Part

 1 1 |       bilo. Mezitím, abich  ja múj chválitel, ňebil, ňé mnoho
 2 1 |         Podruhé pak ňé zlý cíl múj, dobré, aspon vedle vťipu
 3 2 |      mého pre žalosť. O, taťík múj, Don VarIet! A ti Van Stiphout
 4 2 |  kterího maťi chceťe, či rozum múj všecek ňeňi potraťen, že
 5 4 |     kďi bijsV ňiňejší a budúci múj stav viďela? O, má – v kteréj
 6 4 |       Stiphoutovi: „Ach, vudce múj,“ pravíc, „užívaš li ješťe
 7 4 |        poveďel jak, abich slib múj a tvé, na každé ňebezpečenstvý
 8 4 |        krvi ňepomstvili, život múj ku obeťe hňevu  svého ňehledali? -
 9 4 |     zatmen buďe ponajprv obraz múj v duchu a misli jéj, potem
10 4 |        líc), o, krv má, kvítek múj! - O jedna - jeďinká radosť,
11 4 |    Bože, neb dodaj, čo ňé skrz múj hrích straťené jest, neb
12 4 |      keho mi velký kňez, taťík múj, raďá, kterího za zaťa svého
13 4 |        obsáhla, který pre celý múj život dostatečný jest. Maťerinskíý
14 4 | dvojnásobného techto nešťesťí, múj najmilejší, múj najvádtňejší
15 4 |      nešťesťí, múj najmilejší, múj najvádtňejší otče, prepusťime
16 4 |        Naposledi, ňé pre živor múj, neb ten straťiť ňeželím,
17 4 |       Ačkoliv pak taťík jeho a múj všecku o ňem ná ďalej hňeď
18 4 |        Mnoho lechťšéj múžem ja múj koňec z jedním mužem, kterího
19 4 | obráťiť, to mi ništmeňéj mladý múj rozum radďil, bich náproťivnú
20 6 |    vlasťi svojej odvezení ~Beh múj bil šťestlivý. Priplavil
21 7 |        uši ňeotevrel. – ,,0tče múj (odkazovala pred dňem smrťi
22 7 |     smrťi svéj posledne), otče múj najláskavejší, tisíckrát
23 7 |         žil zajisťe i žalobník múj prv, jak žalobu potvrdzoval,
24 7 |      najvíc srdce bolilo: Otče múj, praví, otče múj, sudcové! –
25 7 |  bolilo: Otče múj, praví, otče múj, sudcové! – Na techto viďeňí
26 7 |    ňepomislltedlnéj, prez celý múj vek srdce mé rezajicéj,
27 7 |       svedčíc, že ti opravdivý múj ženích jsi, vislo-food'iť
28 8 |  opravďivá má krv, spravodlivý múj sinú, našel, kďe jsi na
29 8 |  Varieta dobre znal." ~,,Taťík múj to musil biť (pretrhnúl
30 8 |        zveďe-losťi pocházající múj k tebe príchod spolu ďekuvať
31 8 |     mňa – jestli taik jest." ~„Múj on jest", odpovedal Don
32 8 |   mlúvíc: „Toto jest opravďivý múj obraz, jistý plod života
33 8 |      jsem juiž povlšila. Žejs' múj pôrod se mnú ta téz nedal
34 8 |  najveťší a najdrakší ňeomílňe múj poklad!) až posaváď bila
35 8 |     druhý." ~,,,Tak jest, sinu múj", mlúvil Don Varlet, „ale
36 10|     Žádnímu jsem ješťe dosavád múj stav ňeviložila, vám ho
37 10|    slíbila, zadnú. ~Jako potem múj proces (který velice dlho
38 10|  dverum klášternim íťi na celý múj život, mi zakázali. A preto
39 13|    jinšího 'máťi nemúže, tento múj ja jemu popúšťaní stiánek"
40 13|     všeho i najmenšého unuváňá múj ročitý plat ťáhňem a bez
41 17|        na rolu!? Ozaj ten buďe múj chrbét a mé boki otkú naťíraťi!" ~„