Part

  1 1 |            štestlive prejšel, mnoho k vicvičení svému v svém putuvání
  2 1 |     odrezával a odvracal. Po druhé, k lechčejšému a od moravsko-českého
  3 2 |       rozpálí a rozežňe, v okamžeňí k obsáhnuťí teho všeliký od
  4 2 |          pod krátkím časem priťékli k mestu poddanstvý sultánového,
  5 2 |          obetovali, náchilního jeho k pítaňí svému nalézli. Dopusťil
  6 2 |           pre kteru jedního-každího k sebe dala privéďcti. Velké
  7 2 |    ništmeňéj i jinšé čosi núťilo ju k takému s ňimi príťelstvu,
  8 2 |            ten čas dosť juž od ňích k poťešeňí svému bila slišala,
  9 2 |        poťešeňí svému bila slišala, k hajovu jich prepusťíc, ten
 10 2 |              priblížeňí ustanovenéj k príchodu jejích hoďini čekala,
 11 2 |       hledajíc. A kďiž prám nástroj k víťazstvý hudúcímu zdál
 12 2 |            zaisťe, neb jak ona dále k ňemu mlúvila: „Jestli bi,"
 13 2 |            žalosťú obmekčený, padel k ruce jéj a í libajíc i močíc
 14 2 |         bilo, odňésel, však ale, že k rukám tvím naspát ňeprišlo,
 15 2 |          Ach ...!“. ~Túto a podobnú k žalosťi Renaita pozbuzujícú
 16 2 |       meškáňí chtejíc veďeti, višla k Van Stiphoutovi, abi ku
 17 2 |      podvolila, jeden jediňe spúsob k viplňeňí slibu svého hledaťi
 18 2 |    jakúkoliv ve tme pochiťenú zbroj k obraňe svéj v holích rukách
 19 2 |         dúfáňú uložen a preto padél k nohám Van Stiphoutovím,
 20 2 |         viďim, viplňí sa, čos' doma k zdržaňí mému predpovedal.
 21 2 |             z mesta visipali, pádem k prístavu morskímu pospíchali,
 22 2 |             všecko kazíc. Potem pak k pánum sa obráťíc, z jednomislnú
 23 2 |             z prvňú vrchnosťú višél k moru a znovu loďe vezňuv
 24 2 |                Dopusť, aspoň  opusť k nohám tvojím omdlívajicímu
 25 2 |      ňemeškali i baššovi oznámiťi i k behu za zbojňíkem potrebu
 26 2 |            silú i proťi vúli vetruv k mestu, kterému jméno Tripoli
 27 2 |         jeďine pred tím, že Fattima k sebe v ten cas ujdúťi míňila. ~
 28 2 |            Z techto spravedlivú jéj k sebe náchilnosť vinášajíc,
 29 3 |         bilo to, které Van Stiphout k hojeňí rani Renaitovéj nalézel,
 30 3 |          Tripolisi di Soria a asnaď k Tripolisi di Barbaria za
 31 3 |            bilo obraťené hnedki, čo k zlámaňú, bilo v niti a pazďeri
 32 3 |            pazďeri premeňené, čo sa k drápaňú zrozilo. A tak z
 33 3 |        prutkosť svú zložili, neb čo k najmizerňejšéj bíďe chíbalo?
 34 3 |        Ňemóhli vícéj z prostred vód k suchu prijíťi, zbavení bivše
 35 3 |       prijíťi, zbavení bivše z všej k plvaňú potrebi.  Ale sa
 36 3 |      ňelibilo toťižto najužšú nádej k životu v hajove zustávajícím
 37 3 |           Po nebi rozprchlé v ťesnú k lodi hromadu ztlkli ~Oblaki,
 38 3 |             ukazujíc, juž naduté až k hvízdam jích vizdvihovalo,
 39 3 |          hlbokosti leťeli, zrutními k temu vlnami ustavične jsúce
 40 3 |             Neprikládaj si" (pravil k :ňemu) „a ňerozmnožuj tvoje
 41 3 |             vlnobiťí priblížen jest k brehu, kďe Ní1 (jínác tim,
 42 3 |       Púlzemskího vpádá. Tam Renait k svím smislum bivše navrácený,
 43 3 |             jeho od žálu a strachu. K obidvojiho techto pominuťí
 44 3 |       pominuťí hleďel, jak ráno bil k suchu vihoďen až do zmraku
 45 3 |          ostatními podobním šťesťím k sebe ňepriňese; ale daremňe.
