Part

 1 2 |           nádej ujímalo. – „Jestli," praví, „Don VarIet, kupec, činu
 2 2 |           ňemu mlúvila: „Jestli bi," praví, „faleš bil, čo sa tážem,
 3 2 |             vitlacenú vodu: „Velká," praví, „velkího bašši dcéra, máš
 4 2 |             zabehléj ukazujíc: „Či," praví, „ňeňi toto?" ~Pohlédla
 5 2 |          skrovnosť, prosil: „Panna," praví, „sám čas, který tu dlhší
 6 2 |         mlúvící a: „Najmilejší mňe," praví, „mezi všemi smrtelními,
 7 2 |              čuťi než: „Od poledňa", praví, „včerajšího ňélen ništ
 8 2 |          dobrovolňe to učiňila. Neb, praví, podle svedectvý celiho
 9 4 |             k ňemu sa obráťic: „Čo“, praví, „obrazilo v slávnosťi téjto
10 4 |        nakrátce odpoveďel: “Jestli,“ praví, „to,čo v podezreňí mám,
11 4 |           blahoslovenstvý. „Jestli“, praví, „muhammedánstvý naše tvé
12 4 |               kďe mlúvil: ~Jestliže, praví, pod kraátkím časem neb
13 4 |          Renait, poveďel: „Zvestuj“, praví, „že za lásku, z kterú sa
14 4 |            sa usilovala. „Ach, mňa“, praví, „ze všech, které bili,
15 4 |          nadevšecko milého a jak ona praví, sebe odsúďeního čehosi
16 4 |              pak aj mluvil: „Teprv“, praví, „ja oťec požehnaný! O,kmen
17 4 |         musila, tázala sa: „Jestli,“ praví, „toto tak jest a tak má
18 4 |             začatéj reči: „Mláďeňec, praví, „kterího z tvím dobrotlivím
19 4 |           Velmi rád bich bil viďel,“ praví, „kďi bi sa bil prevráťil,
20 4 |              Mlúvil René: „Zpredku“, praví, „kďiž do dvúru techto jsem
21 4 |           mlúvil nasledovňe: „Kďiž,“ praví, „tu odtuď odjíťi tak pevno
22 4 |             daléj zmlúvali)  jestli, praví, víc jích príjďe jakžto
23 5 |            Renaita: „O , kďi bijs´,“ praví, „to ponuknúťí mal, sem
24 6 |              jéj a: “Bárs vúla tvá", praví, “bárs proťi ňéj príhoda
25 6 |             toto, vikríkel: “Allah," praví, – “techdi nezrušená musí
26 6 |           mlúvíc naposledi: ,,Ništ," praví, “spravedlivejšéj ňemúže
27 6 |            hlavu potrčíc: ,,Tu máš," praví, ,,aňi jen najmenšú chvílu
28 7 |           hroz ~NE VZDÍCHNÚC: “JAK", PRAVÍ, “FALEŠ MLÚVÍM, UČIŇ TI
29 7 |      dervišlár vikríknúl: “Neoh ťi", praví, “o, ňeverníku, k piskum
30 7 |         baššovi sa obratie: “Velký", praví, “pane, velký a ňeprevišitedlný
31 7 |           smelosťú: “Milovala jsem", praví, ,,a z tím hrešila jsem
32 7 |            do oka skúsili. – „Táto", praví, „voda (dala potem príčinu)
33 7 |              príčinu, mluvíc: ,,Hle, praví, pozorovali jsťe, jak jsme
34 7 |             očekával. ~,,Kďi bijs'," praví (odpovidala mu z ucťivú
35 7 |          mohli uslišať: „Najmilejší, praví, otče, ništ čudu, že jsi
36 7 |              srdce bolilo: Otče múj, praví, otče múj, sudcové! – Na
37 7 | poslušenstvím všecko viznával. Ništ, praví, zločinec tento pre svú
38 7 |             nenasledovalo. „Neb jak" praví, „kterák zúrivé strojí sa
39 7 |         baššovi a mophtimu a: „Mne," praví, „zadná (ríkal téz obhlídňe)
40 7 |          vždicki opakujíc: „Techdi", praví, ,,ti jsi mne mala biť skinožená,
41 7 |          daťi, mlúvil: ,,Ňé jednúc," praví, ,,viďel jsem ho v b ostaň
42 7 |            reč svoju konala:  „Ale," praví, „ňé jeďiňe nehnevám sa
43 7 |          viznávajíc, mlúvila: „Hle," praví, ,,po-slednýkrát vúlu tvú
44 7 |            Hadixa k nemu: „A u mňa," praví, „mími vlastními rukami
45 8 |         matce mlúvila Fattima: „Ja", praví, „mé vislobozeňí v svém
46 8 |             prvňá odpovedala: ,,Ja", praví, „jestli kému z dovolením
