Part

  1 1 |         mnoho buďem kázať  a čokoliv to jest, čo knišku moju ustanovuje,
  2 1 |              kolik možnost bila, vše to,čo najlepšé jest vibíraťi,
  3 1 |             zňejú (v o c a l  i s) a to jest, bi sa táž littera
  4 1 |         všemi jinšími posledný jest, to né pre svú, než pre našu
  5 2 |            ňé jinšé odpovedel, jak: „To na ten, kďiž sa navráťím,
  6 2 |     plávajícé kmníme, veríc, že skrz to milosť u Boha a Proroka
  7 2 |       muhammedánuv hlavní nepríteli? To jsíce plním hrdlem kričíme,
  8 2 |            jejích chrániťi; a verá i to podle zretedlnosťi písma
  9 2 |          verili bi sme i mi bár, neb to aj zdravý rozum raďďi a
 10 2 |             tímito bíťi. Jaký magnes to bil, kterí jich tak spojil?
 11 2 |        dverách včerajších kramáruv. ~To jak slišala, tak bez všeho
 12 2 |          takích ňevihorvárá, neb pre to samé, že jeden-každý od
 13 2 |         bráňeňí on jsíce utékel, ale to, čo hledáš, z dvoma služebníkmi,
 14 2 |             malajs' ho maťi, neb pre to mnohonásobnému nešťesťú
 15 2 |          znaj, že ho traťíš znovu, a to na veki. Zemrem radňéj,
 16 2 |             a ňé jinšému bilo známé. To pravda jest, že panna na
 17 2 |               Trochu jináč, ale prám to mlúvil aj Van Stiphout.
 18 2 |           obličaj tvúj mi dané bilo; to, biťbich sto jazikuv mal,
 19 2 |         najdrakšich slišati. Len pre to samé – zemre v službe tvéj,
 20 2 |      dokladal, že Fattima dobrovolňe to učiňila. Neb, praví, podle
 21 2 |             držaný biťi móhel; a jak to né, že druzí své vulí skladáňí
 22 2 |          pokládal a kďiž dosť lechko to, čo i nad smrť ňešťastňejšé
 23 3 |             Čo pak za lekárstvý bilo to, které Van Stiphout k hojeňí
 24 3 |          hromadu ztlkli ~Oblaki, mad to celé (ku slavnejšímu triumphu ~
 25 3 |            jednostajňe mlúvil a kdiž to i sami, sťáhnúc šactvo jeho
 26 3 |              ňektérího príjdúťi.Veďá to ti, kterí skusujú, veďá,
 27 3 |           jeho dal poztlkaťi a ňélen to, ale i zaklnúc sa silne,
 28 3 |             take k vikúpeňí svému, i to skoréj škoďiťi, jak osohovaťi
 29 3 |            mlúvil,l, slová ništmeňéj to bili jeďiňe, aňi bis' bil
 30 3 |         persiskím jazikem m u m i a, to jest suché, nazvané, jaké
 31 3 |         mozgi najprv jeho viťáhli, a to obicajňe prez nos k temu
 32 3 |         pochopiťi, tak aňi veriťi sa to ňemúže. Velký zajisťe hrích
 33 3 |             zmerkavání sa nacl1ázal. To pak podobňe i pad zemú skusiťi
 34 4 |            za svátost pokladajú, ale to predce ňikdi v kosťele aňi
 35 4 |             milú obetu a dokúd ju na to urízený šachter krvácí,
 36 4 |            silu dostalího znamená; a to prave, neb do pohanstvý
 37 4 |              ale rozpamatan jest, čo to znamená, v tvári ňechuť
 38 4 |            dňi od rána až do večera, to jest od víchodu slunca až
 39 4 |         rozžíha a pozbuzuje. Ale aňi to ňestup, ňež chvál, že ženské
 40 4 |       odpoveďel a ňeišél. Zveďela sa to dcéra mophtiho a ďevčatskím
 41 4 |         odpoveďel: “Jestli,“ praví, „to,čo v podezreňí mám, jest,
 42 4 |            podobním spravila? a jest to tež z tích, pre které chťíc-nechťíc
 43 4 |              zpredku málo volačo a i to zmíšané pohovoríc, podala
 44 4 |            dňi viďen js‘ v zahraďe a to, nešťastná, od kteréj js‘
 45 4 |          obdržal, ačkoliv pracujem o to, i v počťe i ve velkosťi
 46 4 |              povinnosť. Ale jak dlho to trvalo? Pučali, ťiskli sa,
 47 4 |          dúvodi, pre které na vereňí to pristať ňechceš a ňemúžeš,
 48 4 |         kterím z ňepozorujícéj úst i to bilo vileťilo, bi Renaitovi
 49 4 |        pokračuje, ňeveďel. Bil bi on to i sám rád uhlídal, ale ňé
 50 4 |          ňemúže, dolu sebe sedňe, ~I to hňeď zunuje, na posťélku
 51 4 |              ňemoc domácím. Nen majú to tam jak slobodné, tak aj
 52 4 |            nápoja málo prijímala a i to jak bi blenem aneb prám
 53 4 |          ustavičním rúk jeho líbáňím to jeďiňe odpovídala, že ňeví
