Part

  1 2 |            o, žalostlivá památka, jsme ňeho zbaveni! A dejžto od
  2 2 |           poneváďč od zrozeňí tak jsme sporádaní, že lež a kmínstvý
  3 3 |          jména svého. Čudovali bi jsme sa bez pochibi, že tak dlho,
  4 3 |      ňerosipané zetrvávajú, kďibi jsme starodávních Aegipšťích,
  5 4 |     ´dívaťi ňedopúšťajú? – Pohaňi jsme mi vám, dobre vím, ale či
  6 4 |     uznávaj, jak verní a dokonalí jsme mi pobožnosťi, cťi bóžej
  7 4 |       chodňíkem aj vtedi zejdú bi jsme sa móhli? Ťisíckrát bi jsme
  8 4 |       jsme sa móhli? Ťisíckrát bi jsme bili chiťení, ťisíckrát
  9 4 |          nás biť múže a preto abi jsme ho ňečekali, obzvláštňe
 10 4 |      tíchto aňi žádňa zmlúvka, bi jsme, čo sa míšat nema, ňemíšali.
 11 4 |        ríchlosťú), pravdu máš, bi jsme techdi obidva ňezahinuli,
 12 4 |          čo bi nasledovalo, či bi jsme ňebili i mi hrube zamotaní,
 13 4 |          nuv ňevikoreňitedlňe, že jsme s ňim skritú príbuznosť,
 14 4 |   zajednanú svú službu. Dajme, čo jsme prislíbili, ňezdržajme,
 15 4 |     vladárstvý ňemáme, neb mi aňi jsme ho ňechiťili, aňi jakž od
 16 4 |       zrozenéj spravedlnosťi bili jsme ťi podlžňi; podpísal mophti.
 17 4 |           sa zvíš biťi, oznám, bi jsme ťa i listmi potrebními vedle
 18 4 |         bívali naše reči, z tímto jsme običajňe čas trávili. ––
 19 6 |        pot jinších pil, pristihli jsme tu oďtúď ňedaleko bohatý
 20 6 |         nám krvi vicero. Ne že bi jsme bili neb vládu neb poctení
 21 6 |    ukrutnosť zviklé, strpali. Juž jsme vazali a kterí ňepodvolilá,
 22 6 |  ňepodvolilá, klali a sekali, juž jsme aj truhli otvírali, keď
 23 6 |         biťi viďejo, ňé veťší pák jsme (natolko bili sebe v všem
 24 6 |      dobrotli-vosť poďekujeme, bi jsme toťižto bez ublížení do
 25 6 |      vlastné ruki upadnúť uríďili jsme." Málo toto vi-retknúc,
 26 6 |           jeden na druhího toliko jsme hleďeli, neznajíc, čemu
 27 6 |          pák jích že silu obávali jsme sa, bi jen i na vitrčeňí
 28 6 |          kropaje, neb slobodne ňé jsme smeli rúbat, bi z dvúch
 29 6 |           mohli úbohí? – Porezali jsme všeckích tak, že dva ti
 30 6 |          zhoďili, áno, i chi-ťili jsme. Ale žena málo chibilo,
 31 6 |          mala prestreliť. Chiťili jsme potení aj ju a všecku od
 32 6 |          zbroj odeiberíc, vsaďili jsme jích do rozďílních komúrek,
 33 6 |     cisárovi bili vislaní, že ibi jsme za takový dar mnoho v prítomnosti,
 34 6 |        bich mal začať. ~Mezitimto jsme prijali do sigoťe, morem
 35 6 |    bezpečne ňeprepusťiť, kolík bi jsme mali, vždieki víc zadať,
 36 6 |        jinšíni ništmeňéj bíva, bi jsme toťižto Částku ňekterú dobrovolňe
 37 6 |           všecko vždicki i z Údmi jsme chceli a šťesťilo sa nám
 38 6 |          znamenajícé jaké vojstvý jsme mi, viložíc, pohnúli proťi
 39 6 |         žádosťi vipadlo. Jakkolik jsme mi -bili síkritosť našu
 40 7 |       praví, pozorovali jsťe, jak jsme sa mi od opálení zachovali;
 41 7 |        dochod tvúj mi oznámiš, bi jsme všecko z ňevedomosťú druhích
 42 8 |          kďiž sa sama viberem, bi jsme techdi, jestli bi tak musilo
 43 9 |    ďevečki líbili ťa tuze. Mi pák jsme reknúli: Ti jsi víborná
 44 9 |   včilejšé sväté tvé umíňeňí, abi jsme sa na tvéj pro-fessii zas
 45 9 |      Stiphout: „Z dnešného viďeňá jsme dobrú k dobrému zmluváňú
 46 10|          zadali naše spojení, dal jsme sebe slib budúcího manželstvá.