 46 3 |           sa sebe od vód oddálený a k osaďe ňékteréj priblížený
 47 3 |           ráno, čo bi tož za spúsob k vislobozeňí od hoferství
 48 3 |         takího priňéslo, dosť majíc k hlave potvori sa ňepribližiťi
 49 3 |              kďiž z Ondrejem králem k Jeruzalemu, bi jeho muhammedanum
 50 3 |          jináč než jak u nás hovadá k predávaňú bili viložení
 51 3 |            jeho mládežu, pristupil ~k predavačum a cenu pítanú
 52 3 |              Van Stiphouta stratil, k temu, že Fattima svúj sebe
 53 3 |             mudrího za tím želiti – k bolesťi novú vžďicki bolesť
 54 3 |     ukazovalo? Ta: klí žáden spúsob k plnéj sloboďe ňenacházajícimu
 55 3 |          Bil bi pak mal peníze take k vikúpeňí svému, i to skoréj
 56 3 |            rodičoch svojich mlčal a k polehťšení nechuťi svéj
 57 3 |          neslichanú. Vikríkel a abi k pomoci svéj ponáhlali sluhové,
 58 3 |        odvráťil od ňeho stvora, ale k svému ublížeňú, neb vtedi
 59 3 |             zpotajemnosťi, hledajíc k pokrmu živého ňečo; masem 
 60 3 |        rokách ješťe malího, kterího k Renaitoví privedúc, takto
 61 3 |              a to obicajňe prez nos k temu prichistaním hákem,
 62 3 |          zvenku po sebe od vrchu až k spodku mnohonásobné obrazi
 63 3 |      krížové po všech bokoch cesti. K čemu bidlo také poveďení
 64 3 |          dokonále plňíc, blízké své k Don Varletovi navráceňí
 65 4 |        DCÉRY, KRÁSNEJ HADIXI, KTORÁ K NEMU ZAHORÍ VÁŠNIVOU LÁSKOU,
 66 4 |       dotíče, ten mnohokrát Renaita k sebe zavolal, mnohokrát
 67 4 |             a chvále Proroka svého, k potupe a zahanbeňí neprítelúm
 68 4 |          svého patrona, častokrát i k jatjám, neb dejžto oňi obrezáňi
 69 4 |           na druhéj palec napravený k nebu pozdvihuje. Z tímto
 70 4 |       Znášajú zhromažďeni hojňe, čo k šactvu a strave dlkší čas
 71 4 |        Odešla potam i ona od okna a k ňemu sa obráťic: „Čo“, praví, „
 72 4 |    odpovídal, ano, merkujíc uloženú k povinnosťi svéj hoďinu juž
 73 4 |          svéj hoďinu juž pominutú , k Arabšťovi na hospodu (z
 74 4 |      najdokonalejšího zákona z neba k Muhammedovi. Ku památce
 75 4 |            sa ukáže na nebi hvízda, k misám prisedajú a ňé prv, 
 76 4 |          ňemí jsú a ňélen mlčá, ale k temu v takém sa zdržajú
 77 4 |          často dotíkajú. kláča, oči k nebi mnoho-krát povzdvihujú,
 78 4 |           aňi kresané zňésť ňemúžú, k temu husle, trúbi, píšťele,
 79 4 |           pohnútá v tú ješťe hoďinu k sebe zavolanímu takto mlúvila: „
 80 4 |            za ruku chiťíc, ťáhla ho k oknu, odkúď do moschiti
 81 4 |             na treťí potem ďeň dala k sebe privolať Renaita a
 82 4 |         spúsobem odstúpiťi ňemohúc, k lsťi a podvoďe jsem bila
 83 4 |           spúsob tento bil jeďinký, k temu, jak sa mi viďel biť
 84 4 |           buďem.“ ~Posaďíc sa potem k stolíku, rozmíšľaťi začal,
 85 4 |           jasňéj seba ňevijeví, juž k mophtimu samímu jiťi a jemu,
 86 4 |           preklnať, len ju namlúv.“ K chvále sa potem obráťic,
 87 4 |      rozumem vláďe, ňeskusil, ňikdo k vúli jéj, ačkoliv ona mnohím
 88 4 |        urizený a zadržaný, neb prám k tebe náchilnosť túto trpí“ - ~
 89 4 |          učiť) osoch ňeužívaš, domu k otci svému milímu slobodního
 90 4 |             slobodu ňedopusťíš, neb k koncu tvém tím, ku kterímu
 91 4 |             sebe v prítelskej láske k svému od ňéj varováňú vijevij,
 92 4 |      strašný koňec listu, ríchle ho k sebe privolala a zloženími
 93 4 |        zloženími rukami prosila, bi k žádnímu ňeišel, sám seba
 94 4 |        hňedki pohodlnosťú domu jeho k roďiňe svojéj prepusťí. ~
 95 4 |       zúfaňí obrácené tadáž viďela, k temu bi boj ňejaký ňé z
 96 4 |            straťenú všeck svú náďej k obdržení takího, jakí Renait
 97 4 |         znamenali. ~Ruki mnohokráťe k nebu povzdvíhala, ~Jakž
 98 4 |           bívali, zpustila, Renaita k sebe ňevolala a naposledi
 99 4 |     ňemilosrdnosťú príhodi, juž zas k ňéj sa navráťic, uťíral
100 4 |           kterí bijú, lúpa a sekajú k takéj sláve dané hovado. ~  
101 4 |         techdi príležitosť obsahnúl k polováňí najvetšího svého,
102 4 |             dosvedčeňí neb zatajeňí k svému prospechujícé koncu
103 4 |           poňíženosťú prosil, panna k ňevislovitedlnéj ňetrpezlivosťi
104 4 |           predku hňedki velkúňevúlu k ňemu ukazovala, taťíkovi
105 4 |            bi sa ho včasňe chiťila, k velkéj pomoci, k príliš
106 4 |           chiťila, k velkéj pomoci, k príliš velkímu móhlo biť
107 4 |      drážila ústa žalúdka, dokúď ho k silnímu ňepozbuzila vracaňí.
108 4 |           juž bil, jest vislobozen, k životu, kďiž juž juž zemíral,
109 4 |          keď ho krísili, bila panna k ňemu jedního z verňejších
110 4 |             moci ňebil. Dal jsem ja k temuto juž sám dúvod, len
111 4 |           dokúď ňejaký jinší spúsob k jeho obraňe ňepríjďe. ~Nezdravá,
112 4 |     služebňík, pokaváď hu prebral a k jakéj takéj památce, že
113 4 |         mnohém jeďiňe silních vodék k nosu prikládaňí oči oťevric,
114 4 |            vitrhaj ňélen téj, kterú k temuto mám, náchilnosťi
115 4 |            koreňe, ale i kterú bich k druhím móhla maťi. - Jestli
116 4 |            spíšéj (obráťíc sa zásek k sluhovi, hoňila ho), iď
117 4 |      ostatek otrovi, bich neb s ňím k dokončeňí mojích ňeslíchaních
118 4 |      ňeslíchaních úzkosťí, neb ňeho k preukázaňí mojéj ňevinnosť
119 4 |             ňekteré svedčiť začali, k temu pak, že i rada má... ~
120 4 |         Venus do jarma svého. Bežal k ňéj bez meškáňí po slišáňí
121 4 |            slišáňí takovího chíru a k prsám jéj pritáhnúc, spolu
122 4 |     rozpomeňe ~Nad svoju, ponáhlá a k ňéj sa navráťí. ~To čiňá
123 4 |            povím o lásce, kterú mal k Venusi ~Mars? Zabudnúl na
124 4 |           čo povím o téj, kterú mal k Isisi. ~Búch bohuv, Jupiter,
125 4 |           nás to rozum, víra učí, ~ K tamu I zrozeňí ~ Živého
126 4 |          každý, kdo viďí, ~Nikdo ťi k chuťi ňeňi, ze všem vždi
127 4 |         syrupem žiť budú, haňeblivé k temu ženi, ve velkosťi rovné
128 4 |           Uveríc jednúc, že miluje, k temu pak I dobre znajíc,
129 4 |           ňechce jak to z očekávňí; k temu všecku vťipu svého
130 4 |       odkázal, bijs’naňhozabudnúla, k druhímu kemukoliv slobodňe
131 4 |        Renaita neb lekára uznávala. K zretedlnímu techto predzveďeňí
132 4 |            na jaziku seďíce hltala, k príslušňejšímu je času chovajíc.
