňúter a z ňepretím čelem, rovno
1542 7 |          tvím v predešlú noc svíťilo a či preto milú tebe dcéru
1543 7 |         preto milú tebe dcéru oželiť a obetovať musíš. Ale boj
1544 7 |         velkú ňeposlušnosť dopusťiťi a za tú potem, jak biť múze,
1545 7 |           nakrátce ťi povídám, bila. A kďi bi sa nebil najsveťejší
1546 7 |           naleznúť?" – Zďe velmi lál a karhal mophtiho, že Renaita
1547 7 |           svetlice Hadixínej veslaťi a ňé prez okenko jeďiňe ju
1548 7 |             že toťižto techto prijal a v umelosťi rovního, který
1549 7 |          lekára domajšího rozumil. – A takéto vičitováňí ostrý
1550 7 |          kterích bi sa snáď vimlúvať a ujisťuvať zadali, ňeprijmúc,
1551 7 |        zázračne oznámen jest, dostal a viďel jsi. Viď jích vícéj,
1552 7 |           rozkázal si olovo roztopiť a kďiž potem vrejícé jest
1553 7 |               oči k nebu povzdvihnúc a hroz ~NE VZDÍCHNÚC: “JAK",
1554 7 |          MOPHTI, JAK ČÚD TENTO VIĎEL A KĎIŽ K SEBE JEST PRÍVEĎEN,
1555 7 |          KTERÝ JSEM ZASLÚŽIL, UÍKROŤ A KTERÁK MAJÚ BIŤ OBADVA NAJHODNEJŠEJ
1556 7 |         DIVÁNČANUV, DOTÚĎ ALE HADIXA A RENAIT V SVÉM NAJSLADČEJŠEM
1557 7 |            mophtí vec všecku viložíc a mních česti svéj také oznámíc,
1558 7 |            receném olove ruki hrúžal a jak bi všecek zrozenosťi
1559 7 |           lahvici mal, na misu vilál a plameň priložíc, zažal ju,
1560 7 |              zas bez uškoďeňí umíval a v temto jedném skutku dva
1561 7 |      ňeverníku, k piskum prirosťe" – a jak to poveďel, tak vpravďe
1562 7 |             si železné siní rozžáriť a po nich bosími stúpal nohami. –
1563 7 |         stúpal nohami. – Toto páchal a nad toto ništ. Toto bili
1564 7 |             padali, mnícha modlárili a abi sám pokutu vireknúl,
1565 7 |             i Renaitovi smrť vipísal a Hadixe jsíce, bi techdi
1566 7 |              i svedok i sudce zustal a jak povčil viďeno jest,
1567 7 |       vičítano, kat meč svúj vivinúl a Hadixa jeďiňe odobrať sa
1568 7 |           juž mala, Stala že stolice a k baššovi sa obratie: “Velký",
1569 7 |          Velký", praví, “pane, velký a ňeprevišitedlný viťazu!
1570 7 |            bili viďeli, kďe ona cílí a čo mini, dávali ňekterí
1571 7 |           mini, dávali ňekterí rulkú a očima katovi znamení, bi
1572 7 |            bi jen prácu svú dokonal. A bil juž on aj zdvihnúl rameno
1573 7 |             malo) až na zem strhnúl. A vtedi teprv náležité stalo
1574 7 |           mnícha, tamtí kata cinkali a obidvuch bez vislišáňi podobne
1575 7 |            ňéj sa przmáhali, uchiťiť a odnésť hu najspíšéj hledajíc,
1576 7 |              rozjeďeni i na mophtiho a baššu šťihalí, ani na slíbi
1577 7 |          všecko, čo zadajú, dopustiť a vyplniť, ništ ňedávajíc.
1578 7 |             vyplniť, ništ ňedávajíc. A bilob zaiste bilo mnoho
1579 7 |           sama Hadixa nebila kroťila a prosila, bi jen utíchli
1580 7 |              prosila, bi jen utíchli a upokojili sa, že ona k vetšému
1581 7 |          nepríteluv svích zahaňebeňí a nevinnosti svéj ujisťeňí
1582 7 |        umlkli, do porádku postávajíc a pilne na obličaj jéj pozorujíc. ~
1583 7 |             Milovala jsem", praví, ,,a z tím hrešila jsem také,
1584 7 |           čudné čiňá, hneď za zázrak a samího Boha skutek má biť
1585 7 |              že starodávního običaja a z običajného o liduv takích
1586 7 |            jsťe. Srdce mé obvzlášťňe a jeďiňe kvílilo, pukalo a
1587 7 |             a jeďiňe kvílilo, pukalo a pravím sa hňevem níťilo
1588 7 |             z ňejakím ťela ztraseňím a tvári prleňím), sliš ti,
1589 7 |           boží imužu, že ja hríšňica a zato smrťi tejto hodná jsem,
1590 7 |             hodná jsem, ukázal, učil a potvrzil jsi roztopením
1591 7 |       roztopením olovem, vodu zažatú a rozžárením železem, jak
1592 7 |            ohňuv tíchto, vinášal jsi a abi aj druzí vinášali a
1593 7 |              a abi aj druzí vinášali a z tebú miS'lili, otemňil
1594 7 |              mojej tož všecko, čo ti a tak šťestlive vikonám? Čo
1595 7 |            ku odvolaní ohovárlivosťi a potupení mého neb ku vi-mišleňí
1596 7 |        óde-mňa ništméň vždicki dúfam a on nech si bedlivé zapamatá,
1597 7 |      zapamatá, budú podrité, podmité a vihoďené. Včil pak prehléďme
1598 7 |            množí do domuv, prvný ale a najochotňejší bil jenizar
1599 7 |             vislichnúť mophti. Tento a sám jeďinký ništ nezanedbal,
1600 7 |            jistéj juž smrťi sprosťil a odchoďil s prosbami od Hadixi
1601 7 |         panne, kterak bilo, vipravia a poneváďž to jéj vťip téz
1602 7 |             kého nebil obadán, išél. A Renait potem obidvuch, čo
1603 7 |               čo majú mať za potrebu a jako musejú ve všem pocházať,
1604 7 |               jaké bilo dervišlárové a či dosť rozpusťené. Dosvedčujíce
1605 7 |            horúčosťi ruki své vetkal a zdravé naspát viťáhnúl.
