Part

 1 2 |           VarIet, kupec, činu techto mňe nadevšecko žalostňejšého
 2 2 |           ním mlúvící a: „Najmilejší mňe," praví, „mezi všemi smrtelními,
 3 2 |             nad Don Varleta mého! Ti mňe vic jak Pylades, který Orestesuv
 4 2 |              Tauriki tovariš bil! Ti mňe više Pirithousa, který Theseusa
 5 2 |         jasního Ibraima dcéra, panna mňe najmilosťivejšá, najáskavejšá. ~
 6 2 |   najlíbežňejšá mezi všemi a tim js' mňe hňeďki ohňem zapálila, že
 7 3 |           Uznávám, za oňechdajšé tvé mne preukázané dobroďeňí, pocťívé,
 8 4 |           ale sama jeďinka, která ve mňe jest sa potknúla! - Hledá
 9 4 |              opravďivú a múdrú má ke mňe lásku, takli, pravím, od
10 4 |        budtomlčať osožňejšé malo biť mňe) milovňici ze všú dúvernosťú,
11 4 |          viplňeňí uhlídala? Pekná ti mňe pekního teho Proroka cťiťelkiňa!
12 4 |              kraátkím časem neb moju mňe slobodu ňedopusťíš, neb
13 4 |       jeďinké starobi méj ťešeňí! Čo mňe zďe na zemi, čo mňe, jestli
14 4 |               Čo mňe zďe na zemi, čo mňe, jestli hiňeš, pozustává? -
15 4 |        poručilo, ňélen ňebil bich ja mňe spomáhal, ale abi mi aňi
16 4 |            bi sa mi asnaď predce, čo mňe odsúďene bilo, navráťilo
17 4 |             sa povzdvihnúc:  „Techdi mňe smrť a skinožeňí tvé pripisuješ,
18 4 |              Ňikdi (mlúvil daléj) sa mňe to manželství ňelíbilo,
19 4 |            ňezahinuli, ži ti, neb ve mňe, jestli z dvúch, v kterém
20 4 |            jaký on jest, k velkéj bi mňe česťi, k velkímu take aj
21 4 |         poklonú ďekúvám za tak mnohé mňe preukázané dobroďeňí, za
22 4 |            panna) tenžlekár u teba o mňe viprával? Čo neb k chvále
23 4 |           Tázal sa take ňekdi, čo ti mňe mlúviš, či podobňe se mnú
24 4 |            najvzáctňejšé, zlož zlé o mňe domňívaňí, pohlédňina mňa
25 4 |            zasnúbenca nalézla? Či ňé mňe radňéj ťa dáš, který bez
26 4 |              ňechce, neb pre ňejaké, mňe ňeznamé ustanoveňí ňemúže
27 4 |         jakúsi tvári podobnosť ja on mňe zalíben, bez všeho meškáňí
28 6 |              tolko pozbíral, kolko i mne i ďeďičum mojím stačiť mohlo.