133 4 |         otázku ňé jinďe cílila, jak k známosťi zradca, ale ju
134 4 |        predložiť, náchilnosť jejích k temu jsíce, který jích rozumnéj
135 4 |        rovňe a žádna ňemúže biť aňi k manželstvú prinúzená. Visí
136 4 |           ješťe ňekterý sebe pítala k ňejakímu vecí téjto pomíšlaňí.
137 4 |            bruchu nosil ranu, často k nohám Renaitovím priskakoval,
138 4 |            jeho uhnúl a ťeplé ješťe k nezastidnutím rani pridával.
139 4 |             rúčňe meč prez hrtan až k srdcu jeho vbil, že bez
140 4 |           peší, tamtá na koňi cestu k domu hledali, kďiž, ejhle,
141 4 |        svích jsúce zbuďeni po hlase k pomoci rodu svému ponáhlali.
142 4 |          svému ponáhlali. Asnaď prv k zabitímu bili pribehl, ale
143 4 |          hustím společním krochaním k smeléj seba bitce napomenúc,
144 4 |     valících viďel: „Umreme (pravil k učedlníčce svojéj), umreme
145 4 |      rádňejňekolikrát z koňa chcela k pomoci zejdúť, ale krikem
146 4 |          ponajprv utlú, ušlechtilú, k sile aňi nezviklú aňi nezrozenú
147 4 |          jéj od srsťi daléj ňeišlo, k temu aj ril juž ďivok v
148 4 |             uhlédla, tak sa zhoďila k pisku brava, chťejíc i ona
149 4 |              neb on aňi ňevím jaké, k nebu vzdvíhaňí své, z Bohem
150 4 |            pristrojiťi a čím spíšej k mophtimu jíťi, kďe jak vkročila,
151 4 |             nocú. Ona pak, kďiž čas k mlúveňú dostala, boškajíc
152 4 |          tvím dobrotlivím dovoleňím k učení mému a bratrovému
153 4 |       jakžto jisťe budúcepredviďíc, k nám pri šél, a i prisilený
154 4 |         spúsob, otče najdrakší, jak k našéj, tak aj k jeho ochraňe,
155 4 |      najdrakší, jak k našéj, tak aj k jeho ochraňe, jestli ho
156 4 |        muhammedánka, milovanú biťi, k ňéj sa obráťil a čib´ ňechcela
157 4 |          kďiž sa rozestre, mláďenca k vúli jejích vidať musíme.
158 4 |           prosba), pusťime mlaďenca k rodiňe svojéj!“ ~Mocné bilo
159 4 |           neb takoví, jaký on jest, k velkéj bi mňe česťi, k velkímu
160 4 |              k velkéj bi mňe česťi, k velkímu take aj užitku slúžili,
161 4 |          mophti. Navráťíš sa techdi k milím tvím rodičum, do miléj,
162 4 |         teba o mňe viprával? Čo neb k chvále neb k potupe méj
163 4 |       viprával? Čo neb k chvále neb k potupe méj prednášal?“ –
164 4 |             zuatkať. Žáden mi ňebil k srdcu, aňi ti bijs ňebil (
165 4 |        prevédla, dúfajíc, že ňejako k nám sám od seba privikňeš.
166 4 |             všecka bedlivosť predce k dostaťí tvému ňeňí dostatečná,
167 4 |            nechuťú a ňenávisťú jsem k ňím naplňená. Jestli mi
168 4 |              prijmi vďačne a prejďi k mophtimu. On ťa dá  do nastrojeního
169 4 |            z koncem reči ovráťíc sa k oknu a ručník viťáhnúc,
170 4 |            dopusť, bich ťi vernú mú k tebe lásku prukázal, čekaj,
171 4 |          múdrosť, taká prízeň, taká k temu, kterího aňi obraz
172 4 |        lámajíc. ~Trikrát jest pošél k prahu, trikrát s od ňeho
173 4 |          ješťe v Solyme zamilujíc a k ňemu velkú jakúsi náklonnosť
174 4 |         ňedopusťíc, bi panna predňe k mophtimu móhla jíťi. ~Bez
175 4 |          jest oznámené, bi ništ, čo k svojéj, víc pak k najmilejšího
176 4 |          ništ, čo k svojéj, víc pak k najmilejšího sebe Reneita
177 4 |             bi smrť techto pre jeho k muhammedánstvý ňenávisť
178 4 |         bilo toto zpríkrilo, aj ona k ňemu horkú pre čosi chuť
179 4 |        pekný a chvalitený. ~Mezitím k viplňeňí súdu bilo ponáhlané
180 4 |         Velmi pohodlňe bil na stráž k žaláru jéj ten jistý verný (
181 4 |            S ňím šél aj sin jeho až k zámku Zinin, ano, až k vrchu 
182 4 |           až k zámku Zinin, ano, až k vrchu  Thábor bez všej prekážki
183 4 |           ňeprestávali aj navráceňí k baššovi často slibujíc.