 54 4 |              jak kňez lid svúj učil, to skutkem ukazoval. Muhammedovi
 55 4 |          koreň tento v ňéj zašťepil, to ňeznal. Veďel príčinu trápeňí
 56 4 |              oňi sebe vespolek píšu. To však ňetajil, čo i jeho
 57 4 |    najvivareňejším vťipem, umíňil. A to jsíce šťestlive pod krátkím
 58 4 |     klevetáňí očúvat. Mezitím ňebilo to bez osohu, mnoho slišala,
 59 4 |               mnoho sa naučila, prám to, čo žádala a čo, jestli
 60 4 |       ňenávisť aj reže a kusuje, a i to veďel, krjo ze dvúch hňev
 61 4 |           Bár v jídle, bar v nápoji, to ňeveďel, ale že neb zedel,
 62 4 |           vipil jed a otrovu ňejakú, to sa všem na ňeho pozrícím
 63 4 |             juž zemíral, navrácen, a to skrz úbohú túto ženu! -
 64 4 |           dobrý, čo jsem pila, že za to tak horce napájaš ma? -
 65 4 |              a potupa ňeňi. - Ja pak to jeďiňe, čo v zrozeňí všem
 66 4 |          jest ňezrozumitedlná. Asnaď to aneb prinajméň temu podobné
 67 4 |            ňech jest, čo chce, odkúď to ona asnaď sama vitlumačí,
 68 4 |           živobiťí pretrhnúť míňala, to dosť jasňe z predňesených
 69 4 |        postrelená jest, ale od keho, to mu ňeňi poďeno. Dosť sa
 70 4 |              ňedlhém čase milovala a to jsíce proťi všej méj náďeji“: ~
 71 4 |         ponáhlá a k ňéj sa navráťí. ~To čiňá aj v mori púrlibi Syréni, ~ 
 72 4 |           hrájú, ~ Žartujú, radujú. ~To čiňá aj velké ceri a baléni. ~
 73 4 |             dokúď ju ňenašél. ~A jak to faleš jest, čili ňeňi pravda, ~ 
 74 4 |                Proč techdi, kďiž nás to rozum, víra učí, ~ K tamu
 75 4 |             jest jeden u kňezuv a na to urízený: - Toto jest víra
 76 4 |              očekáva a nasledovňe aj to take za pravé dr-žíc, že
 77 4 |          zažádaním zvázať ňechce jak to z očekávňí; k temu všecku
 78 4 |          veci jeho idú, bil bi aspon to znamenal, že on na nás žadnú
 79 4 |          Ňikdi (mlúvil daléj) sa mňe to manželství ňelíbilo, kterího
 80 4 |             z tím sa sňívame, všecko to, čo bďíca panna rozvažovala
 81 4 |           začala daremňe, daremňe, a to z dvojnásobnéj príčini,
 82 4 |              v prsách Renaitovích. A to jak uhlédla, tak sa zhoďila
 83 4 |         svojích pochib ňe vinaučila, to pochibňe zachvávala. Neb
 84 4 |        ňemoci poznávajú. Ale pleťeňí to, které neb z preplňeního
 85 4 |          panna chiťíc ruku jeho: „Ňé to (mlúvila), prinajméň do
 86 4 |         najvíc miloval, takli, že on to ďevča predce ku spokojeňí
 87 4 |              v pochibe jsem) chváliť.To, čím jsem ťa jistú skutečnosťú
 88 4 |              slíbená, neb taťík tvúj to spravil, on pak v tem bez
 89 4 |     nebezpečenstvý pre mňa postúpil, to bich aňi vtedi ňebila dopusťila,
 90 4 |            ňežádala maťi, jestli pak to vtedi jsem míňila, ja bich
 91 4 |           panni, tak i u Renaita. ~A to jsíce čudné jest, že Ranaitove
 92 4 |       ništmeňéj prebratá, skríšená a to velmi ríchle. Sami dva bili
 93 4 |      rozďílních žaláruv vsaďili, aňi to ňedopusťíc, bi panna predňe
 94 4 |        triumphem na místo viveďená. ~To jak jéj jest oznámené, bi
 95 4 |          svého posílať ňeprestávala, to všaďe a v každém odkazováňí
 96 4 |          mrknúť. Starala sa panna, a to samé koňečňev živoťe svém
 97 4 |         mňela, odbavila, prosila, bi to čím najochotňejšéj Renaitovi
 98 4 |             Žádala i za ňeho, kďi bi to možne bilo, posekanú biťí,
 99 4 |           zamlčal, ňevijevil prám na to v ňéj, na čo aj v sebe prehlídajíc. ~
100 4 |           vezmúc, prádního pusťíme a to i druhý i treťíkrát konať
101 4 |           Toto jsem ja plňe, ačkoliv to v zrozeném sebe jaziku znášali,
102 4 |         kterú sa mám stranu obráťiť, to mi ništmeňéj mladý múj rozum
103 4 |        vetkala, sluhovi kázajíc, bil to teprv u seba hledali, kďiž
104 4 |         válať buďe, bi pak druhýkrát to ňepočal Renait, víc k ňemu
105 5 |              zatopeňí dúfať móhli. O to dďiž všecci jeden nad druhího
106 5 |              O , kďi bijs´,“ praví, „to ponuknúťí mal, sem včil
