Part

2501 12|             kterích sebe panna muža; a mlaďenec manželku ihledá
2502 12|             mlaďenec manželku ihledá a nalézá, jsú domí mnohích
2503 12|            zalíbíce se vespolek hora a až zhárajú. ~Chce ňekdo
2504 12|          viďeťi, ňeoh iďe do kosťela a uviďí je. Chce ňekdb rozkoš
2505 12|          viďeťi, nech do kosťela iďe a viďí, pozná je. Jest ňekdo
2506 12|          viďeňím žén, iďe do kosťela a bivá poťešen. Má ňekdo sebe
2507 12|           jíťi, neuhlída ju na ulici a za mesíc, iďe techďi do
2508 12|             sa na ňu po vúli nahleďí a ve dverách, vicházejic,
2509 12|            ňu, tam jéj lístek potrčí a ona jemu ta druhim dňem
2510 12|            potem všecki mše odpravil a s tím preukázal, kam cílil
2511 12|              ja zadám pobočné oltári a nasledovne aj pobočné mše
2512 12|     vikofnávaťi, ale jedna za druihú a pri velikom toliko oltári.
2513 12|      poneváďž hore víš do stolíc idú a tak i mša, která sa na takovích
2514 12|   najsilnejšej strkali, prsá, chrbát a obidva boki pesťú ťlkél
2515 12|              obidva boki pesťú ťlkél a kďiž sa ho tázali, prečo
2516 12|              tázali, prečo to činí: „A ňeviďíťe," od-poveďel, „
2517 12|            stavať! (v prvních rokech a i v nasledujících ,pod prenasledu-váňím
2518 12|         kterém dbetu mše vikoná-vali a v čas prenasledluváňá jsice
2519 12|              potem aj ozdobu kosťela a hrubíno, který bi tak sám
2520 12|              jedního kamenního stola a z jedního že všecih strán
2521 12|         móhel poveďeťi, že pri kríži a pod krížení ukrižovaniho
2522 12|       nenávideli jak modli (obrazi), a to jím bez pochi'bi zákon
2523 12|         rozkaz mal, abi zadnej modli a podobenstvá neprijímal.
2524 12|          rimanskích kosťeléch za sto a šesťďesát rokuv od vistaveného
2525 12|          jako pravdu vidává Plutarch a August u Varró-na. Persické
2526 12|             podlé vipráváňá Herodota a Strabó-na zadné ňekresalo,
2527 12|         zadné ňekresalo, ňemaluvalo. A to preto asnaď všecci títo
2528 12|             stránkach bilo rozšírené a tak i do náboženstvá našého
2529 12|        Hrehor, pápež, obrazi vimiúvá a usiluje sa ospravedlňiťi,
2530 12|         obi-čajňe skutkov malárskích a rezlbárskich, než s píšem
2531 12|          diruhé ňé z falešními ďivmi a čnosťami nialúvané, po treťí
2532 12|         záleží, jakú 3im česť dávaťi a jakú v nich nádej skladať!
2533 12|          čnostňejšé, chváli-tebňejšé a k všem cílum lepšé i pre
2534 12|           hore víš poveďel jsem, tak a preto jsú zložené, abi jsme
2535 12|             lid z kňezem odbavuvával a odtúď jesť e i včil všecko
2536 12|          modlil, volajíc: Modlime sa a podobné. Caere-mónie techdi
2537 12|       vespolek všecko musili mlúviťi a kňez jsíce hlasne, ostatní
2538 12|             náhlosťú ňečo poškamirať a tak mšu odslúžíc neverníkum
2539 12|            jisté biťi musí, vipravĽi a vie žádních ňiikdi ani jen
2540 12|               nech sa nich nezbavujú a nech znajú, že biť bi jím
2541 12|              nebo žije, buďte zemrel a všaďe jest prítomen i včil,
2542 12|          biskupi (nebo to jejích moc a povinnosť jest) prehlédli
2543 12|    viznavačuv oroduváňí ňekolik dňuv a zrídka ňekolik tídňuv nebo
2544 12|            bívali dávané; včil ťisíc a ťisic rokov aj plnomocné
2545 12|              od Boha skracuj ícú moc a vládu, abi viďeli, čo a
2546 12|              a vládu, abi viďeli, čo a jakím právem po-traťili.
