Part

  1 1 |           súďiti. ~Usiloval jsem sa ništmeňéj, kolik možnost bila, vše
  2 2 |   napomáhaťi ňikdi nezaňedbala z tú ništmeňéj (čo bez pochibi potrebné
  3 2 |            často baššu. Pomimo teho ništmeňéj i jinšé čosi núťilo ju k
  4 2 |            hoďini čekala, chistajíc ništmeňéj zatúď budúcé své s nimi
  5 2 |             s mluvícími misleťi. Ti ništmeňéj lekáš sa a sám strach i
  6 2 |        mdleňí panni odvráťil. Stála ništmeňéj i potem jak stlp a neskoréj
  7 2 |     podhoďil, bijs' ho mala, jestli ništmeňéj jednéj méj prosbe, zaslúženéj
  8 2 |            pilnosťú prezíral. Darmo ništmeňéj. Odtúď do zahradí baššovéj
  9 2 |         ňenacházajíc. ~   Pod večer ništmeňéj dna ješťe teho ukázala sa
 10 2 |            bidlo hospodárovi. Našél ništmeňéj pri posťelí, kďe oňi lihávalí,
 11 3 |         kďiž aj bežaťati ustal, šél ňištmeňéj, chťejíc do jakkoliv ukrutních
 12 3 |         buďto mnoho mlúvil,l, slová ništmeňéj to bili jeďiňe, aňi bis'
 13 3 |           toto temer celé zedIi; čo ništmeňéj trvádšé bilo, zustalo a
 14 3 |             svojich  naučili. Asnaď ništmeňéj, kďibi pilno všecka jejích
 15 4 |             lechtšé kupectvý, které ništmeňéj oňi zrítka a malé držá;
 16 4 |       spiššú, tím horčejšú dohoňil. Ništmeňéj panna táto(a z téj príčini
 17 4 |             sužovan bil,pod tolikím ništmeňéj časem mohel spúsob a príležitosť
 18 4 |           spúsob ukazoval, vcházali ňištmeňéj hňeďki do mislu mnohé závadi
 19 4 |           všecku hledala. Šťestlive ňištmeňéj, neb uslišaná jest a Renait
 20 4 |          nám pri šél, a i prisilený ňištmeňéj svú konal bedlive povinnost,
 21 4 |            slzí ňevipadlo. Posilňíc ništmeňéj richle srdce, takto začala
 22 4 |           posledný pri konci. Chcem ništmeňéj i slová jeho slišaťi, bich
 23 4 |           chce znamenať, odpoveďela ništmeňéj hňedki, pravíc: „Bijs´ ti
 24 4 |          všecki smisli, ňevím; jest ništmeňéj prebratá, skríšená a to
 25 4 |        svími, kolik móhel, prevíšen ništmeňéj počtem zbehávajícich sa,
 26 4 |      víckrát dolu spadel, naposledi ništmeňéj hore jsem sa nacházal. Odťúď,
 27 4 |           mám stranu obráťiť, to mi ništmeňéj mladý múj rozum radďil,
 28 5 |         spravca trhať počali, viďíc ništmeňéj ňenadalé toto premeňeňí,
 29 5 |     škamráňí budúcé predhlídal, bil ništmeňéj v náďeji, že uťíchňe, zmeňí
 30 5 |         najšél Van Stiphout ~Ňebila ništmeňéj ješťe zcela zkrehlá, ješťe
 31 5 |            všecko své opusťiť, čiňá ništmeňéj toto z tú množí náďejú,
 32 5 |             jest ujisťen. Na jinšem ništmeňéj toto bívá stavané základe,
 33 5 |     bívajícím sa pohrozujú, i vtedi ništmeňéj bárs je popravujú, bár ze
 34 5 |          ALE I SMELÝ BIL, Z KTERÍHO NIŠTMEŇÉJ VIHOĎILA JÍCH ONA, KĎIŽ
 35 6 |          rúk takich padnutí. Kterák ništmeňéj on jest poznal tíchto, tak
 36 6 |        nebil, svoju učinil. Neodbil ništmeňéj porád, bi viťazstvý a pomstvu