107 5 |           tem bivše domňíváňí, že sa to a tak, čo a kterák žádala,
108 5 |             kterák žádala, končí, že to Renait v múdrosťi a ochotnosťi
109 5 |        vládala, každího odsacujíc, a to ustavičňe kričíc, že prv
110 5 |            jest sa s ňím stalo, kďiž to i sama z ďír a zápláť loďe
111 5 |          také bohuv s ňím urízeňí. A to ňeomílňe malo viplívaťi,
112 5 |             takliže k brehu ňekďe, a to čím najspešňéj musili pristúpiť,
113 5 |             jakživo obdržaťi, kterák to zretedlňe pochopuješ. Jestli
114 5 |           našému dosťi buďe učineno. To znaj a ver, že bez teba,
115 5 |            mócť buďeš spolupravuj.“ ~To, na čo jakž budúcé hleďel
116 5 |            kterémkolik bi ti čári, a to obličeja, které on dcére
117 5 |            jest dcéra Ibrahim bašši, to jsíce uverili a porád krik
118 5 |              radostlivý zdvihli, ale to že ju Van Stiphout ňevzal,
119 5 |       ňesvedčí jeďiňe človekem biťi, to samé, čo rozumu jest, a
120 5 |              z velkú toliko pilnosťú to móhla oznámiť, kďe má z
121 5 |             svého vlastního ňechává, to od tehož manžela musí biť
122 5 |          november zrovnali a skrz na to urízeního v manželstvý zvázaní
123 5 |         kraji krajín, do Stambúlu, a to časťéj k ňéj choďiť musí.
124 5 |           list najviššéj panujicího; to odbavíc, zakladá okrasu
125 5 |              záhradu na pole, kterák to v noci činiť mislila. Tam
126 5 |          boji začínajú, život traťá. To ňeomílňé velká jest bolesť,
127 5 |          nazívať. Toťižto chce on (a to jest jeden jeďinký jeho
128 5 |     námestníci ňé tak lúpili obec, a to svú jsíce stranu, bi skrovný
129 5 |           zaplnené a opusťené všecko to, čo k úžitku, prospechu
130 5 |              jestli čo zhromažďí, za to ňé druhú jak smrtnú mzdu
131 5 |              tolik zbojníctvi? Odkúď to, že ňéjen z mesta do mesta
132 5 |            mneňí své vizraďiť, ňéjen to, že pre sestru jíťi uložil,
133 5 |          PROŤI TAK ŇEMÍRNEJ ŽÁDOSŤI, TO VŽDIDKI OPAKUJÍC, ŽE VEC
134 5 |           vislať ňelitoval, kďiž ono to písať buďe. Posledne pák
135 6 |           jedno ništmeňéj prosíme, a to obdržíc že všú hodnosťú
136 6 |         který na sebe nosili. Drakšé to bilo všecikím, nežli všecki,
137 6 |          srdcám svím pritknuté. Mezi to, kterí j ešte provazi a
138 6 |           budúcňe dúfať mohli. Tajil to haram bašša (bil pák ten
139 6 |          bili a dohadovať sa začali, to jedno slišávali óde mňa,
140 6 |          cílím! A nebil bich dojista to mňeňí mé plňiťi príležitosť
141 6 |           spolčená také bila. Jestli to ňé, pošlime ju (opetovali
142 6 |            sveta vladárovi a jak ani to, zabime, bi ona ťeškú ňekedí
143 6 |             tito budúce prorokovali, to jsem ja čim spíšéj viďeť
144 6 |     navracali vítaní a pozdravení, a to z tak mírním úrokem, že
145 6 |           nebili sklamaní, ňé predek to liko a prostrédek, ale i
146 6 |              ikoňec j im slúžil, bár to pokuta bila bož; za ňepočtovitedlné
147 6 |           jéj, čo za rozkaz mám a že to porád vikonať musím. Híkal
148 6 |            jsem, že aj muža vezmem a to zpravdú misiíc; i bežal
149 6 |             jsem jéj priňesel, neb o to ma predce misel má múdre
150 6 |              neb aj odporovala jíťí, to mi vždicki povedajíc: f,
151 6 |        ob-vzlaštňe (neb na tebe jsem to postraceňí Ibraímka najvíc
152 6 |         mlúviťi zadosť. Mizla jsi ti to, dejžto nakrátce jsi je
153 6 |             vodki, zadné práški, bud'to i celích lekárskích siklepuv,
154 7 |         prestala milovať." Jinším sa to ňelíbilo a to velmi haňi'
155 7 |              Jinším sa to ňelíbilo a to velmi haňi'li, že hu pred
156 7 |            jeho, zatkan bil slich, a to od jedního ňeinravňíka –
157 7 |            platu císairovího. Jestli to kterímu ku vichovaňí manželek
158 7 |         svetskej nejakej službi, neb to jím ňeňi žádním zakážem
159 7 |           ale mníški ňé. Prečo juž i to nenastavili – oni sami znajú!
