Part

501 16|          velkú chvatnosťú prisedali k stolum, kďe sa kemu místo
502 16|    presťírano, tolik jích bilo nebe k prijímáňí temuto požehnalo. –
503 16|           toto trpiťi a príležitosť k hríchu dávaťi." ~„Ale což
504 16|   patrónstvá svetského, zvlášť kďiž k mnohím prislúchalo, skusuvaťi
505 16|         jích navšťivujú, často jích k sebe povolávajú, jestli
506 16|          prosá a kďiž ju majú, kďiž k ním pricházajú, místa jím
507 16|        pánum, juž ďítkám, tíž ďítki k sebe často na víc dňuv pítajú,
508 16|             najhladšejšá cesta jest k čehokolik obsáhnuťí. – Kdo
509 16|         najprospeš-ňejší prostrédek k obdržení tlučních fár. Takto
510 16|              hňedki od ptáka tuhšéj k ním chírem leťel; a oni
511 16|         najprospeš-ňejší prostrédek k obdržení tlučních fár. Takto
512 16|              hňedki od ptáka tuhšéj k ním chírem leťel; a oni
513 16|         strávitedl   ním podpusťí. ~K hromaďe zlosťí takíchto
514 16|           jest obuďen, abi pospešňe k nemocnímu bežal. Dokúď sa
515 16|         Jezaiáš prorokuval a mlúvil k židum, že príjďe čas, v
516 16|             do kosťeluv bedlivejšéj k slišáňí slova božého, k
517 16|             k slišáňí slova božého, k modlitbám, k prijímáňí svátosťí
518 16|          slova božého, k modlitbám, k prijímáňí svátosťí choďila,
519 16|            i nábožný tento mišlenek k zlému privédel, ačkoliv
520 16|         svátki jsú od svatích otcuv k bedlivejšému slova božího
521 16|             ustanovené, lidé ale je k smilskích péseň, k smilskích
522 16|           ale je k smilskích péseň, k smilskích rozprávek slišáňú
523 16|         Svátki jsú od svatích otcuv k horlivejším modlitbám ustanovené,
524 16|             ustanovené, lidé ale je k zlorečeňú, k omlúvaňú, ke
525 16|            lidé ale je k zlorečeňú, k omlúvaňú, ke krivému druhích
526 16|         Svátki jsú od svatích otcuv k ucťivejšému svátosťí prijímáňu
527 16|             ustanovené, lidé pak je k žranici, ke korhelstvú obráťili,
528 16|      svatích naších otcuv a predkuv k vrúcňejšímu liduv ve všech
529 16|             ustanovené, lidé pak je k všelikému dobrích mravuv
530 16|    všelikému dobrích mravuv kažeňú, k všelikéj bezbožnosťi obráťili. –
531 17|       vítali, ona s plačícími očima k prahu pribehnúc, najprv
532 17|         ňekdo príjďe, všecko hňedki k vúli jeho znášané bilo,
533 17|           chťe-jíc vivédcťi, ríkali k ňéj: „Za to", praví, „Búh
534 17|          sem vždi prijíťi ňemúžeme, k temu, bit bi jsme i prišli,
535 17|            meli. Van Stiphout ríkal k tovarišovi cesti: „Náležitý
536 17|        potem jéj prirozením jazikem k potvrzeňí mojích hrozbí
537 17|             ňestrhli, anebo bár tak k predsevzatéj reči prislúchajú
538 17|           slépka." ~Po temto bežala k svéj kuchiňi a ňenáramňe
539 17|           dodaťi? A ja to aňi ňevím k vašéj vúli uvariťi, nebo
540 17|            popékli, částku gaz-dovi k pluhu vislali, oni pak k
541 17|            k pluhu vislali, oni pak k ostatnému na vahaní povilíva-nému
542 17|           kďiž sa pred-ce tenž René k lepšému ostatních jídel
543 18|            zvláštňe, vrážil. Stromi k ňebu rovno zdvižené zdáli
544 18|      svedčili do čírného Plúta lesu k vet-šému ňespravedlivích
545 18|          tančili. ~Čím náhle pak sa k vúzu jejích nablížili, hňedki
546 18|            s ních z pozdviženú ruku k mlčaňú a k poslucháňú znameňí
547 18|          pozdviženú ruku k mlčaňú a k poslucháňú znameňí ňe-dal.