184 4 |       viloženími mojú ruku prosbámi k ňemu bil vislan, bi za mňa
185 4 |         Tripolisi védla, ano, která k najmúdrejšímu a najpodcťivejšímu
186 4 |            jsem cez všecki místá až k Tripolisi, všaďe svedčíc
187 4 |   priveďenjsem, držan a vichovan.   K lechčejšému svedectvý svého
188 4 |           svedectvý svého uvereňí a k chitrejšému jeho zrozumeňí
189 4 |         vtedi hňeď pred smrťú panni k mophtimu bežal. Písal potem
190 4 |            techto panna mislem svím k temu, čobilo, cílíc, tázala
191 4 |    druhýkrát to ňepočal Renait, víc k ňemu jíťi zakázala. ~Múžeš
192 5 |       zatlkali z tím prospechem, že k najbližňejšímu aspon brehu
193 5 |            Čas sa jéj zdál pohodlný k temu. Ze záhradi bili dvere,
194 5 |         bili dvere, které na pole a k moru védli. Kďiž v téjto
195 5 |       predložiť z tamťích pak jeden k jednímu, druhý k druhímu
196 5 |          pak jeden k jednímu, druhý k druhímu služebníkovi prikročil
197 5 |             posadali a rovním pádem k moru bez všeho tázaňí anebž
198 5 |        čekal, do kterího posedajíc, k oddálenšéj v mori loďi ponáhlali. ~
199 5 |          plňiťi ňeustávala, žadního k sebe ňepripúšťala, rkámi,
200 5 |        milovať buďe, kďiž uviďí, že k navráceňí spúsob ňeňí, že
201 5 |           jest z rozkušovanéj loďe, k dnu mora hrúžiť a topiť
202 5 |      posaďic i sám sadnúc. Alo toto k obraňe obidvuch ňestačilo,
203 5 |       ňezhinula, on jest sa z dreva k plváňí zhoďil, bi jéj dúfanlivejší
204 5 |         zhoďil, bi jéj dúfanlivejší k životu zustal prostrédek,
205 5 |            hlavu podhoďiťňelitoval. K baššovi ali jíťi, jeho za
206 5 |            všecko meškáňí odtrhnúc, k Benátkam ponáhlal k dobrotlivímu
207 5 |       odtrhnúc, k Benátkam ponáhlal k dobrotlivímu temu, kterák
208 5 |             biť plňená, ale takliže k brehu ňekďe, a to čím najspešňéj
209 5 |   vladárstvý sultánového viplavňí. ~K velkému obidvuch šťesťí
210 5 |          toho každího i z tovarišmi k sebe privédli. K temu bili
211 5 |          tovarišmi k sebe privédli. K temu bili sa mnozí juž i
212 5 |    druhémsvém ďíťaťi príhodu bližéj k srdci svému pripusťíc, ležal
213 5 |          tak o vás priňesen!“ ~Kďiž k mestu prišél, který z Jaffi
214 5 |            v karavelli ňechal a sám k baššovi z veselú novinú
215 5 |            od okolo stojících rajuv k sebe priveďený, móhel ňečo
216 5 |        zcházaňí jejích vespolek neb k vodán neb k cestám do sťíni
217 5 |            vespolek neb k vodán neb k cestám do sťíni stromuv.
218 5 |       zmlúváňí, jakbi každímu jazik k zubum bil prirostnúl. Kdiž
219 5 |        prítomním: s a l a m a l e i k o m (pokoj s vami), ale
220 5 |           ďelené) , než zcházajú sa k prítelum na navšťíveňí.
221 5 |            v obecnosťi či ňil bašša k svedectvý potešeňí svého,
222 5 |             svého, vpúšťal také jak k sebe, tak aj k Fattime podcťivejších
223 5 |             také jak k sebe, tak aj k Fattime podcťivejších na
224 5 |         koňech do lesuv, zahrád neb k moru. Jaffčana za službu
225 5 |             slušné a dostatečné b a k t s c h i s prislíbil faťi.
226 5 |           faťi. Bilo mu dovolené aj k Fattime tolikrát jíťi, kolikrát
227 5 |             prednášalo, které cestu k ustanovenímu cílu v druh
228 5 |           teho ňenávisť a opravˇivú k tím, mezi kterími bidliť
229 5 |          šati na mužské pripravila, k temu i zbrojem sa zaopatrila,
230 5 |            Chistalo sa zasek všecko k novej téjto podle radu jedního
231 5 |            do Stambúlu, a to časťéj k ňéj choďiť musí. Velké a
232 5 |           na ňu, mnoho na mnohé své k ňéj choďeňí troviť a tak
233 5 |       poveďel, rozmnožovať. Musí sa k temu usilovať čím náhléj
234 5 |       pretož strach jest tak zjevňe k nemu jiťi, bi asnaď samímu
235 5 |           hospodárstvím do Stambolu k cisárovi bár za spravedlivú,
236 5 |             a v tme jeďiňe viziznúc k moru na ustanovený breh
237 5 |            a opusťené všecko to, čo k úžitku, prospechu a dokonálosťi
238 5 |  PROSTRÉDKAMI, DARMO MU ČINIL NÁĎEJ K NAVRÁCEŇÍ JEHO, OBVZLÁŠTŇE
239 5 |     NAVRÁCEŇÍ JEHO, OBVZLÁŠTŇE KĎIŽ K RUKÁM SVÍM PRIJAL NEŠŤASTNÝ
240 5 |         radnej skrz zrozenú Fattimi k liduim takim náklonnosť,
241 5 |       TEMUTO JEĎINKÍMI LÁSKU, KTERÚ K ŇÉJ A K JÉJ PROSPECHU HRUBÉ
242 5 |      JEĎINKÍMI LÁSKU, KTERÚ K ŇÉJ A K JÉJ PROSPECHU HRUBÉ VŽDI
243 6 |         ňejž bi bil odtúď vivezen a k stratenej slobode navrácen.