160 7 |             všeoh muhammedánuv. Jako to? ~Veliká jest v temto tajemnosť,
161 7 |           dovoleno, že čokolív činá, to ňé toliko za hrích nepokladá
162 7 |      zustávať, jak už viňésť múžeš a to asnaď aj, že pochojpujú:
163 7 |    nasledovalo? Trávi sa najesť a na to medovej vodí, jaká jich
164 7 |            zázraki páchajú, ale budú to za ne! – Veťšé zajista ňé,
165 7 |              bívajú klamaní. Ale i o to musím zas opomenúť, bi sa
166 7 |         okamžeňí, ani ňeokúsíc, čob' to bilo, do zármutku propasťi
167 7 |           urízené místo prijali. Tím to pák porádkem pokračovala
168 7 |             dvúch tíchto nesené jest to umrlcuv ležisko od chlapuv
169 7 |              poranená, uzdraviť. Bud'to pák techto biťi Renaita
170 7 |           biťi Renaita zjevňe veďel, to ništmeňéj z múdrej pričiní
171 7 |      učitelem. – Víc jsíce ništ, ale to k ňevislovitedlnému leknúťí
172 7 |      prítomních skúsiť žádajíc, čob' to za vodu bilo, lahvicu na
173 7 |             piskum prirosťe" – a jak to poveďel, tak vpravďe z úst
174 7 |              učeňejšího, kterýb' vám to bil podlé zrozenosťi vitlumačil,
175 7 |              rozžárením železem, jak to včil všem zďe zhromaždením
176 7 |           všem okolo patrícím), bárs to jisté budú u vás zázraki,
177 7 |        Hadixi k mophtimu, dokúď mu i to od tehož mophtiho ňeňi zakázané.
178 7 |            bilo, vipravia a poneváďž to jéj vťip téz previšovalo,
179 7 |              zdravé naspát viťáhnúl. To ja najprv učiňím a za mnú
180 7 |            ňéj neškodlivé a aj druzí to zas do oka skúsili. – „Táto",
181 7 |             smi, milostivý mních, že to neb on neb jinši ňekdo jemu
182 7 |             jeho dotíka (šla daléj), to každý tímto obdrží spúsobem.
183 7 |       potrebe jasne svíťilo, sušila. To víckrát robila a druhím
184 7 |            prostredkoma žiť budú, že to né jinakšé, než samích stvoreních
185 7 |              jednoť ješťe pozostáva, to preukáž a vtedi uviďíš...",
186 7 |            smrť máš biť vidaný, budú to mócťi hňeď všecci čítať.
