Part

  1 2 |       odeber sa do zemí, v kterích včil obzvláštňe mnoho prospešného
  2 2 |            hleďeňí dcéri baššovéj, včil na tázaňí jej omdliva1.
  3 2 |      znesitedlnímu plecá podložil, včil a ňé prv pre strach bil
  4 2 |           aňi čas aňi potreba ňeňi včil viprávaťi. Pítam sa toliko,
  5 2 |          Fattimu jest pohnútá a že včil juž opravďive beh svúj jest
  6 2 |            posaďený, tím hlbéj mal vcil biťi zvalený, neb jemu obzvlášťňe,
  7 2 |       ponevádč Aborysa jedniho a i včil u lotruv najveťšího veďel
  8 3 |         pochovávali. Ťelá jejích i včil ješte mnohé tam ležá ňezhňité,
  9 3 |            bil vikopaťi a kteréj i včil velký úžitek beru bívající
 10 3 |          pri rečenéj Merisa jame a včil s ňeho rumi toliko a porušenosť
 11 4 |          sebe uškoďiťi? Čo, jestli včil obidvuch lechko, jakžto
 12 4 |           Ujisťen pak jsem a, hle, včil juž žadné víc v tem pochibování
 13 4 |    náboženstvý rozširitelkiňa! Jďi včil a kterího jsi potajemňe
 14 4 |            všeckích údoch tvrdla, ~Včil sa červeňila, včil jako
 15 4 |        tvrdla, ~Včil sa červeňila, včil jako vosk žlta, ~Čerňela,
 16 4 |        obetujú neb Bohu samímu neb včil poveďeňím svatím a pomocňíkum
 17 4 |            naríďil, ale i v tedi i včil bedlive zamlčal, že bi on
 18 4 |            hladká tvár brázďiťi. ~ Včil v sňehovích rukách žili
 19 4 |         dve, tri neb štiri pojmať, včil ale običaj jest juž tolko
 20 4 |       príčina ňeňi, pre kterú sa z včil zažádaním zvázať ňechce
 21 4 |          ňenájduc, po zavoňaňí len včil poklaďeních šlapáj ňé tak
 22 4 |    povolaťi, natolko bil nad činem včil ponajprv čutim pozbuzený.
 23 4 |        meškáme, všecka, kterú jsem včil vipravila, ylosť nás obstane.
 24 4 |        tebapamatať, teba (krem jak včil v pochibe jsem) chváliť.
 25 4 |            o, kďi bich bil prv, čo včil vím, vďel! O, kďi bijs´ma
 26 4 |            bila o tem pred tím, či včil mezi jinšími povedáš, napomňela! ––
 27 4 |          čisté mé prosbi vislišal. Včil i odhoďená od teba pujďem,
 28 4 |          jest možňejšé jak ňé, juž včil ťi povedám konečné, večné:
 29 4 |          naveki vinšujem srdcem. – Včil, čo dávám, prijmi vďačne
 30 4 |           míňila, ja bich ňemíňila včil? –– A preto ňeunúvaj sa,
 31 4 |          Renait ze smťú svú, kterú včil najprv slišal (neb jeho
 32 4 |           Fattimi, Van Stiphouta a včil juž i bez dcéri mophtiho
 33 4 |        ďíťaťa krv! Neb kterího jsi včil usmrťil, kterího tož tvé
 34 4 |       príhoda  má horšá ňebuďe, ja včil jest, ňedoťíčú sa oňi života
 35 5 |              to ponuknúťí mal, sem včil z ňe kolik pacholkama pribehnúl!
