Part

 1 7 |      Kdob' temuto neveril, nech ké rane prijďe, buďeme spolu
 2 7 |          zadná škoda, nakrátce, ké mňe prináleží, čokolik s
 3 7 |       jéj počal viktládať všeli'ké spúsobi, kterími bi ona
 4 8 |    veďela, že žijem a aj chcela ké mne príjdúť, nemohla jsi
 5 8 |         svéj lepší ňeňi, jak on ké mne bil vždicki. Prečo to?
 6 8 |     nebil bi mi o buducném svém ké mne prícho-ďe písal, nebití
 7 8 |         bil z osobitnej velikej ké mne láski aj učinil, kďi
 8 8 |          jakím spôsobení bi bál ké mne dostúpil? Kterák bi
 9 9 |          kterú jsi bila rozžatá ké klášte-ru, aniž tú lásku
10 10| ohlásená (čo ništ-menéj daremné ké koncu jéj melo biťi, nebo
11 10|        držala. ~Jeden plecháček ké kaffee, druhý ké chocholádi
12 10|      plecháček ké kaffee, druhý ké chocholádi varenú každá
13 10|          jeden k rodičum, druhý ké mne cuzú jsíce rúkú zcéla
14 10|        méj prv, nežli druhýkrát ké mne prijšél. Kd'iž (pák
15 10|        Často ništmeňéj roz-Mení ké mne choďili, všeliké dúvodi
16 10|        tídnuv pokuti vičítali a ké dverum klášternim íťi na
17 10|         v klášteri bil strhnúl, ké dverum svetskí pribehli
18 10|       ťah jeho a pečeď z lístuv ké .mne daních (neb jsem je
19 11|   lahúdkami míški zaplnila a až ké dverum dolu jích sprovaďila. –
20 12|       lasnaď to do času i mohlo ké koncu tému slúžiťi – ačkoliv
21 12|          bisku-puv mohli pápeži ké koncu privédcťi. Uznal to
22 14|         domuv pozbuzovaťi tích, ké kterím neporádek taký uporádniťi