187 7 |          srdečne vipove-ďela, jestli to učiňíš, prevíšenu ma uznám,
188 7 |            Asnaď buďeš vislišan, neb to ňé osožné toliko, ale i
189 7 |              ništ čudu, že jsi písmo to, smrť mu tak smelé rozkazujícé
190 7 |          smelé rozkazujícé v noci, a to jsíce ze sna prebu-ďený
191 7 |             ze sna prebu-ďený viďeľ; to tak a ňé jináč musil falešník
192 7 |            tvého uvereňí. Neb kďi bi to bil ve dňe a keď nespal
193 7 |          popolem zutstává." ~Ukázala to všecko panna v príklaďe:
194 7 |              Hadixu. Velkú pak si za to mzdu v srdci sliboval a
195 7 |              a i hledala šťesťí, ale to ňé, kteréb' on bil za najveťšé
196 7 |         osobi jeho. – Ale k temu aňi to nevstupovalo a vtedi jeďiňe,
197 7 |            bez pochibi dlho ňeveďel, to jedno mislil, že ona od
198 7 |               zlé ňemal mišlenki, aj to na dobrú sebe stránku vikladäl,
199 7 |          stránku vikladäl, držíc, že to nepokračuje z osobitného
200 7 |         jestli bi raddu nasledoval a to tak pekním spúsobem začal
201 7 |              sa nemilovali, neb skrz to bez pochibi. pannu mal nahnevať
202 7 |           usiloval jest sa vivrhnúť, to techdi, bi Renait mamluchem
203 7 |           odvolať. Najprv pravil, že to on jemu pre skuselosť, čob'
204 7 |        prijal, ale že predce ňikdib' to nebil mislil, čo včil jasne
205 7 |            vipisoval, preklnal ho za to najvíc, že prikázal, bi
206 7 |          svém veku od roďičuv slišá, to ovšem až do kosťí jejích
207 7 |        techdi pilňe roz-mislil, jaké to jest bezboženstvý a spolu
208 7 |            viprával, z kterími bi sa to lechko a mnohonásobne mohlo
209 7 |            milujúcu Hadixu. Ale kďiž to jemu juž nad slúnce jasnejšej
210 7 |              ňikdi nedopustí, biť bi to jakokolik i proti običaju
211 7 |          bila tá ukrutná srdca rana, to velké a ňezňesitedlné ducha
212 7 |             seba samího ňeodbavoval, to vťipňe naríďil, neb spravedlivomlúvnosť
213 7 |             bilo, prichistal mu, jak to on potem v súdiném vipitováňí
214 7 |             opravďive nešťastný, jak to uznával, kďiž z krvú ducha
215 7 |         kterák po-veďel jsem, všecko to pre hnev lidstvý zusitalo,
216 7 |            nebudú mať prehlídání, že to víc jak slobodné, dopusťené
217 7 |         ňekolik hlavú pomenšení. – A to nišť čudu, neb, ponevád'
218 7 |          anebž zeskodováňí. Jáko pák to bívá konané? – Odkazuje
219 7 |             bere a po temto čo chce, to s ním rozkazuje. ~Ostatná
220 7 |            jéj ništrneňéj do nohi, a to zipošika. Odtúd isa stalo,
221 7 |               ale ani druhý kdo jest to zmer-koval, neb krv ňeťékla
222 7 |          rukú a aj prikladá je také. To asnaď preto jest v običaji
223 7 |              bi ten, který čo radďí, to sám aj pripravil, neb kďiž
224 7 |          prítomních, kterí čo znali, to radďili, to (kázali prikladať,
225 7 |          kterí čo znali, to radďili, to (kázali prikladať, ale bez
226 7 |             Nepochopili Renait, čob' to móhilo znamenať. Hadixi
227 7 |            vždicki stálím. Čo pák bi to musilo biť, že sám mophti
228 7 |          Nemalo ho ništméň, biť bi i to bilo, zle, jestli s ňu žit
229 7 |            povinnosťi nekonal a kďiž to mophti že všemi okolostojícími,.
230 7 |             z proseňím silil, najprv to, čo naším lekárujm v ikiaždích
231 7 |           nákladu potrebuje. Ale čož to? Mnohokrát babi skoršej
232 7 |            abi bil uzdravený? Bár sa to potem z učelosťi, bár z
233 7 |              a ranu zavrel: – Bil bi to obdržal aj z prikladaním
234 7 |         prinúzen, žalujíc totižto na to všech musulimannuv domníváňí,
235 7 |              jest sa navracal <a bud'to aj vešél, naríkal, toliko
236 7 |            aj vešél, naríkal, toliko to samé vždicki opakujíc: „
237 7 |            mne mala biť skinožená, a to z mojím plním privolením!
238 7 |       ňepre-stúpiíl, že oči a uši na to jed'iňe, čo sa ňé jemu toliko,
239 7 |              si   (napomímala (ho)   to za hrích ukrutný nepoklaďal,
240 7 |      domníváňí, v svatém vereňi, neb to, pravila, z čistéj biťi
241 7 |             žáden   nebil,   kdob'   to   bil   prevrátil, od seba
242 7 |            seba pák aneb Renaita téz to dúfať ani do misii mu ňeprijšlo. ~
243 7 |           teinž lekárovi a odpovedal to, čo mních, najprv že toťižto
244 7 |             pannu zadal, sluhovi ňé; to pák, čo z Renaitem činil
245 7 |          jeho v Renaita zabíjaní, či to víckráť jest sa usiloval
246 7 |              rozkazujíc, že poneváďž to on, jakžto malé čo, v osobe
247 7 |             takú velebí, bich jéj ja to do jídla zamišal, bez druhích
248 7 |       ňemóhel, bich nekoštoval, čob' to za mannu bilo a poneváďž
249 7 |              Renaitovi pripíjal a že to jsíce vickrát počínal, ale
250 7 |             své truhli, viďel všecko to, áno, i víc sebe zbí-vaťi.