1606 7 |        viťáhnúl. To ja najprv učiňím a za mnú múze, kemu-kolik
1607 7 |            Vzala potem záhradný slez a tri neb štirikrát ruki znovu
1608 7 |             kďiž uschli, ním natrela a vtedi je ipred mnohími očima
1609 7 |           jak bili natreté, viťiskla a vitáhnúc odtóď, bez porušení
1610 7 |          Nasledovali ju hňedki množí a viďeli, že podobne ňejsú
1611 7 |           dopustím, že pred mohphtim a zvolaními rečenú zelinu
1612 7 |             svedek; nech techdi včil a tuto umitími rukami svuj
1613 7 |             srdce bol hňedki straťil a kďiž mu že silu kdosi prst
1614 7 |     naiblížila, porád plameň chiťila a jak olej neb páléne rozhráté
1615 7 |        Umívala rukí v ňéj neškodlivé a aj druzí to zas do oka skúsili. – „
1616 7 |           pripravená: Bere sa skalný a terebynthový olej, vápno
1617 7 |            vápno živé, sadlo svinské a capové v jednakéj všedko
1618 7 |        capové v jednakéj všedko míre a částce; toto potem tlče,
1619 7 |         částce; toto potem tlče, tre a míšá sa vespolek, zmíšané
1620 7 |            najpevnejšej jsú podstate a nech je prez ďevať dní v
1621 7 |          kvasí ocťe, ukvasené visuší a kolikrát smích buďe chceť
1622 7 |               nech je pomočí ve víne a kraj džbána neb pohára neb
1623 7 |              potem poveďeňe skleňicu a kázala, bi ju i k odporujícího
1624 7 |               bi ju i k odporujícího a vždi víc i lekarjícího,
1625 7 |             bezbožňicu, prirosťe!" – A priróstla, ale spadla dosť
1626 7 |            kože, neb házal ze sebú. ~A tak i toto prospešné a podlé
1627 7 |               A tak i toto prospešné a podlé všech za seba stojících
1628 7 |     rozkázala nejaké železo rozpálif a pokúď sa s tím bavili, ona
1629 7 |              své mastila žltú volovú a na skmci, které vtedi prám
1630 7 |            sušila. To víckrát robila a druhím bi podešve nôh svích
1631 7 |           šlapať ulekáreními nohami. A zas šťestlive jak ona tak
1632 7 |              nebila jsem, že ňemnoho a nedlho choďil po temž železi,
1633 7 |              jen víckrát nato silili a bili bi jsťe ňepochibňe
1634 7 |              jsťe ňepochibňe mechúri a rani viďeli, neb ovšem,
1635 7 |            predce visušuje, viťahuje a vižirá. A toto jsú ti ďivi,
1636 7 |         visušuje, viťahuje a vižirá. A toto jsú ti ďivi, o ňíchž
1637 7 |              ve sne napomňen od Boha a velkího, kterák pravií,
1638 7 |             Proroka. Ale či ňezelhal a preto i božej sláve mnoho
1639 7 |          božej sláve mnoho ňeutrhnúl a krivích svedkuv abidvuch
1640 7 |           jináč jemu bi Buch pomáhal a svedčil v tém, že ja hríšnica
1641 7 |        svedčil v tém, že ja hríšnica a urízenéj smrťi hodná jsem,
1642 7 |             nebila, ňižádním čaraňím a bosorstvím jsem oči vaše
1643 7 |           jsem oči vaše ňevislepila. A jestli bich toto sama toliko
1644 7 |            takové místo bilo nalézlo a v ňekterích misii pochibováňí
1645 7 |              ďáblem spravili, zjevne a zretelne skúsili a skusá
1646 7 |            zjevne a zretelne skúsili a skusá všecci, kterí ukázaníimi
1647 7 |          ješťe pozostáva, to preukáž a vtedi uviďíš...", premlúvil
1648 7 |            pohled dať, neb oči, ústa a všecka tvár, áno, všeckích
1649 7 |         zajisťe v okamžeňí i tam lež a kmínstvý. Pros techdi Boha,
1650 7 |              v tútož chvilu nad nami a hňeď napíšem, že ti a ňé
1651 7 |           nami a hňeď napíšem, že ti a ňé ja na smrť máš biť vidaný,
1652 7 |          posel boží, že v jeho lásce a milosťi ja ňejsem, že opravdivo
1653 7 |        opravdivo skutečňe vinná jsem a pretož ku dosť učinení za
1654 7 |            smelé rozkazujícé v noci, a to jsíce ze sna prebu-ďený
1655 7 |             prebu-ďený viďeľ; to tak a ňé jináč musil falešník
1656 7 |             Neb kďi bi to bil ve dňe a keď nespal jsi, činil, najprv
1657 7 |             uhlédnúl, jaká ruka čara a jakú hlinkú. Bil bi jsi
1658 7 |            Bil bi jsi hu móhel pítať a podobňe, čo chcel, písať,
1659 7 |        spojená, jenž tú má vlastnosť a zrozenosť, že čímnáihle
1660 7 |       viložená, hňedki ponajprv tleť a dím púšťať začína, potení
1661 7 |          púšťať začína, potení horiť a iskri rozsípať, dokúď zcela
1662 7 |              povetrý, život pák voda a nazívá sa phosphor močový.
