Part

  1 2 |    muhammedánuv hlavní nepríteli? To jsíce plním hrdlem kričíme, ale
  2 2 |      společném prinesený krám kázala jsíce viložiťi, ale pilňéj na
  3 2 |             že po ňedlhém bráňeňí on jsíce utékel, ale to, čo hledáš,
  4 2 |      zadržajíc; a tak v tú noc život jsíce jejích jest zanechan a z
  5 2 |              hoden, ňevím. A toto on jsíce všecko pochopil, všecko,
  6 3 |           toto prehlídajíc, ťešil sa jsíce, že nezustal obeta ríb,
  7 3 |          bolesť priklúdaťi. A taťika jsíce ňebilo mu ješťe odjalo nebe,
  8 3 |        hrdlem aj rukami volal. A oni jsíce ňemeškali, ale který prvnéjší
  9 4 |            zaňedbané tak treťú, jest jsíce pravý, ale krivího teho
 10 4 |          ňevím; odpoveďel a na tento jsíce smisel:    O vipísanéj srdečnéj
 11 4 |             ona pocházať. Známá bila jsíce mophtimu taťiku svá práca,
 12 4 |           bila príčina. Usilovala sa jsíce ona všecko své ducha mučeňí
 13 4 |          skoršéj zhložená bila. A on jsíce, ačkoliv z prvňím žili jéj
 14 4 | najvivareňejším vťipem, umíňil. A to jsíce šťestlive pod krátkím časema
 15 4 |           ňedlhém čase milovala a to jsíce proťi všej méj náďeji“: ~
 16 4 |             náchilnosť jejích k temu jsíce, který jích rozumnéj vúli
 17 4 |       pomíšlaňí. Privolil on a vtedi jsíce veselý od ňéj odešél, veríc,
 18 4 |             ztrhla. Zdálo sa jéj, čo jsíce takímu tam pohlavú ňeňi
 19 4 |           celú silu obadva ~A Renait jsíce pre dvojích život, veper
 20 4 |              krúťil a urážal jích on jsíce dosť dlho, dosť pevno na
 21 4 |              sa i rozšíri a ponajprv jsíce po celém dvúre buďe rozňeseno,
 22 4 |           tento juž ví, že milujem a jsíce teba. Prvňí techto ďíl i
 23 4 |             zlámaním hlasem a Renait jsíce mlúvil nasledovňe: „Kďiž,“
 24 4 |               tak i u Renaita. ~A to jsíce čudné jest, že Ranaitove
 25 4 |           ten, kterího zbojníci bili jsíce zajali, ale který jím v
 26 4 |             ale aj cestu obecnú a tú jsíce, která do Tripolisi védla,
 27 4 |              prosil, bi s ňím ňé prv jsíce, než on juž na večnosťi
 28 4 |             po tvári slzámi chválila jsíce dobrotlivosť, ale bez ňeho
 29 5 |              viďela a slišala, vtedi jsíce spadla. Potem pak i velkosťú
 30 5 |              Tak ona vtedi od  smrťi jsíce, kterú v túž hňeď chvílu
 31 5 |              dcéra Ibrahim bašši, to jsíce uverili a porád krik radostlivý
 32 5 |              pak které oňi pochopujú jsíce, ale které v pretváraňí
 33 5 |    prirostnúl. Kdiž kdo prijďe, poví jsíce prítomním: s a l a m a l
 34 5 |            sa podobňe i do domuv, ňé jsíce obecních, jaké u nás jsú
 35 5 |        slavnosť, aňi u najmocňejších jsíce. Neb ponajprv mnozí slib
 36 5 |            skríň bívá vrhnuté, které jsíce potem ňé jinďi jak v čas
 37 5 |            tak lúpili obec, a to svú jsíce stranu, bi skrovný plat
 38 5 |             SMRŤÚ ŇEOBSÁHŇE. CHVÁLIL JSÍCE BRATERSKÚ TÚTO NÁCHILNOSŤ,
 39 5 |         SVOJU UČINIŤ MÍŇILI, VT'IPNÝ JSÍCE, ALE I SMELÝ BIL, Z KTERÍHO
 40 6 |              neb aj držali v pravích jsíce meče proti nám, v levích
 41 6 |        chceli a šťesťilo sa nám toto jsíce dlhý čas, áno,  pretrhnuťí
 42 6 |           dúfali, odkázali, že prosa jsíce a i hotoví jsú ňečím slúžiť,
 43 6 |             milovaný. Zavrel jsem ju jsíce v kúpeném óde mňa dome,
 44 6 |              nebila vijevená. A toto jsíce podlé žádosťi vipadlo. Jakkolik
 45 7 |            sebú rozisívajíc. A jedni jsíce chválili otce spravedlnosť,
 46 7 |            pochiboval mophti a mnoho jsíce, že ani najspravedlivejším
 47 7 |              svojich kňezuv. A jinší jsíce jsú, jak u nás ti, kterích
 48 7 |             stav liduv! ~Pravda jest jsíce, že oni ťelo své do času (