2547 12|              ňekteréj rehole pápežem a takový hňedki ťisíc pri-vilégiummi
2548 12|          anebž vijímek od poddanstva a všeho poslušenstvá obecního
2549 12|             ništ rozkázať! – Vivolen a učiňen jest ňekdo druhý,
2550 12|        druhej nejakej rehole pápežem a i ten svú víjmúl a všemi
2551 12|           pápežem a i ten svú víjmúl a všemi svobodámi obohaťil,
2552 12|         štvrtý k svéj bil milosťivý. A poneváďž (prez mnohé čaši
2553 12|            všecci reholníci od vládi a palice svích spravedlivích
2554 12|       opravďiví apoštoluv námestníci a preto že všecci biskupi
2555 12|         všecci biskupi tú jistú plnú a dokonalú apoštolskú moc
2556 12|     okršlekéch bidlili, bili poddaní a Peter sa neopovažuval žádního
2557 12|   neopovažuval žádního lid odtrhnúťi a sebe samímu rovno podmanlťi. ~
2558 12|             ňemnoho buďem odporuvaťi a povím, že skrz predrečené
2559 12|          Boha-Cloveka pravdu hlásili a v kterích ipotem svú cirkev
2560 12|       poddanstva biskupuv bez krivdi a ubMžeňá jejích mohli rehol-níkuv
2561 12|      pohoršená v cinkvách pričiňuje. A na toto pozorujíc, biť bi
2562 12|            do Rímu že žalobu behano? A kdo bi sa na nich aj opovážil
2563 12|            tehož rímskího svého pána a teho málo anebo ništ pre
2564 12|              hromu biťi), činili, čo a kedi sa jhn líbilo, dosavád
2565 12|             nich mnohokrát viprávajú a čo o nich aj ma papírech
2566 12|              cirkev neporádnosť túto a preto o reholníckích svobodách
2567 12|             o reholníckích svobodách a o vijmúťí reholníkuv spod
2568 12|              to rozumím i o mníškach a o všech reholničkách. Aj
2569 12|              svim vlastním ibiskupum a jsíce tak, abi z mníchuv
2570 12|             samim prislúcha dle radu a posveceňá sviho všech duší
2571 12|              jmeno: monachos z monos a achos zložené znamená a
2572 12|              a achos zložené znamená a které jmeno aj v j'inších
2573 12|        užnadesce tozťáhnutéj, mniáki a bez pochibi mnohích dmhích
2574 12|            rokem nemali biťi zložené a dopusťené. Na dva, na tri
2575 12|            Na dva, na tri rotó dobre a po časí takém kému bi sa
2576 12|             tak ťeškími sa zavázaťi, a to hňedki v mládeži znamená
2577 12|              milosťi do nich vsipaťi a často aj zrozeňí prevráciťi. ~
2578 12|             tím, čo jsme dnes viďeli a slišali. Tak bich ja vše
2579 12|            to, kolík sa mi mé dúvodi a pričiní pravé biťi zdajú,
2580 12|               Či skutečňe tak mislíš a veríš, kterak mlúvíš? Od
2581 13|           ipre smutek umrléj) mníški a po pohrebe jéj po-hnúli
2582 13|              jistéj osaďe téz jazika a pokoleňá svého ješťe do
2583 13|      chválokázeň držal, bil reholnik a tolik zazrakuv o téjž svätej
2584 13|       prednášil, tak mnohích múdrích a skuselích svedectvim je
2585 13|             časéch poví-dal, že ďivi a zázraki, jakž neb nepotrebné,
2586 13|            svatích natolko vichválil a vivíšil, že v celém nebi
2587 13|               Nedaleko Vaň Stiphouta a Renéa stál ňekdo v kúťe
2588 13|              jemu popúšťaní stiánek" a s tím viťáhnúl sa s tehož
2589 13|             viťáhnúl sa s tehož kúta a išel ven. – Vaň Stiphoot
2590 13|        Renéem tam strvávali do konca a z druhím Mdem téz z hlobokosťi
2591 13|            aj na ostatnej pobožnosťi a po skončení jéj víjdúc z
2592 13|        Neodporuval Vaň Stiphout, šli a ovšem, že najprv ke guar-diánovi. –
2593 13|         bratruv tret'ího radu. Matki a sestri tehož radu bili dolu
2594 13|              svetnici ňedaleko porti a pre ňe bil stúl v am-biťe
2595 13|             kterí bili nižšího stavu a pátri de ľa famllie. Jídia
2596 13|           pátri de ľa famllie. Jídia a la móde sveta bili též,
2597 13|         ňikdi nesnívalo, prichistané a predkladané. Musejíú sa
2598 13|            Platina spísali, cvičiťi; a nadevšecko v novích, které
2599 13|          musili vždicki biťi príklad a osťeň všem jinším, čo nád'
2600 13|         sveta? ~Jako pák jídlá mnohé a rozličné bili donášané,
2601 13|          také podlé običaja aj mnohé a rozličné reči bili rozsívané,
2602 13|        mlzené, jakožto že pápež jest a musí biťi ňesklamanitedlný,
2603 13|             čnosť jest velice osožná a prospešná, abi svet i v
2604 13|         časném i v duehovném poráďku a v nábožnej jednoťe bil držaný.
2605 13|         nábožnej jednoťe bil držaný. A prám preto, že ctnosťi ti
2606 13|    nasledovne o Jozefovi II. mislili a mlúvili tím svobodňej-šéj,
2607 13|          šlámi lidum z očuv ňestáhnú a všecci j ináč súďiťi nepočnú. ~
2608 13|           pochopiťi, jakú úmislú smí a múze ňekdo lidum stav dokonálosti
2609 13|          stav dokonálosti prevreťi. „A čo bi svetu škoďili slibi
2610 13|           slibi čistoti, poslušnosťi a chudobi!? – Slib čistoti,
2611 13|          praví, „angeluv nasledujeme a svetskím príklad dávame,
2612 13|             starich bivá vťip, rozum a radda. ~A toto: ~Že z rokámi
2613 13|           bivá vťip, rozum a radda. ~A toto: ~Že z rokámi múdrosť
2614 13|      oslovstvím zestarálích-híkame. ~A na včilejšú reholnickú chudobu,
2615 13|      ňesahaťi. ~Stali potem od stola a jako u naších na místo kanapéovího
2616 13|          lepšiho koreňa pred kaffeem a pred nebo borovičku nebo
2617 13|             neb k rohu stola posedňe a zas sa vespolek zmlúvajú.
