Part

   1 1 |               celej útléj mojéj práce. ~Čo sa slovenskího jazika, nimž
   2 1 |                   píšem, doťíče, uznám, že sa mi chibi ňejaké nadhoďiť
   3 1 |                    čob' vtedi bilo, kdi bi sa se mnú chcel dohadovat?
   4 1 |                mluvících poslúchať a odtúď sa učit? Ale i tu, jakžto zmíšaňí
   5 1 |               zajiste a slóv neznášajícího sa končeňí. Pre tento pak rozďíl,
   6 1 |                jest súďiti. ~Usiloval jsem sa ništmeňéj, kolik možnost
   7 1 |                    a l  i s) a to jest, bi sa táž littera ze sebú spojeními
   8 2 |                spoznáva Fatimu a zdôveruje sa jej so svojím tajomstvom.
   9 2 |             totižto možné, aneb aspon biťi sa viďi takovím všecko, kterí
  10 2 |                   tich ňevedomosť a odeber sa do zemí, v kterích včil
  11 2 |           odpovedel, jak: „To na ten, kďiž sa navráťím, čas zadržme". –
  12 2 |                  ňéjen v Trirpolisi, dokúď sa jím líbiťi buďe, zustávaťi
  13 2 |          obzvláštňe europäiskmi dblibovala sa natolko, že setvi který
  14 2 |              slíšaťi, ďivíla a pohoršovala sa nad svojími, že oni v hlúposťi
  15 2 |                   časem vičitoval, nalézla sa v okamžeňí a mocnú dávala
  16 2 |                ukrutnému našému mňeňí dost sa načudovať ňemúžem, kolikrát
  17 2 |              Nakrátce potem o kráme jejich sa dovedajíc, vstúpila do d1kšého
  18 2 |               jejích jazikem mnohonásobním sa tázala, v každém slove samú
  19 2 |                   vihleda1i a s ňimi znovu sa u seba ustavili. ~Mezitím
  20 2 |                    zustávajíc, rozpamataťi sa začala, kďiž odpoveďe a
  21 2 |                 spravec jest, jak smí, jak sa opovažuje dvuch tíchto do
  22 2 |                druhý smrtedlňe pichal, jak sa pohnúl. ~Ale aňi ňemím bíťi
  23 2 |                      praví, „faleš bil, čo sa tážem, odpovídal bijs' bez
  24 2 |       nezaslúženího ublížeňí chráňí a musí sa. Misto má nad ňimi onono
  25 2 |                  povidáňí: Kdo mlčí, spolu sa viďí s mluvícími misleťi.
  26 2 |                misleťi. Ti ništmeňéj lekáš sa a sám strach i proťi vúli
  27 2 |                dosaváď kamennímu navráťilo sa cíteňí a bárs jistú, bárs
  28 2 |           poddanstvý techto, ze Solymi sem sa navracajíc, napadel na lotruv
  29 2 |                 ňeňi včil viprávaťi. Pítam sa toliko, či znameňí ňejaké
  30 2 |                sebú z pusťila a: „Navracáš sa mi techdi (mlúvila mezi
  31 2 |                 sladkími slzámi), navracáš sa! O, šťesťí! Ňebilo techdi
  32 2 |             opravďivejšéj žalosťi obávajíc sa tenž Renait, jestli bi sluhum
  33 2 |                  žádosťi podpíšeš. Téj jak sa odrikáš, znaj, že ho traťíš
  34 2 |                 Zemrem radňéj, nežli bijs' sa mala ňé podle méj vule v
  35 2 |                    podezreňí oddálila. ~Čo sa mezitím do príchodu tíchto
  36 2 |                    bedlive rozvažuje, kďiž sa o svúj a svému ostríhaňú
  37 2 |                 svú cestu odbavíc, do mora sa zpusťilo a juž sumrak modrú
  38 2 |               strašlivý porád krik ztrhnúl sa v celém mesťe. Jeden najprv
  39 2 |                prez bráni v celích húffoch sa visilíc, brehi morské zaplnili,
  40 2 |                 hlasu ňerozeznal, domňíval sa, že nastávající mesíc vedle
  41 2 |                 Ale kďiž od približujících sa zlorečení a preklnaňí, pritem
  42 2 |                 spomínaní (neb Fattima ona sa nazívala) uslišal, uveril,
  43 2 |              smrtelními, juž viďim, viplňí sa, čos' doma k zdržaňí mému
  44 2 |           priplaveňí! Ačkolik čož jest, že sa ja na príhodú túto ponosujem?!