244 6 |             ňešťestí jeho malo biť, k úžitku a k vislobo-zeňí
245 6 |           jeho malo biť, k úžitku a k vislobo-zeňí sprováedzalo,
246 6 |            polující a tak povstanúe k lodi bežal. Vej'šél do ňéj
247 6 |            ňéj a ju, poneváďč okrem k veslum privázaních žáden
248 6 |         toliko za ňu ipokračoval až k domu Don Varletovímu. Tam
249 6 |           své u ňéj ohlásili, bi ho k sebe, ništ zlého ňemislícího,
250 6 |     obcdržíc, vejšel, kleknúl porád k nohám jéj a: “Bárs vúla
251 6 |            meče chitíc, prišli  až  k nám a: “Dobrí muži (ríkali
252 6 |            chistajíc,  jaik bi kdo  k ním sa chcel priblížiť,
253 6 |           nám, v levích pák pištole k srdcám svím pritknuté. Mezi
254 6 |           Ješťe nebili naši, chrbti k sťeňe priipríc, šťihali
255 6 |          roztrhla a mišlenki jejích k jinšénru odvráťila. Kterí
256 6 |         úrokem, že hňed že začätlku k ním jest sa nakloňovalo
257 6 |    zustávali, ani jen jeden ňemóhel k ňíni vskočiť. Loď pák naša
258 6 |            tak je; sa rozšírila, že k brehu pospíchať muísili,
259 6 |        uťekáňí bilo zúfano, posla/1 k inňe haram bašša, bich i
260 6 |       obidvoje učiniť, bi jen posel k jalkéjkoliik ješťe pomoci
261 6 |         naspat bežal, Vstúpíc potem k osobe, zvestoval jsem jéj,
262 6 |        zpravdú misiíc; i bežal jsem k nemu. Ale ten z rani i duše
263 6 |          mezi šípi a tŕní, ale kďiž k monu prijdúc, viďela, že
264 6 |          kaďe najbližšá bila cesta, k zemi ponáhlil. ~Kteráik
265 6 |           prítelikiňa bila, čas pák k rozmisleňí, čo z teho múze
266 6 |      ikupeckém mesťe nekemu vernímu k vernému sprovoďeňí poručil,
267 6 |           jeho piástri, ale i dodal k ním, kolík: aj k najdLkšímu
268 6 |            i dodal k ním, kolík: aj k najdLkšímu jéj životu stačiť '
269 6 |           všeho našého odvrácenosť, k tím pák naproťi, kterích
270 6 |          oňemila, .neb buďtož ťešký k vereííí viďel jest sa čin
271 7 |            stlpuv na malé vzdáleňí, k običaju bar židuv starodávních,
272 7 |           mluvíc: “Ona osoba mladá, k stavu manželskímu podlé
273 7 |     nedopustil, bi predce bila ňečo k strance svojej mlúvíla. “
274 7 |           vtedi, kďiž juž ze žalára k cesťe večnosti bila viveďená.
275 7 |            obsahujú, tak: t u r l á k i, k a l e n d e r l á r
276 7 |       obsahujú, tak: t u r l á k i, k a l e n d e r l á r i, huggiemallári,
277 7 |             ňeopová-žilí: prijdút i k najucťivejším bez opomneňí,
278 7 |         najucťivejším bez opomneňí, k stolu jejích prisadnúť,
279 7 |        pokrme nemálo sebe utrhajú a k tému i vlastními seba rukami
280 7 |      Ohláseno jest jéj potem, bi sa k dlhokéj svéj cesťe pristrojila
281 7 |        musika smutne sprováďajícá a k plaču ňé jak k tancu všech
282 7 |       sprováďajícá a k plaču ňé jak k tancu všech slišících povolávajíca.
283 7 |             jinšími domácimi aj h e k i m anebž lekár jazikem
284 7 |      kteríchkoliv mal ješťe v zámku k boju prichistaních z všeckú
285 7 |          kterím jsú sudci namlúveňí k vídaní smrtedlniho ortla.
286 7 |         horlivé túži. Čudná vec, že k tému zadná lež nebila pridaná,
287 7 |        rozžatý oheň, než olej ješťe k nemu prilíval. Ale ňezadlho
288 7 |              Víc jsíce ništ, ale to k ňevislovitedlnému leknúťí
289 7 |             jest mu predložené, oči k nebu povzdvihnúc a hroz ~
290 7 |          JAK ČÚD TENTO VIĎEL A KĎIŽ K SEBE JEST PRÍVEĎEN, KLEKNÚL
291 7 |         SEBE JEST PRÍVEĎEN, KLEKNÚL K NOHÁM DERVÍŠLÁROVÍM, TRASÍCÍM
292 7 |            česti svéj také oznámíc, k silňejšému svedectvý znovu
293 7 |               praví, “o, ňeverníku, k piskum prirosťe" – a jak
294 7 |           uikrutňejšéj bili súďeni, k mlúveňí slobodu dali, jích
295 7 |            mala, Stala že stolice a k baššovi sa obratie: “Velký",
296 7 |         milosť! – Jednu milosť!" Aj k zbehlím dokola, jak mohla,
297 7 |           bi tím skoršej ňezhinúía, k ňéj sa przmáhali, uchiťiť
298 7 |      utíchli a upokojili sa, že ona k vetšému nepríteluv svích
299 7 |          ona znovu postanúc, ríkala k sudcum z jednu milostivú,
300 7 |           obrátila sa tuto ňenaďále k blízo stojícímu dervišlarovi
301 7 |        poslucháči (obrat'ila sa zas k všem okolo patrícím), bárs
302 7 |       odchoďil s prosbami od Hadixi k mophtimu, dokúď mu i to
303 7 |           jéj vťip téz previšovalo, k Renaitovi z pilním obhlídaňím,
304 7 |           on.  „Čo sa pák prilepení k ústam lahvice jeho dotíka (
305 7 |          natre, prilepí sa pijícímu k ústam; séjme pák ju, kďiž
306 7 |              jak uznáťe, dostatečný k prichistáňí techto čas ňemela,
307 7 |          skleňicu a kázala, bi ju i k odporujícího a vždi víc
308 7 |           jsú ti ďivi, o ňíchž jest k zmárnení mému dervišlar
309 7 |           neb veďel, že skuték taký k plnému seba vikonaňi ňé
310 7 |           očakávala, kterímb' počal k spomožeňi svému nebeskích
311 7 |         nebeskích siliťi. Potem pak k mophtimu sa obráťíc, mlúvila,
312 7 |            žadaňí osobi jeho. – Ale k temu aňi to nevstupovalo
313 7 |          najprv zrozenú v sebe mala k všeckím takovú náchilnosť,
314 7 |             prijal, redšej ňeomilňe k ňéj juž móhel chodiť, ale
315 7 |              které ona mala horlivé k svému zákonu a jeho rozšírení,.