1663 7 |          pretož jaké kdo chce obrazi a písma s ňú malovať, budú
1664 7 |              malovať, budú plameňové a ňéjen ňezetre je do částku,
1665 7 |             odkrívá takovím spúsobem a slobodnému poveďeného povetrý
1666 7 |            poveďeného povetrý tknúťí a prejďeňí podáva; prestáva
1667 7 |             vlchkosťú píseček vihorí a popolem zutstává." ~Ukázala
1668 7 |        príklaďe: Vijmúla ho z flaški a v okamžeňí jest sa ďimil.
1669 7 |            Rozkázala potem papršleki a svetlo slúnca, kolik možné
1670 7 |         všech strán zavretéj spraviť a tam na černej desce napísala
1671 7 |             na černej desce napísala a čo ju najvíc srdce bolilo:
1672 7 |    prostrannosť komúrki chiťiť mohla a ona vždi bila prítomná,
1673 7 |           obnovovala písmo, bi jinší a jinší vstupujíc, celé vždi
1674 7 |         poneváďž sa nablížiť ňemóhel a zchílíc sa, čím-náhle ven
1675 7 |              mňa ve všem mém unuváňí a večne na jňešťešlivejšího!'' ~
1676 7 |               Ostidnúl bašša, mophti a i Hadixa sama, viďíc, kdo
1677 7 |        dejžto chceli úradní na hanbu a pom-stvu aj v mrtvosťi zadržať,
1678 7 |             ňemóhli. Zhrnula sa obec a pre hrubosť hnevu bez mečuv,
1679 7 |          kusi ho potrhala, rozmikala a rozházala. A toto bil lekár
1680 7 |               rozmikala a rozházala. A toto bil lekár domajší. ~
1681 7 |              ho do zúfanlivosťi včil a do sebavraždi pri-védlo)
1682 7 |             do sebavraždi pri-védlo) a prijšél do Cahiru. Tam po
1683 7 |               prijan bil od mophtiho a poneváďž bez pochibi všech
1684 7 |             všech dvúr-ních učelosťú a skuselosťú prevíšoval, milý
1685 7 |      skuselosťú prevíšoval, milý bil a v milaťi ze dňa na deň róstel,
1686 7 |              všeho ho vpúšťal mophti a bil sám všecko v dome, ale
1687 7 |              Aj učil ďítki moiphtiho a mezi timi nasledovne aj
1688 7 |             to mzdu v srdci sliboval a mophti jsíce setvi mal biť
1689 7 |           rada viďela, rada slišala, a tím koncern predce ňikdi,
1690 7 |              jakžíva, které on zadal a dúfal. Vinšovala mu všecko
1691 7 |           dúfal. Vinšovala mu všecko a i hledala šťesťí, ale to
1692 7 |            pkladal. Dúverňe, láskavé a milosťive jest sa s ním
1693 7 |             temu aňi to nevstupovalo a vtedi jeďiňe, kďiž z Renaitem
1694 7 |         náchilnosť, po druhé z raddi a príkazu mophtiho, bi z takovím .
1695 7 |         predce mnoho naučil, čtnosťi a darí jéj, z kterími jest
1696 7 |          pekními, vicvičil, pekňejšé a drakšé učinil. Mnoho mu,
1697 7 |             vereňí z posmechem jsíce a ona z smíchem v ten čas
1698 7 |             bil jeden bláznozločiňec a zločkinoblázen, že spravedlive
1699 7 |        spravedlive posledne, vňitrňe a zevňitrňe musí biť slepý,
1700 7 |             panna Renaita zamilovala a mophtiho navédla, bi ho
1701 7 |          mala horlivé k svému zákonu a jeho rozšírení,.a preto
1702 7 |             zákonu a jeho rozšírení,.a preto aj pomáhal predsvezeťí
1703 7 |            osohi, které bi mal dúfať a jisté aj ob-sáhnúť, jestli
1704 7 |           jestli bi raddu nasledoval a to tak pekním spúsobem začal
1705 7 |          kďiž rosťíca v panne tužšéj a tužšéj každú chvílu láska
1706 7 |         nemohla, kďiž i naproťi vúli a poňimo chcení ven ze srdca
1707 7 |       prevráťil, počal sa téz stavať a pevnú ze seba hať uprostred'
1708 7 |             mláďenca rozdíľňe mlúvil a i panni též rozďílňe; jinše
1709 7 |        dúvodi prednášal k zňechuťeňí a jinšé tamtemu, ačkoliv,
1710 7 |              zakúď nepoznal, kdo ona a jaká jest. ~O lásce aňi
1711 7 |          pochibi. pannu mal nahnevať a tak o svém cíli zplna zúfať,
1712 7 |              k spojeňí jejích najprv a na devšecko bil potrebný,