 36 5 |            obdržala u služebníkuv. Včil ledvý a z velkú toliko pilnosťú
 37 6 |           ňu chťejícú jíť prišél a včil v Cahiri ziahinúť musil,
 38 6 |           u kterího jsem aj v tvéj včil bil príčine, oťec Aborysa,
 39 7 |         vereno jest malé toto, jak včil, tak aňi vtedi ňikdo bi
 40 7 |           NEŠLECHETNOSŤ DCÉRI MÉJ, VČIL JSEM JISTÝ, ŽE MA UKRUTNE
 41 7 |         rozžárením železem, jak to včil všem zďe zhromaždením na
 42 7 |       podrité, podmité a vihoďené. Včil pak prehléďme ďívi jeho,
 43 7 |       najlepší svedek; nech techdi včil a tuto umitími rukami svuj
 44 7 |       preto, čo ho do zúfanlivosťi včil a do sebavraždi pri-védlo)
 45 7 |           pre túž Hadixu dal sa ho včil odmlúvať, pekňe v prítelskích
 46 7 |        ňikdib' to nebil mislil, čo včil jasne uhlídá, že veril mnohé
 47 7 |        techdi biť múze, že bich sa včil premenila, kďiž mi víc a
 48 7 |            a učiňím to, buď jistý. Včil pák hňeďki počínam: Chceš,
 49 7 |            predešlé pítala, tak aj včil často ipovedala, že ho na
 50 7 |           virobené čosi budeš mať, včil ale jďi k hospodínovi tvému
 51 7 |         jích ňäbívalo jen dvanácť, včil ale i štiricať ťisíc sa
 52 8 |         darmo jsem ja začal to, čo včil jasne patrím od teba učinené,
 53 8 |      Tripolási poslaťi a kterák ho včil, že svého ňečo doložíc,
 54 8 | žalostlivejäé vtedi, tím sladčejšu včil z pamáťki jejích radosť
 55 8 |         ten, 'mne dosť jest, že ho včil pri mne viďím a ti zlož
 56 9 |      ríďi-ťi, své gule viihazuvaťi včil panna toliko, ale za skora (
 57 9 |            obzláštňe, čo sa se mnú včil naposledi prihoďilo. Temer
 58 10|     druhího sa zas pítal, čo bi sa včil bláznili. Ale i ten mu to,
 59 10|      prebívá. A ti s teho, čo jsem včil vi-právala, svú lež múzu
 60 10|        jméno jeho) – na jamách pák včil jsem stranách ňevím. Matka
 61 10|        jakú jsem vtedi mela a jakú včil mam v reholníckém stave
 62 10|      dobrej misii tenikrát chibilo včil doložila, od neslušného
 63 10|            omílki) ňemlúvila; a aj včil jak mnoho znášeťi musím,
 64 10|    ve-valené. Zajisťe tvú ranu juž včil žáden zhojiťi ňemúže dokonale
 65 10|           množí pred nama, trpá aj včil s nami a i po nás trpiťi
 66 10|          vašu mne on, tak jatko ti včil kďiž jsem taďe jedinúc šél
 67 11|    laťínskího u mníšek brevíára? – Včil teprv techdi vás vžeňem,
 68 11|     potvrzili jsme a potvrzujeme i včil v každém nasém zhromažďeňí:
 69 11|      dlžšéj meškala. S ňu techdi i včil k poslednému abatiši pozdravenú
 70 12|   síkuselosť bi preukázala, jako i včil preukazuje v ďeďinácih tách,
 71 12|       jasne, že musika, aspoň jaká včil jest, ňiikdi nikeho k opravďivéj (
 72 12|           omílki turecký jest toto včil obi-čaj, ale ňe^kcti bil
 73 12|      viďitedlnlho kríža povstával, včil pre jeden prstový krížik
 74 12|       odbavuvával a odtúď jesť e i včil všecko starodávne jéj zožeňí
 75 12|            a všaďe jest prítomen i včil, poneváďž sa bosorstvý bil
 76 12|            odpustki bívali dávané; včil ťisíc a ťisic rokov aj plnomocné
 77 12|            ješťe nebili také, jaké včil jsú biskupuv okršleki, ňemnoho
 78 12|     zadržali. ~Posledne: S prihodí včil j.užnadesce tozťáhnutéj,
 79 12|       ňekdi rozprávku míťi buďeme, včil krátce povídám, že jestli
 80 13|          Klášteruv jsi musil jiťi, včil skus, či j.u nalezneš aj
 81 13|            máš udatnosti, šuhajko. Včil který stav bi bil pre teba
 82 13|         hodně místo má a s kterého včil velké a mnohé po všech sveta
 83 14|            i mesto toto jen zvrchu včil prehlédlí, na jeden jeďinký
 84 14|          prostred krajini zejšél a včil sa juž do poveďeného Hrachára
 85 14|            s podlžnosťi prislúcha. Včil od ťechto takého odpočinku
 86 15|           prekážki, dosťi zlé, neb včil v hustích opravdivé tmách
 87 15|            svími králmi držel; a i včil ješťe ňekterí drzá, jakí
 88 15|      kte-rím pujďeme a u kterích i včil juž jsme, na techto totižto
 89 16|      príčina, že porádek tento zďe včil teprv a ňé dávno juž nastal?