2618 13|              či bi čas ňečo nepočnúl a kďiž on znovu professiu
2619 13|         professiu reholí vichvaluval a proťi všemu protivenstvu
2620 13|           kďiž obrazi svatích šlapú; a zlý mal biťi konec z Renéem,
2621 13|             biťi mohlo, svetský kňez a po čaši potem predce, buďto
2622 13|        prudkosť svú počnuli lituvaťi a Renéa líbiťi. ~Ale sa on
2623 13|            poďekujíc techdi za lásku a za ňerozváženú svú reč odpítajíc,
2624 13|             praví, „pozoruj, čo, kďe a kedi máš mlúviťi." ~Nasleduval
2625 13|         Nasleduval jích aj 'kňez ten a i dohonil jích, který Renéovi
2626 13|         zbúreňi mníchuv téz pomáhal. A tento Renéa za ruku chiťíc,
2627 13|              jích tázal, odikúď, kam a prečo sa vibrali. Poveďel
2628 13|           poveďel aj, do kterího idú a prečo: pre vicviceňí totižto
2629 13|             jemu budúcňe k prospechu a úžitku bilo, než aj viďeťi
2630 13|          svéj chuťi ňekterý vivo-lil a biť dobré, biť zlé své vivoeňí
2631 13|        pripísal. ~Náležiťe mlúvil on a chiťivše Renéa zas z láskavej
2632 13|             i na nebi jmenem zebrané a zvážané tovarišstvý celý
2633 13|              celý svet učilo, ríďilo a správu-valo. ~Ale, o, rozniťujícá
2634 13|       unuváňá múj ročitý plat ťáhňem a bez všej starosťi ho požívam,
2635 13|       budúcnosť prorokovaťi, že pera a jazika zbrojem naše zámki
2636 13|             podkopané!? Spadli jsme, a poneváďž mi jsone spadni,
2637 13|             pomoce zbavení dolu leťá a krki vilamujú! Dobre ňekdo
2638 13|           kríčki sa trasťe maličké. ~A čo? – Jestliže svet, sveta
2639 13|           ňečo mezi rozličními lidmi a zvlášť u faráruv skusuvali
2640 13|           zvlášť u faráruv skusuvali a v poslušnosťi seba cvičili,
2641 13|           pokojem druhích z hotového a ňéjen nebili jsme prekažní
2642 13|           prekažní než radnej osožní a mnoho. Kdož mi toto zapre? ~
2643 13|          zanil-čal, jak velký to bil a biťi musil, že jsme mi mládež
2644 13|           duchovních umeních šťepili a do virostnuťí pevních stromuv
2645 13|             bívali chovaní, chistaní a priprávaní všem krajum prospešní
2646 13|             náboženstvu priťa-huvali a potem je juž i v časnich
2647 13|            večních vecách cvičili. – A predce mi takoví bivše,
2648 13|             k jak velkéj dokonalosťi a z jak hustími krokmi od
2649 13|             li či jen k hospoďe jeho a on Renéa po lícach počapkajíc,
2650 13|              v svém putuváňí spísal. A pre tú príčinu Vaň Stiphout
2651 13|          probabiliorisma preukazuval a s probabilisma potvr-zuva].
2652 13|             včašéj míňa ráno pohnúťi a šli na hospodu. ~Odtúď aj
2653 13|         europaejskími hodně místo má a s kterého včil velké a mnohé
2654 13|            má a s kterého včil velké a mnohé po všech sveta ďílech
2655 13|     cirkevníka, který jazi-ki, chodí a običaje kraju, do ňehož
2656 13|         ňehož cestu svú ríďili, znal a který zadnej duchovnej povinnosťi
2657 14|          RENÉ PRICHÁDZA NA SLOVENSKO~A s tímto vstúpivše do loďe,
2658 14|              zbitek všech potrebních a užitečních vecí rajem bila
2659 14|            rajem bila ňekdi nazvaná. A najprv jsíce do teho vikročili
2660 14|             abi bližéj Jupitera bili a múdrosť jeho požívali. Zďe
2661 14|         vrchu cirkevná celího techto a i pod jeho korunu prislúchajících
2662 14|              biťi ríkáno: Tuto jináč a tamto jináč kážu a kathechizujú. ~
2663 14|             jináč a tamto jináč kážu a kathechizujú. ~René bil
2664 14|              knížeťa dúm bedlivejšej a z nemalun poďivenini po-zorujíc. ~
2665 14|           po-zorujíc. ~Po temto išli a prišli suchem do mesta,
2666 14|            mesta, které svúj počátek a své jméno s trnuv má. Bilo
2667 14|              prostred krajini zejšél a včil sa juž do poveďeného
2668 14|              tak svetskej mládeže. – A buďto mesto toto seďem zrozeních (
2669 14|        radosťi, ani žalosťi) zhoďené a že zemú zrovnané z všemi
2670 14|              s nimi po celej krajine a aj v jinších pod jedním
2671 14|             stoja, potem troj-ničári a klástiri vešti, štvrtí (
2672 14|            nosá) jinám jest prehoďen a rovnú z rečeními los ňesmutňe
2673 14|          totižto tuhšého zachovávaná a rusutliki, téz vešti; a
2674 14|              a rusutliki, téz vešti; a juž aj k tíchto zbúranú,
2675 14|           jesti chíru veríme, nákovi a kladivá jsú prichistané.
2676 14|       prichistané. Sedmý pevno stojí a jest že štír a dvaceť kcpčekuv
2677 14|           pevno stojí a jest že štír a dvaceť kcpčekuv spojený.
2678 14|              preložen, jináč vlastný a ďeďičný jest mesta Ostrýihron
2679 14|           mesta Ostrýihron slujícího a odtúď ani ňeni jemu jméno
2680 14|             Po zestúpeňí na hosťiňec a po odpočinutí, kďiž jích
2681 14|            kterí v od-bavuváňí práce a povinnosti svojej neb ostarali
2682 14|         nejakej stálej nemoce upadli a nasledovne ňé pre hrích
2683 14|        nadevšecko, kďiž v prostrédku a spúsobu ništ nesená-zí.