316 7 |        jinše téjto dúvodi prednášal k zňechuťeňí a jinšé tamtemu,
317 7 |            prostrédek jeďiňe, který k spojeňí jejích najprv a
318 7 |              A toto bil silný dúvod k zhubení Hadixi žadosťi,
319 7 |            lkal sa a čo-koliv jedno k žalosťi nad prehrešením
320 7 |              abi toťižto čím náhlej k mophtimu išél a své pusťeňí
321 7 |      dúverního predávať zlomislec! ~K Hadixe pricházajíc, povedával,
322 7 |      podváďame, jak z takúto žalobu k mophti-mu pújďe, aneb aj
323 7 |            mophti-mu pújďe, aneb aj k baššovi povolávať buďe,
324 7 |           ňeomeškal, čo dúfať móhel k svému slúžiťi koncu. Všeoko
325 7 |          zbavená a že ku lásce jéj, k preukázaní, že ňé nad ňu
326 7 |             jak-živo nechce pojmúť. K temuto nezamlčal sa aj chváliť,
327 7 |     ňenávisťi skladá žalobu svoju a k potvrzeňí techto vipravíc
328 7 |         potrebu zaopatreního poslal k mophtimu po nocném jeho
329 7 |   preukázala a potupila, pristúpili k ňéj sudci a najponížeňejšéj
330 7 |         svúj vitrhnúl a poneváďž hu k zaklaní došťáhnúť nemóhel,
331 7 |             jéj obadajíc, prikročil k baššovi a mophtimu a: „Mne,"
332 7 |          hneď klúče uchiťíc, bežal ,k žaláru a odemknúl ho, Renaita
333 7 |         mišlenkem zásek ducha svého k všéj trpezlivosťi posilsníc,
334 7 |     pokladal. Pustil techdi túž krv k preréďeňí jéj z miki údu
335 7 |          najvíc po posledném pevném k ním jíťi, ,poselstvý jejích
336 7 |          daléj. Neko-likrát jest sa k ňéj strhnúl, z ponáihlaňím
337 7 |          mluvím, samé bilo od neho, k Hadixi sa nablížiť ňeopo-važujícího,
338 7 |           prízeň,  jakkoliv horlivú k  ďíťaťu otcovskú náklonnosť.
339 7 |           hrích ukrutný nepoklaďal, k srdcu folízo nepripúšťal,
340 7 |         načáral, pichnul mophtiho a k dverám sa tc-íiko uťáhnúl,
341 7 |             chodníkoch, skďiž pannu k precházaňí sa slišal prij-duť,
342 7 |            hu on i prisiliť shledal k seba milovaní?" ~Po vipraveňí
343 7 |           bil u seba silne uložil a k veťšéj bezpečnosť! uložení
344 7 |       neprišlo, krátko, bi hu asnaď k sebe nepovolal, kďiž, pravím,
345 7 |               To ťi totižto chíbalo k leehčejšému míňeňí tvého
346 7 | podezrenosťi, pokaváď sa pohodlnosť k odchodu tvômu nepreukáže.
347 7 |           jest, najlepšú Ibiťi túto k poslednému s ním zmlúvefií
348 7 |           ho predce ješťe híba'Ii a k zustáňí zdľžali. Panna i
349 7 |         možnosť. Obráťíc sa mezitím k Renaitovi, ale jinšé na
350 7 |  ňezapovrhuj." – Z tímto prikročila k nemu, jakž ruku jeho miňíc
351 7 |            a pevnejšej stál proťi. ~K druhému teohdi ďílu jest
352 7 |          jak višéj prednesené jest, k živobiťí jsúcí foud'e zaopatrený.
