Part

 1 1 |           jejich hreším, vtedi má ňech ma u ňích ponajprv misel rokum
 2 1 | česko-moravskích písém ťisnúl a z ťimi ma chcel poňížiť. Zlosť túto
 3 2 |                Ale čo?! I rozum i sila ma opúšťá, ňeňi jsem – téj
 4 3 |                otázku kládli: Či a kďe ma peníze? Kďiž pak on žádné
 5 3 |            bívajú. Nohi, kterích šťíri ma, jsú krátké, na ňích pazúri
 6 4 |              ňeco slišať žádá jak, abi ma obžalovala a nasledovňe
 7 4 |             proč úd tvúj ňeplňíš? Proč ma neb vzťeklosť tripolitanská
 8 4 |                Do nebezpečenstvý smrťi ma háďeš, smrť ňedáváš,mučíš
 9 4 |                mém jsem potvrzen, kďiž ma zplna odporujícího tvím,
10 4 |     prinajméňej ťeškéj krivdi chcelab‘ ma maťi sprošťeního a oddáleního,
11 4 |              podpísaťi. - Ti pak, paňí ma, od kteréj vúle mé šťesťí,
12 4 |            zabudnuťí ňeprišlo.poňevádč ma viďela, zalíben jsen a taký
13 4 |            pokračujú, pravdu mluvá, ňé ma klamú. Ale - o, jak mám
14 4 |         ňeskorosť tvú, ňeztrpím, bijs’ ma dlho v ,ích mučila mišlenkách.
15 4 |            Pujďem, ňepujďeš sama, musí ma smrť z tebú spojiťi, ňeňi
16 4 |            dúvod, len napomeň, tú ňech ma cestú, do kteréj jsem sa
17 4 |              tú, pravím a prosím, ňech ma prenasledujú cestú, jestli
18 4 |                za to tak horce napájaš ma? - Náklonnosť táto žádna
19 4 |                 O,kmen užitečný, dcéra ma! - O, láskavejšá a blahosloveňejšá
20 4 |        vislepení jím veríťe. Napomínal ma, bich sa ňejako ňedal ošáliťi,
21 4 |               posledné tito dňi najvíc ma prenasledoval, či ti o lásce
22 4 |             povedáš, napomňela! –– Kďe ma dovédel zločiňec ten! na
23 4 |               zločiňec ten! na jaký ňé ma namlúvil účinek! O, milá,
24 4 |               dobr, jestli ňé, ňemnoho ma buďem banovať, ňenaléyňe
25 4 |               buďem banovať, ňenaléyňe ma jakkolik ukrutná príhoda
26 4 |            slobodný jest, jestli on ňé ma odhoďí, jeho jsem, jestli
27 4 |              ňeznamé ustanoveňí ňemúže ma maťi, v ten čas rozkazuj:
28 4 |                O, čož mám skrívať, bár ma aj smrť v okamžeňí zachiťí!
29 4 |                žádal a prosil jsem, bi ma ze sebu pojal, že jeho a
30 4 |            znášali, zrozumil, poneváďč ma taťík hňeď v maličkosťi
31 4 |                najpodcťivejšímu životu ma privédla, najšél jsem. Po
32 4 |             bez všeho meškáňí mezi své ma veci posaďil a dokúď vojáci,
33 4 |           zustanúc, jeho dosťihli, tak ma jest skoval, že od tíchž
34 6 |                biťi vid'ím, oroduj, bi ma na všecko posluhovaní podlé
35 6 |           musím. Híkal jsem, jestli bi ma porád nechcela nasledovať.
36 6 |           nechcem nosiť, odrež hu, jak ma z mojím žiťi neňeháváš."
37 6 |            najal si príležitosť, která ma až do Kods Scherifu sprovaďila,
38 6 |                ňemisli zle o mne, aňiž ma maj v podozrení, jakžto
39 6 |            jsem jéj priňesel, neb o to ma predce misel má múdre napomenula,
40 6 |          naríka, ďítki své pitá, zatúď ma omrzala, zatúď i své i mé
41 6 |               jsem ňemóhel; natolko bi ma bilo srdce bolilo, jestli
42 7 |               MÉJ, VČIL JSEM JISTÝ, ŽE MA UKRUTNE PODVÉDLA, ZLOČINCA
43 7 |                jednomislňe vídali jsťe ma. – Nehnevám sa na vás vícéj,
44 7 |            jestli to učiňíš, prevíšenu ma uznám, uznám, že spravedli-vý
45 7 |             Poveďel jsem, že na plači, ma prichistaném straťe jéj
46 7 |              od tehož domu odivráťil a ma Arabšťa radnej zhoďi}. Naposledi
47 7 |                že mňa fiečiňíš, jestli ma ňeklameš, než verne milujícího
48 7 |                 vistúpim, tím jeďinkím ma tešíc, že jseon ťa ňemóhel (
49 7 |             musíš biťi? – Zajisťe, jak ma nefo posledne zlostnú, neb
50 7 |        dobrotlive prislíbiť, daruje ťi ma a ja velmi rada pristávam,
51 7 |               mu zbadajíc, ňé jinde bi ma bili hledali jak v Cahiri,
52 7 |              za zlé nepokladal, jestli ma ňenájďeš, než za obhlídnosť
53 8 |                kďiž ťa viďím, klamú li ma ruki, kďiž sa ťa dotíkám,
54 8 |                vpadla, ňemoei uzdravil ma a od teho času oťec k dcére
55 8 |          Castokrát mi ríkal, častokrát ma napomínal (zas ona mlú-vila),
56 8 |               k prítelum mími išla, že ma dá bezpečne až sem dovécť.
57 8 |              bavil a predce, že on sám ma až sem musí dodaťi, povedal. –
58 8 |              mnú zacházaJ. Odňésel jsi ma jsíce, bach tvoja bila,
59 8 |             nechcel a po temto dal jsi ma do rúk ňé tvim náiboženníkum,
60 8 |           urízenú se mnú zrovnal? Jako ma k uťekáňí tak rozežal, že
61 8 |                a mne štvrtímu, neb jsi ma z místa, jak jest aj od
62 8 |              mého buďe naplňený, dokúď ma zcela Renaita a Renéa biťi
63 9 |          rozkoš má, holubica má, polož ma jako pečeď na srdce, jako
64 9 |             bili, které predešlú no-cú ma báli vihrávali. ~Podobné
65 10|             jsem stranách ňevím. Matka ma v dobrém juž d'evčenstvý
66 10|                a jakimi rnóhla, takimi ma dúvodmi ťešiťi neprestávala.
67 10|          ačkoliv často jsem zadala, bi ma také ňečo zachváčilo, abich
68 10|                zuťekal odtúď. Potem sa ma tázal, z jakú vúlu jsem
69 10|        odpoveďi ňepodhoďila, opomínali ma. Odtúď dalšej ríkali, abich
70 10|            suku, oplzlú (a čím ješče!) ma prežívali. – Abbatišl ostro
71 10|         klášter (po sa-mích klášterech ma z rúk do rúk odevzdával),
72 10|               nestratil. Toto jest, čo ma nepotešítedlnú činí. Ňekolikrát
73 10|             rod'ičech tvojich zustalo, ma sväté potrebi obráťíc. A,
74 12|               viprávajú a čo o nich aj ma papírech mnoho leží! – Uznala
75 19|            kte-rích kďiž ja volám, abi ma uzdravili, oni na mňe své
76 22|                mňa Búh požehnává, snáď ma pre ťeba požehnává? Či jsem