  45 2 |                jeho biťi nelitoval! Kterák sa odslúžím, kterák tebe za
  46 2 |                    obce hromada z penícími sa pre hňev hubámi pri hajove
  47 2 |                   oňi, pravím, potem nežli sa z mesta visipali, pádem
  48 2 |                   kazíc. Potem pak k pánum sa obráťíc, z jednomislnú ukrutnosťú
  49 2 |                   hoďinu a spúsob ňešťesťá sa prezvedíc, nakolko zveďený
  50 2 |          vihledával, ale nenalézel, kdo bi sa bil učastním, meňéj vimislitelem
  51 2 |                  svéj sloboďe pustení, zas sa v ťemnici železem pevno
  52 2 |           ništmeňéj dna ješťe teho ukázala sa ňejaká nádej zloďejuv známu
  53 2 |               karmeňmi naplňenú. Tím darem sa toťižto vďečili prespolní
  54 2 |             skládáňí a chistáňi listu biťi sa viďelo, ujišťený jest caddi
  55 2 |                   žádné znameňí ňedala, bi sa z domu na pomoc zbehli,
  56 2 |                   slobodu učiňil znovu tam sa baviťi, dokúd kterím sa
  57 2 |                    sa baviťi, dokúd kterím sa líbiťi buďe. Ale čo Renaitovi
  58 2 |                    preč jest pojmutá! A že sa kedi navráťí, kdo móhel
  59 2 |                 hňev, vzťeklosť a ňenávisť sa prevracá milujícího, bi
  60 2 |                    prevracá milujícího, bi sa i nad sebú i nad milovaním
  61 2 |                 žádost i smelosť jeho, jak sa pozatím obidvojéj ňeodručí,
  62 2 |                 obnovil uložeňí své, zasek sa zavázal do ostatního díchnuťí
  63 2 |                 pohanmi opusťí a sám domuv sa navráťí. Bil ništméň prevíšen
  64 2 |                  proťivné šťesťí, které bi sa mu prihoďiťi móhIo, za své
  65 3 |                    STROSKOTANIE LODE. RENÉ SA DOSTÁVA DO OTROCTVA KÁHIRSKEMU
  66 3 |                  díluv sveta štír ztrhnúli sa chvílú ~nad bezpečnú vetri
  67 3 |                   stránku korábi ~Púlnočný sa valil. Držal boj drsnaťe
  68 3 |                    a pazďeri premeňené, čo sa k drápaňú zrozilo. A tak
  69 3 |                všej k plvaňú potrebi.  Ale sa ňelibilo toťižto najužšú
  70 3 |                  slib tvúj, do kterího jsi sa mi pri brehu domácím pod
  71 3 |                  ho zloži1a pre čosi ješťe sa navráťil, člnek jest odtrhnutý
  72 3 |                   bivše navrácený, čudoval sa nad sebe samého viďeňím,
  73 3 |                    toto prehlídajíc, ťešil sa jsíce, že nezustal obeta
  74 3 |               nezustal obeta ríb, ale kďiž sa rozpomenul, čo potraťil
  75 3 |               rozpomenul, čo potraťil a čo sa s ním budúce ďelat buďe,
  76 3 |                    ňích a oňi od ňeho a či sa, ňekdi  aspon, spolu všecci
  77 3 |               učinili, že Renait z richlim sa od člnka behem pobíral,
  78 3 |                    ňejakiho padnúťi. A juž sa sebe od vód oddálený a k
  79 3 |              živého čehosi upadel. Uléknul sa dvojnásobňňe, obzvláštňe
  80 3 |                 obzvláštňe kolikrát híbala sa, zdvíhala a zubámi škrípala
  81 3 |                   ležícá potvóra. Usiloval sa odtúď vidrápaťi, ale vždicki
  82 3 |              vidrápaťi, ale vždicki naspát sa kliznúl, vždicki, odkud
  83 3 |                    kliznúl, vždicki, odkud sa pohnúl, ta bil zas zvalený.
  84 3 |                 dosť majíc k hlave potvori sa ňepribližiťi zatúď, neb
  85 3 |                  zatúď, neb jináč neviďela sa mócťi pre úzkosť jami uškoďiťi. ~
  86 3 |                    ďivoký veper. Zestrašil sa opeť a opeť ze všú silú
  87 3 |                    silú bidla teho namáhal sa zbaviťi. Ale aj hovado víc
  88 3 |               ňechcelo; mnohokrát z ve1kím sa stonaňím povzdvihovalo,
  89 3 |               počtu jest prvňá, pri kteréj sa Renait, ňechťejíc, nalézel
  90 3 |                   toliko i u nás običajním sa bráňá hospodári: okolo sáťí
  91 3 |                    pri vrchu a preto, kďiž sa žňec takový prejdúť opovažuje,
  92 3 |                svého ťežkosťú jakžto vltká sa do užšej pri spodku jami,
  93 3 |               užšej pri spodku jami, ňikdi sa odtúď ňevislbozuje, ňež
  94 3 |                 pohleďením videli, zďesili sa a za jisté držali, že on
  95 3 |                     vtedi v ďeďinský smích sa pusťili, rechtali sa plními
  96 3 |                 smích sa pusťili, rechtali sa plními ustámi a pre radosť
  97 3 |                hore vidájíc, navráťili jsú sa s ňú a Renaitem do ďeďini.
  98 3 |                cophtíta, viďel jednajícich sa nad Renaitem kupcuv a srdcem
  99 3 |                 zamordováňí. Neb domnivajú sa a za pravdu držá, že kďiž
 100 3 |                    ňélen to, ale i zaklnúc sa silne, príslíbil, že ho
 101 3 |                    vúlu svú premeňil, tuze sa zavazoval o svú peč celiho
 102 3 |                    jednúc juž na veki, jak sa zdálo, pominúlo, ňemalo
 103 3 |                ješťe, kolik prítomních juž sa jích bíťi ukazovalo? Ta:
 104 3 |                  mnohonasobním krámem bili sa pohnúli proťi potoku Cahiru
 105 3 |                   bili vistúpili, ano, tam sa juž viďeli, kďe Níl ve dva
 106 3 |                sucho líbi a juž chodí, juž sa krije a skovává zpotajemnosťi,
 107 3 |                  masem  pak lidskím najvíc sa oblibuje. Kďiž ništméň človeka
 108 3 |               podobňe pochovať móhel. Roďí sa z vajca téj velkosťi, kteréj
 109 3 |                 samimu a jeďinkími vlastné sa biťi viďi) svúj život; odtúď
 110 3 |                   kďiž skladá, jak hrebeňe sa scházajú; spodňá hubi jetho
 111 3 |                    hubi jetho žgraňa ňikďi sa ňehíbe, višnú toliko pozdvíhuje,
 112 3 |                   jestli ale často sem tam sa obracá a cestu svú križí,
 113 3 |                zachovávajú, od hrucha jeho sa vislobozujú, neb on žadné
 114 3 |                 dlkšú chvílu potrebuje, bi sa na bok obráťil. Kďiž ho
 115 3 |                   jeho, ale v okamžení tak sa rozšírovaťi počala opuchlina,
 116 3 |                opuchajú, je ňú treme, kďiž sa popálíme, z olejem ju míšáme,
 117 3 |                    aj Tostat, Alcair, Mesr sa.jmenuje, leží v prostredňem
 118 3 |                  jsú vistavené, do kterích sa memphiští pochovávali. Ťelá
 119 3 |                    svého. Čudovali bi jsme sa bez pochibi, že tak dlho,
 120 3 |            všelikéj, která z poveri konaťi sa musila, žalosťi,veselí obklíčíc
 121 3 |                zázračňejšé jest, nacházajú sa ňekteré kahance, tíž podle
 122 3 |                  pochopiťi, tak aňi veriťi sa to ňemúže. Velký zajisťe
 123 3 |                  sud olejem plný ukázal bi sa v múre aneb v zemi skritý,
 124 3 |                   svému pomahajú. Čiňí pak sa toto z ňema1ú slavnosťú:
 125 3 |            oddálené mestá a ďeďini zbéhajú sa, všelikú radost a ťešeňí