353 7 |    vislobozený bezpečne sa aj domuv k ímilím svím dostane. Že
354 7 |            vťedi mlúvila táž Hadixa k nemu: „A u mňa," praví, „
355 7 |             budeš mať, včil ale jďi k hospodínovi tvému a priprav
356 7 |      hospodínovi tvému a priprav sa k cesťe, dám ťa potení na
357 7 |            čtnost'i, fcvéj práci mé k vám prijduťí, mňa k vám
358 7 |        práci mé k vám prijduťí, mňa k vám dodaní bilo pripísané,
359 7 |        uchiťený, až posaváď ňemóhel k nám priviknúť, za svojimi
360 7 |             od maličkosti svéj jsú 'k tému chistaní. Baššové z
361 7 |         mladich ješťe rokoch brali, k térmi, kterích neb skrz
362 8 |            prv, nežlibi jen i slovo k Renaitovi bil premlúvil,
363 8 |          uveriť! –-Pohlédňi (mlúvil k pritomnimu caddimu), pohledni,
364 8 |           do ocov jéj pozrie, pádel k nohám obidvúch, Don Varietovi
365 8 |         pí-tajíc. ~Vtedi Don Variet k Renaitovi: „Kďe jsi hu techdi,
366 8 |     uzdravil ma a od teho času oťec k dcére svéj lepší ňeňi, jak
367 8 |           jakž reč-kého náboženstvý k nám podobne pricházajíc,
368 8 |      Prečokoliv tak dobrot-livý bil k tebe najuprimňejšá, nech
369 8 |             mi u nich ňeco ňevďačí, k prítelum mími išla, že ma
370 8 |         zveďe-losťi pocházající múj k tebe príchod spolu ďekuvať
371 8 |        slzami pollívali, od jedního k druhímu behali ješťe, toďiž
372 8 |       líbežním usmíváňím pristúpila k Renéovi a zas sa jemu osobitne
373 8 |      Renéovi a zas sa jemu osobitne k zemi zpusťíc, vítala ho,
374 8 |           nemohla jsem sa naradďiť. K tému všdi sa mi zdalo vetšé
375 8 |          odhoďiť?! Ale kterák ja mu k tebe lásku pozatím dosť
376 8 |         velmi obával, neb viďel, že k tím prišél, kterích takého
377 8 |             se mnú zrovnal? Jako ma k uťekáňí tak rozežal, že
378 8 |           bili zhojené a aj potrebu k živobiťí bil jsem od teba
379 8 |        Obráťil sa ;potem Don Variet k temuž Renaitovi, ale ani
380 8 |           prilihajícé jsú bremená a k tíim aj zrozenú svú možnosť,
381 8 |           bich si ja sám prostrédek k ved'eňí tehož života vibral,
382 8 |      prečojs' osobu takú, jaká táto k tebe jest, sklamal? – Ale
383 8 |        Renait, „ja ňé slišať toliko k dostatečné-mu mému vinaučeňí
384 8 |            zákazi jejích chcem, ale k tému aj viďeť jako ... Nakrátce,
385 8 |      nežadala." ~,,Ti (ríkal Renait k Van Stiphoutovi) mňa ňeopusťi,
386 9 |          obetrel, dva, trikrát sebe k tému odkašlal, nasledujíci
387 9 |            sa všecko zlé sploďilo a k všemu zlému privrhnutími
388 9 |             si je prevíšila v š e c k i – Ti, Florentijká, jsi
389 9 |     kláštera zeďe, prez které ňúter k pokúšanú ďábel, ačkoľiv
390 9 |             Sestrička vaša – o, vi (k vám sa obracaní a k vám
391 9 |             vi (k vám sa obracaní a k vám volám), vi, dávne nebeskiho
392 9 |           ach, zamlčím radnej! ~Než k tebe ješťe jednúc sa obracám
393 9 |            vitrubováňí nasle-duvalo k česťi a chvále jak kázajícího
394 9 |          dnešného viďeňá jsme dobrú k dobrému zmluváňú príčinu
395 10|       spasitelný zapovrhli, vijšli, k vracáňí svému jak lační
396 10|            a sprovoďitel, spúsob ho k véej potrebe naučila. –
397 10|            ramenovími kosťami bila, k tému na nich a okolo nich
398 10|             sa preto nadevšecko, že k veci takej taký čas nebil
399 10|             Prišel ništmenéj predce k vrátum domu svého,, tikel,
400 10|           predne vjíťi a svobodu aj k druhích viďeňú od vrchnej
401 10|           potem ňekolik, vedla jích k abatiši, u kteréj mnoho
402 10|          varenú každá musila míťi i k svéj totižto každoďennéj
403 10|          svéj totižto každoďennéj i k jinších, obzvlášt k spovedajícího
404 10|   každoďennéj i k jinších, obzvlášt k spovedajícího pátra potrebe. ~
405 10|           praví? ~„Cingané nám bívá k poledňu, iďeme a prisedame
406 10|          poledňu, iďeme a prisedame k šesťi jídlám; cingané nám
407 10|            jídlám; cingané nám bívá k večeri, iďeme a prisedáme
408 10|           večeri, iďeme a prisedáme k šti-rum; k tému vždicki
409 10|        iďeme a prisedáme k šti-rum; k tému vždicki žbánčiček vína
410 10|          okolo uší....  Ani hri nám k ukráceňí ťesklivího času
411 10|         jsťe ju rozveselili! Ja ale k ňéj s vami ňepujďem, nebo
412 10|             tímto ona hore, oni pák k téjž išli. ~ TAJOMSTVO MLČANLIVEJ
413 10|             ništmeňej badala, že sa k ňéj obrátili, tak hňedki
414 10|         Zákonník jsi ti (obrätíc sa k Vaň Stiphioutovi, mluvíla),
415 10|            zákona dúvoďiťi. Ti aíe (k Renéovi), kterák viďeťi,
416 10|             prišli dva listí, jeden k rodičum, druhý ké mne cuzú
417 10|            láskavý. Áno, okrem neho k nikemu zadnej láski, zadnej
418 10|            prekážka odnikúď nebilo, k zloženú reholníckích slibuv
419 10|          dňem bila jsem volaná dolu k mrežkám a uhlédla jsem –
420 10|             že jestli víjďem, cestu k vijďeňú celám klášterum
421 10|            téz ňikdi dokonalej vúle k reholi ňemela. Toto abich
422 10|            pohoršená nebila, afoich k večnej mnohích pobožních
423 10|              abich techdi privolení k slibum a reholi mojej obnovila,
424 10|            slzami. Vaň Stiphout pák k ňéj mlúvil: ~„Neopúšťaj
425 10|          dokonale krém samího Boha, k temuto techdi sa utíkaj,
426 10|            techdi sa utíkaj, abi ťi k záslužnej 'trpezlivosťi
427 10|             a i po nás trpiťi budú. K tému: všetko, čo nás bárs
428 10|         više možnosti staráš, ~Bidi k bidam vždi pridávaš? ~Jak
429 10|    odpovedala ona. „Priviknúla jsem k všem jak ťela, tak ducha
430 10|              Ňekolikrát jsem chcela k roďiňe jeho písať a o tém
431 10|           mláďenec ten pozďe konal, k spokojnímu budúcňe životu
432 11|          dotknúc, ukázal, prostredi k néj, které jsi v marném,
433 11|              techdi! ~Zaujmime sebe k rozmíšláňú prvný takový
434 11|          Ništ v sveťe ňeviďíš, ništ k pobožním mravum; Ništ, ništ,
435 11|          Ništ v sveťe ňeviďíš, ništ k pobožním mravum; Ništ, ništ,
436 11|          Nišť v sveťe ňeviďiš, ništ k pobožním mravum; Ništ, ništ,
437 11|          Ništ v sveťe ňeviďiš, ništ k pobožnim mravum; Ništ, ništ,
438 11|          však Sv. písmo všecki veci k boskéj chvále povoláva? –
439 11|         poddané. Abi jsme sa techdi k zaujatej veci navráťili,
440 11|         meškala. S ňu techdi i včil k poslednému abatiši pozdravenú
441 11|             pozdravenú išli a odtúď k ňéj ješťe vejdúc musili,
442 11|          zas musika rajská, nebeská k poníženú a zahanbenú caecilianskéj
443 12|          Stiiphout z Renaitem, kďiž k večeri prisedli, ríkal Van
444 12|        zúplna musiku ('Vigmúc organ k veďeňí nótí), všecku zújplma
445 12|            spoluúdi pítáme. Juž pák k cílu temuto, čo jest prospešnejšé,
446 12|          verili, vetšej boskéj cti, k posabuzuváňí vrúcnejšej
447 12|            včil jest, ňiikdi nikeho k opravďivéj (pobožnosť! ňepozbuzuvala,
448 12|           ňepozbuzuvala, než radnej k svetskom a i mezi tími k
449 12|            k svetskom a i mezi tími k láskavom zvláštne náchilnost'
450 12|             prostrédek óde dverí až k hru-bímu oltáru desíkämi
451 12|           kajrhaťi, kďi bi jsme sa 'k jejích običaju navráťili?