 47 10|        Svatostné me-žitím zvážaní jsme si odložili až na Čas navráceňá
 48 10| vúhledávali. A konečne i oni i ja jsme o jedném z mišlenkuv našich
 49 10|           kterí mu poveďeli, jaké jsme obidvoji listí dostali),
 50 10|      múdrej príčini, pre ktorú bi jsme proťi če-mukoliv takému
 51 10|           Poneváďž, neb zaslúžili jsme, čo nám príkre jest a tenkrat
 52 10|    spravedlnosťi? Neb nezaslúžili jsme. – Ale kdo jest ten predce,
 53 11|         mníški rovno poddané. Abi jsme sa techdi k zaujatej veci
 54 11|      breviára, jakožto, že ani mi jsme ňeni podhoďení vláďe biskupuv,
 55 11|           predložili. A vte-di bi jsme mi nebáli takovi, jakích
 56 11|         biťí kričí, grobiani, abi jsme jím v ňečem ňepovolili. –
 57 11|            nasledovne ani to, abi jsme mi mníškam nečo o breviári
 58 11|          rovno danú. ~Jestliže bi jsme mi techdi súďili a viďeli,
 59 11|      breviár nesvedčí, uložili bi jsme jím ňečo jinšé, ale kďiz
 60 11|          mnohokrát i v kapitulách jsme to rozjímali a ňéjen ňeviďeli
 61 11|        rozjímali a ňéjen ňeviďeli jsme ňesveďčnosť, než radnej
 62 11|     sve-dectvích, preto potvrzili jsme a potvrzujeme i včil v každém
 63 12|         ríkal Van Stiphout: „Dnes jsme mnoho viďeli a ačkoliv to
 64 12|   znamenaťi; to všecko preto, abi jsme znali, že společná a jednoustovná
 65 12|           Toto čiňic, ňé jinšé bi jsme činili, jak čo starodávni
 66 12|           techdi kajrhaťi, kďi bi jsme sa 'k jejích običaju navráťili?
 67 12|   po-božňejší? Oni li bili, či mi jsme sveťejsí? ~Sem bi priislúchalo
 68 12|          a preto jsú zložené, abi jsme je zhromaždení spolu vikonávali,
 69 12|         usúzili. – Daj. ~Búh, abi jsme v ninohích místách ňejakího
 70 12|       mňeňí, toto súd nad tím, čo jsme dnes viďeli a slišali. Tak
 71 13|     kosťela, reknúl Renait: „Kďiž jsme tu," praví, „sveťili pannu
 72 13|         násipi podkopané!? Spadli jsme, a poneváďž mi jsone spadni,
 73 13|           žebraňí ňevipíjali. Jak jsme ňekdi mladuchov ňekam na
 74 13|       seba cvičili, bívalo. Nikdi jsme mi zajisťe nikemu takím
 75 13|   vidíráním prekážní nebili. Žili jsme v pokoji s pokojem druhích
 76 13|           hotového a ňéjen nebili jsme prekažní než radnej osožní
 77 13|           to bil a biťi musil, že jsme mi mládež v svetskích i
 78 13|        časné i večné šťesťí, kďiž jsme totižto najprv skrz missie
 79 13|       najškodlivejší celímu svetu jsme odsúzení. Ale viďíme, k
 80 15|          a svú reč zachovával. Mi jsme ťešce jednu málolistovnú
 81 15|     kňižečku k rukám dostali," bi jsme predce pre našu pútnú potrebu
 82 15|          jsú spravdú Slováci, abi jsme sa zas k ním navráťili. ~
 83 15|    pujďeme a u kterích i včil juž jsme, na techto totižto kraja
 84 16|           presenuvali, a preto že jsme skrze ních aneb prám aj
 85 16|         dosťi. ~Zajisťe mnohokrát jsme sebe sami živí ďábli, abich
 86 17|            sinkové, dcéruški, abi jsme jím po prsténčeku aneb hagnúšťeku
 87 17|        uprimná", praví, „ponevaďž jsme mi ňeňi ze samého tého živí,
 88 17|          ňemúžeme, k temu, bit bi jsme i prišli, každú hospodárku
 89 17|         viďeli a skusili a mi abi jsme v klášteri pochvalu obsáhli. –
 90 17|       vrchní naší budu súďiťi, že jsme anebo pomárnili, anebo ňeznali,
 91 17|     nakrátce všaďe viplaťá, móhli jsme mechi a kapi doma ňechaťi. –
 92 18|           a ukázajíc, pravil: „Čo jsme sem dlho z ve-likú starosťú
 93 18|            Čož jinšé ništmeňéj bi jsme musili zaujaťi? Čo bi svet
 94 19|        múže!" – „Tak jest, viďeli jsme všecko, bratre, z nemalím
 95 19|     prilepíťe. A vtedi ríkáťe, že jsme ňemóhli žiť, Pravda jest:
 96 19|         pravím, nena-sleduje, abi jsme každé lekára z nemocními
 97 19|          a rozumné viznávali, abi jsme všaďe s nimi ríkali, že
 98 19|  rozpamätaný, pital sa: „Prečo bi jsme darmo bili z ňečlovekem
 99 19|           právo zaujali? Prečo bi jsme mali zúfaťi o pravém odsúzeňí?
100 19|         padli sedláci a títo (abi jsme sa juž v reči k viďenéj
101 19|      príkaz, kterím sa ukladá, bi jsme i zvadlivích a zlostních
102 20| ňerozumujem, která príčina, že bi jsme naproťi nemu súdu povzdvihnúťi
103 20|      cesti. „pravím techdi, že bi jsme móhli i mi proťi ňemu do
104 20| preukázaťi, jest práca! Dlhoké bi jsme musili ťáhnúť processi,
105 21|        nám horá? Ale mi, kterí bi jsme sa musili od všech ních
106 21|  prostredék ten v tem záleží, abi jsme mnohé caeremonie, od cirkvi
107 21|      pítajícim ho opakujú: Móhli  jsme mi, múžeťe aj vi v samotném
108 23|    uhlídáme, dosť u velikího žida jsme.“ – S tímto sedli dolu všecci
109 23|           od nás daleko jest, abi jsme z hór prijidše, kradnúťi,
110 23|            zdáliž ňé aj preto, bi jsme mnohích faráruv život spatrili