251 7 |           múdrosťú ješťe jednúc, bud'to pred ňešťesťím juž svojím
252 7 |            aj cestu ukázal, kterú sa to lechťšéj a vratňejšéj bez
253 7 |               domuv pustil. Proťivné to jsíce bilo temuž mophtimu,
254 7 |       Renaitovi. Rííkal najprv, žeb' to jemu ňevislovitedlná hanba
255 7 |         pristáňí nezapovrhovala, neb to tvé Čtnosťi, tvé udatnosť!
256 7 |             zlamaním hlasem mlúvil: „To ťi totižto chíbalo k leehčejšému
257 7 |           otázaního predkem, či bich to chcel, ani inapomneního,
258 7 |        žalosť s neho nastavuješ. Ani to ťi pred oči ňepred-strem,
259 7 |              blaznivejšú nepokladáš, to ani ti zrozumiť v stave
260 7 |           držíš, múdre čiňíš, jestli to plnej skutki žádaš. Má techdi
261 7 |        znamenite preukázala a učiňím to, buď jistý. Včil pák hňeďki
262 7 |              všemu privolila, všecko to téz, čo on, žádiat sa činila,
263 7 |            často ipovedala, že ho na to navéd'cť ňeňi možnosť. Obráťíc
264 7 |        odstúpic, čo ona jemu chcela, to on mophtimiu učinil a zetberíc
265 7 |            každímu stvoru miišé biťi to nebe, pod kterím vichované
266 7 |        Ca-hira bila jsem ustanovila, to kďi bi bilo malo biť, bez
267 7 |             našém zmlúvaňí rekla, že to totižto ňeňi možné. ~Ale
268 7 |             čo spravedlivé jest), ti to zadáš jeďiňe, bi tvojej
269 7 |         ikresťanuv bívala spojená, a to jsíce chlapci hneď od maličkosti
270 7 |         ňevládních jích ustanovoval. To musilo biť plačlivé, že
271 7 |         ťeško i prosíc i dúvoďíc, že to jéj samej jest a bárs -bi
272 7 |            bi aj otcovské bilo, žeb' to on necítil a kdi bi aj cítil,
273 7 |        pokaváď ňé jej zplna zmiznúl. To činil aj Renait. Kďiž aj
274 7 |             pre veťšé pák oddáleňí i to z očuv zhinúlo. ~  ~
275 8 |         kteréj jisem bila skrz mnohé to prenášaní vpadla, ňemoei
276 8 |            ké mne bil vždicki. Prečo to? Ačkoliv j:sem se ho mnohokrát,
277 8 |            dobre znal." ~,,Taťík múj to musil biť (pretrhnúl reč
278 8 |        prijmeš." ~Tuto Renait ukázal to, čo Pattime v Tripolisi,
279 8 |           musili, bi škodné nepadla. To sa Fattime, to Vaň Stiphoutovi,
280 8 |              nepadla. To sa Fattime, to Vaň Stiphoutovi, to Don
281 8 |         Fattime, to Vaň Stiphoutovi, to Don Varletovi mnohokrát
282 8 |         Varletovi mnohokrát stávalo, to aj Renaitovi a temuto ňeomílňe
283 8 |            sebe aj jenizara. ~Kďi bi to, čo na Renéovi v túž chválu
284 8 |               Ňé darmo jsem ja začal to, čo včil jasne patrím od
285 8 |            putuváňí príčina, ja jsem to tak uríďiía, bijs toťižto
286 8 |        lekáňí, ale aj dobrovolňe vše to mi od teba darované prijať,
287 8 |             za obidvuch obetovala. A to ňehaň, neb i tijs' bil o
288 8 |               dúvoďíc, jak velké ibi to bilo velkéj láski znamení,
289 8 |         nebití íbi prišél. A bárs bi to bil z osobitnej velikej
290 8 |           pokladuv ješťe višéj bilo, to mezi sebú a nami rovnú rozd'
291 8 |         Rozkáž náštmeňéj a čotkoláiv to buďe, skrúšene bez všeho
292 8 |              laski čistej jsem sa na to vzal a ňé za plat", odpoveďel
293 8 |             pomáhať, ríkajíc: „Asnaď to ďopusťí učitelovi inému,
294 8 |         jedního povolávaní, že který to nenasleduje, ňéjen ňebuďe
295 8 |           milosť skutočne pretož, že to takoví svedčá a viznávajú,
296 8 |     Priskočil Renait, volajíc: „Neňi to pravda, čo mi taťik nadhaďuje,
297 8 |              naposledi toto: „Čo jsú to za osobi ti mňíški?" – A
298 8 |           vúli, tvému mňeňí bojovať. To uviďíš, že verná jsemť'
299 8 |              Renéa biťi ňeuhlídňem a to tvéj ňesmrtedlnéj čtnosťi
300 9 |         slišali. Tázajícím sa, čo bi to za pobožnosť bilo, odpoveďeno
301 9 |            bilo, odpoveďeno jest, že to bosky mníšek chrám jest
302 9 |             a do noviciátu vevédcťi. To uslišíc René, prosil: Van
303 9 |             Jďi, predaj všecko a daj to chudobním –-viplňila. –
304 9 |            míňa do stavu dokonáliho, to jest do stavu reholníckého
305 9 |              prevíšila všecki. – Ale to preukážem, jen ti (všecci
306 9 |           bubnovano a trubeno. Dokúď to trvalo, on sa zas uťíral,
307 9 |      klešťenci zvláštneho vimisl'iM, to všecko bilo pre a vispevuvané.