 126 3 |                 chodníki, svetlice a dvere sa ukazovali. Jak šél, kde
 127 3 |                  po ukonáňí svém neb vicéj sa straťil a zamotal, neb na
 128 3 |             predešlém míste bez zmerkavání sa nacl1ázal. To pak podobňe
 129 3 |                     príčinu, pre kterú tak sa chránil domu muhammedána
 130 3 |                     ňešťesťí víc jak a své sa lekajíc (neb juž aj bez
 131 4 |                                       RENÉ SA STVÁVA UČITEĽOM MOFTIHO
 132 4 |             pristúpila aj učedlníčka. Ňech sa pak žáden ňenamníva, že
 133 4 |                    ňeňi. Čítať a písaťbilo sa jim učiťi vždi slobodné,
 134 4 |                   málo jích jest, kterí bi sa i takto cvičili apreto kdo
 135 4 |                 cudzích národuv znati líbi sa ňekterím, bárs pre lechtšé
 136 4 |                 prinajmeňéj svích usiloval sa odvráťiťi. A dcéru dosť
 137 4 |                   učenú, že Renait čudovať sa musil, čo bi víc hledala
 138 4 |             misterství vsého víchoďe hrube sa obával a v predešlích mišlenkoch
 139 4 |               polechki a potajemňe, začala sa bída jeho, ponajprv ducha
 140 4 |                   pokladal, kolikrát s ňím sa zmlúvaťi móhel, buďto merkoval
 141 4 |                ňeňi zrozený muhammedán. ~Č sa moptiho dotíče, ten mnohokrát
 142 4 |                  predhodený, do kterího bi sa i proťi vúli ňepotknúl,
 143 4 |                vojstvo a po vojstvu zbehlá sa hrňe obec krikem, jak povetrý,
 144 4 |                tamtím pak, že víru, kterej sa poddáva, zbrojem ňé len
 145 4 |                    dostávajú. Svích, kterí sa toťižto z muhammedánskej
 146 4 |                    si ho privlastňijú, tak sa v ňem velebá, že ťško a
 147 4 |                 Aňiˇon odporoval, nablížil sa. Čímnáhle ale rozpamatan
 148 4 |                  ňemóhel biť naprosený, bi sa zas navráťil a ďíval. Odešla
 149 4 |               potam i ona od okna a k ňemu sa obráťic: „Čo“, praví, „obrazilo
 150 4 |                  vhlídnosťú a zdvorilosťú) sa navráťil. ~Pichlo totot
 151 4 |                    dcéru mophtiho, haňbila sa sama seba a z včilejšího
 152 4 |                 mišlenkuv ništméňej, které sa ve vúli ze dňa na ďen pevňéj
 153 4 |                 uloženího, odstúpiťi zdálo sa jéj biťi ňemožné. Ztéj prˇičini
 154 4 |                 jest, roki počtujú, stávať sa musí), bárs jak smadnú,
 155 4 |                   a stačí. Odtúď čím náhle sa ukáže na nebi hvízda, k
 156 4 |                   pod dňem a nocú zcházajú sa do kostela, toťižto na svitaní,
 157 4 |                vijdúc, neb spíva neb modlí sa ze všemi prítomními ztú
 158 4 |                   mlčá, ale k temu v takém sa zdržajú pokoji, že bijs‘
 159 4 |                   zdržajú pokoji, že bijs‘ sa namníval kolik liduv, tolik
 160 4 |                     jak bi chceli, prstoma sa jích často dotíkajú. kláča,
 161 4 |             ňedržal, na každú ništméň vždi sa obhlídajíc stranu, čo móhel
 162 4 |                odpoveďel a ňeišél. Zveďela sa to dcéra mophtiho a ďevčatskím
 163 4 |               odkúď do moschiti síňe móhlo sa hedeťi. „A viď,“ pravila,  „
 164 4 |                      pravila,  „tíchto, uč sa príklad, uznávaj, jak verní
 165 4 |                    náboženstvý, otem nežil sa mu kdo dobrovolňe podpísal,
 166 4 |                  podezreňí mám, jest, ňech sa mi radňéj zjevňe arovno
 167 4 |            plvajíce znaťi dávali. Domňíval sa on a ňišt jinšé z takého
 168 4 |              takový který do kosťeľa vejdú sa opovažuje, tejž pokuťe jest
 169 4 |               pokuťe jest poddan, krem jak sa peňízmi, kterích počet dobrý
 170 4 |          vikoreňeňí jejích odtehož kosťeľa sa počňe. ~Na počaté Renaita
 171 4 |                   Renaita mlúvňí zastavila sa v precházaní svém dcéra
 172 4 |                    všecka zbúrená zchitila sa a do druhéj svetlice išla.
 173 4 |                   bil jeďinký, k temu, jak sa mi viďel biť i najlechtšéjší
 174 4 |                    rozdrážíc, čeho jinšího sa mám chiťiť, ňevidíc jak,
 175 4 |                    Buďem, buďem.“ ~Posaďíc sa potem k stolíku, rozmíšľaťi
 176 4 |                    na um pricházalo, mnohé sa v´dečilo. Juž mlčaťi a u
 177 4 |               najlepšé, najdúvodňejšé  biť sa zdálo. A v jistoťe, neb
 178 4 |                 jeďinka, která ve mňe jest sa potknúla! - Hledá a žádá
 179 4 |               jinšé jéj slibovala, hrozila sa, trúchlivý prorokovala vúli
 180 4 |                  poňevádč víc dával, meňej sa líbilo, ano, čo tak dúverňe
 181 4 |                  to trvalo? Pučali, ťiskli sa, róstli znameniťe zašťepenéj
 182 4 |             plčlivý milujícej stav, tázala sa ho z uprimnosťú, či milovať
 183 4 |                  má v sebe zrozenú. Pítala sa daléjčo bi bilo za najvážnejšú
 184 4 |                   len ju namlúv.“ K chvále sa potem obráťic, povišovala
 185 4 |                    mlúvila), prám ti viďíš sa biť jéj od neba urizený
 186 4 |                  jakú vipisuješ osobu, abi sa ďichtící ju, vzdíchající
 187 4 |                    který biťi ňedarmo i ti sa namňíváš a který, jestli
 188 4 |           chodňíkem aj vtedi zejdú bi jsme sa móhli? Ťisíckrát bi jsme
 189 4 |                  moc viňesená bila, biť bi sa jak šťestlive do zeme našéj
 190 4 |             odpusťila bi ňištméňej, kďž bi sa rozmislila, že láska slobodňá
 191 4 |                  ňech pohlédňe očima. Ňech sa zlituje i nade mnú i nad
 192 4 |                  všecko víš a znáš, čo jsi sa chcela od ňeho učiť) osoch
 193 4 |                    ňezatajila. Odslúžil bi sa zajisťe on dobroťetvojéj
 194 4 |                   sám pd seba zhasňe, rana sa zahojí. ~Toto ja (budtomlčať
 195 4 |              mišlenki prevíší, asnď ulekňe sa a upadňe. – ~Víc podobních
 196 4 |                 privédcťi móhli, nacházalo sa v temto Renaita lisťe, koňec
 197 4 | okolo-stojičnosťách tak kisele píše. Móhlo sa mu bez pochibi, ňezapírám,
 198 4 |            dobrovol-ňe ňestraťil. Zavázala sa silňe, že z prvňú hňedki
 199 4 |                    svím ňemala, lekla jest sa, poňevádč, jak pna verila,
 200 4 |                  Na toto techdi, jestli bi sa prihodilo, prehlídajíc,
 201 4 |                    bila príčina. Usilovala sa jsíce ona všecko své ducha
 202 4 |                  upadla meňeňí: ~V chvílku sa parila, po chvílce hňeď
 203 4 |               chvílce hňeď stidla, ~Trásla sa a pre mráz v všeckích údoch
 204 4 |               všeckích údoch tvrdla, ~Včil sa červeňila, včil jako vosk
 205 4 |                    posťélku lehňe, ~Ztrhňe sa a ríchle ven kďesi pobehňe, ~
 206 4 |                predce ňeskorší toliko dala sa poznaťi jéj ňemoc domácím.