548 18|        ochranu porúčáme, čo na-veki k vám od nás odevzdáváme,
549 18|         kahancámi, aňiž čo jinšé    k pohodlnosťi chibilo, jak
550 18|            jích do stodoli do slámi k nočnímu odpočinku sprovaďili
551 18|             kratochvíle počnúli. ~I k smíchu i k lítosťi bili
552 18|  kratochvíle počnúli. ~I k smíchu i k lítosťi bili ráno všecci,
553 18|        tvoju máš částku. Ale takli, k odvráceňí všech tíchto zlosťí
554 19|            a svobodu do kosťela íťi k viplňeňú umíňená svého pítali,
555 19|         bila ňeomilňe, privázali je k místám svím na motúzi. Podobná
556 19|     mladoženicu musil uvádzaťi, neb k temu ona prislúchala chrámu.
557 19|               ništ ňeňi, neb tak aj k svátosťi manželstvá pristupujú." – „
558 19|           odpovídal René, „že ňé aj k jinším svátosťám techdi,
559 19|         svátosťám techdi, napríklad k pokáňú neb k poslednímu
560 19|              napríklad k pokáňú neb k poslednímu pomazáňú!" ~Po
561 19|       pomazáňú!" ~Po temto, kďiž sa k farárovi navráťili, on prvný
562 19|            tázal sa Van Stiphout. ~„K mnohím v osaďe téjto spolupánum,
563 19|      kterího česťú túžím, od Piláta k Herodésovi. Kďiž k bohatším
564 19|           Piláta k Herodésovi. Kďiž k bohatším pricházím, ti sa
565 19|          jistích místách míťi a dum k svím pobožnosťám buduvaťi
566 19|            potrebú zaopatrili, i čo k buduváňú prislú-chá, všecko
567 19|       horšosť premeňil i farár jích k svému skrz zmlúváňí rozebráňú
568 19|       mlúvil Van Stiphout, „kďiž ta k ňemocním na víc strán volajú?
569 19|        prázdné zanechaťi, jestli bi k pomoci všem potrebu trpícím
570 19|             pospešňejšéj od jedního k druhímu musím uťekaťi. Jestliže
571 19| zaňeprázdňeňá ňemám, vtedi sa ovšem k takímu navracám, ale predce
572 19|        spoko-jiťi múžeš, ale čož to k obecnému dobrému? Jen bi
573 19|        písmá ňevihlasujú a potomkum k jejich vinaučo-váňú a k
574 19|             k jejich vinaučo-váňú a k svéj pochvalnéj památce
575 19|        mnozí mnohokrát ťešce hoďinu k ňejakému breviára odmrmáňú
576 19|            pomimo strúháňá bradi aj k zevnitrnému ťela obražeňú
577 19|         jakú stolicu má, sa tázal a k zastretímu stolu prisednúl.
578 19|       skusením a uzdravením nemocám k rozveseleňí ňezdravího následujíce
579 19|        zatúď nás krmíťe, Dokúď dušu k chrbtu zcela prilepíťe.
