Part

 1 1 |        mnoho k vicvičení svému v svém putuvání i slišal i viďel
 2 1 |      prosíc, bi toťižto v súďení svém neb mom i ňebili, kterí
 3 2 |  prikríla černú zem barvú, juž v svém spočívaťi začalo všecko
 4 2 |       vejdúc, viďel, že všecko v svém jest porádku, že ništ ňeňi
 5 3 |       ňich. náseďí. Po vikluvaňí svém z tehož vajca rosťe cely (
 6 3 |          v ňiňejšé veku na misťe svém blízko Cahira na druhéj
 7 3 |       oči bil veďený, po ukonáňí svém neb vicéj sa straťil a zamotal,
 8 3 |    dobréj vúle mlaďenca takího v svém chcel mať dvúre pre túž
 9 4 |        jakú koliv musiku v cráme svém ňetrpá. Tamto za pravé ňedaj,
10 4 |        zastavila sa v precházaní svém dcéra mophtiho, žádanú očekávajíc
11 4 |     prepusťí. ~O zraďiťelovi ale svém ňé v takém počala biť mňeňí.
12 4 |     cenoval, jeho za učelího a v svém úraďe skuselího uznával,
13 4 |     prácu jakžto za pestúnstvý v svém choval príbitku. Táto viďíc,
14 4 |     ňikdo jinší bi ňebil v plném svém smisle, než sam renait pochopil.
15 4 |         sa i mophti v nahováráňí svém dotíka. Muhammed dopusťil
16 4 |         svého rozjimáňí o ťeškém svém a Renaitovém ňebezpečenstvý
17 4 |          to samé koňečňev živoťe svém žádala, bi, poneváďč ústovňe
18 4 |          bi on jeďiňe v živožňťe svém ňevinném zustával. Naposledi
19 5 |      vňútri všecci bili o živoťe svém zúfali a deski, jakž poveďeno
20 5 |       dopusťíc. Tam v precházeňí svém častokraťe vzdíchala na
21 5 |      jakžto kďiž všecci dvúrní v svém budú spočinku, vtedi sa
22 5 |         choďil, Farrimu pri boku svém, kterú podobňe kúň, ale
23 5 |        Jestliže takíto v pánstvý svém jest mocný, jestli má poddanícih
24 5 |          OD SEBA MISLENÉ BILO, V SVÉM ON MAL PREDSEVZEŤÍ. MŇEL
25 5 |      VIJEVIŤ, ŽE TOŤIŽTO ZÚFAL O SVÉM PUŠŤEŇÍ PRE NEBEZPEČENSTVÝ,
26 5 |           Vipisoval potem v temž svém lisťe Renait všecko, čož
27 6 |         a juž jedenkaždý v srdci svém ludaďal, čo a jak bi mal
28 6 |          a súdu zaujmúc. Vudce v svém pítaňí strvával a juž aj
29 6 |          manžel ješťe o potešení svém ani ňeveďel, zadlávila.
30 7 |       pre jaký hrích v kvitnúcem svém veku z (počtu živích jest
31 7 |         ňižadního ňéjen v dvúire svém, ale ani v mesťe ňebivše
32 7 |      skutečňe naučiť, čo v lisťe svém Renaitovi predkladalo, že
33 7 |        vid'ená bila i v obličaji svém, neb šlár bila odhoďila
34 7 |      DOTÚĎ ALE HADIXA A RENAIT V SVÉM NAJSLADČEJŠEM OZNAMOVACÍ
35 7 |        kďiž ju leká-ril, v hneve svém nad ním vipísala. Uťékel
36 7 |       pannu mal nahnevať a tak o svém cíli zplna zúfať, ale prostrédek
37 7 |         vimisliť, neb čo v malém svém veku od roďičuv slišá, to
38 7 |       jest sa potknúl  ve  všem  svém  pobožnému  domníváňí, v
39 7 |          on teba v misii a srdci svém pevno zavrel, vtedi ti tebe
40 7 |         v stave ňejsi." ~O lisťe svém, z feterím jéj chcel spomocť,
41 7 |       který v chlapčenstvý ješťe svém z tích krajuv odkúďsi uchiťený,
42 8 |      kďiž... ~Ješťe v prvňém tém svém zejdúťí  bili,  ješťe sa
43 8 |   vťipnosť, kterú ju po usmrťeňí svém v živoťe chcel zadržať,
44 8 |         praví, „mé vislobozeňí v svém koreni a ponajprv jemu musím
45 8 |           nebil bi mi o buducném svém ké mne prícho-ďe písal,
46 8 |          možnosť, svú v stvoření svém dostatú vládu prirovnať,
47 9 |         usmívali. Treťí po rúchu svém, jako stojí, často pohlídali,
48 10|  vislepená, dejžto i sama o zlém svém víchoďe proro-kuvaťi mohla,
49 12|         Ibi s nich ve včilejšém. svém stave ňezustalo. Mnolhé
50 13|      který kďiž ikazateí ješťe v svém ďive mlčal, jako bi odpoveď
51 13|        nich Euphorrnio o lásce v svém putuváňí spísal. A pre tú
52 15|         sebe, jak pekňe v prvňém svém zrozeňí strvává. ~Reč kteríhokoliv
53 16|    ví-lajíc a viškamrajíc sa, na svém každý mísťe zadrichmal,
54 18|         ten ďeň boskú, kterú pri svém spojeňí obsahuvávajú, milosť
55 19| vihlasujú a vikladajú, než abi v svém svedomý o svéj pastírskéj
56 19|          kdo prázdnosť v mešťeku svém badá. ~Nech prijmú a skusá
57 19|     ňenavracajú, abi svedectvý o svém léčeňí mohli vidaťi, oni,
58 20|        krajanské slová slišíc, v svém učeňí nakazené ňebili. Treťích
59 20|       praví, „jenž teho zajíca v svém zelý zabil, jak milosrdňe
60 21|          všecci tri súďili, že v svém živobiťí ňetuze mučil skrz
61 21|    lás-ku tú, kďi bi jím ňekďe v svém stánku místa k nočnému odpo-činuťí