Part

 1 2 |         príčinu rozbroja a svím ven z mesta ponáhláňim místo
 2 4 |      lehňe, ~Ztrhňe sa a ríchle ven kďesi pobehňe, ~Ale z nóch
 3 4 |     obstáť (neb ačkoliv juž bil ven z ňebezpečenstvý smrt néj
 4 7 |         vedie ducha a z ťemňice ven visia. Pristrojila sa, ale
 5 7 |         a zchílíc sa, čím-náhle ven vibehnúl. Vistrelil kdosi
 6 7 |    naproťi vúli a poňimo chcení ven ze srdca znameňiťe ňekdi
 7 7 |    Renaita volal, bi čím spišéj ven išél. ~Nepochopili Renait,
 8 10|   ňená-ramnú hrúzu hore ježili, ven uťekal a na koňa, kterího
 9 10|       em tu, abich lásku vás až ven s kláštera sprováďiťi mela."
10 11|  vilamuval. – Tesné (bili dvere ven uťekajícím, mnohé dámi šophi
11 11|        aj popálení, ale pred-ce ven prinajmenej oheň ňevijšél,
12 13| viťáhnúl sa s tehož kúta a išel ven. – Vaň Stiphoot z Renéem
13 14|     posavád. Prečo pák tak dlho ven s chotára svého aj po vihnáňí
14 16|  druhí-mu tak pomáhal, že farár ven víjíťi bil prinúcen, abi
15 19|       ďítkámi doma, které ješťe ven ňevicházajú a tata, mama
16 19|         a hodních uznaní bivše, ven k plňení svojéj povinnosťi
17 19|         na čas, kďiž juž bívajú ven vipusťení. Ale tenkrát beda
18 19|       Radňéj ništ ňemal, ňeidúc ven, na ďeďinu obzvláštňe, nežil
19 21|       strašidél, kďiž vstúpili, ven kamsi, druhé do druhéj svetnice,
20 21|        aj ďítky ze sebú zajmúc, ven išla. Biskup pak pozdvihnúťi
21 22|   hňedki všecko dolu postrhal a ven povi-nášil. Ale zustali