580 19|           tímto stali od stola a on k ňemocnému pristúpil, zas
581 19|        všaďe, kďe jen ňejaký žlábek k toku svému naléza. A odtúd
582 19|        ňezemrel." ~Obráťíc sa potem k felčírovi, podstrčil mu
583 19|       počituvaní, ňepripúšťali jích k svojí-mu stolu. Osobitňe
584 19|          ale i novú stvoruje nemoc. K temu po treťí všecki ňe-moce
585 19|          téj pričini, že sa ňemocný k svému vždi zdravú ňenavra-cá,
586 19|           hodních uznaní bivše, ven k plňení svojéj povinnosťi
587 19|       podstatu a spojenosť ukazujú, k té-mu ňekolikrát jích do
588 19|        vtedi po druhé, nech bi bili k skúseňú pusťení, ale ňé
589 19|           bi bíťi pusťení a vislaní k takovím, kterí juž bližšéj
590 19|            babskí lekári zustávajú. K odvráceňí tak škod-livej
591 19|      osohuvali bi a ňebilib jed-ním k hrúzi, jedním k posmechu
592 19|             jed-ním k hrúzi, jedním k posmechu jak po včilejško
593 19|       lekárské své umeňí odbavuval, k ňezdravímu z mesta ňechcel
594 19|          míťi, tenkrát bi jím každý k hojňejšéj mzďe hotovší bil,
595 19|            podučili a abi tak, kďiž k uzdraveňí duše volaní bívajú,
596 19|             ustanovené, že kolikrát k nemocnému iďeme, tolikrát
597 19|         radďili." ~„Ale (obratíc sa k Van Stiphoutovi, mlúvil
598 19|        povinnosť, jako vistačá? Kďe k temu čas, kďe moc a vládu
599 19|          prvňé zvláštné líki znali. K techto pak naučení ňé prám
600 19|           svéj práce majú, než kďiž k zákonnickéj povinnosťi bívajú
601 19|             a dúvernosťi, kterú lid k svému farárovi mívá, do-tíče,
602 19|           Nebil ňikdo, který bi bil k retuváňí jeho prišel. Lid
603 19|            bi bil z vúza zeskočil a k tehoto mstve, k po-moci
604 19|          zeskočil a k tehoto mstve, k po-moci pak tamteho, kolik
605 19|         zedskú a tak daléj. ~Dávali k temu Rimani svím velkím
606 19|             zbitečňe, ale mnohokrát k pohodlnosťi téjto aňi chvíle
607 19|              abi jsme sa juž v reči k viďenéj príhoďe navráťili)
608 19|            zhoršeňí nenasleduvalo. ~K prijmúťi a zaujaň´radi téjto
609 19|          nadhazujú, nadevšecko, abi k svím vecám prihlídaťi ňemóhli,
610 20|    ze-hratích košeli seba oblečíce, k a f e e nebo c h o c h o
611 20|         polední až do večer-ňajšího k stolu posedávaňí do seba
612 20|       totižto povstáva: odtúd jinšá k e l b e r, jinšá h e n n
613 20|            jinšá h e n n e r, jinšá k r e b s e r ~, g e n s e
614 20|             b s e r ~, g e n s e r, k a p a u n e r jest. Po druhé
615 20|            bívajú lechkejšého cesta k r a p f l e, klobáski, jeďernički
616 20|              abi tak žalúdek pomálu k tvrdším jídlám bil pripraven. ~    
617 20|            najvďečnejší jest vlaský k e l l , vlaské k a l e r
618 20|             vlaský k e l l , vlaské k a l e r á b i, š p i n á
619 20|       cukrové, man-dulové viložiťi, k temu ňejakú husťeninu, jakožto
620 20|             pomerančovú a tak ďáléj k prechlaďení žalúdka. Ostatné
621 20|       mispeti anebž hnojné posťele, K l a s h a u s i anebž sklenné
622 20|        pohlídajú a tam odtúď jeďiňe k svému zdravú, k svému užitku
623 20|        odtúď jeďiňe k svému zdravú, k svému užitku dobré biťi
624 20|             jsem juž zmínku učinil. K tímto dolož všeliké i domajšé
625 20|        pálené,které bívá naposaledi k lechčejšímu jídel strá-venú
626 20|          rozďílní a jeden jeďiný bi k všemu temu vistačil, čo
627 20|        odbavúvajú. Jeden jeďinký bi k všemu temu vistačil, jako?