452 12|          abi .na obrazi pohlídajíc, k rozvažuváňú boskích čnosťí
453 12|      ňeučeních namísto, že bi j ich k poznaní svätých tajemstvích
454 12|            tajemstvích meíi vedcťi, k modlár-stvú vedú, obraizi
455 12|       čnostňejšé, chváli-tebňejšé a k všem cílum lepšé i pre každího
456 12|             mšu odslúžíc neverníkum k posmechu bíťi, radnej ju
457 12|     obohaťil, tak treťí, tak štvrtý k svéj bil milosťivý. A poneváďž (
458 12|             toto jinšá jest otázka) k staro-dávnímu svému običaju,
459 12|        staro-dávnímu svému običaju, k svíim prvním zákonum navrácá,
460 13|   hlobokosťi srdca vzdávali, ale ňé k nejakej ipobožnosťi pozbuzeňí,
461 13|             do štír raduv posedali: K table v prostrédiku viloženéj
462 13|           nád'eje mislíš po-zústáva k dokonalosťi sveta? ~Jako
463 13|        preto, že ctnosťi ti tak jsú k cílu temuto osožné, že mu
464 13|             kterím sa stále odíváš, K tému, čokoliv ťi jest potrebné,
465 13|            zvláštňejší nejaký nápoj k lechčejšému pokrmuv stráveňú
466 13|          který chce, neb stojí, neb k rohu stola posedňe a zas
467 13|         slišaťi, čo bi jemu budúcňe k prospechu a úžitku bilo,
468 13|           najprv skrz missie narodí k spravodlivému náboženstvu
469 13|          jsme odsúzení. Ale viďíme, k jak velkéj dokonalosťi a
470 13|            míšajú. ~S tímto príjšli k domu li či jen k hospoďe
471 13|            príjšli k domu li či jen k hospoďe jeho a on Renéa
472 13|          vic ťahnúl, nežil volal ho k sebe i z Vaň Stip-houtem;
473 14|      rusutliki, téz vešti; a juž aj k tíchto zbúranú, jesti chíru
474 14|            Neprináleží ništmeňéj on k tŕňovému ternu mestu, než
475 14|          Víjdúce odtúd, mlúvil René k tovarišovi česti: „Jestli
476 14|             zá-konnáci mívajú a kďe k čítanú vjíťi všem obecne
477 14|            spôsob ten zbuďí mnohích k bedlivosťi, búde víc umeňá
478 15|         mlúvil: „Pohnime," praví, ,,k poko-leňú slovánskímu, které
479 15|         jednu málolistovnú kňižečku k rukám dostali," bi jsme
480 15|             mori bidlili a potem až k Vistude a Volge potokum
481 15|             Že si ho znať cuzí drží k zahanbení, ~Znal, že druhího
482 15|          majú ríkaťi, kďiž sa ňekdo k ňečeho takého na svetlo
483 15|            strvávaťi? Načo jest to, k jakímu cílu, k jakímu koncu? –
484 15|             jest to, k jakímu cílu, k jakímu koncu? – ačkoliv
485 15|        kúskuv zhlt-nuťí své hrdlo a k stráveňí jejích žalúdek
486 15|        pro-spešnú príležitosťú žiťi k dobrému kraju svého. – Slovák
487 15|          svú prácu skladatel najprv k ňemu, jakžto ke spolukrajano-vi
488 15|           jakžto ke spolukrajano-vi k rozsúzeňú odevzdal. Kďiž
489 15|           kďiž ju on prezveďivše sa k sebe vzal, znovu súďil a
490 15|          ňepochopuváňí ňedostateční k plňení povinnosťi svojéj,
491 15|            dobré znaťi, kterími jsú k rozsúzeňú jejich prislúchajícé
492 15|             móhlo od predkuv naších k nám prijiťi bez kníh? –
493 15|        prihoďí, knihi ju očisťujú a k prvním svím základum priváďajú.
494 15|      písmámi, knihámi!" ~„Ovšem, že k zachování, rozšíreňí a vikrásňení
495 15|             pravíš, podobňe jsúcího k takímu koncu, neb čo písané
496 15|            Slováci, abi jsme sa zas k ním navráťili. ~Bich ništ
497 15|        rečních rádkuv oťec nazívá   k preukázaňí porušeného slováckího
498 15|          uchíleňí a tam buďe farár, k farárovi sa musíme vjíťi
499 16|           mal obzláštňe ke kosťelu, k službám božím dohlídať,
500 16|         stonajících sa ďíl jen práv k jeďeňú přiběhnul. S tich