Part

 1 2 |         Dopusťil ňéjen v Trirpolisi, dokúď sa jím líbiťi buďe, zustávaťi
 2 2 |             strašen bil sám od seba, dokúď jistý posel príjdúc, ňevihlásil
 3 2 |            jeden-každý vsazený ďíri, dokúď jisté ňéčo mali o ňích dokončíti.
 4 2 |          učiňil znovu tam sa baviťi, dokúd kterím sa líbiťi buďe. Ale
 5 3 |           ani ňeprestala dotúď žiti, dokúd prez všu oďev rnordárum
 6 3 |          ťelo posípaIi solú nitrovú, dokúd všecko maso zňivečíc, neňechala
 7 4 |         zskldajú z koňa milú obetu a dokúd ju na to urízený šachter
 8 4 |            toliko celú basén držaťi, dokúď ona jasňéj seba ňevijeví,
 9 4 |             čo ju trápí, bi za času, dokúď ňemoc vládu ňedostaňe, jsúcé
10 4 |              a drážila ústa žalúdka, dokúď ho k silnímu ňepozbuzila
11 4 |              ňem postavil stražstvý, dokúď ňejaký jinší spúsob k jeho
12 4 |              rezal smutek jak núž, ~ Dokúď Amphitrite ~ Ňerekla milovňe: ~
13 4 |           dolinách ~Paril a poťil sa dokúď ju ňenašél. ~A jak to faleš
14 4 |             v velkém poťe probuďená, dokúď smisli po zbírala, nazdávala
15 4 |      kleveráňí toto ňelen ňeutíchne, dokúď zďe buďe, ale sa i rozšíri
16 4 |              tak i ja osobitňe dali. Dokúď pak toto viplňeno  buďe,
17 4 |          tebe lásku prukázal, čekaj, dokúď s navráťim pre teba ve vlastnéj
18 4 |           mezi své ma veci posaďil a dokúď vojáci, kterí od taťíka
19 5 |             Ňeodstala od ukrutnosťi, dokúď všecka loď ňebila roztrískaná
20 5 |             treť ňeprestávali zatúď, dokúď žádaný práce zisk ňenasledoval.
21 5 |         ustanovení a dotúď ho Škrtá, dokúď sa híbe. Jestliže takíto
22 5 |           všecko, čož jest sa s ním, dokúď ješťe z vudcem svím bil
23 6 |              jest sa i z tím svojím, dokúď taďe dáléj prebehli bez
24 7 |             dosť napracovali vojaci, dokúď jsú s ňu na urízené místo
25 7 |       prosbami od Hadixi k mophtimu, dokúď mu i to od tehož mophtiho
26 7 |           takový dotúď jeďiňe tirvá, ďokúď masť v koži; túto pák oheň
27 7 |              v jakém ohňi skusujeme, dokúď slúnce nad zemu jest, (potem
28 7 |              horiť a iskri rozsípať, dokúď zcela ňeňi zňivečená; srri'
29 7 |          podobnéj reči dáléj ňeišél, dokúď v podezrenosťi jeďiňe ješťe
30 7 |        zostávajícé železo opuchala a dokúď jsú naspat do dvúru prijali,
31 7 |             bez všeoh ved:omý bivli, dokúď sa čo a jak mlúviť, čo a
32 7 |             Renait podávaný ipoklad, dokúď ho Hadixa očima neponúkala
33 7 |            ješťe slovíčko bil volán, dokúď nap'osledi ňeňi jest oznámeno,
34 7 |              na púlmrtvé své lokťe a dokúď mohla, očima aspoň mezi
35 8 |          ňešťesťí on bil príčina, až dokúď ho radení všecci ňepočali
36 8 | mi-losrdenstvý jeho lásku ňeskusuje, dokúď zázračné toto na-pomňeňí
37 8 |           dokonči prácu 'tvú se mnú, dokúd' míra a smisel jména mého
38 8 |            jména mého buďe naplňený, dokúď ma zcela Renaita a Renéa
39 9 |         pavlači bubnovano a trubeno. Dokúď to trvalo, on sa zas uťíral,
40 10|            vicházajicími svetski-mi. Dokúď Van Stiphout, René a jejích
41 12|             sem tam ňečo hrizeš. Ja, dokúd o temto znovu ňekdi rozprávku
42 13|        celího sveta súdi podstupuje, dokúď sa šlámi lidum z očuv ňestáhnú
43 15|         kolikí králi jich tu ríďili, dokúď nejsú premožení a všelikím
44 16|          pospešňe k nemocnímu bežal. Dokúď sa jen aj napoli ňejako
45 17|            ona, a do ďeďini bežela. ~Dokúď sa tam bavila, oni i smích
46 17|          povedala, dlho bilo čekaťi, dokúď bi sa mňe budúcím rokem
47 17|         rokem moje kurence poláhli a dokúď bich ja jéj tak, kterího
48 18|             uši štípajícím hejkáním, dokúď nejstarší s ních z pozdviženú
49 19|             vzíťi a žádního jinšího, dokúď slušný stánek ňebuďe vistaven,
50 19|         reholnici ňech sebe zustanú, dokúď asnaď lepšéj ve všem budú
51 19|              aj jedního Boha leptať, dokúď sa ho svedčňe jmenuvať ňenaučá;
52 19|           ližicách zatúď nás krmíťe, Dokúď dušu k chrbtu zcela prilepíťe.
53 19|              jest to za skúsenosť! – Dokúď do školi choďá, ňekolik
54 19|      spúsobem, kterák po-veďel jsem, dokúď skúseňí dostanú, ňejedního
55 19|           mlú-více, abi jen počekal, dokúď z ňekterího reči nezbadajú,
56 19|           ďeliťi? Mnoho bich mlúvil, dokúď bich to pochopitedlňe vyložil,
57 20|          biťi držaním, čekaťi musíš, dokúď ňekdo skúseňejší počňe jeesťi,
58 20|           miňe, Pomálu moc traťí, až dokúď ňezhiňe. ~Čož jest ďivu
59 23|              zmlúvaňú, jako povídal, dokúď čo k téj večeri buďe prichistané.