628 20|        posťele z labudového perá až k povalum naplnené a ďivním
629 20|      čerstvímu pohledu jeďiňe m a s k v e r bila. Tenkrát jéj
630 20|            jéj techdi vkladá do úst k obidvum lícám meké malé
631 20|           téj namníváme, která jest k strevicám odsú-zená? To
632 20|          vícej ješťe ženskích zďílu k drobňejším, zďílu vetším
633 20|            ňezachází), v kterém jsú k pleťenú potrebné nádobi,
634 20|       velice mnoho,tak,že mnozí aňi k chvílnému modleňú času ňenalézajú
635 20|        ňevinnosť jsú)vec ňeňi jest; k temu, čo sa vecí duše dotíče,
636 20|         naposledek vipoži-čano jest,k bezpečnosťi vypožičávajícího
637 20|              Poteem ňech sa utíkajú k najvetšímu Pánu, který ňepochibňe
638 20|          chválitebňe ustanovili a i k osobitnému i k obecnému
639 20|       ustanovili a i k osobitnému i k obecnému dobrému prospešňe
640 20|      vládnúl. Čo? Jakími tam krokmi k chudobe bívá náhleno?! Dodaj,
641 21|           izbi, abi kameň pohoršeňá k svému zlému ňebili a behajícího
642 21|          osadi svedčil a čo príčinu k pohnuťí scela kazilo i tam
643 21|          ostrihanéj hlavi p e r r u k v e, na pravéj stála dvojpintová
644 21|           ňekďe v svém stánku místa k nočnému odpo-činuťí popríťi
645 21|     nazívaní) pribehli a všecki údi k poslušenstvu zlo-žíc, rozkaz
646 21|           kraji temto, nebo aj vaší k naším podobňe mravní a prítelskí
647 21|            našich krajéch navracalo k cesťe spravedlnosťi, k víre
648 21|    navracalo k cesťe spravedlnosťi, k víre našéj. ~Totižto nebo
649 21|        ducha spokojil. Potem pak ho k téjž večeri povolá-vala
650 21|         ochotňe pri-skočili, abi mu k povstáňí a do druhéj svetnice
651 21|         očekával, sina, mimo jednéj k vidáňí jsúcéj, která naproťi
652 21|          pricházila ništmeňéj často k boku pána svého, abi mu
653 21|              jestli bi sa odtrženci k téjž našéj církvi navráťili,
654 21|              ňekolik černožlt-ních, k tovarišstvú ňesúcích vijmúc,
655 21|        tovarišstvú ňesúcích vijmúc, k manželskému zvázaňí naklonnosť
656 21|            najbližňejších ustavičňe k upadnuťí príležitosťách
657 21|             jako bi biskupi a pápež k vinecháňí caelibáta a k
658 21|             k vinecháňí caelibáta a k nastaveňí u kňezuv stavu
659 21|        jazika jest velice prospešný k všemu prostredek), skusíme
660 21|             skusíme husťejšé jejích k nám sa navráceňí. ~Pán biskup
661 21|        službi své bedleňí. S tím sa k Van Stiphoutovi obráťíc,
662 22|          prinú-zení bili naposledňe k jednímu véjdúťi. Mezitím
663 22|       povazujú, na klincéch visilo, k temu ňekolik dlhokích dreven-ních
664 22|             pánsí hajdúsi naznášali k ňemu z ďeďini všeličeho:
665 22|          kašťíli v pu-tách – pujďem k úradníkovi!“ ~Toto ríkajíc,
666 22|           pretríc bradu, obráťil sa k durhím a s podepretími bokmi
667 22|          počičaného počet prichází. K temu, kďiž sa mu zalíbí
668 22|           než v rozličních úťiskéch k ňemu be-žíme, kďiž sa ňemáme
669 22|            neb majú lidé tito mnohé k temu cesti) poveďel, on
670 22|           kterí jináč spravodlivosť k všem tuze prikazujícího
671 23|      márnos-ťámi sveta pohrdající a k temu jakž dobrý kňez svoje
672 23|            psota – bída – uzkosť! A k horšému jsa jakosi chílí.
673 23|          bili Jonáš a Thomáš, tento k muríňum, tamten k Ninivítum
674 23|             tento k muríňum, tamten k Ninivítum sa jíťi lekajíc.
675 23|        kterímu jích aj hňedki védle k zmlúvaňú, jako povídal,
676 23|              jako povídal, dokúď čo k téj večeri buďe prichistané.
677 23|          plechem a železem má obité k bezpeňejšímu svého bla-hoslavenstvá
678 23|         ka-techizuval. A prám, kďiž k nemu vkročili, tázal sa
679 23|             s tích nadevšecko, jenž k knižki čítaťi ňeznajú, které
680 23|           vekuv obec; ňech jest jen k zrozume-ňú a pochopeňú vikladané.
681 23|           Ale vikladáňí §emusí biťi k jistím osobitním slovum