Part

 1 1 |          pochopené bilo. Mezitím, abich  ja múj chválitel, ňebil,
 2 4 |          mám chiťiť, ňevidíc jak, abich rovno bez všej pokrvi a
 3 4 |      dlžéj zemíral, dlžéj žijem a abich koňec bíd obdržal, ačkoliv
 4 4 |          jinšé bijs‘ poveďel jak, abich slib múj a tvé, na každé
 5 4 |        pokutu priveďení. Ačkoliv (abich, čo v srdci mém jest, uprimňe
 6 6 |         Mrkaní toliko mi chíbaJo, abich zplna boháčeín bil účiňen,
 7 7 |      potem polalhod'Ĺni, zdusím a abich ťi v ioku vie tŕň ňebií,
 8 9 |          jinéj ňemáon pokuty, jak abich až do popoludňa čekal, že
 9 10|           púst'e mela co unúvati, abich bradu, kterú mi černidlem
10 10|         po chvíli však bud'em tu, abich lásku vás až ven s kláštera
11 10|       neho žáden nebil vďečnejší, abich do kláštera véjšla. ~Ach,–
12 10|          ma také ňečo zachváčilo, abich jen: od cíťeňá ňepomislitedlnéj
13 10|        vúle k reholi ňemela. Toto abich pilne rozvažHa, abich kameň
14 10|        Toto abich pilne rozvažHa, abich kameň pohoršená nebila,
15 10|  príležitosť nedala a nasledovne, abich sa spravedlivo-ukrutnéj
16 10|          ma. Odtúď dalšej ríkali, abich techdi privolení k slibum
17 10|  klášternéj zahradí vejde a preto abich bedlila. Ale nešťastný!
18 11|         svetnice, ťemnice poslal, abich ťi cestu spravedlnosťi,
19 13|       mnoho. Kdož mi toto zapre? ~Abich vše jinšé úžitki, které
20 16|        časi a na roki; obávám sa, abich daremňe u vás ňebil pracuval,
21 16|          ňebil pracuval, to jest, abich vás bez zisku ňebil vinaučuval. ~
22 16|        jsme sebe sami živí ďábli, abich ňepove-ďel vždicki, nebo
23 17|      monstrancii ve venci bívajú, abich si móhla ňekedi moju černulku
24 18|     mešťeku, v jejích ťele druhá, abich ništ o treťéj ňepoveďel,
25 19|        chóvu a oďev bral, ja pak, abich pravdu viznal, samího seba
26 19|           choďím s tím umíňe-ním, abich z ďítkámi doma, které ješťe
27 19|       koreňa nemoce pochází. Juž (abich ništ o náležitém v prepisuváňí
28 19|       vlál? Ňé jinší zajisťe, než abich jasňe svedčil, ukrutnosť
29 20|          vinnu též juž ňedávajú. ~Abich ništ neríkal o frúhštikoch
30 20|         kúski zahrí-zujú. Dalšéj, abich jsa ništ ňemlúvil, čo po
31 20| posedávaňí do seba i hážú i lejú, abich, pravím, o tichto mimo časních
32 20|         obecné dobré obnoví.“ ~  „Abich o penežních hrách“, konal
33 20|           márneňí jest, víme. Ale abich ništ o hrách ňepoveďel (