 207 4 |               oňezdravila, jak taká zpravú sa na lúžko zložila. ~   Čo
 208 4 |                   predňesené bilo, ztrasél sa; mnoho vícéj, kďiž do svetlice
 209 4 |              odstúpil od ňéj a po svetlici sa prechazajíc, ruki rozhadzoval,
 210 4 |                  nohámizem tlkel, hňevajíc sa nad ňemilosrdnosťú príhodi,
 211 4 |      ňemilosrdnosťú príhodi, juž zas k ňéj sa navráťic, uťíral kropaje
 212 4 |                   horlivím naríkáním tázal sa jéj, abi vipravila, čo aneb
 213 4 |                    očum známé čiňí, sluhuv sa znovu vizvedoval, jako sa
 214 4 |                  sa znovu vizvedoval, jako sa mala, čo na ňéj merkovali
 215 4 |                    tehož masa stránka dáva sa chudobním, treťá jest blížních
 216 4 |                  ohlašoval žádosť svú, ale sa ju panna ňeviďela pochopovaťi,
 217 4 |                  asnaď víc neupadla, tázať sa ňeopovažoval, Renaita podvécťi,
 218 4 |                   podvécťi, s ňeho (neb on sa ve vedomosťi techto aspon
 219 4 |                 najkratšá chvílka škodlivá sa viďela biťi, lekár opakujíc
 220 4 |            jakolivňechcela, jakoliv silila sa, kolikrát ništméň jmeno
 221 4 |                osohu, mnoho slišala, mnoho sa naučila, prám to, čo žádala
 222 4 |                  čo žádala a čo, jestli bi sa ho včasňe chiťila, k velkéj
 223 4 |                jemu bil milý, naríďí, tuze sa hrozila. ~   Tímto spúsobem
 224 4 |                  krjo ze dvúch hňev a keho sa tamto dotíče. Ačkoliv pak,
 225 4 |               ňeuzrejú a obmeknúc, ňé sami sa rozpučá) ješťe tvrdé a krvú
 226 4 |                    jed a otrovu ňejakú, to sa všem na ňeho pozrícím dávalo
 227 4 |               posťele, abi, čo juž po ťele sa bilo rozbehlo, vipravil
 228 4 |                    strév v krvi neb v mase sa bavilo, skrz ťeplo na vrch
 229 4 |                 kože jest vivolané, všecko sa viházalo a skrz kúpaňí v
 230 4 |                   úbohú túto ženu! - Móhel sa zajisťe ťešiť ňé jináč,
 231 4 |                   narízená, jak od ňéj, či sa ňehrízla, že Renait ješťe
 232 4 |                 ješťe žije, jak pak ňé, či sa znovu hrozňe ňestrápila,
 233 4 |                   odkazem? Prám vtedi, keď sa na ňem ňešťestí toto stalo,
 234 4 |                  bi pohlédl, čo čiňí a jak sa má. Kterího viďíc Renait,
 235 4 |               praví, „že za lásku, z kterú sa líbilo koňec bídám mojím
 236 4 |                 spomáhať nemóhli, bil bich sa jak najskritšéj skoval,
 237 4 |                   ma cestú, do kteréj jsem sa dobrovolňe vpusťil a po
 238 4 |                   toto prvíším.“ ~Čudovali sa domajší Arabšťa nad tak
 239 4 |                  čiňená jest, vijevil. Bál sa jisťe a pilné pri ňem postavil
 240 4 |                   ňebil dokončil sluha, čo sa z Renaitem robí, čo odkázal
 241 4 |               okamžeňí omdlejíc, vivráťila sa, aňi ňé jináč, než jak šlakem
 242 4 |                 znameňí ležala. Napracoval sa a namrel strachu služebňík,
 243 4 |           strpnutím dejžto ňemóhla, kričať sa usilovala. „Ach, mňa“, praví, „
 244 4 |                dlho čekala jsem, jestli bi sa mi asnaď predce, čo mňe
 245 4 |                  naríkala. Po čase ale zas sa povzdvihnúc:  „Techdi mňe
 246 4 |                     Iď čím spíšéj (obráťíc sa zásek k sluhovi, hoňila
 247 4 |                   o druhém temto prezveďel sa juž aj mophti, zveďel sa,
 248 4 |                   sa juž aj mophti, zveďel sa, že juž postrelená jest,
 249 4 |                    to mu ňeňi poďeno. Dosť sa viďelo biťňištméňej a velice
 250 4 |                     Pohleď, o, železná, čo sa v sveťe híbe, ~Všecko pár
 251 4 |                    Šarkan ňejeduje, ~ Slún sa poňižuje, ~Kolikráťe lásku
 252 4 |                     Ale nezabudňe, ~ V čas sa rozpomeňe ~Nad svoju, ponáhlá
 253 4 |                 Nad svoju, ponáhlá a k ňéj sa navráťí. ~To čiňá aj v mori
 254 4 |                 púrlibi Syréni, ~ Vespolek sa hrájú, ~ Žartujú, radujú. ~
 255 4 |                  Dosť svedčí mezitím, kďiž sa hňe a krúťí. ~Vše živé toťižto
 256 4 |                     po nás ona, než s nami sa roďí, ~ Kdo stvoreňú biťí ~ 
 257 4 |                   Ňerekla milovňe: ~Netráp sa, ňemuč víc, tvá jsem, Neptune,
 258 4 |                   Daphne bila, ~ V chvilku sa maňila, ~Kďiž Daphnu dochitíc,
 259 4 |                    dolinách ~Paril a poťil sa dokúď ju ňenašél. ~A jak
 260 4 |            vstúpiťi, ~ Vidávať, žeňiťi ~Že sa raz musíme, znaťi všem jest
 261 4 |                 Krv mlíkem míšajú? ~Klameš sa, jak veríš, že jsú trvácňejšé. ~
 262 4 |                 Krvú a napuchnú, ~V ňechuť sa obracá časté usmívaňí. ~ 
 263 4 |                    o manželovi mislila, bi sa čím spíšéj z ňekím zavázala,
 264 4 |                   46: Muži a ženi, o ničem sa v raji ňestarajíc, na hedvabních
 265 4 |           záhradámi a studňámi plném, budú sa oďívať rúchem hedvábním,
 266 4 |                  pekný raj toťižto! Jestli sa o počet žén, kolik jedenkaždý