1713 7 |          Renait mamluchem nezustai. ~A pretož, jako predtím namlúval
1714 7 |         skuselosť, čob' toťižto znal a chcel odpoveďeť, prednášal
1715 7 |           chcel odpoveďeť, prednášal a ňé pre čistú toliko skuselosť
1716 7 |              víri svéj spokojen, víc a víc nádhoduv proťi muhammedánstivý
1717 7 |    muhammedánstivý chcel slišať, víc a víc pochíb v ňem viďeť,
1718 7 |          svúj tím skrúšňejšéj želiť. A toto bil silný dúvod k zhubení
1719 7 |          jeho žil; vzdíchal, lkal sa a čo-koliv jedno k žalosťi
1720 7 |          dobrém o Koráne nebil mňeňí a učení jeho nahnevaný jeďiňe
1721 7 |          učení jeho nahnevaný jeďiňe a obrazený od svojich prijal,
1722 7 |              které slišával, slobodi a zákazi jen, od nás z nenávisti
1723 7 |        rozumem podobu ňemajícé s u r a t i o nebi, o pekle, o raji,
1724 7 | ňevihle-dával, než z najpoňížeňejším a které opravdivé ňajslepejšé
1725 7 |              tolik ťisíc liduv horšé a škodlivejšé ňemó-hel vimisliť,
1726 7 |          následu, mluvíval, že jisťe a opravďive banuje všecku
1727 7 |              svojím pohoršení zetreť a plňe vinahraďiť, ale prosil
1728 7 |              duchem hrích svúj uznať a zaň zemreť, ale že verí
1729 7 |           lepšé biťi tu odtáď uťécťi a u svojich hojné, na príklad
1730 7 |         zákona Muhammedovího zpísaňí a vúle svéj oznámení jakž
1731 7 |         podle cverni reč svoju konal a z rovnú jednostaj-nosťú
1732 7 |            jaké to jest bezboženstvý a spolu bedlivé pozoroval,
1733 7 |              kterími bi sa to lechko a mnohonásobne mohlo sttaťi,
1734 7 |           čím náhlej k mophtimu išél a své pusťeňí jak ponížene,
1735 7 |           pod skritosťú dá sprovaďiť a až do :kraju svého zavézť,
1736 7 |            mlčal. Veril Renait všemu a ďekuval za tak prítelskú
1737 7 |           Natolko jest sa znal tajiť a za dúverního predávať zlomislec! ~
1738 7 |             že jest od skali hluchší a tvrdší a že ňepochibné jest
1739 7 |            od skali hluchší a tvrdší a že ňepochibné jest ňebezpečenstvý,
1740 7 |            veliké jména jéj potupení a umenšení nenasledovalo. „
1741 7 |              kterák zúrivé strojí sa a hrozí, obecne kričať začne,
1742 7 |             rab ňeňi, že ho pokúšame a načo nižádnú náklonnosť
1743 7 |             v konaní takém částku má a vtedi mrcha zle pochopu-jících
1744 7 |         Po-neváďž Renait bil láskavý a z očuv panni, z dvúru mophtiho,
1745 7 |          otrovu nástroji!? Sám tento a ňé Hadixa. ~Hneď pák vtedi,
1746 7 |                Hneď pák vtedi, v ten a jeden čas pannu začal obracať,
1747 7 |              čokoliv velmi mi-lující a z milovaní bláznící sa običaj
1748 7 |           Prosil i sklonením! nohami a zloženími rukami, bi sa
1749 7 |        nezaslúžil, ale sliboval vúlu a príkazi jéj prez celý život
1750 7 |        najhlbším poslušenstvim plniť a zachovávať, že ňikdi nedopustí,
1751 7 |             abi ona tak bila zavretá a tak rozkošnéj svéj slobodi
1752 7 |       rozkošnéj svéj slobodi zbavená a že ku lásce jéj, k preukázaní,
1753 7 |            za, všecki jinšé múže biť a jest, zadnú druhú jak-živo
1754 7 |          umelosťú svoju, jak vzáctný a slávny má zustať po krátkem
1755 7 |          krátkem časi v celém Cahiri a kterák velkú částku bi ona
1756 7 |             zahaňbováňím, jak daleko a chiítro juž prišél, že dcéru
1757 7 |            mocního svého dobro-ďinca a pána požádává a hrozila
1758 7 |          dobro-ďinca a pána požádává a hrozila sa pevno a že srdca
1759 7 |          požádává a hrozila sa pevno a že srdca horícími pre hňev
1760 7 |         očima ňé rečú, kterú od ňeho a Renaita jest sa naučila,
1761 7 |          jeho aj smrťú trestať budú. A toto techdi ňé jednúc, než
1762 7 |         ukrutná srdca rana, to velké a ňezňesitedlné ducha pohoršení.