 37 6 |          totož premenení. Dosť bilo ništmeňéj posledne Aborysovi, že ho
 38 6 |             banovať ňebuďeme, jedno ništmeňéj prosíme, a to obdržíc že
 39 6 |           bilo nám dosť, čo jinšíni ništmeňéj bíva, bi jsme toťižto Částku
 40 6 |      bezpečne prejdúť mohli, všecko ništmeňéj i že sebú do takovích rúk
 41 6 |         techdi ňésť musíl, v bavení ništmeňéj a i v najkraťšém meškaní
 42 6 |      dvojího jedno čiňíťi. Zapredať ništmeňéj ju, biť bi mi bilo i ňevim
 43 6 |             sa čin viznaný, nemožný ništmeňéj fié jest sa zdal. A z ja-kícth
 44 7 |          temto tajemnosť, tisíckrát ništmeňéj veťšá bláznivosť. Naimňívávajú
 45 7 |             jazik ňespeče. Bívá jím ništmeňéj vereno, že tolikrát musím
 46 7 |            Renaita zjevňe veďel, to ništmeňéj z múdrej pričiní zamlčal,
 47 7 |           biť pokladano. – Odpúšťam ništmeňéj i toto všeckím, neb nevedomosť
 48 7 |       rečenú zelinu ňezbíral. Činil ništmeňéj doma, čo činiť musil. Jestli
 49 7 |           ňemal biť pusťený. Vejšel ništmeňéj, ale na prvňí hneď blisk,
 50 7 |          čas poslúchala, v posledné ništmeňéj dňi, aj z malím od Renaita
 51 7 |        uprostred' nich činiť, múdre ništmeňéj natolko, že ňikterá stránka
 52 7 |          Zpredku mlčala jíce, tvári ništmeňéj ňespokojnosťú dosť znamenala,
 53 7 |       všecka bila zastidla. Zrozeňí nišťmeňéj trpilo, noha pre vnútri
 54 7 |            z jinšého pobočné jeďiňe ništmeňéj jest skúsil, že Hadixu každú
 55 7 |          panne obetovať ňemúže a ví ništmeňéj, že ona chuť takú velebí,
 56 7 |    zaneprázdnení ňekládel. Na prvňé ništmeňéj !hňeďki islišaňí tému tak
 57 7 |          jsťe ňésť musili. Rozďílne ništmenéj čosi zďe záleží, které plášťem
 58 9 |        kosťele pobožnosti, jestliže ništmeňéj to, čo v kosťele tém odbavuvané
 59 9 |           ňúter jíťi svoboda, s tím ništmeňéj i vtedi vijímkem, abi sa
 60 10|             nebil pohodlný. Vkročil ništmeňéj a najprv najblížňejšího
 61 10|           jeho dolu strhali. Prišel ništmenéj predce k vrátum domu svého,,
 62 10|             jsem, véjšla jsem s tím ništmenéj toliko úmislem, že z mojím
 63 10|             sprošťená bila. O jedno ništmeňéj prv jsem vždi nebe prosila,
 64 10|            držaný, to ňevimn. Často ništmeňéj roz-Mení ké mne choďili,
 65 10|          jesťli ju očišťila. Všecki ništmeňéj jejích siová veter od ušuv
 66 10|         sebe misliťi móhel? – Dajme ništmeňéj, že jest ňekdo, který bi
 67 11|        breviár ňerozumá, z breviára ništmeňéj pobožňe, svaťe a kterák
 68 11|             ňerozumá, z breviára sa ništmeňéj pobožné, ano, najpobožňejšéj,
 69 11|             ňečem ňepovolili. – Což ništmeňéj z všem tímto? Prečo ja tak
 70 12|           modlár-stvú vedú, obraizi ništmenéj zustaťi múzu aj v chráméch
 71 12|             moc ňezmenšuval. Déjžto ništmeňéj jisté jest, že i apoštol!