2684 14|         života svého jak-koliv bídňe a trízlive očekává čnostný
2685 14|          jedním každím; z viďeňá pák a že slišáňá súďili, jaký
2686 14|        počituváňí) zá-konnáci mívajú a kďe k čítanú vjíťi všem
2687 14|           ujednostatňení v mesťe tém a ňeveďá, či tam budú mócťi
2688 14|             ve sveťe 'podobním mírní a strídmí a Renait sa o jedního
2689 14|             podobním mírní a strídmí a Renait sa o jedního každího
2690 14|             do tehož radu povolávaní a prijímaní. „Či", praví, „
2691 14|           biskup jích sebe vivoluval a ustanovoval. Pozatím, jestli
2692 14|           konkurs všade stavané budú a spôsob ten zbuďí mnohích
2693 15|             O ICH JAZYKU, LITERATÚRE A DEJINÁCH~Vráťíc sa na hospodu,
2694 15|              jsem dosťi o zemi tejto a odtúď znám, že zďe všeliki
2695 15|            prežíva), potení Slavakuv a i Nemcov. Ale o Slavákéch
2696 15|               v kterích bi svú pôrod a svú reč zachovával. Mi jsme
2697 15|            ňečo z téjž reči rozumili a menej ňečo mlúviťi znali,
2698 15|          Nekolik buďíčkov pre mužské a ženské osobi, ňekolik kalendáruv
2699 15|           ňekolik kalendáruv ročních a ňekolik péseň, kterím tlačári
2700 15|              ponajprv do zemi tíchto a z jakím víťazstvím vkročilo. –
2701 15|              starodávních to hledaťi a starodávních pisáruv svedectvím (
2702 15|     starodávních pisáruv svedectvím (a jsíce cuzího národu, kďíž
2703 15|            Plínius, Ptoloméj, Diodor a podobní, v tíchto pak ani
2704 15|           Scythuv, Sarmatuv, Gottuv; a tíchto sebe oni vikladajú
2705 15|              Kašpijském mori bidlili a potem až k Vistude a Volge
2706 15|         bidlili a potem až k Vistude a Volge potokum sa rozšírili.
2707 15|            aj v Písme svatom hledajú a že ho tam nacházajú, vera
2708 15|              kapitule. Ale bez práce a vetšú spravedlivú jejich
2709 15|        ríďili, dokúď nejsú premožení a všelikím vladár-stvím po
2710 15|             všech tích, kterí mlékem a sirem žíjali a kterí običajňe
2711 15|          kterí mlékem a sirem žíjali a kterí običajňe z Ázie pricházali.
2712 15|         chotár -níci krajini Nemcuv; a tak o jinších tích prezviskách,
2713 15|              ratolesti bili podelení a každá ratolesť svého mela
2714 15|             kehokoliv sploďený, kedi a jako-koliv sem prenesený,
2715 15|            vúkol krajéch dávno bidlí a pevný musil biťi vždicki,
2716 15|              jeho ani známiho nemáme a že tak mnohé zeme tak dlho
2717 15|        vlastními svími králmi držel; a i včil ješťe ňekterí drzá,
2718 15|          kterími vladnúlí, o mravéch a običajéch, které zachovávali
2719 15|       zachovávali ješťe jakž pohani; a učinil chválitebňe, kolik
2720 15|              Znal, že druhího národu a druhího jazika lidé ňé velice
2721 15|            tak velebili v práci jeho a ani čítaním bi ju ňeucťili,
2722 15|  všelikeronásobného umeňá v rozumeňí a pochopení lechkejších. Slováci
2723 15|           rúk ťisnuté vzíti ňechcejú a v običaji majú ríkaťi, kďiž
2724 15|             toto tak pochabné tázání a súďeňí i jinším zďejším
2725 15|           kúskuv zhlt-nuťí své hrdlo a k stráveňí jejích žalúdek
2726 15|             jestli jen ňeolik tvrdšé a ostřejšé brko bere, jestli
2727 15|        svobodu pozbuzený, začnúl též a jsíce rozličními knižkami
2728 15|              svého. – Slovák pak bil a pretož slovenský písal,
2729 15|             dražiťi buďe, vťipňejším a učeňejším osťenu dodá, abi
2730 15|         kvasu vilézli     aj Slováci a jsíce Slováci krajini téjto,
2731 15|          téjto, neb jinší, jako Česi a Mo-ravci ve vecách tíchto
2732 15|      nemravum, satyri, kterák ríkame a ňé paškvinádi, ale ňeprospešňe.
2733 15|            ďílo to zďílu pohoršujíce a škodlivé, zďílu dvojmisl-né,
2734 15|       lsťi-vé, o kacírstvý podezřené a jinéj podobnéj dobroti biťi
2735 15|             dobroti biťi vijisťuval; a u vrdinosťi skladatela obdržal,
2736 15|              pečeďú ho též naznačili a na svetlo vijíťi ňedo-pusťili.“ ~
2737 15|             které v téjž knižce bili a na které bilo najhrubšéj
2738 15|         které bilo najhrubšéj hřmeno a René z Van Stiphoutem juž
2739 15|       do-brotlive dopustila, zatajil a odepřel ~„Censor kních bil
2740 15|             bil též", odpovídal on, „a učitel ve višších školách
2741 15|            jakéj pak príčini zatajil a odeprel, čo najvetšá moc
2742 15|         dobrotlive, osožňe dopusťila a dovolila, ze skutku poznávajťe,
2743 15|          odevzdal. Kďiž pak on mnohé a velké chibi v ňéj i skriťe
2744 15|      záležiťi vikladal, vzal ju preč a do Vdnie odeslal; a odtúď,
2745 15|             preč a do Vdnie odeslal; a odtúď, v žádnéj prám zlosťi
2746 15|            vec dať vitlačiťi umínil  a juž aj bila v rukách tlačára,
2747 15|             k sebe vzal, znovu súďil a jako poveďel jsem, vladáruv
2748 15|             ale druhé ňedbanliví jsú a nebo též (jestli ňeprehlédnutí
2749 15|             plaťené." ~„Prehlídateli a sudcové kníh bár vitlačeních
2750 15|             vzdálení; ňé kdo, než čo a jako vikládá, majú vždi
2751 15|          majú vždi pred očima držeťi a dúvodi toliko, ňé pak aj
2752 15|           kacíra jest, aňi vitlačiťi a jestli predce bila ňekďe
2753 15|        čítaťi nedopúšťali. Chíbívali a ješťe vícéj ti, kterí, ačkoliv
2754 15|             jsú zlé v sebe, bezbožné a i mestu i náboženstvu tuho
2755 15|             náboženstvu tuho škoďíce a preto také ňé od všetkích
2756 15|       ňekterí lechko bívajú nakažení a příliš ťeško napravení.