 267 4 |                   potrebný uznávajú. Žáden sa s ňích bez ženi ňeostarí,
 268 4 |                  ňeostarí, príkaz jest, bi sa všecci žeňili a vidávali,
 269 4 |                    rokuv starý jest, čehož sa i mophti v nahováráňí svém
 270 4 |                 jesšťe ňeprežili. Jestliže sa ňekterá z manželek ňepáči,
 271 4 |                   Ponevádč Zeiden bil jest sa z manželkú svojú a ju odehnal,
 272 4 |                   ju pojmal. Po druhé, kdo sa ze svojú rozpáril, múže
 273 4 |                   manželském a preto žáden sa ňemusí, jak poveďeno jest,
 274 4 |                   mislíc, že vtedi a zatúď sa má železo kuvaťi, zakúď
 275 4 |                    príčina ňeňi, pre kterú sa z včil zažádaním zvázať
 276 4 |             oznámiťi bár dobre, bár zle bi sa z ňím voďilo. ~Jestli zle,
 277 4 |              predzveďeňí ňekolikrát chcela sa rovno pítaťi, odkúď ví mophti,
 278 4 |            ništméňéj mlúviť musila, tázala sa: „Jestli,“ praví, „toto
 279 4 |                 který tebe milý jest, tebe sa páči. Ňikdi (mlúvil daléj)
 280 4 |                 páči. Ňikdi (mlúvil daléj) sa mňe to manželství ňelíbilo,
 281 4 |             prehlídať, než na lásku, kterí sa pojmajú, ponevádč jestli
 282 4 |           najsobodňejšé má manželstvý, zdá sa. ~Políbajíc ruku taťikovi,
 283 4 |                   hledáňi ňišť bilo; buďto sa z chvílku jsúcí ňejaký spúsob
 284 4 |             rozkošnú postavu zatajilo, jak sa ňemala, která sa potknúla,
 285 4 |             zatajilo, jak sa ňemala, která sa potknúla, potknúť, jak blahoslavená
 286 4 |                  moc viňesená bila, biť bi sa jak šťestlive do zeme našéj
 287 4 |                ňemohúcích, listi moje. Kam sa techdi obráťím, čo počňem,
 288 4 |                   obráťím, čo počňem, čeho sa chiťím? –– Buďem, buďem
 289 4 |                    Usnula techdi, vivráťíc sa na lúžko ňenadále. Pneváďč
 290 4 |                  sňe nám, zustávajú, z tím sa sňívame, všecko to, čo bďíca
 291 4 |             rozvažovala i v spajícej misli sa plétlo. I tam lála seba,
 292 4 |               ňeostríhala, aj vtedi vaďila sa z lekárem, hrozila sa mu,
 293 4 |               vaďila sa z lekárem, hrozila sa mu, slibovala hojný žold,
 294 4 |                 tak jasňe vimalovanému, že sa panna mnohokrát va všech
 295 4 |                    pochiťená ztrhla. Zdálo sa jéj, čo jsíce takímu tam
 296 4 |                 hór širokíck. Kďe odvráťíc sa ňekolik od drukích, napadla
 297 4 |          rozpálaního brava, který z penícú sa hubú, z zuboma stromi parajícími,
 298 4 |                   aňi pištol na misel, abi sa prinajméň, kolikod ňevládi
 299 4 |                vládu zeberíc, ostatňe jest sa hnal proťi ňemu, tak rúčňe
 300 4 |                  neb obadva neb ja sám. Bi sa techdi prvňé ňestalo, popchňi
 301 4 |            uškoďení jejích, neb len zhikli sa po šťeťinách, priložil chrbét
 302 4 |         Renaitovích. A to jak uhlédla, tak sa zhoďila k pisku brava, chťejíc
 303 4 |               smisli po zbírala, nazdávala sa vpravďe, že v horách ze
 304 4 |               rozmíšľať počala, toťižto čo sa od svojích pochib ňe vinaučila,
 305 4 |                 dobré budúcnosťi prv,nežli sa prihoďá, viďeťi móhli. Blázňiví
 306 4 |                    volakedi sni, v kterích sa mnohé skritosťi opravďive
 307 4 |                 žádňa zmlúvka, bi jsme, čo sa míšat nema, ňemíšali. Jsú
 308 4 |               Čudné ďevčaťa premeňeňí! Aňi sa nemeškala potem pristrojiťi
 309 4 |                      Ja mezitím tolik jsem sa od ňeho vinaučila, ten prospech
 310 4 |                  ňích bívajících liduv tak sa buďem vešeť zmlúvať, jak
 311 4 |                  za dobroďinstvý své, kďiž sa mi zlích zléj liduv misli
 312 4 |           zločinstvím viplaťen! Neb obávám sa ja a tuze, bi z reptáňí
 313 4 |                  domu ňé daremňe, ňé slepe sa domňívám.“ ~Zeškrípajíc
 314 4 |              seďení povstal: „A kdo (tázal sa s ňemalím hňevem), kdo jest
 315 4 |             ňeutíchne, dokúď zďe buďe, ale sa i rozšíri a ponajprv jsíce
 316 4 |                ňepovídajíc miléj, jak, abi sa najpekňéj pristrojila, vivédel
 317 4 |             vistavený pod nebem trhún, kďe sa bilo povolané lidstvý zhrnúlo
 318 4 |                lidstvý zhrnúlo a tam, kďiž sa prv od okolo stojících pítal,
 319 4 |         muhammedánka, milovanú biťi, k ňéj sa obráťil a čib´ ňechcela
 320 4 |            manželku korunovaná biťi, tázal sa jéj. Kďiž pak ona, jak móhla
 321 4 |                 uši  a srdcá obsáhňe, kďiž sa rozestre, mláďenca k vúli
 322 4 |                 bil viďel,“ praví, „kďi bi sa bil prevráťil, neb takoví,
 323 4 |                  podpísal mophti. Navráťíš sa techdi k milím tvím rodičum,
 324 4 |                   neb skrz teba samého prv sa zvíš biťi, oznám, bi jsme
 325 4 |            obzvláštňe buďem bedlivá, bijs´ sa o jéjž méj ňevinnosti, o
 326 4 |               dúverné, na jíchž slová múže sa i múdrý smele spolíhaťi.
