Part

 1 2 |       ťisíckrát móhlo, ja sám jsem ustavičňe odporoval. Bich pak ťa v
 2 3 |             zrutními k temu vlnami ustavične jsúce tlčení. A juž zvrchu
 3 4 |          vše strani házajíc, hlavú ustavičňe jak žiďi kívajíc, všej vládi
 4 4 |           ňikdi ňeňi spokojná, svú ustavičňe koná povinnosť a pioneváďč
 5 4 |            počínal, konal a končil ustavičňe, že jsem ho ňeéjen ňé za
 6 4 |       slibujíc. Radďili sa mazitím ustavičňe, kterák bi móhli za mňa
 7 5 |            každího odsacujíc, a to ustavičňe kričíc, že prv i skrz vlastňú
 8 5 |      skusujíc prez tolko juž rokuv ustavične, že setvi kdo jest, ten
 9 6 |         ale kďiž samé ňé odpovedal ustavične, učiňíc u mesta, jestli
10 6 |           že on toťižto až posaváď ustavične tú vládal slobodu, bi si
11 6 |          ništ-meňéj i profi temuto ustavične bojovala, silu jak ňemóhel,
12 7 |       znamenali. Obhlídal sa nazad ustavične, jak bi odtúď ňej.aké napomneňí
13 8 |         rozkoš má, vždicki zelená, ustavične naríkaná, ňikďi ale ani
14 8 |         slepú jakúci nádejú hnaná, ustavične jsem sa od každího ta pri-cházajícího
15 9 |    znamenali, že dobré jest. Druzí ustavične na všecki stráni jinšej
16 10|           který s prilívanéj ňúter ustavične sirki a smeli vždicki trval.
17 10|    najostrejší meč, který srdce mé ustavične skrz a skrz preniká a na
18 16|           cirkevný úrad višle, ten ustavičňe na vše jejích (ništ ňemám,
19 17|          jsem ja jeďiňe u sedlákuv ustavične sluhúvala." ~„Klášter sem
20 20|       poveďeních sklen-ních doméch ustavičňe horilo a jestli s tím žádaný
21 20| služebníkuv i domajších, kterí jsú ustavičňe na ruku, i tích, kterí poddanstvý
22 20|            a učiteli. S ních jedni ustavičňe vikla-dajú, jako majú nohi,
23 21|        nastedovňe v najbližňejších ustavičňe k upadnuťí príležitosťách
24 22|        konca nechcel ob-mekaťi, to ustavičňe kričíc: „Nech vás čert pobere,
25 22|  úradníkovi!“ ~Toto ríkajíc, plval ustavičňe na zem a s tím znamenal,