2757 15|           dobrého spríhodi sbíráváme a pre tu príčinu zas ňemajú
2758 15|            neprítelem v očách nestál a ňebojuval. Tak aj náboženstvý
2759 15|     náboženstvý tím jasňejšé zustává a tím víc bívá umocňeno, čím
2760 15|            jestli aj tito jsú osožné a užitečné, jako bi ňebili
2761 15|            mnoho dobrého v sebe majú a čo odtúď nasleduje, jaká
2762 15|            jsú tím spokojné, že cuzí a to posledné jest. – Juž
2763 15|              aňi svého rodu ňeznajú. A čo jejích jazik, jejích
2764 15|         národu bívá jsíce rozmnožená a rozšírená aj skrz kupectvý
2765 15|           rozšírená aj skrz kupectvý a jiné spoluscházeňí, spoluobcuváňí,
2766 15|          zešpaťená ňebila, ochraňujú a kďiž sa jéj predce ňečo
2767 15|           prihoďí, knihi ju očisťujú a k prvním svím základum priváďajú.
2768 15|             ve včilejší vek Francúsi a Nemci. Jako dvoji tito svúj
2769 15|            že k zachování, rozšíreňí a vikrásňení jazika prospešňejšího
2770 15|             z dokonálosťi svéj traťí a takíto jsú spravdú Slováci,
2771 15|             Sklavákmi, Slovákokvádmi a zďejšími Slovákmi, kterí
2772 15|           jeďiňe, ke kte-rím pujďeme a u kterích i včil juž jsme,
2773 15|              Bábel vistaviť mislili ~A nebe doštáhnúť pochable
2774 15|         miňili, ~Znaj, že ti Slováci a ňé jinší bili. ~Neb pokutu
2775 15|          všaďe bábelský jazik jeho. ~A tento: ~Kam sa matka řeči
2776 15|             ríkám, že dávno zemrela. A král Svatý-pluh ju zaoral,
2777 15|         mnohé ďíli jest roztrhané. – A o témž Svatoplúgovi ňekterí
2778 15|          krajina móhla biťi stracená a Slováci pretož bárs z jakí-mi
2779 15|            spojení, jen bi bili brko a papíru ňezapo-vrhli, jazik
2780 15|      sličnosťi biti zachráňený. Brko a papír zapovrhli vždicki,
2781 15|       vždicki, odtúď aj mezi jedními a tímiž, v jedném kraji bidlícími
2782 15|            kďe, v kteréj osaďe lepšé a čistotňejšé majú víslový,
2783 15|       pravšéj, základňejšéj mlúvá. – A toto jest techdi druhý ten
2784 15|         potem ješťe nakrátce tvrdosť a ňepohodlnosť cesti prez
2785 15|             obecních pre prespolních a putujících hosťincuv málo
2786 15|       putujících hosťincuv málo jest a tak že musejú časťejšéj
2787 15|          buďe chibiťi jinšé uchíleňí a tam buďe farár, k farárovi
2788 15|             musíme vjíťi opovažuvaťi a ňezúfaj-me, buďeme vďačňe
2789 15|             tu techdi místo šťedrosť a hosťinstvý?"  tázal sa René. ~„
2790 15|          René. ~„Má", odpovedal on, „a jsíce velmi škodlivé bívá
2791 15|      vikonávajú, od mnohích omlúvaňí a posmíváňí počtujú. Jestli
2792 15|              Jestli meňéj lejú, sipú a kidajú z všelikích novonalezeních
2793 15|          život tíchto! Zajisťe vlahu a masť zeme i jeďá i pijú
2794 15|         jejich predkové Peter, Pavel a jiní též tak žíjali? – Mi
2795 15|          hovadňe robiťi ňeprestáváme a ťežce máme čo na nás, ťežce
2796 15|             svátek korhelstva, bitki a všech ňeporádkuv po celéj
2797 16|               kolik která osob chiťí a podobné. Brána domu vždi
2798 16|               Van Stiphouta, Renaita a tovariša cesti, dejžto sa
2799 16|           kďiž sa krev skrz pojeďený a popitý oheň ve všeckích
2800 16|            učiňené, kďiž juž žalúdki a kože na bruchách ňestačili.
2801 16|               pre obecné dobré lepše a prospešňejšé bilo, na spúsob
2802 16|              sa snažňejšé, slušňejšé a prám aj sve ťejšé pre cirkevníkuv
2803 16|            zakázano jest. Ale hlúpim a tuze zahmle-ním rozumum
2804 16|       rozumum kázal. Několik skleníc a džbánuv roztlkli, několik
2805 16|             do krvi poobrážali jedni a kďiž farár predce naproťi
2806 16|              Vtedi na sťeni ví-lajíc a viškamrajíc sa, na svém
2807 16|            bez míri do seba vťisnúli a vlili, hňeď tam navráťíc.