308 9 |              nalezeno a zloženo, vše to bilo poznášano; vše-liké
309 9 |          Bravo! Bravo!" Ti jisté pák to a ňé jinšé všecko árei bili,
310 9 |       pobožnosti, jestliže ništmeňéj to, čo v kosťele tém odbavuvané
311 9 |              zachovávali; a kterí bi to predce chceli, pre ostatních
312 9 |          nechce biťi exkomunikuvaný, to jest viobcuvaný a jsíce
313 9 |              Takto René, ponevaďž mu to bilo nahlas vičituvané a
314 9 |          človek vimlúvený". – ,,Ništ to", odpovída.1 zase René,
315 10|       svätého mníšek rúcha oblečené, to jisté rúcho zho-ďiili, stav
316 10|  najdrobňejšé kúsíki jest pošťípaná. To ona tenkrát žádnímu múdrímu
317 10|           ješťe s teľa pozustá-valo, to všeliké škaredé muchy, čmele
318 10|       najblížňejšího sa tázal, čo bi to znamenalo? Ten mu pák odpoveďel,
319 10|             Ten mu pák odpoveďel, že to jest pohreb ňekterího víborního
320 10|       mláďenca. Poveďel meno jeho; a to bilo to jisté, kterím sa
321 10|         Poveďel meno jeho; a to bilo to jisté, kterím sa on nažíval. ~
322 10|          včil bláznili. Ale i ten mu to, čo prvňí, odpoveďel, i
323 10|              umeňú ma-lára scházalo, to podpis verními pečeďámi
324 10|        úctivú jednu smelosťú (kterak to jím že všemi ňeznámími običaj
325 10|             rovnú politikvú, že sebe to za velké šťesťí budú pokládaťi.
326 10|          stálej ducha spokojnosti, a to preto, že (jako ona verila)
327 10|             juž ani koreňuv neme-la; to bilo poznaťi, kďiž sa usmívala ,
328 10|             mohla, dovoleňí pí-tala. To i oni po slušném vítaní
329 10|           jéj ňe-která že sestér, že to ten jest, který chcel ňúter
330 10|         jin-sírni jesťe podobními, a to takové ňeomilňe, které vic
331 10|              v klášteri viprávala, a to s tím vetšú velebnosťú a
332 10|           vína juž na stole stojí, a to ňé lechcijakého, ňé čingíru,
333 10| spravedlivích pobožnosťí máme. Jakým to spúsobem? ~Však mi aj púťi
334 10|         hnedki tázal vudcovéj, čo bi to bilo za jednu, poňevádž
335 10|             okrem obecních potréb, i to tak na-krátce, že bi jéj
336 10|          oblečenú privézli." ~„Mi sa to techdli musíme od nej presvedčiťi",
337 10|         zahinul buďe písaťi. A činil to on jsíce spredku nedlho
338 10|              skríšená bivše ňekolik, to mé a mláďenca tajemstvý
339 10|             neprestávala. Ale sa mne to všecko ništ bití viďelo.