 49 7 |         jauerem, jéj učitelem. – Víc jsíce ništ, ale to k ňevislovitedlnému
 50 7 |             bedlil, pribehnúc, chcel jsíce ďivné čaraní zetreť, ale
 51 7 |      Renaitovi smrť vipísal a Hadixe jsíce, bi techdi zeťatá bila,
 52 7 |            na vás vícéj, ani na teba jsíce, taťícku najláskavej ši,
 53 7 |              z kterího visí. Ja jsem jsíce, jak uznáťe, dostatečný
 54 7 |             rozkazujícé v noci, a to jsíce ze sna prebu-ďený viďeľ;
 55 7 |              srdci sliboval a mophti jsíce setvi mal biť proťivný,
 56 7 |             sveta vereňí z posmechem jsíce a ona z smíchem v ten čas
 57 7 |           cíleňí ňevijevil, ňé preto jsíce jak bi sa trásel pred trestúnkem
 58 7 |          ňehodním zlitovala. Uznával jsíce, že on najdrakšu jéj osobu
 59 7 |              jak rečeno jest. V cíli jsíce chiboval, neb on zadal,
 60 7 |     zevmtrňím ňemocám porádek činí a jsíce ňé jen prepisuje líki, ale
 61 7 |             čob' bilo potrebné. A on jsíce hňeďlki mňeňí jéj obadajíc,
 62 7 |             Na toto odpovedal, že on jsíce vícéj od neho ňeslišal,
 63 7 |           Renaitovi pripíjal a že to jsíce vickrát počínal, ale vždi
 64 7 |            domuv pustil. Proťivné to jsíce bilo temuž mophtimu, neb
 65 7 |             ikterák dlho od mophttho jsíce pevno a naozaj, od Hadixi
 66 7 |      ikresťanuv bívala spojená, a to jsíce chlapci hneď od maličkosti
 67 8 |           tvúj ňeňi." – Kďiž hleďela jsíce na neho, ale mlčala. – „
 68 8 |       ňepočali rozveselovať. A prvňá jsíce bila pani, která ho takto
 69 8 |             zacházaJ. Odňésel jsi ma jsíce, bach tvoja bila, alle kď.
 70 8 |           predbehnúc ho, mlúvil: „Ja jsíce ňejsem, otce. naj láskavejší,
 71 8 |              ju, mlčkem čosi a mnoho jsíce s ňu mlúvil tak, že druzí
 72 8 |              mňíški?" – A potem: „Ja jsíce", praví, „jak ňemú-žem,
 73 8 |                sudce cophtíta – jest jsíce kresťam, ale ňé katolik
 74 9 |            všecko! Florentia mala, a jsíce mnoho, čo predaťi, Florentia
 75 9 |            preukážem, jen ti (všecci jsíce prítomní, nebo prosím, poslú-chajťe),
 76 9 | exkomunikuvaný, to jest viobcuvaný a jsíce vyob-cuvaním vetším, samímu
 77 10|          straní vizíralo. Že tabak a jsíce čirný l'ibila, dva potoki
 78 10|           buďe písaťi. A činil to on jsíce spredku nedlho nistmeňéj,
 79 10|           rodičum, druhý ké mne cuzú jsíce rúkú zcéla písané okrem
 80 10|             cirkevnú vrchnosťú a vec jsíce tak daleko bil privédel,
 81 10|              jsem. ~Ale čož? Ja jsem jsíce nechcela jím, ale ani oni
 82 10|           bedlila. Ale nešťastný! Ja jsíce ništ neznám, neb ništ jsem
 83 10|        chudobním poručil, do žádního jsíce kláštera, do zadnej rehole
 84 12|            to ništ nového ani u teba jsíce juž ňeni, poneváďž ale jsern
 85 12|           domu navracajú. ~Vimlúváme jsíce n'ašú kosťelnú musi'ku s
 86 12|         všecko musili mlúviťi a kňez jsíce hlasne, ostatní mlčkem krém
 87 12|            svim vlastním ibiskupum a jsíce tak, abi z mníchuv nikeho
 88 12|                mlúvil Van Stiphout, „jsíce počnútú z velkú vrucnosťu
 89 14|              ňekdi nazvaná. A najprv jsíce do teho vikročili mesta,
 90 14|              česti odpovídal, že tam jsíce jest bibliothéka, ale kterú
 91 15|   starodávních pisáruv svedectvím (a jsíce cuzího národu, kďíž z našího
 92 15|              pozbuzený, začnúl též a jsíce rozličními knižkami túto
 93 15|             vilézli     aj Slováci a jsíce Slováci krajini téjto, neb
 94 15|            učitel ve višších školách jsíce; z jakéj pak príčini zatajil
 95 15|             kteríhokoliv národu bívá jsíce rozmnožená a rozšírená aj
 96 15|                Má", odpovedal on, „a jsíce velmi škodlivé bívá farárům.