2808 16|   zatlčení-ho vichrápavše, postávali a jinší, jenž haneblivejšého
2809 16|            juž odvlékli! Ješťe večer a prez celú noc až do jasného
2810 16|             buďem, nežli toto trpiťi a príležitosť k hríchu dávaťi." ~„
2811 16|                 Tak", odpovídal on, „a jsíce vetší ďíl z všech,
2812 16|           Ťisíckrát spomínajú, ťisíc a ťisíckrát vi-krikujú, že
2813 16|         vrchnosťi našéj presenuvali, a preto že jsme skrze ních
2814 16|             tamto chléb náš obdržali a že juž (čím náhle do najmenšého
2815 16|             odpovedal Van Stiphout, „a dávno bi bilo mnoho zlého
2816 16|            bilo mnoho zlého prestalo a mnoho dobrého nastalo. Mnohé
2817 16|        mnohím prislúchalo, skusuvaťi a ja jsem mnohé skusil v zemách,
2818 16|             druhí tamteho jsúcejšího a hodňejšího biťi kričá; a
2819 16|             a hodňejšího biťi kričá; a z jakích čnosťí jsúcejšího,
2820 16|            nebo jakokoliv ňeobhlídní a ňepozorní spovedlníci o
2821 16|           svích kníh naučili spúsobi a cesti hríšné, kterími své
2822 16|      poluvaťi majú. Ale to jen tuším a jednák jest, neb zná to
2823 16|      redšejšéj sebe lásku túto prosá a kďiž ju majú, kďiž k ním
2824 16|           jsú ješťe, hrajú sa s nimi a abi hra lepšéj išla i oni
2825 16|            podlizuvaťi najblíž-ňejšá a najhladšejšá cesta jest
2826 16|            Odtuď žena vždicki muža, ~A ženu čert ríďil. ~Tímto
2827 16|    vichvaluvaťi, s nimi sa kartuvaťi a všecki obecňe i ja-zikem
2828 16|          všecko všeckím buďe nazívan a   preto hodný, ano, najhodňejší,
2829 16|          ňemúžú tak dúverňe vcháziťi a jím sa timito takími službámi
2830 16|           tuhšéj k ním chírem leťel; a oni vtedi, bárs o pulnoci
2831 16|             najríchlejšéj zapráhnuťi a opusťivše svú fáru, ňech
2832 16|          druhý ňekdo prv ňepribehnúl a patrônuv (neb menitedlní
2833 16|           kdokoliv druhý dobí-vaťi. ~A koliké z techto nepovstávajú
2834 16|            fáru túžá, koliké závisťi a nenávisťi, koliké zajisťe
2835 16|            Odtuď žena vždicki muža, ~A ženu čert ríďil. ~Tímto
2836 16|    vichvaluvaťi, s nimi sa kartuvaťi a všecki obecňe i ja-zikem
2837 16|          všecko všeckím buďe nazívan a   preto hodný, ano, najhodňejší,
2838 16|          ňemúžú tak dúverňe vcháziťi a jím sa timito takími službámi
2839 16|           tuhšéj k ním chírem leťel; a oni vtedi, bárs o pulnoci
2840 16|             najríchlejšéj zapráhnuťi a opusťivše svú fáru, ňech
2841 16|          druhý ňekdo prv ňepribehnúl a patrônuv (neb menitedlní
2842 16|           kdokoliv druhý dobí-vaťi. ~A koliké z techto nepovstávajú
2843 16|            fáru túžá, koliké závisťi a nenávisťi, kolikéhňevi bívajú
2844 16|               duša jsú jeden druhími a smrť treťího všeckú aj najvrúcňejšú
2845 16|          držá, tam običajňe učení    a dokonalí mravmi kňezi po
2846 16|      poklaďení police. ~Juž vše tito a mnohé jinšé (neb bez počtu
2847 16|            sa o fári kňezi zbehávali a dle hodňejšnosťi maravuv
2848 16|             dle hodňejšnosťi maravuv a umeňá cirkevného ďelené
2849 16|            najvetšího ništmeňéj ďílu a ňé zúplna povedám, že rečené
2850 16|            rečené hríšnosťi zhložené a skazené budú, neb i u cirkevnéj
2851 16|       cirkevnéj vrchnosťi ošemetnosť a podlizuváňí svú nalézá vzáctnosť.
2852 16|         svetla vihnaná biťi ňemúže. ~A která bila príčina, že porádek
2853 16|         porádek tento zďe včil teprv a ňé dávno juž nastal? Všeliké
2854 16|             svetskí páni fári ďelili a nasle-dovňe i seba i kňezuv
2855 16|              ňechceli. – Biskupi pak a všecka v cirkvi vrchnosť,
2856 16|           kterák ríkal jsi, običajňe a ňehodňejší ňehodňejšími
2857 16|          Toto biskupi za-kázaťi múžú a s tím jen hodňejších na
2858 16|             počal Van Stiphout, René a tovariš cesti odebíraťi,
2859 16|              sa popili, potem pobili a jsíce až na smrť, tak že
2860 16|         časem zrušené biťi ňemusilo. A otázka jest, či bi nastaveňí
2861 16|        prospešňejšé ňebilo premeňiťi a jináč ňejako napraviťi? ~
2862 16|          ňejako napraviťi? ~I pohani a židé za starodávna své svátki
2863 16|           vichírenú víbornosťú cťili a zachovávali, jako bi bilo
2864 16|              neb tamteho dňa služba. A pre túto príčinu Pavel Galatskím
2865 16|            Na dni, praví, pozorujeťe a na mesíce a na časi a na
2866 16|               pozorujeťe a na mesíce a na časi a na roki; obávám
2867 16|     pozorujeťe a na mesíce a na časi a na roki; obávám sa, abich
2868 16|            ňebil vinaučuval. ~Pravím a dokonálím kresťanúm žáden
2869 16|           oni jsú každodenně z Bohem a v Bohu, ustavičné svátki,
2870 16|            kterák Jezaiáš prorokuval a mlúvil k židum, že príjďe
2871 16|         který jejich sobota prestaňe a že z príchodem Vikupitela
2872 16|          Vikupitela buďe nová sobota a jsíce bez všeho pretrhnuťí,
2873 16|              všeho pretrhnuťí, stála a ustavičná. ~Svatí ništmeňéj
2874 16|            telesnéj práce sa zdržala a do kosťeluv bedlivejšéj
2875 16|             nebo všech hríchuv prvňá a rovná príčina jest naša
2876 16|      pobožních, svatích naších otcuv a predkuv k vrúcňejšímu liduv
2877 16|            včil skrz obecnú ohavnosť a potupu obecná duchovná slávnosť
2878 16|             do ňejakéj osadi vej-ďeš a neznáš biťi tam svátku,
2879 17|                  RENÉ, VAN  STIPHOUT A TOVARIŠ  CESTY VYSTUPUJÚ
2880 17|           poďekujíc, jsú sa odebrali a dalšéj išli Van Stiphout,
2881 17|              išli Van Stiphout, René a tovariš cesti. Ale ďivné
2882 17|           ďivné mali napoledňe hodki a ješťe ďivňejšé večer na
2883 17|             na noclaze. ~Mimo nadeje a proťi všemu usiluváňú privézel
2884 17|          pece, múčennú kasu míchajíc a trepajíc, vrťila. Dím od
2885 17|           pod lavicú válali, kašlaťi a prskaťi musili. Všetko čírné
2886 17|         prskaťi musili. Všetko čírné a dokonále jak mučírňa aneb
2887 17|             chistajícú ženu oslovili a običajním kraju temu spúsobem
2888 17|         držíc, na poval kamsi bežala a ňé všaďe viďenéj jakéjsi
2889 17|           zápoňe prinésla, odpitujíc a prosíc, abi, pone-vaďž víc
2890 17|           prosíc, abi, pone-vaďž víc a jinšého nemá, i to vďečňe
2891 17|          prijali, abi sa ňenahňevali a Boha ňeprisilili, bi ju
2892 17|          požehnáňí buďte míťi, sková a jím, kďiž príjdú, odevzdá.