1763 7 |         odvracení preto všeho techto a spolu aj ku pomstve obidvuch
1764 7 |          obidvuch mislil čím skoršej a vimislenú prítomnú nastavil
1765 7 |              z tej pričiní, že účely a skuselý jest a že preto
1766 7 |              že účely a skuselý jest a že preto skuťki jeho za
1767 7 |            jeho, poveďíc, že z hňevu a ňenávisťi skladá žalobu
1768 7 |        ňenávisťi skladá žalobu svoju a k potvrzeňí techto vipravíc
1769 7 |           Takího techdi musil hledäť a zajednať, kterímu najspišéj
1770 7 |          zajednať, kterímu najspišéj a najlechčej-šéj malo biť
1771 7 |          poveďel. Kdo pák podobnejší a jsú-cejši móhel biť, jak
1772 7 |              mu spornú mzdu zaslíbíl a náležitý zpredku aj závdavek
1773 7 |       vťisnúl, všecko, čo mluviť, čo a kterák má činiť naučil,
1774 7 |              do najmen-šého vizraďil a z všú potrebu zaopatreního
1775 7 |              neb ku veťšéj skritosťi a jisťejšého mnícha, které
1776 7 |            dal písaťi. ~Ale najvetší a najostrejší rozum v tém
1777 7 |             nebili na súd pripusťení a vislišaní; bez pochibi,
1778 7 |             sa z všeckím svím vťipem a múdrosťú vhoďil, trestal
1779 7 |     visveďčením dervišlara uznávajíc a po ulicách ho vivešať, ale
1780 7 |               čo preukázané malo biť a potupené, preukázala a potupila,
1781 7 |           biť a potupené, preukázala a potupila, pristúpili k ňéj
1782 7 |               pristúpili k ňéj sudci a najponížeňejšéj hríchu svého
1783 7 |           pítali. Pristúpil aj bašša a mophti taťík, ale tento
1784 7 |              tento pre hanbu, bolesť a aj ďiv o umelosťi jéj ani
1785 7 |      ňeomílňe vismívaňím, ťisknuťím .a trhaním, čo spolubratri
1786 7 |              jak slobodné, dopusťené a zňesitedlné jest. Z techto
1787 7 |       chitali, .kuli, špalki, kamene a zastaví své opusťíc, proťi
1788 7 |             proťi moiphtimu, baššovi a všem jinším házali. Ale
1789 7 |           ňekolik hlavú pomenšení. – A to nišť čudu, neb, ponevád'
1790 7 |            za hríchi rovňe trestaní. A pre čob' oňi aj musili mať
1791 7 |            préstupkoch víminki? – Čo a jakokoliv nech jest, u nich
1792 7 |             mu on mocú svoju tú česť a čtnosť bere a po temto čo
1793 7 |          svoju tú česť a čtnosť bere a po temto čo chce, to s ním
1794 7 |           bohiňu ju pokladali všecci a zas sa ťiskli, predbe-hávali
1795 7 |             sa ťiskli, predbe-hávali a na povíšené místá drápali,
1796 7 |           pariť sa stud'eno chvílámi a kďiž domu príjdúc, zložili
1797 7 |             ten skutek dobre vivédla a že tak ve všem techdi jest
1798 7 |               hattagan svúj vitrhnúl a poneváďž hu k zaklaní došťáhnúť
1799 7 |              jéj ništrneňéj do nohi, a to zipošika. Odtúd isa stalo,
1800 7 |            že koňec jeho jest ulomen a v nože zustal, dejžto díru
1801 7 |            zustal, dejžto díru velkú a hlbokú neučinil. Toto panna
1802 7 |       obráce-né, víc bil duch hňevem a pilnosťú, abi všecká svá
1803 7 |          zostávajícé železo opuchala a dokúď jsú naspat do dvúru
1804 7 |           Viňésli hu do jéj svetlice a všecki údi opušťajícú na
1805 7 |       spo-máhať? Lekár jest sa zabil a z tím aj který rani hojí,
1806 7 |       zevmtrňím ňemocám porádek činí a jsíce ňé jen prepisuje líki,
1807 7 |            ale i chistá vlastnú rukú a aj prikladá je také. To
1808 7 |            na druhího príčinu skladá a tak znať ňemú-žeš, (který
1809 7 |     napomínajíc, čob' bilo potrebné. A on jsíce hňeďlki mňeňí jéj
1810 7 |        obadajíc, prikročil k baššovi a mophtimu a: „Mne," praví, „
1811 7 |       prikročil k baššovi a mophtimu a: „Mne," praví, „zadná (ríkal
1812 7 |             uchiťíc, bežal ,k žaláru a odemknúl ho, Renaita volal,
1813 7 |            zemu bivše, jéj zvíťazeňí a naspát donesení ňeveďel,
1814 7 |             mezitím prez d'íru smelé a viďel, že vlastnú zas rukú
1815 7 |            mophti obruče jeho ztikel a prosil, bi za ním pospíchal,
1816 7 |              veved'ený, Hadixu viďel a od ňéj podobne jest viďen.
1817 7 |        nemohla pre žalostlivú radosť a radostlivú žalosť, pre tak
1818 7 |              uznával, jak že ona rod a pocházaňí jeho vizraďila.
1819 7 |         zcelka bil vikoreňen, nedbal a ňelitoval jakokolik bi ona
1820 7 |           ona jeďiňe živá zustávala. A z takovŕmto mišlenkem zásek
1821 7 |           ňikdi z povinnosťi nekonal a kďiž to mophti že všemi
1822 7 |           urobil, zastidlú, ahusťenú a ňé v zrozenéj svéj čerstvosti
1823 7 |             preréďeňí jéj z miki údu a po temto bez meškaní začala
1824 7 |           nažívané, neb domajšé jest a velmi málo nákladu potrebuje.