 97 16|             kterú oni na seba zádním jsíce reholníckím slibem ňevhoďili,
 98 16|              predce postávali, stáťi jsíce ňemóhli, tanec ništ-meňéj
 99 16|           ňeprestával, částka jejích jsíce sa preč pobrala, ostatní
100 16|               Tak", odpovídal on, „a jsíce vetší ďíl z všech, kterí
101 16|            sa popili, potem pobili a jsíce až na smrť, tak že jích
102 16|        Vikupitela buďe nová sobota a jsíce bez všeho pretrhnuťí, stála
103 18|             A popoledňajšú svú cestu jsíce vesele konali, celý čas
104 18|              podobný, že i prinášajú jsíce i žádajú ňečo, aie že obidvoje
105 18|              A pomimo prvňého seďeňá jsíce, kďiž jinší jen kriváčki
106 19|             krki ňevilomil. ~Oltáruv jsíce bilo vícéj nežli jeden,
107 19|             bi položili. ~Nedávám ja jsíce tú jejích o svéj víri, o
108 19|              musí anebo ňé. ~Na toto jsíce jest kathechetické učeňí,
109 19|              kojím, ťeším." ~„Tvé ti jsíce svedomý (mlúvil Van Stiphout)
110 19|          ňezanechávajú. Prečo? – Jsú jsíce jiinšé a jinšé u jinších
111 19|            pozornosťú) a na obidvúch jsíce ramenách chital, zas jazik
112 19|            reč držali a Vaň Stiphout jsíce mlúvil: ~„Tento liduv stav,
113 19|            neb ňedbanlivosť. Uznajme jsíce, že le-kára takího naléznúťi,
114 19|         školách, zďílu pak a vetšího jsíce, kďiž juž za doistatečních
115 19|              vizvedaní bili a jestli jsíce v exameňe v otázkach obstojá,
116 19|            retuváňí jeho prišel. Lid jsíce na krik na ulicu vibehnúl,
117 19|         vojne páchané skutki a jinďe jsíce samé velké jména z ňekterími
118 19|      prsťenmi obdaruvávali svojich a jsíce tolikmi, v kolík vojnách
119 20|            bila dostatečná a na-~ším jsíce ďedum ze zelá bila najmilšá
120 20|          mužuv tak ze žén. A jinších jsíce má paňi, jinších pán, jinších
121 20|             obci melo spomosťi, jest jsíce pobočný, dobrý ništmeňéj. 
122 21|              ňekterém dome, který sa jsíce ňezdal od druhích višší
123 21|             odejšli prácách. A druhý jsíce tak vratný a pospešný bil,
124 21|              takli bívá (a najprvšéj jsíce) kričano, že žádnej mzdi,
125 21|        dúvodil, zďílu pak predkladal jsíce prostredek cirkvi našéj
126 22|              dreven-ních rovašuv, čo jsíce hňedki všecko dolu postrhal
127 23|              ozdobený. Obrázkuv bilo jsíce ňekolik na sťenách povešeno,
128 23|           tovariš cesti, mlúvil: „To jsíce od nás daleko jest, abi