 327 4 |                    reknúl, že ništ, pítala sa daléj: „A či jsi o ňích
 328 4 |                 ňebil premlúvil, bi, který sa mu v každéj svéj reči za
 329 4 |                 panna, mlúvíc: „Ňestrachuj sa, žádné sa tebe tuto ňestrojí
 330 4 |              mlúvíc: „Ňestrachuj sa, žádné sa tebe tuto ňestrojí ublížení,
 331 4 |                 zamlčal, za bratra ale jéj sa uznává a tajný svúj príchod
 332 4 |                 jsem musila uznati, ti jsi sa mi sám ze všech zalíbil,
 333 4 |                   zmerkovala, podvodi jsem sa chiťila, ja za pravé držíc,
 334 4 |                  dobrího teho muža, o ňemž sa vipituijem, bila jsem poruičila,
 335 4 |                   poneváďč jsem viďela, že sa častéj spolu  zcházaťe,
 336 4 |                    zachovávať. Tam on, jak sa mi viďí, zbadal, kďe ja
 337 4 |              záležila, poveď za času, bich sa móhla prichistať proťi boju,
 338 4 |           Muhammeda príkazi a zákazi, smál sa nad bláznivími je ho zázrakmi
 339 4 |                 veríťe. Napomínal ma, bich sa ňejako ňedal ošáliťi, bich
 340 4 |                    manželstvý tvoje. Tázal sa take ňekdi, čo ti mňe mlúviš,
 341 4 |                   malému mlúvíval, čudovať sa a čob´ mal začnúťi, opakovať
 342 4 |                    ymárňená ňebuďem, móhla sa podle teho uchíliť, mezi
 343 4 |                  ale z koncem reči ovráťíc sa k oknu a ručník viťáhnúc,
 344 4 |                    Renait predsťihnúl, juž sa jeho oči až začerveňili
 345 4 |               plaču, neh kolik slóv, tolik sa mu strílek viďela do srdca
 346 4 |               nebezpečenstvý vhoďiť. Jedno sa tážem: Či toťižto múžem
 347 4 |                  včil? –– A preto ňeunúvaj sa, najmilejší, odpusť nákladum,
 348 4 |                    zahraďe mlúveňí. A čib´ sa tebe ňelíbila tá osoba,
 349 4 |                 jednúc zamilovala, tebe bi sa vždicki chovala i z najužšú
 350 4 |                   druhý. – Ale poveď, proč sa toto vizveduješ, jsi čul
 351 4 |                   ťelu svému místo, krúťil sa po svetlici, ruki lámajíc. ~
 352 4 |                    sin, ja jsem, jenž jsem sa z tebú v jeden ďen naroďil,
 353 4 |                    prám kupec vlaský domuv sa navracal, kteího ješťe v
 354 4 |                    ňeopusťila i prosiť, bi sa nad sebú, kterú jeďinkú
 355 4 |                    podlžila. Juž pak i jéj sa bilo toto zpríkrilo, aj
 356 4 |                    jeďinký mrknúť. Starala sa panna, a to samé koňečňev
 357 4 |             Ibrahima najmilejšího odebraťi sa móhla. Velmi pohodlňe bil
 358 4 |                    skitosťi choval. Kdi bi sa ona bila začasu o zázrakoch
 359 4 |                  tú pobožnú vúlu, vizvedal sa , čib´ ona ňebila posléď
 360 4 |                    ačkoliv prevráťilo jest sa potem)  posel pravil, zpísal
 361 4 |              Thábor bez všej prekážki jest sa priblížil, ale tam od blúďících
 362 4 |              ňenadále jest obestan. Bráňil sa on z vojákmi svími, kolik
 363 4 |             ništmeňéj počtem zbehávajícich sa, bi posmech a obeta ňezustal,
 364 4 |                   prinajméň. ~Bijs´pak, čo sa se mnú daléj konalo i ti
 365 4 |                    často slibujíc. Radďili sa mazitím ustavičňe, kterák
 366 4 |                   mal biť osožný, neb (jak sa daléj zmlúvali)  jestli,
 367 4 |                     v kterém smrťú chlapca sa buďeme hroziť, jestliže
 368 4 |                 pak neb ňikdi, neb len keď sa nám líbíť buďe, naspát vislať.
 369 4 |                    jedném, kďe seďeli, jsú sa vivracali; zaspali tuze
 370 4 |                     ja včil jest, ňedoťíčú sa oňi života mého pre své
 371 4 |                    Z tímto pozdvihnúl jsem sa zprostred ních a kaďe mesí
 372 4 |                 ale i venku) , drápal jsem sa a buďto jsem víckrát dolu
 373 4 |              naposledi ništmeňéj hore jsem sa nacházal. Odťúď, dejžto
 374 4 |               dejžto ňeznal jsem, na kterú sa mám stranu obráťiť, to mi
 375 4 |                  veďen, dolu po vrchu jsem sa zpúšťal. A šťestlive, neb
 376 4 |                  potem aj penňe a odeberíc sa od ňéj jak ona od ňeho,
 377 4 |                temu, čobilo, cílíc, tázala sa služebňíka, čob´ bil ríkal.