1825 7 |            také biť múže) skuselosťi a umelosti. Čo palk nezdravý
1826 7 |             učelosťi, bár z neznámej a z skritéj ňetkteréj príčini
1827 7 |         Renait hus jeďiňe ku potrebe a skrz tú v krátkém čase ňé
1828 7 |              ale i opuchlinu zduisil a ranu zavrel: – Bil bi to
1829 7 |             veronikú z polním kvítím a lisťím jeho podobne potlčenú
1830 7 |         lisťím jeho podobne potlčenú a spolu zmíchanú. ~Jaká radosť
1831 7 |         techto mophtimu, jaké ťešeňí a jaké, kďiž vi-právať uslišal,
1832 7 |             i seba i Hadixu ostrosťú a chitrosťú rozumu svého od
1833 7 |             jeho previnení odpusťil .a príčini prinášal, pre kiteré
1834 7 |        zúplna všecko, čo mních pítal a prikazoval, činiť jest prinúzen,
1835 7 |          stav tak bívá cťen, chváJen a povišovan pre falešnú svoju
1836 7 |           darúval mu z veťším. zboží a dabitku svého ďílem Hadixu, (
1837 7 |           Maj hu, kterú jsi zachoval a nech ju žáden jinší nemá,
1838 7 |             zákaze, hájení, chránení a opatrovaní, pre ništ že
1839 7 |              pre velké ducha haňbeňí a žalosťú trápení; taký strvával
1840 7 |       ňemtavosť svú chťejic prevíšiť a čo spravedlive litujícemilujícího
1841 7 |            až dver jest sa navracal <a bud'to aj vešél, naríkal,
1842 7 |              mne mala biť skinožená, a to z mojím plním privolením!
1843 7 |           takú   ne-beskíoh rozkazuv a spravedlnosťi láslku, že
1844 7 |          odpusťiť, že čo mu najmilšé a najdraJkšé vedie častého
1845 7 |              bilo, bez všeho meškaní a odporováňí dopustil skinožiť,
1846 7 |       najmenej ňepre-stúpiíl, že oči a uši na to jed'iňe, čo sa
1847 7 |               čob' ho bilo mohlo pod a odváďať, .bedlivé zavrel,
1848 7 |               na-krátce, že nebe víc a jeho, kterího takího biťi
1849 7 |          chibu nepoznal, lež ňeviďel a pretož ňé dobrovolňe jéj
1850 7 |              dobrovolňe jéj privolil a že sa ona na neho pre túž
1851 7 |            príčinu ani nemohla múdre a dúvodňe horšiť,  poneváďž
1852 7 |          ňeprijšlo. ~Mezitím čokoliv a Ekterákkoliv bi sa bilo
1853 7 |         nasledovne, než radnej tešiť a veseliť víc, jak kďi bi
1854 7 |          pochibi i jemu chvála, česť a poctivosť rostnúť buďe u
1855 7 |           mizerní-ho starí'ho ukojil'a, mučení srdca a ducha jeho
1856 7 |            ho ukojil'a, mučení srdca a ducha jeho zdusila. Zmlúval
1857 7 |             u neho j.ak aj u druhích a víc ňečo nežli dcéra znamenala
1858 7 |             neho zajednan, jako učeň a čo za príčinu biťi povedal,
1859 7 |               z rečami jeho odháňala a preto žeb' on jinšú príčinu
1860 7 |        príčinu biťi nesúdil jak hnev a pomstvu. Po temto visvedčoval,
1861 7 |            od neho hneď jest nalezen a jako hneď za ruku chiťený,
1862 7 |        chiťený, na stranu jest veďen a tázan, či bi jednu jeho
1863 7 |               plat na seba neprijal? A kd'iž bez meškaní aj dobre
1864 7 |         penežný závdavek mu postrčil a on preto ríchle a verne
1865 7 |           postrčil a on preto ríchle a verne všeko, dejžto, čob'
1866 7 |              pod mrkaním po-j!aí (ho a do samího mopíhtiho dvúru
1867 7 |           ved:omý bivli, dokúď sa čo a jak mlúviť, čo a kterák .
1868 7 |         dokúď sa čo a jak mlúviť, čo a kterák .má činiť, naočil .
1869 7 |            kterák .má činiť, naočil .a po nočném ohňi-vém písme,
1870 7 |           slu-žebníkuv radem veváďať a mučením podobne pravdu obdržať
1871 7 |       mučením podobne pravdu obdržať a zveďel jest sa, že ten jistý
1872 7 |            že ten jistý bil, který n:a skríknuťí své prvný bil
1873 7 |           bil prítomný. On potajemňe a mlokem vejdúc, potem nežli,
1874 7 |            načáral, pichnul mophtiho a k dverám sa tc-íiko uťáhnúl,
1875 7 |         vernej šího, najbedlivejšího a pretož od podezreňí najoddále-nejšího
1876 7 |            pred-tím v teinž lekárovi a odpovedal to, čo mních,
1877 7 |           dostatí. Podruhé viprával (a tuto pochopuj múdru beabožňíka
1878 7 |             pák, čo z Renaitem činil a čo sluha veďel, niníchovi
1879 7 |          veďel, že Hadixu chcel maťi a kdo bil ruka jeho v Renaita
1880 7 |        slišal prij-duť, všeliké cári a Muki robiť jalkimsi perern,
1881 7 |           svéj panne obetovať ňemúže a ví ništmeňéj, že ona chuť
1882 7 |    nekoštoval, čob' to za mannu bilo a poneváďž vec na prvné hneď
1883 7 |          prvné hneď zahriznuťí ústam a žalúdku mému jest sa vďečila,
1884 7 |              ňekolko dňuv ňezbláznil a z techto potem takliže ňemohél
1885 7 |           ona bi bila tak pocho-ďila a nasledovne, že hu on i prisiliť
1886 7 |              smrť Renaitovi pripíjal a že to jsíce vickrát počínal,
1887 7 |              od tehož domu odivráťil a ma Arabšťa radnej zhoďi}.