 90 16|        sveťín vkraču-vali, až kďiž včil najvetšá vláda na všecko
 91 16|      bezbožnosťi obráťili. – Takto včil skrz obecnú ohavnosť a potupu
 92 17|          aňi vás doma ňenalézňeme, včil nám techdi naraz všecko,
 93 17|           i na rok to vivédcťi, čo včil mlúvíťe, načo bi jsťe ju
 94 17|          aj to mi hovorila, že ona včil velikú škodu trpiťi bude,
 95 17|      odpovídal tovariš cesti, „juž včil buďeme míťi všecci poledňe.
 96 18|       ješťe ňikdi ňebilo stalo, čo včil, abi mu tak bilo do nóh 
 97 19|        tenkrát chcel biťi lekárem? Včil jích po mnohích mistách
 98 19|     lekárskú, tak kterák jsi ju ti včil vipísal, vicvičenú povinnosť,
 99 19|           bi jsi ňebil tolik bitý: Včil jsi vic bitý nežli sitý. ~
100 19|            spolu-služebníkem činí (včil vipísanú ukrutnosť znamenal,
101 19|       ponevádž, kterák ríkal jsem, včil juž neb sám v svéj osobe
102 19|          chcel poveďeťi, nebo sú i včil, kterí tvárú, srdcem a skutkem
103 20|            a potomkum zanechávali, včil ju na masáruv toliko a cigáňuv
104 20|          na tvrdšú prácu obracali. Včil to juž u sedlákuv toliko
105 20|          Ale od trestúnka techto i včil jsú slobodní    Francúzski
106 20|        Odkúď aj své jméno dostala. Včil, abi vetší bil útratek,
107 20|           a nastaveňí, čož ništméň včil hňed aj sama stojí? ~    
108 20|        stuďená jest, neb jestliže  včil menší vetších nasledujú
109 20|             pakli ňé, čož odtúď? I včil to málo dbajú. Poteem ňech
110 20|        všem tím sám ješťe, čím ono včil všecci vládnú, vládnúl.
111 20|            mimo zaujatéj reči. ~   Včil pokutu tehož sedláka takto
112 21|           čo Francúsi. Neb sa tito včil nad čímsi jednajú, triskajíc
113 21|          toto: „Bezbožníku! Hi-baj včil, zítra na spoveď prijďi –
114 22|      jejích ňechcejíc dostaťi, ale včil jen príliš prinú-zení bili
115 22|           nám do teho nového, nebo včil ze seba virezaťi ňemúžeme,
116 22|           v kte-réj poledňali, tak včil odechílíc tiž dvere, poslúchali. ~
117 22|         dlhu ňemúžeme, dá nám jako včil zálohi pozebíraťi, rozličné
118 22|     poveďel, on interes ten, který včil traťí, na ních budúcňe dohoní.
119 23|      chrčíš. ~Však predce peníze i včil zhrnáš, zbíráš, ~Hrabeš,
120 23|            buďe, jestli málo dajú? Včil sa aspoň celý rok dobréj
121 23|          zrovnává. Tenkrát jináč a včil jináč.“ – „Všecko jest to