47 8 |                 A potem: „Ja jsíce", praví, „jak ňemú-žem, tak ani
48 10|       klášteri rostrásá. „Jako jen," praví, „jako ti múzu Bohu ve svet'
49 10|    opatrnosti podcťive žijú. „Jako", praví? ~„Cingané nám bívá k poledňu,
50 10|      odpoveďela: ~,,Nebe samo zná.", praví, „jakého zrozeňi jest, kďiž
51 10|         počnula: „Ach, tolikrát mi", praví, „má ňešťestná príhoda v
52 10|           mňa vikríknúl: Bezbožnica, praví, jakú mzdu očekáváš, jestli
53 10|             mlúvil: ~„Neopúšťaj sa", praví, ,, sestra .a z násilí prinajmenej,
54 10|          Stiphout: ~„A macocha tvá", praví, ,,do srdca svého vstúpíc,
55 12|             biťi vimlúváňí, kďiž kdo praví, že sa za tak sväté veci
56 13|      vikrík-núl: ,,Kdiež ho techdi," praví, „položím, kam ho postavím?!" ~
57 13|              Renait: „Kďiž jsme tu," praví, „sveťili pannu Frcunkulu (
58 13|             čistoti, skrz kterú mi," praví, „angeluv nasledujeme a
59 13|        hnedki venku poveďel: „Vždi," praví, „pozoruj, čo, kďe a kedi
60 13|             prízne za ruku: „Škoda", praví, „že tak široko ňekdi panujíce
61 14|              nazivaťi múžeš. ~„Zďe," praví (ukazuval tovariš česti
62 14|              prečo – že nezná. Snáď, praví, že jsú ješťe ňeni ujednostatňení
63 14|        povolávaní a prijímaní. „Či", praví, „skrz konkurs?" ~,,To v
64 15|             česti mlúvil: „Pohnime," praví, ,,k poko-leňú slovánskímu,
65 16|              druhím viprávajú: však, praví, našu fáru juž dávno tento
66 16|              druhím viprávajú: však, praví, našu fáru juž dávno tento
67 16|           jích haňením píše: Na dni, praví, pozorujeťe a na mesíce
68 17|               ríkali k ňéj: „Za to", praví, „Búh zaplať a svatý náš
69 17|            zlatá, líbezná, uprimná", praví, „ponevaďž jsme mi ňeňi
70 17|             mlúvila žena: „Ťelátko", praví, „dvojéjcťi hodní páni páterkové,
71 17|            pak: „Ješťe jsem sa jéj", praví, „ňepodlizuval statečňe,
72 18|   vinaučuváňí pravé biťi: „Ale čož", praví, „proťi naším običajum múžeme?
73 18|        Stiphout. „Ňech bi jsťe jen", praví, „tak dlhú aneb zúplna žádnú
74 19|           ríkal tovariš cesti: „To", praví, „ništ ňeňi, neb tak aj
75 19|            má ve fáre. „Ďevaťenácť", praví, „dcér na toliko vrchéch
76 19|      prítomný bradiholec, jak: „Ja", praví, „ňevím, prečo nanás po
77 19|              opakuval. „Táto, táto", praví, ,,kďi bi jen táto ne-bila!" ~
78 19|         ríkal Van Stiphout: ~„Kďiž", praví, ,,mlúvím, abi sa farári
79 19|             hlasnejšéj volal: „Hat", praví, „hat, dereš, hat fakó!" –
80 19|              sitý. ~Potem pak: „Či", praví, „ňeviďíš, čo sa tamto z
81 19|        roviňe bil, mlúvil: „Či vás", praví – „tento ononen ví, čo za
82 20|            tázal: „A s tím nevolím“, praví, „jenž teho zajíca v svém
83 21|         slove mlúvil: „Jeden s vás“, praví, „dá svetnicu tu tam (jmenuval
84 21|              počnúl:  „Ti ňečlovek“, praví, - „tak ti vinaučuvání mé,
85 21|             premlúvil: „Ňeďivťe sa“, praví, „že nábožníci naší vaších
86 21|           starí juž muži. Neb u vás, praví, čokoliv nastavené, zmeňené
87 22|           René reknúl: „Tento sebe“, praví, „najzanmenitejšé a najpekňejšé
88 22|           ťichosťú: „Však jsťe nám“, praví, „pán Mojžišku, mlúvili,
89 22|           chovaní: „Ňepovedalo vám“, praví, „ňeráz sláv-né pánstvý,
90 22|            čím náhle omlácí. – „Ti“, praví, „Jaňe, mi dáš meccu žita,
91 23|             jazkikem poveďel: „Zďe,“ praví, „ňepretreté čelo a bagariovú