 378 4 |                  prečítala a mezi lejícími sa po tvári slzámi chválila
 379 4 |                  kďiž i jéj hlava po zemi  sa válať buďe, bi pak druhýkrát
 380 4 |          nebezpečenstvý sprošťená, kedi bi sa on juž žádného ňemusil lekať.
 381 4 |                    Van Stiphouta, jak jest sa domuv ňejako dostal, neb
 382 4 |                    prinajméň, čo s ňú jest sa čiňilo po odvezeňí jéj a
 383 5 |                    strašlivé z hromadi jsú sa rozbehli, vetri polehli,
 384 5 |                    všecko a jednokaždé, čo sa nadnášalo, rozjímala, bi
 385 5 |                  tvú žádosť plňiťi!“ – Čas sa jéj zdál pohodlný k temu.
 386 5 |                    ucťivém bez zbroja, jak sa viďeli, vejšli, svú kďiž
 387 5 |                 jedném okamžení značky jsú sa vivráťili, ňemohúc víc ňélen
 388 5 |                  anebž zastaveňí ňésli jsú sa. Tam jích pri kraji člnek
 389 5 |                     ano, radňéj velmi jest sa ťešila, v tem bivše domňíváňí,
 390 5 |                    tem bivše domňíváňí, že sa to a tak, čo a kterák žádala,
 391 5 |                   osmelil svojích. Ale keď sa v loďi poobhlídala, z oholeními
 392 5 |                    místo Renaita, o kterém sa, kďe  bi bil , dovedala,
 393 5 |                 ďichťil, čo hledal, za čím sa tak velice unúval a jak
 394 5 |                    tak velice unúval a jak sa na skutek ňiňejší, o všech
 395 5 |                  náďeji, že uťíchňe, zmeňí sa, milovať buďe, kďiž uviďí,
 396 5 |                  čkoliv chcela mlúviťi, bi sa visilila. Loď však dal z
 397 5 |             roztrískaná a rosipaná.  A juž sa bili všecci do vodi pozpúšťali,
 398 5 |                    dnu mora hrúžiť a topiť sa počalo a predce vudce-milovník
 399 5 |                   jisťe ňezhinula, on jest sa z dreva k plváňí zhoďil,
 400 5 |                    i zadržala ťeplo, potem sa žili híbať a prsá zdvíhať
 401 5 |            Stiphouta pítaňí: „Kďe jest, že sa ňeukáže, brater?“ – Načo,
 402 5 |                naposledi ale, čo a ak jest sa s ňím stalo, kďiž to i sama
 403 5 |                    nad utopením a jak jest sa potem zmeňila v svéj predešléj
 404 5 |                    svéj predešléj vúli, ja sa chcela do Tripolisi navrácenú
 405 5 |                navrácenú viďet. ~Prvňé, čo sa na sestru svedčilo, čiňila
 406 5 |                 kterího aňi ňeveďel, ja bi sa móhel ukázať očum Don Varletovím.
 407 5 |                očum Don Varletovím. Obával sa, bi na seba samího  viďeňí
 408 5 |                  Stiphout pannu naučil, bi sa  ňekrila, jestli kdo do
 409 5 |                    sama vizraďíť, čo a jak sa tebú konalo, vipravíš, vtedi,
 410 5 |                   naučovaňím svojím, stalo sa skutčňe. Ješťe ňebili pribili
 411 5 |                 sebe privédli. K temu bili sa mnozí juž i o tem zveďeli,
 412 5 |                    Čím kotvi zhoďili, hňed sa ňúter, aňi ňepítajíc listi,
 413 5 |                    že dovézel pannu, která sa za jeho dcéru uznáva a s
 414 5 |                  zasek pújďe, odkúď jak bi sa móhla pozatím vitrhnúť,
 415 5 |              prípravi a veselé, pánu svému sa vďečiť chtejících hlasi.
 416 5 |               všecko, čo u ňích biťi a jím sa líbiťi múže. Jestli víc
 417 5 |                vinaučujú, podruhé zcházajú sa na pole a tam na koňoch
 418 5 |              behajú, neb potíkajú a pasujú sa, ale velmi rozďílňe od Reckuv
 419 5 |                    behu zadržaťi, aneb tak sa veďeť ze sedla bokem vivrhnúť,
 420 5 |                ňečo ze zeme zdvihnúl a zas sa hore obráťil. ~Mimo techto
 421 5 |                    asnaď z téj pričini, že sa jím ňeňi slobodno o peňíze
 422 5 |                 hoďín jeho slová. Zcházajú sa podobňe i do domuv, ňé jsíce
 423 5 |                bívá ďelené) , než zcházajú sa k prítelum na navšťíveňí.