1888 7 |           časeni taký poklad nabíral a poprehlídajíc své truhli,
1889 7 |              škodu robotníkuv zváďal a viplácal. ~Vše toto uslišíc,
1890 7 |             potrestaní bilo misie-ne a Hadixe ponajprv predložili
1891 7 |           ona z všem človečen-stvím. a ucťivosťú odpovedala, toto
1892 7 |            kďibi v jéj slobode život a smrť jejích bila, smrť bi
1893 7 |          bila, smrť bi jím odpusťila a život darovala preto, že
1894 7 |             tak milosrdní bili sudci a bár bi i chceli bili biť,
1895 7 |            Lid sa častokrát zbehával a pokutu jejích v obec na
1896 7 |            všecci, že do domu ud'erá a jích, kďekoliv budú, vihledajú.
1897 7 |           bila tá, která bila Hadixe a Renaitovi spolu odsúďená,
1898 7 |            deň jích viváďali na plač a tam ňekolikrät ohňivimi
1899 7 |           klešťámi pošťítpali lechko a pomalú, bi tím dlžéj žili.
1900 7 |          vtedi jsú jím hlaví zkosené a zrninularetsuiv zavesené;
1901 7 |             telo též bilo pokusované a podobne po veťších ulicách
1902 7 |           dobrotlive sebe posluhoval a kďe téz ďichťí. A tento,
1903 7 |         posluhoval a kďe téz ďichťí. A tento, kterák za pravé dal
1904 7 |         ukázal, kterú sa to lechťšéj a vratňejšéj bez nežil z Renaitem
1905 7 |              bil u seba silne uložil a k veťšéj bezpečnosť! uložení
1906 7 |            nebil podhoďen na památku a na ipoďekuváňí takího, jaký
1907 7 |             bil si zaznamenal mophti a všeckú, (která uctlive prislúchala,
1908 7 |            Hadixa všecko jeho konaní a usilovaní vilvráťi'Ia, dotúď
1909 7 |            síuhové, aj aralézli hu. ~A teprv panna umíňeňí své
1910 7 |         prospešný víchod mohla dúfať a všecko, čo jen a kterák
1911 7 |         mohla dúfať a všecko, čo jen a kterák z jenizarem zňésla,
1912 7 |            misel jéj za pravé nechal a žádiné že zadnej príčini
1913 7 |             jestli bi hu druhý ňekdo a ňé on tu odtáď vivédeil
1914 7 |              ňé on tu odtáď vivédeil a že pretož silne chce, áno,
1915 7 |   počestňejšéj cestu svú budú konať. A zďe jéj počal viktládať
1916 7 |             lod'e inóhla biť vnesená a skovaná, zvláštne techto
1917 7 |         ňemúžem. Neodporuj mi íechdi a ňezapovrhuj dobrovolné a
1918 7 |             a ňezapovrhuj dobrovolné a slobo.dné mé na všecko s
1919 7 |             aneb jestli dobrovolnosť a slobodu moju za nejaký múdrosťi
1920 7 |        prosím, bijs' mi neodporovala a mé na všecki zlé prípadnosťi
1921 7 |             dopusťiť, ibich ja jinšú a ti jinšú, ja bezpečnú, ti
1922 7 |             slobodi tvéj prichistaný a juž zapísaný jsi mezi timi,
1923 7 |      Pohlednúl tuto pilňej'šéj na ňu a v ríchly zarmútek upadnúc,
1924 7 |      leehčejšému míňeňí tvého plnení a základňejšému prosbám ním
1925 7 |             bez omíKki jsem pre teba a taký bud'em zustá-vať ku
1926 7 |              jsi nebila lechkomislná a prárn aj pod-voďkiňa óde
1927 7 |              dosť učinila. – Láskavá a jed-níhokaždího Háski najhodňejšá!
