Part

 1 2 |     ňemúdrích? Jsú ale všecci tito všech muhammedánuv hlavní
 2 3 |  vodné potvori poplaši1i. Ale tito podle običaje svého po záchodu
 3 3 | osožné lekarstvý prichistaťi. Tito sol v pevném ocťe pomočenú
 4 3 |   jest; jinšé prazné zňútra a tito bili hrobi králuv, jinšé
 5 4 |      nežli lehnúť musila, ale tito prám o ňičem ňesvedčili,
 6 4 |        Majú toťižto nábožňíci tito též ononen (bars od židuv,
 7 4 |     kteréj pokračujíc, obidva tito vredi (jestli ňeuzrejú a
 8 4 |    móhla i musila jsem všecki tito pretržki, veďeť jsem mala
 9 4 | pretržki, veďeť jsem mala vše tito príhodi. –– Mám svedkuv
10 4 | predpovedali, kdo smí tajiťi? Tito pak, poneváďč potreba jejich
11 4 |      všeliké červenosťihrajú. Tito majú víc,nežli potreba jest,
12 4 |      na kterích vždicki prší. Tito znať dávajú, že krv jejich
13 4 |    mnú ňezacházáš. V posledné tito dňi najvíc ma prenasledoval,
14 5 |       i v ťepličních búdách. ~Tito krtochvíle dal Ibrahim tripolitánskím
15 5 |  milujú, jsú ponajprv kúpele. Tito zždy bívajú plné, neb verá,
16 5 |      jsú hosťince, neb u ňích tito neviďíš (špitále jeďine,
17 5 |  kterákž spomnené jest, v dňi tito ku preukázaní ňemírnéj svéj
18 6 |   druhý pák ženskú mal osobu. Tito z rečeního kúta vijdúc,
19 6 |     vúle naše ňezrovnáme. ~Čo tito budúce prorokovali, to jsem
20 6 |    ukrutňejšú  počali kvasbu, Tito odtúď zbírajíc duha, že
21 7 |   zbúreňí temto nemal částku. Tito bili, kterích poveďení vojaci
22 7 |       zlato jest, tak ani, čo tito pred svetem čudné čiňá,
23 7 |      lechko, áno, ňijakoverňé tito slová ňikdi bijs' nebil
24 7 |    mali statečný. ~Všecki pák tito bár darí, bár mzdi, (bárs
25 10|       ne on jo mohla viďeťi. ~Tito a podobné obrazi musili
26 10|      jéj nehodní. ~A posledne tito: ~Uharkáš si, že ta šlapú
27 11|      behali a ten, jenž písma tito bil straťil, prorok, spovedlník
28 12| ostatní mlčkem krém odpoveďi. Tito bi i oni zre-tecHňe meli
29 13|  nadevšecko v novích, které v tito naše veki na svetlo pocházajú. ~
30 15|    Thubal, Mesech, Magog, neb tito prvmi pri Kašpijském mori
31 15|     prvních svích sedlísk ára tito strani príjšli, jaký národ
32 15|      rozumejú, kďiž prézviská tito ňé vlastné ňekterímu osobitnimu
33 15|    povstává. Potem, jestli aj tito jsú osožné a užitečné, jako
34 15|  Francúsi a Nemci. Jako dvoji tito svúj jazik toliké juž krajini
35 15|       masť zeme i jeďá i pijú tito! Načo jím to toťiž? Či li
36 16|      preťírajíc, zlořečili. I tito pak i tamti odejšli, vijmúc
37 16|       reč jeho tovariš cesti) tito o ňe-zabudlivosti na dobroďeňí
38 16|     oficírkum, porúčajú, však tito skončá všecko, čo žádajú. ~
39 16|     oficírkum, porúčajú, však tito skončá všecko, čo žádajú. ~
40 16|  horších sa tlčú farách. Nebo tito takími prostrédkoma, prám
41 16|  svetský prave múže súďiťi? – Tito takoví techdi pod lavicámi
42 16|    poklaďení police. ~Juž vše tito a mnohé jinšé (neb bez počtu
43 18|   Renéovi a tovarišovi cesti. Tito po velikém strachu velikú
44 18|       mlúvil: „Hleď, jak sebe tito všecci v zdravý uškoďili,
45 18|  običajum múžeme? Ješťe bi sa tito až po zítreku večer tu odtúď
46 19|       veci z reholníkmi má. I tito, biť bi jích dvakrát ješťe
47 19|    rozmnožení, kďi bi príčini tito prestali, ano, jedna bi
48 19|    bil všecki rebrá prečítal. Tito takoví tátoši ve vrščeku,
49 20|       jeďiňe tážem, odkúď vše tito útrati? ~Viďme po druhé
50 20|       sku-selí musejú biťi. A tito preto jsú lepší, že hojňejší
51 20|     zhlédňe najviššá moc a na tito aziotické milézijské, sibaritské,
52 20|   sibaritské, tarentínské, na tito Sar-danapála, Xerra, Tibéria,
53 20| skrovním, strídmím príbitkem. Tito také útrati ňečinili predkové
54 21|       jen čo Francúsi. Neb sa tito včil nad čímsi jednajú,
55 21|     príkladi prestali, zdaliž tito naše časi mnoho pohoršeňá
56 22|  smele a prave (neb majú lidé tito mnohé k temu cesti) poveďel,