2893 17|        príjdú, odevzdá. Van Stiphout a Renait jsú sa ďivili nad
2894 17|           takím ženi seba vimlúváňím a mislili, že tu taký običaj
2895 17|              príležitosťi dlkší žart a smích chťe-jíc vivédcťi,
2896 17|              to", praví, „Búh zaplať a svatý náš patriarcha, najsveťejšího
2897 17|              snetu, žádního šmatláku a bolehlavi ňeploďí, ňech
2898 17|        vhabaťi, žáden vrabec vleťiťi a jestli bi sa čo s tíchto
2899 17|          otráví, hore nohami vivrhňe a v tem okamžeňí skazu vezme,
2900 17|             sa nad ňú aňi ňeblíská. ~A smrkáťe li tabáček, gazďinká?
2901 17|         treťího nášho rádu kúpila. – A či jsťe vi též tem ráďe? –
2902 17|              i šťikalo od potrčeního a do nosu vetkaního prachu.
2903 17|            živí, čo jsťe nám uďelili a ponevaďž sem vždi prijíťi
2904 17|          každú hospodárku na ten čas a asnaď aňi vás doma ňenalézňeme,
2905 17|             kus máselka, klobášťičku a nožičku sviňacú, ňe-kolik
2906 17|            sviňacú, ňe-kolik vejíček a tak dalšéj, abi jsťe vi
2907 17|              polném i domácém statku a dobitku viďeli a skusili
2908 17|              statku a dobitku viďeli a skusili a mi abi jsme v
2909 17|             dobitku viďeli a skusili a mi abi jsme v klášteri pochvalu
2910 17|              jestliže málo dostaňeme a doneseme, vrchní naší budu
2911 17|             nás; jestli pak vipítáme a šťestlive domu dodáme, tenkrát
2912 17|          máme počestnosť, velebú nás a budúcňe aj povíšení bívame
2913 17|         škriňi, ke klonce, ke košáru a jak máťe ťelátko, zaskočťe
2914 17|              jinšé ovce podvrhu-vali a to jisté jsem onehdi jakímusi
2915 17|            daruvala. Aj s kuren-cámi a vejcámi jsem tak pochoďila;
2916 17|            viplaťá, móhli jsme mechi a kapi doma ňechaťi. – Ale
2917 17|        všecko pravda. Reči sa hovorá a chléb sa jí. Postrašiťi
2918 17|         kterú jsem dňes zmúťila, mám a tú aj sebe utrhnem, mile
2919 17|           mršinu, ňech daremňe trávu a zrno ňekazí." – „Ale jako
2920 17|           Ale jako sebe jinšú zvážím a nadobudňem, pán páterko?" –
2921 17|               Jako?" odpovedal on – „a jako že jsťe sebe túto zvážili?
2922 17|         jestli on kázal, vi neveríťe a zúfaťe o ňem? Vezmiťe sebe
2923 17|            do stodol ňezhromážďujeme a predce statečňe žijeme. –
2924 17|        Zachovávajťe i vi rovný život a aňi vám ništ ňebuďe scházaťi,
2925 17|              že boské slovo rozumíťe a zachováváťe ho", ríkal on. „
2926 17|          zachováváťe ho", ríkal on. „A tak juž máme húsku, aj kus
2927 17|                 Nevím", reknúla ona, a do ďeďini bežela. ~Dokúď
2928 17|           spúsobi ješťe povizustali. A kďe jest hrozeňí ješťe!?
2929 17|               že oheň, voda, povetrý a všecka zrozenosť proťi ňéj
2930 17|           všecka zrozenosť proťi ňéj a celému jéj domu povstaňe,
2931 17|         ňekteréj gazďinéj prihoďilo, a to bich mal za boský bič
2932 17|              potvrzeňí mojích hrozbí a strašeňá povolávajíc a bárs
2933 17|        hrozbí a strašeňá povolávajíc a bárs jako švec kožu naťahujíc.