1928 7 |            lámeš. Ňebuďemť vičitovať a n'adhaďovať, že ňepomislltedlnéj,
1929 7 |          dňuv mích koňec dúfať, bíďe a úzkosťi príčin.a jsi, poneváďž
1930 7 |         dúfať, bíďe a úzkosťi príčin.a jsi, poneváďž kterího mať
1931 7 |             kďiž juž on teba v misii a srdci svém pevno zavrel,
1932 7 |           potem polalhod'Ĺni, zdusím a abich ťi v ioku vie tŕň
1933 7 |          tešíc, že jseon ťa ňemóhel (a kďi bich móhel, nechcel
1934 7 |         prisíliť. Poveď techdi jasne a rovno zrozumitedlňe, čo
1935 7 |          kterúb si srdca své ukázali a vespdek, čo v nich jest,
1936 7 |             verná jsem ťi zetrvávala a buďto jsem sa mohla od ňéj
1937 7 |            ženích jsi, vislo-food'iť a predce ňé toliko ňejsem
1938 7 |          včil premenila, kďiž mi víc a víc vďačňejší vždi musíš
1939 7 |              ništ ješťe nebi] slišal a pretož hanbiť jest sa juž
1940 7 |         dúvernú znamenite preukázala a učiňím to, buď jistý. Včil
1941 7 |              ho predce ješťe híba'Ii a k zustáňí zdľžali. Panna
1942 7 |          jaziku, jinše v srdci majíc a druhé toto aj očima viznávajíc,
1943 7 |              prislíbiť, daruje ťi ma a ja velmi rada pristávam,
1944 7 |              ruku jeho miňíc chiťiťi a dostaťi, on pák odstúpic,
1945 7 |               to on mophtimiu učinil a zetberíc ducha predtím,
1946 7 |          bili, potraťeního, ponížene a musulmanníckim jazikem bez
1947 7 |            biťi, praivíc, že ho vzáť a s ním sa ťešiť z ta-kím,
1948 7 |              Odtúď viložil misel svú a ikterák dlho od mophttho
1949 7 |              od mophttho jsíce pevno a naozaj, od Hadixi pák ved'
1950 7 |          jest namlúvan, tak dluho on a pevnejšej stál proťi. ~K
1951 7 |          teohdi ďílu jest prekročeno a radďené mu bilo, bi prinajméň
1952 7 |              žáden ňebuďe smeť búriť a že mu všecek dostatek, jak
1953 7 |            pod kterím vichované jest a lepšé biťi človeku, kďe
1954 7 |         svích juž má všech prítelirv a pri-buzních, j,aik kďe bi
1955 7 |              Že pamiatka jejích jemu a jeho jím sladšá bud'e, jak
1956 7 |             prvňé nechce pri-vodiť. ~A vtedi starióký do jedního
1957 7 |              vpu&ťíc, viťáhnúl šatku a srdečne litujíce, želíce
1958 7 |           své osobu jeho oči zalkril a uťíral, druhú pák do druhího
1959 7 |              prijmi techdi mzdu túto a zas prosícímu odpusť prehrešení,
1960 7 |              Hadixa očima neponúkala a vťedi mlúvila táž Hadixa
1961 7 |          mlúvila táž Hadixa k nemu: „A u mňa," praví, „mími vlastními
1962 7 |              jďi k hospodínovi tvému a priprav sa k cesťe, dám
1963 7 |             že svím jenizarem držala a všecko dobre vivaríc, všecko
1964 7 |          odtúď míl do ťeplíc vipítať a tam teprv nočnú hod'inu
1965 7 |          mali pohnúť, bilib' neznali a tak bich sa ja, od jejích
1966 7 |          ňenájďeš, než za obhlídnosť a múdru bedlivosť mé na ťeba
1967 7 |              Jestli tu buďem, mlčkem a z najvetšú ťi-chosťú dochod
1968 7 |            rídkím príkladem vzdichal a preto nám tak verne aj z
1969 7 |        posluhoval, že cíl náš zbadal a tak z naším aj své dúfal
1970 7 |              sile prvňí, tej slobodi a opovážlivosť!, že baššuv
1971 7 |            podlé svéj vúle vi-háňajú a zabíjajú, čeho prikladuv
1972 7 |            škamrať počína, hneď sa g a l i-be diván 'zc'házá a
1973 7 |              a l i-be diván 'zc'házá a všej jejích žádosťi bez
1974 7 |           císarovém, zďílu u baššuv .a jinších kňížaťuv. V čas
1975 7 |          bívajú pod zá-stavi zebraní a kďe najveťsá potreba, najveťšé
1976 7 |           ikresťanuv bívala spojená, a to jsíce chlapci hneď od
1977 7 |          krajín chiťiť mohli, cítili a v hromadách do Stambúlu
1978 7 |       hromadách do Stambúlu privédli a tam najprv sultán, který
1979 7 |            že dňa na ďeň vždi tvrdšá a veťšá. Kďiž do rokuv mláďenca
1980 7 |            rúk pána bívali navracani a ten potení, kďe chilba bila
1981 7 |              pestuvaní, ibili veďení a bojovali, tlkli tím nemilosrdnejšej,
1982 7 |              jak poveďel jsem, velkú a plat prez celý život mali
1983 7 |              múdrosťi jeho (poručila a potem, nežli ho ťeško i
1984 7 |        dúvoďíc, že to jéj samej jest a bárs -bi aj otcovské bilo,
1985 7 |             bilo, žeb' to on necítil a kdi bi aj cítil, že ona
1986 7 |      oslepnúl i onemel bil, vistúpil a vojaci obklí-číc ho, šli
1987 7 |              Ha-dixu chcela ho znáťi a obávaní bilo, bi mu nejako
1988 7 |            nem na púlmrtvé své lokťe a dokúď mohla, očima aspoň
1989 7 |     najžalostlivejškn srdca titkáňím a od kterého ani Biblisi tuhšé
1990 8 |          VARIETA S MANŽELKOU, RENÉHO A FATIMY S MATKOU, DOBRODRUŽNÝ
1991 8 |            po mestách jest sa meškal a chťejícímu do jinšéj, kteráb'
1992 8 |               tak aj svého hospoďina a dobroďinca dovolením tú
1993 8 |        ztithnúc sa že stolice, bežal a prv, nežlibi jen i slovo
1994 8 |              sigoťi s tebú preč vzal a po poro-zeňí jéj druhímu
1995 8 |              druhímu odevzďai? Pozri a sveďč mne omámenímu!" –
1996 8 |        omámenímu!" – Ten sa nablížíc a pilňejšej do ocov jéj pozrie,
1997 8 |              aj teba oplakal, dostal a privédel?" – Kďiž Renait
1998 8 |           ňe-poťešila. Či jsi chcela a ňeveďela, neb ved'ela a
1999 8 |              a ňeveďela, neb ved'ela a nechcela, aneb bárs veďela,
2000 8 |           aneb bárs veďela, že žijem a aj chcela ké mne príjdúť,