29 6 |               pani má, ňemisli zle o mne, aňiž ma maj v podozrení,
30 6 |       čokoliv pitala, plnil. Ona pák mne bivše mnohem podlžná, za
31 6 |             a aj taho, čá bila. “Jaj mne, jaj mne!" – kričal od techtož
32 6 |               čá bila. “Jaj mne, jaj mne!" – kričal od techtož času
33 7 |              techdi jeden ďiv, který mne téz jen zázračne oznámen
34 7 |            maťi, tebe nemoci vie jak mne veriťi Cokoliv nech jest,
35 7 |           urízenéj smrťi hodná jsem, mne pák v tém, že ňejsem. Jaký
36 7 |             k baššovi a mophtimu a: „Mne," praví, „zadná (ríkal téz
37 7 |            zadná škoda, nakrátce, ké mňe prináleží, čokolik s ním
38 7 |             Techdi", praví, ,,ti jsi mne mala biť skinožená, a to
39 7 |         Odtúd pák v okamžeňí ďivná v mne Ik nemu náklonnosť, ďivná
40 7 |           zúfať? Krém jak bich ja ňé mne toliko, ale i vám ťercha
41 7 |           kterú bi i seba zahájila i mne na viďeňí aspoň dosť učinila. –
42 7 |         poveďela, čo sať tak náhle v mne ňezchutilo, čo za príčinu
43 8 |              odevzďai? Pozri a sveďč mne omámenímu!" – Ten sa nablížíc
44 8 |              že žijem a aj chcela ké mne príjdúť, nemohla jsi pre
45 8 |              najímilejší, zadné si o mne ňemisli vezeňí. U podcťiví-ho
46 8 |           svéj lepší ňeňi, jak on ké mne bil vždicki. Prečo to? Ačkoliv
47 8 |          pricházajíc, u nás bidlil a mne ,tenž taťík íbttl poručil,
48 8 |      bezpečne až sem dovécť. Ale čož mne malo biť z prítelmi mími,
49 8 |             ňehaň, neb i tijs' bil o mne u nás v společném úpaďe,
50 8 |            pák nech bilo v čas ten, 'mne dosť jest, že ho včil pri
51 8 |            dosť jest, že ho včil pri mne viďím a ti zlož všecko lekáňí." –
52 8 |             bi mi o buducném svém ké mne prícho-ďe písal, nebití
53 8 |           bil z osobitnej velikej ké mne láski aj učinil, kďi bi
54 8 |            jakím spôsobení bi bál ké mne dostúpil? Kterák bi bil
55 8 |              tímto mojím preukázal a mne štvrtímu, neb jsi ma z místa,
56 10|         Andromeďe) Perseusa osobu na mne nosila; za trí tídňe jsem
57 10|            domní-vám, že srdce mé ve mne od žálu hňeďki .puknúťi
58 10|            jeden k rodičum, druhý ké mne cuzú jsíce rúkú zcéla písané
59 10|          ťešiťi neprestávala. Ale sa mne to všecko ništ bití viďelo.
60 10|              prv, nežli druhýkrát ké mne prijšél. Kd'iž (pák prijšél,
61 10|            konaný, jaký a jako súd o mne držaný, to ňevimn. Často
62 10|          Často ništmeňéj roz-Mení ké mne choďili, všeliké dúvodi
63 10|            nechcela jím, ale ani oni mne podvoliťi nechceli; a konečne
64 10|             konsistórium a usúzeňí a mne v zbehlosti celího Idáštera,
65 10|            ukazovaťi, mé pák svedomý mne nechávajú. ~S povolaním
66 10|             jen aj najmenší ňeco iná mne, ňé ve veci tejto toliko,
67 10|          jinšéj spatrí, všecko to ve mne tvrdo bez všeho milosrdenstva
68 10|            jeho a pečeď z lístuv ké .mne daních (neb jsem je jéj
69 10|          ukazuvala) vizíťi, ona, abi mne svet v klášteri zavázajíc,
70 10|          sveta. Prípadnosť túto vašu mne on, tak jatko ti včil kďiž
71 10|              že je svet opustil. Jsú mne toto božské obeti! Však
72 13|     rozniťujícá srdca bolesť! Dejžto mne ništ ňechibí, neb bez všeho
73 16|          meli ňeporádňiťi. Jest toto mňe za pobožnost ! Jsú to za
74 17|             bilo čekaťi, dokúď bi sa mňe budúcím rokem moje kurence
75 17|            tuze vikríkla: „Jaj, beda mňe, má hríšná hlava! Kaša mi
76 19| dolu-spadnuťím všecko hrozilo. – „O, mňe za príležitosť jedního cirkevníka,
77 19|             abi ma uzdravili, oni na mňe své praxes, svoje experimenta
78 21|            buďeš viplácať? A jako aj mňe, čo mňe prislúchá, spočtuješ?
79 21|          viplácať? A jako aj mňe, čo mňe prislúchá, spočtuješ? Nedávám
80 21|     odo-bitňe, kďiž ňekdi ňekterý ke mňe pricházíťe, hojné vinaučo-váňí,
81 22|            ňedbám, bár dušu tvú, - a mňe hňedki zaplať, čo jsi dlžen.