 424 5 |                    slobodňe a príbuzňe jsú sa víc zmlúvali. Jinšé bilo
 425 5 |            najbezpečňejšé bilo. Dvoje jest sa pak prednášalo, které cestu
 426 5 |                  takvíž čas najpohodlňejšé sa viďelo, kam chceť jíť neb
 427 5 |                  svém budú spočinku, vtedi sa zpusťiť z obloka do téjž
 428 5 |               pripravila, k temu i zbrojem sa zaopatrila, bi jedního prinajmeňéj (
 429 5 |                 dím malo zustať, zňemožniť sa a zňičemňiť. Neb bašša pre
 430 5 |             prijšél, povolavajíc. Chistalo sa zasek všecko k novej téjto
 431 5 |                 vislaních. Odtúď mnohokrát sa stává, že ňéjen ňeznajú
 432 5 |                   chibi, ale aňi ňikdi jsú sa ňeviďeli. Veno potem ňé
 433 5 |                   ňéj choďeňí troviť a tak sa hlboce z podstati svojéj
 434 5 |                 poveďel, rozmnožovať. Musí sa k temu usilovať čím náhléj
 435 5 |              navráceňí jéj a ze sebú spolu sa ťešil. Kďiž toto poslednýkrát
 436 5 |                jest streleňí, zvrhnúl jest sa ze sedla a rovno prez srdce
 437 5 |              Nevislovitedlné z techto jest sa strhlo zbúreňí, neb mnoho
 438 5 |                    a dotúď ho Škrtá, dokúď sa híbe. Jestliže takíto v
 439 5 |              ukazuje. Čo vidíc obec, porád sa utišuje, biť bi i najmilší
 440 5 |           poslušenstvím prijíma, jakž jest sa pri temto stalo. ~Na tresk
 441 5 |                    mala biť vzaná, ukradla sa mlčkem z hromadí, bežala
 442 5 |               zbroj spolu uchíťíc, vibrala sa prv, nežli ku všeho zbíraňí
 443 5 |                obzíraňím i stidnúc i paríc sa náhlila, kďe vedle rozkazu
 444 5 |         zaopatrením, až do Beňátek. ~Kolik sa tešiť móhel z tak laskavího
 445 5 |             velkího čudu biť ňemúže, prečo sa predce vždicki nacházajú,
 446 5 |           včilejšími časmi počať ňé jednúc sa opovažujú. Ale chitá jích
 447 5 |                 Sin a Vnuk boží, kterák on sa z mnohonásobními pišními
 448 5 |                  stavané základe, který bi sa móhel asnaď, kdi bi mestá
 449 5 |                 horúca straťiťi, jestli bi sa smeli z bedlivosťi svéj
 450 5 |                     ništ nezhromažďuje. Bi sa aj poťil, v tvári zbírajíc
 451 5 |             umŕtvení opusťiť musil, ňepoťí sa radnej. Odtúž u nich na
 452 5 |                privaleňím v sebe bívajícím sa pohrozujú, i vtedi ništmeňéj
 453 5 |                   u nich jest. – Ale hádaj sa z národem takím a uč ho. ~
 454 5 |                   a milosťivá jen i preto, SA AJ RMÚŤIŤ MUSIL Z OPUŠŤENÍHO
 455 5 |                   ZA PRÍČINU PREDNÁŠAL, ŽE SA DO ZRAOZENEJ NEŠLECHETNOSŤI
 456 5 |               PÍSMA VŠECKO JINÁČ BIŤI JEST SA NAUČIL. POVEDAL NAJIPRV,
 457 5 |                 pokolení veďená. Toto kďiž sa potemodňeho Renait prezveďel,
 458 5 |                   sestru má, vijeviť ňikdi sa neopovažoval. Že samím riďitelem
 459 5 |                   SVÚ Z JEHO VÚLÚ, PORUČIL SA VŠEM PRÍPAD-NOSŤÁM PRE NEHO
 460 5 |                    Renait všecko, čož jest sa s ním, dokúď ješťe z vudcem
 461 5 |                buďe. Posledne pák odeberíc sa na večnosť, napomínal Don
 462 5 |                 ňeželil, áno, raďséj ťešil sa, že v temto bohuv od vekuv
 463 6 |                místo siná svého, na kterém sa najivíc zdržá, známe nemal,
 464 6 |                 prijšél, porádki, navrátil sa odtúď, ,ale kďéb' cestu
 465 6 |                  nebili, kterích honí, dal sa hledať aj Fattimu dokola
 466 6 |              očekával, mekujíc stále, kedi sa nejaká loď bár že svojich,
 467 6 |                  bili, poznajíc, spátkoval sa, radnej ňilkdi že sigoťe
 468 6 |                  tu jest zloďej a s krikem sa sipali všeci i z caddim
 469 6 |                    Šlapajách a po lesi jsú sa roztrásli. ~Toto pák, čo
 470 6 |               sprováedzalo, neb skril jest sa i z tím svojím, dokúď taďe
 471 6 |           ňemislících, kusoval. A tak jest sa stalo. Kterák rozďílňe bili
 472 6 |                   Kterák rozďílňe bili jsú sa rozbehli, tak rozďílňe po
 473 6 |                    trestan. Ačkoliv biť bi sa bil i zved'el, že bašša
 474 6 |                ňetoud'e vibírať, ješťe bi :sa bil do Sýrii ňenachílil,
 475 6 |              pristrojena, precházala jeíst sa okolo prístavu prám vtedi,
 476 6 |          priväzovali. Jak ju viďel, zďesii sa, ani nemóhel ocum svojím
 477 6 |              pravda, že v tích, od kterích sa rodíme, zrozeňí vetšá budúcich
 478 6 |                    bili, neb vrhnúli jsrne sa bez všeho predešlého nás
 479 6 |                     človeku zadala, v ňíoh sa dokonale z prvňím hneď pohlednúťím
 480 6 |                kúta vijdúc, potem, než jsú sa společňe políbali a ňečo
 481 6 |             chistajíc,  jaik bi kdo  k ním sa chcel priblížiť, zaťatí. –
 482 6 |                   mal s nimi činiť, jak bi sa o nich z tovarišmi musil
 483 6 |                  jích že silu obávali jsme sa, bi jen i na vitrčeňí rúk
 484 6 |                    jsúc prosilňení, zbehli sa a vtedi, jakz reknúl j'sem,
 485 6 |              zustali, nebilo možné. Všad'e sa mezi svojimi krúťili, áno,
 486 6 |             najvetšá bila nebezpečnosť, ta sa ťisli. Naposledi ale naše
 487 6 |                  na nás a vtenkrát poraďíc sa mezi nami, jest dokončené
 488 6 |                 nebil visipan, skrz a skrz sa mala prestreliť. Chiťili
 489 6 |                  vespolek bili a dohadovať sa začali, to jedno slišávali
 490 6 |                   plne buďe dokon-čeno, čo sa s ňu má činiť. Prijal jsem
 491 6 |                  po dobrém zisku veselif i sa. Místo pre nás bilo pohodlné
 492 6 |                  tam pod zemú plesňila, bi sa bilo porád, jestli bi nás
 493 6 |                 ňechajíc, porozlihali jame sa plním počtem po tráve, zas
 494 6 |                  spíšéj viďeť zadal a malo sa aj staťi v ten ješťe ďen,
 495 6 |                Údmi jsme chceli a šťesťilo sa nám toto jsíce dlhý čas,
 496 6 |              blízki bili, vislali, kteríb' sa otázali, či sa z dobrú vúlú
 497 6 |                     kteríb' sa otázali, či sa z dobrú vúlú z všem svini
 498 6 |                  takovích rúk zahodiťi, že sa jím mnoho vidí a pretož,
 499 6 |                hňed že začätlku k ním jest sa nakloňovalo víťazstvý, neb
 500 6 |                 musili útlejší; priblížili sa, bi mečmi bila vec konaná,