2934 17|           takímito dúvodmi vislepená a nalekaná, dá, biť bi čo
2935 17|           zúplna rozpojujú, zeťírajú a mišlénkem žádná ňepravosť
2936 17|      preukázal, visvetlil, visveďčil a potvrzil?" ~Bil Renait vec
2937 17|          začnúl, ale gazďiná upoťená a zadíša-ná, jedno kura v
2938 17|          ňesíc, naspád domu pribehla a pravila: „Celú jsem ďeďinu
2939 17|          Celú jsem ďeďinu preskákala a juž jsem bila aj zúfalá
2940 17|             nade mnú jedna zlituvala a prítom-ního techto mi dala
2941 17|             sa jéj musila zaduškaťi. a zaprísahaťi, že jéj, bárs
2942 17|           rokem moje kurence poláhli a dokúď bich ja jéj tak, kterího
2943 17|              dala, kohúta nevráťila. A aj to mi hovorila, že ona
2944 17|              Šla potem hore na poval a prinesíc ho, mlúvila: „Hle,
2945 17|          temto bežala k svéj kuchiňi a ňenáramňe tuze vikríkla: „
2946 17|             hlava! Kaša mi prismudla a priho-rila. Čo pošlem mužovi
2947 17|             Ozaj ten buďe múj chrbét a mé boki otkú naťíraťi!" ~„
2948 17|        ko-hút, hus, vajco, másla kus a strova takli našé jsú?" – „
2949 17|     pripravťe na obed", mlúvil on. –„A čože v klášteri povíte",
2950 17|             jsťe to musili zachovaťi a domu dodaťi? A ja to aňi
2951 17|             zachovaťi a domu dodaťi? A ja to aňi ňevím k vašéj
2952 17|              buďeme mi vám ukazovaťi a pomáhaťi." ~Kucharili potem
2953 17|               Kucharili potem všecci a kďiž povarili a popékli,
2954 17|         potem všecci a kďiž povarili a popékli, částku gaz-dovi
2955 17|          stola stojíc, sáhala ližicú a kolikrát kusisko do úst
2956 17|           všaďe píchal, všaďe kúsal. A kďiž sa pred-ce tenž René
2957 17|                Odbavíc takto skrovné a v okolostojíčnosťách tích
2958 17|        žebrákmi držeťi, jako prosbám a hrozbám jejích veriťi, odejšli. ~  ~
2959 18|                       RENÉ NA SVADBE~A popoledňajšú svú cestu jsíce
2960 18|            zeme povetrý previ-šuvaťi a i barvu i vúňú svojú jednu
2961 18|          svojú jednu ťesknosť, hrúzu a trúchli-vosť viobrazuvali. –
2962 18|           duší trápeňú. ~Jako dalšéj a dalšéj docházali, tak vždi
2963 18|            docházali, tak vždi vetšé a vetšé kriki, hlasňejšé a
2964 18|             a vetšé kriki, hlasňejšé a Masňejšé vískáňí uslíchali,
2965 18|            hlas prez všeliké píšťele a huki zňel, na který všecci
2966 18|           všecci skákali, vrťili sa. A jak líbezná bila musika,
2967 18|               chválil, že jsú veselí a podobné. Darmo ale, neb
2968 18|              tré ta, kďe oni idú íťi a prisluchajícú na seba částku
2969 18|           obráťili naspád vúz jejích a pretrhnuté své kratochvíle
2970 18|              cestú mezi trním, šípím a mnohonásobním smáním védli
2971 18|           mnohonásobním smáním védli a privedli jích do zlepeného
2972 18|             pozdviženú ruku k mlčaňú a k poslucháňú znameňí ňe-dal.
2973 18|              prijšli, nakrátce vítal a nakrátce vedle običaja,
2974 18|              že obidvoje to o jednéj a téjž jistéj veci jest, abi
2975 18|              vďečnosťú prij -   múli a jako zrenicu oka od všeho
2976 18|           oka od všeho jemu ublížeňá a uškoďeňá chránili. ~   Dlhoké
2977 18|              daru teho venec spletal a zvazuval, ale tak umele
2978 18|           vímluvnosťí učiteluv čítal a uslí-chal. Aňi poetuv sni
2979 18|            uslí-chal. Aňi poetuv sni a básňe mu ňechibili. Čokoliv
2980 18|        kožuch, z hlavú polním kvíťím a všelikéj strakatéj barvi
2981 18|              oďívá ~Túto takú chiťíc a ukázajíc, pravil: „Čo jsme
2982 18|            prestalo tovarišovi cesti a aj Van Stiphoutovi z Renéem
2983 18|         druhéj strani stál, odeberáč a starý svat, kďiž tamten
2984 18|          tamten dokončil, své počnúl a dlhokú též juž chvá-loreč
2985 18|             Písme svatém o manželéch a manželkách spísané ňekdi
2986 18|             všecko to vážňe spomínal a prednášil, jako bi sa bil
2987 18|           mladoženícha prstem ukázal a kďiž tento svú choť za ruku
2988 18|               ale Van Stiphout, René a tovariš cesti první ta bili
2989 18|            osvícená mnohími trískámi a kahancámi, aňiž čo jinšé   
2990 18|             sedlisko bilo vinecha-né a ješťe predňejšé Van Stiphoutovi,
2991 18|             Van Stiphoutovi, Renéovi a tovarišovi cesti. Tito po
2992 18|          počestnosť počali požívaťi. A pomimo prvňého seďeňá jsíce,
2993 18|             Aj ten, který maso rezal a ďelil, podcťivé na ních
2994 18|              neb čo bilo najtlsťejšé a najlojovejšé, to jím podával
2995 18|          pred Van Stiphoutem, Renéem a to-varišem cesti stáťi ~
2996 18|              to-varišem cesti stáťi ~A tento juž dobre pochopuval,
2997 18|            abi pri svadebném poledni a večeri farár bil prítomen
2998 18|            večeri farár bil prítomen a svú prí-tomnosťú jak hosťinu,
2999 18|         místo oni  tré jsú priveďení a pre tu príčinu on čiňil,
3000 18|           čas čiňívá. On mladoženíka a mladožennicu rozveseluval,