 72 12|            moci bili mohli, nesmeli ňištmeňéj pre mnohé, které predviďeťi
 73 12|    opatrnosť; mnísi nech sa (jestli ništmeňéj majú strvávaťi, neb toto
 74 13|         vlasuv padnú. – Mislil sebe ništmeňéj následovne: ~Bárs Cicero
 75 13|         starosťi ho požívam, bolesť ništmeňéj, poneváďž tam milió-nem
 76 13|           treťéj professti biťi. To ništmeňéj dokonale znal, čo u nich
 77 14|          najprv t i s u-jevi, kterí ništmeňéj mravmi ješťe všaďe stoja,
 78 14|            ňenalézňeš. ~Neprináleží ništmeňéj on k tŕňovému ternu mestu,
 79 14|         pravú daťi príčinu: to však ništmeňéj známe, že Ostrýhron za ním
 80 15|             má biťi rozumen, otázka ništmeňéj povstane, kterích Slovákuv
 81 15|         náboženstvá bili, jestli on ništmeňéj často v každém lisťe jejích
 82 15| spoluobcuváňí, spolu-bidleňí, tímto ništmeňéj spúsobem, tuto cestú bívá
 83 16|      popríťi. Jako-koliv nech jest, ništmeňéj chibá, kďiž sa namnívajú,
 84 16|           predce starí. ~Okolo paňí ništmeňéj sa krúciťi, jím sa podlizuvaťi
 85 16|           ďelené bili. Z najvetšího ništmeňéj ďílu a ňé zúplna povedám,
 86 16|           stála a ustavičná. ~Svatí ništmeňéj otcové hňeď s počátkem cirkvi
 87 17|             ňechcela íťi, prisilená ništmeňéj spolustoluvala, ale politesse
 88 18|           chleba musil položiťi. Čo ništmeňéj mimo masa pricházilo, do
 89 18|           mzdu usúďilo. ~Nadevšecko ništmeňéj povinnosť roďičuv naproťi
 90 18|          ňikdi ňe-zabívá. Čož jinšé ništmeňéj bi jsme musili zaujaťi?
 91 19|        ťežce živím. Utrhnúl bich si ništmeňéj i z méj príliš skrovnéj
 92 19|        vícej nádeje ňemel, musil sa ništmeňéj nad potvorú zasmáťi a v
 93 19|        ňemálo stiďil a haňbil, vzal ništmeňéj, čo sa mu podávalo, bradiholec
 94 19|    bibliotheki v hlave nosá, jestli ništmeňéj svú praxim ňečinili, to,
 95 19|  po-cházející plat ňechával, jestli ništmeňéj ňekterá babka s teho, čo
 96 19|           zastávajú haťi – ja-kovím ništmeňéj urízením bi sa móhlo dobré
 97 19|           dereš, hat fakó!" – Darmo ništmeňéj. Podruhé techdi zeskočíc
 98 19|            učinení páni. ~Krivdu bi ništmenéj činil mnohím, kdo bi to
 99 19|      zemanstvá aj ňehodní, v každej ništmeňéj krajiňe jinší jsú, jenž
100 20|           ne-vesťičku ukazuje. Však ništmeňéj bistrejšéj pozríc, múže
101 20|     podcťivý,který ňeňi dlžen. Táto ništmeňéj podcťivosť mnohokrát ňeskoršéj
102 20|           jest jsíce pobočný, dobrý ništmeňéj.  Ňech páni ňečiňá  zbitečné
103 20|        grófki šaťá. –  Vímluva táto ništmeňéj stuďená jest, neb jestliže 
104 20|             tak pánský vihlídal? Ja ništmeňéj (mlúvil dalšéj) z celéj
105 20|     ňe-móhel, dejžto toto jest,ňeňi ništmeňéj žáden zeman taký samo-vladár,
106 21|         mislil sebe Re-nait. Biskup ništmeňéj, čo mlúvil, s tak veľkú
107 21|          jinďe večerala; pricházila ništmeňéj často k boku pána svého,
108 21|         našéj ňeškodlivý, pre který ništmeňéj samí, jestli bi sa odtrženci
109 21|    manželský dopusťiťi múže, dúfáme ništmeňéj, že bárs ho aj dopusťí,
110 21|        ačkoli mnohím ťešká, ňemožná ništmeňéj ňeňi jest. Pekné a svaté
111 22|      Nekterí odpovídali ze skrúšenú ništmeňéj ťichosťú: „Však jsťe nám“,
112 23|          pása, abi sa ňedrela (samé ništmeňéj to juž bili lati), reverendú. ~
113 23|             konci i večeru (strídmu ništmeňéj, kterák ju nazíval) dáťi