Part

 1 2 |       púlnahí z posťele viskočili, jinší nože, jinší meče, pištole,
 2 2 |     posťele viskočili, jinší nože, jinší meče, pištole, kvóli a jakúkoliv
 3 2 |       zdvíhlém nepokoji zustávali, jinší pri prázních hajovoch bedlíc,
 4 2 |          prázních hajovoch bedlíc, jinší po všeckích od Tripolisa
 5 2 |            neb pálčivosť jejích ňé jinší, než kdo jéj príčina jest,
 6 2 |           čiňí, kolik muže, bi aňi jinší ňeobsáhnúl; nejednúc juž
 7 4 |            oňi zrítka a malé držá; jinší jsú, kterí u ňích kupčá,
 8 4 |        všej vládi zbavení bívajú a jinší z ústami zapeňeními, jinší
 9 4 |         jinší z ústami zapeňeními, jinší z tváru začerňe nú púlmrtví
10 4 |     dokladajíc, že ja jsem a ňikdo jinší, který ju uzdravť múžem! -
11 4 |          lík, který jak ňespomúže, jinší daťi v stave ňejsem. - Jestli
12 4 |            stražstvý, dokúď ňejaký jinší spúsob k jeho obraňe ňepríjďe. ~
13 4 |           odkázaňí Renaitove žáden jinší jeďiňe dcéra mophtiho zrozumiť
14 4 |         dcéri mophtiho slová ňikdo jinší bi ňebil v plném svém smisle,
15 4 | ňebezpečňejsá jích dosťihla vojna. Jinší dva predešlím žatostním
16 6 |           bolilo, jestli bi sa bil jinší z lidstvý našeho v nej radoval.
17 7 |     ustanovil pokutu. Jak bi v tém jinší prostrédek ňemóhel biť nalezeni
18 7 |         ňeňi bez svojich kňezuv. A jinší jsíce jsú, jak u nás ti,
19 7 |           života, jak u nás, jinšé jinší jméná a prežívaní obsahujú,
20 7 |          znať chceme, príčina, kdo jinší, jak ti? Čo jednímu schifudovi
21 7 |      odnésť hu najspíšéj hledajíc, jinší tuhším hňevem bivše rozjeďeni
22 7 |     prítomná, obnovovala písmo, bi jinší a jinší vstupujíc, celé
23 7 |       obnovovala písmo, bi jinší a jinší vstupujíc, celé vždi vid'
24 7 |           zachoval a nech ju žáden jinší nemá, jeďiňe privol, 'bez
25 10|           zďe sva-tími zustáválme. Jinší nadhazujú, že u nás samé
26 10|          mini, zahrnul nežil množí jinší. Chcem techdi, nebo nechcem
27 10|            se mnú mníška (aniž kdo jinší bez omílki) ňemlúvila; a
28 11|      poneváďž v každom liduv stave jinší jsú, jenž rozkazujú a jinší,
29 11|        jinší jsú, jenž rozkazujú a jinší, jenž poslúchaťi musejú
30 12| dóriskéniíu polkoleňú a kteríkoliv jinší bili jéj vnraslá'telJi a
31 15|         Slováci krajini téjto, neb jinší, jako Česi a Mo-ravci ve
32 15|           Znaj, že ti Slováci a ňé jinší bili. ~Neb pokutu mňeňá
33 16|           vichrápavše, postávali a jinší, jenž haneblivejšého bili
34 16|      ňevrážnosť, vinnu odpituvali, jinší ale i tenkrát bajúsi jeďiňe
35 16|       lavicámi musejú seďeťi, kďiž jinší ve všem chibní na visoké
36 16|       ňejako oblékel, juž dva, tre jinší bili prítomní, len skoršéj,
37 18|         prvňého seďeňá jsíce, kďiž jinší jen kriváčki ze svích káps
38 19|           v zhrebnéj košili. Žáden jinší rozd'íl nebil mezi nimi
39 19|          totožto v čas vojni, kďiž jinší v krvi a ra-nách z všem
40 19|         druhí-ho posílá a ten kdož jinší jest jak sedlák poddaný? –
41 19|           každej ništmeňéj krajiňe jinší jsú, jenž panujú a rozkazujú,
42 19|           jenž panujú a rozkazujú, jinší pak, kterí slúžiť a poslúchať
43 19|            zrozeňí jejích vlál? Ňé jinší zajisťe, než abich jasňe
44 19|        nohách stojí, stojá pevno i jinší všecci, kďiž pak sedlák
45 19|     kar-hám, kpolepšení chibi ňech jinší dohlédnú. Mezitím ňech páni
46 20|          držá, ale i u ních predce jinší jest komorník, jinší mláďenec,
47 20|        predce jinší jest komorník, jinší mláďenec, jinší pisár, barbír
48 20|          komorník, jinší mláďenec, jinší pisár, barbír a takdáléj. ~ 
49 20|            híbú, vihrávajú. Jsú aj jinší ješťe, ale juž i mlúviťi
50 20|      všelikím spúsobem potraťili a jinší je sebe poprivlastňuvali.