340 10|             a jako súd o mne držaný, to ňevimn. Často ništmeňéj
341 10|          jakej jinšéj spatrí, všecko to ve mne tvrdo bez všeho milosrdenstva
342 10|            bi?ch trpiťi odtporúvala, to ialbi hňedki za horúca vetšéj
343 10|           svéj opováženosťi vid'ený. To znám, že sa krik v klášteri
344 10|             techdi, ona musila písmo to daťi zložiťi, ona ťah jeho
345 10|             jak mnoho znášeťi musím, to sám Búh viďí." ~Svú takto
346 10|             Misia, že bi jsi bremeno to aj dobrovoľne na teba zdvihla,
347 10|        svojej uďelil. ~Mezi jinšim i to často rozväzuj, že jsi ňeňi
348 10|            jak ukrutne trápi, všetko to od Boha neb rovno chťejícího,
349 10|               škoda, bolest, Ale ich to neznižuje; ~Jen na hlúpuv
350 11|         jazikem breviár modlili, než to jeďiňe jako besní psi hrizú,
351 11|           naplnené hlavi! – Tak jest to totižto, jak Písmo sväté
352 11|          Daremnosť je vždi sen: ~Viď to ti, o, márnosť ~Svetská
353 11|          jeďiňe: líri, lári, fárum, ~To kočki mavkajú, ~Kďiž jím
354 11|                Kďiž jím ubehla miš: ~To i psi havkajú, ~Kďiž jest
355 11|           jazikem modlívajú, veďá aj to, čo množí naproti temuž
356 11|               chcejíc, ňechcejíc oni to slišávajú. Jestližebi oni
357 11|        biskupuv svobodné, odpovidam: To pravda jest. – Druhú částku
358 11|             rovno 'rozkázať! nemužu, to dopúšťam a uznávam. Bisku-i
359 11|            totižto rozkázaťi ňemúžú, to tajím a rozďílu-váňi mé
360 11|             mníšek obsáhnúťi. ~Ale i to zas dobre pre mňa, neb ja
361 11|              mníšek obdržaťi, bi nám to rozkázali, ňé; nebo to bez
362 11|           nám to rozkázali, ňé; nebo to bez pochibi, poňevád'ž i
363 11|             aneb premenení breviára, to pravda jest. Biskupi ani
364 11|            rozkázaťi, nasledovne ani to, abi jsme mi mníškam nečo
365 11|          nečo o breviári uložili, aj to jest pravda. Ale čož s techto
366 11|      rozkazuvaňa moc nad mníškami, a to, jak ríkal jsem, od Boha
367 11|        mnohokrát i v kapitulách jsme to rozjímali a ňéjen ňeviďeli
368 11|         Feuerwerk anebž ohňový divák to bil. Stalo sa techdi, že
369 11|              z lenivého fa až na ut, to jest s povlače dolu na liduv
370 11|            trúchlivosť. ~Mimo teho i to sa ješťe v 'klášteri tém
371 12|          jsme mnoho viďeli a ačkoliv to ništ nového ani u teba jsíce
372 12|       spívajících clhcejú znamenaťi; to všecko preto, abi jsme znali,
373 12|           skrz páseň od Boha pítáme, to ňé pre nás samich, kďiž
374 12|         pozvolávané a povevád'ané, a to, kterák vtedi verili, vetšej
375 12|       všeckícn pobožn'osťí; a lasnaď to do času i mohlo ké koncu
376 12|            Augustusovi ,a v Néromovi to za najvetšú ohavnosť bilo
377 12|         zbíraťi, traťá. A biť bi jen to bilo samé, že zadnú s kosťeluv
378 12|           pri velikom toliko oltári. To pák s tíchto príčin: ~Najprv:
379 12|             kďiž sa ho tázali, prečo to činí: „A ňeviďíťe," od-poveďel, „
380 12|      ňemusejú míťi; áno, radnej prám to na ne prislúcha, ale jen
381 12|             kráse odporné jest! Načo to množ-stvý drahích svítni'
382 12|        svítni'kuv, drahích kahancuv? To množstvý mnoho stálích malárskích,
383 12|            sa všaďe ct'iťi; ten, kdo to tají, kacír jest. Ale sa
384 12|           Ňehreší, ňedržící je, nech to jen že zapovrženosťi ňečiní. ~
385 12|     nenávideli jak modli (obrazi), a to jím bez pochi'bi zákon od
386 12|             ňekresalo, ňemaluvalo. A to preto asnaď všecci títo
387 12|     znajících zeslišáňá jest, kterák to Pavel visvedčuje. ~Ačkoliv
388 12|            jím čo za ne dávano bilo, to vždi nekonečne mense jest
389 12|             mense jest v cene. Ale i to nech znajú: násilné biťi
390 12|            Nech bi tíž biskupi (nebo to jejích moc a povinnosť jest)
391 12|          Nebuďem sa o tém hádaťi, či to bez krivdi vlastních, v
392 12|            ké koncu privédcťi. Uznal to juž celý svet, poneváďž
393 12|              rehol-níkuv osvoboďiťi. To samé aspoň 'melo foiťi povážené,
394 12|            dosavád reholníci. O, jen to ňeni lež, čo o nich mnohokrát
395 12|           všech reholníkéch povedal, to rozumím i o mníškach a o
396 12|           nad hríchoni ikvilá, jafco to recké jejích jmeno: monachos
397 12|           tak ťeškími sa zavázaťi, a to hňedki v mládeži znamená
398 12|             slišali. Tak bich ja vše to, kolík sa mi mé dúvodi a
399 13|         chudím ďeliť, Rehote chudobu to jest slíbiť, plniť. ~Na
400 13|             bi potraťil, kdokoliv bi to tajil. Mi jsmie usúženú,
401 13|              ňekam na osadi vislali, to ňé, abi žebrali, než abi
402 13|        zbínali, zanil-čal, jak velký to bil a biťi musil, že jsme
403 13|           pri treťéj professti biťi. To ništmeňéj dokonale znal,
404 13|  probabilisma potvr-zuva]. Líbilo sa to ženám. ~Odcházajících silne
405 13|              Renait skusiťi, ale vše to sebe ňechali na navracáňí
406 14|             jest pravú daťi príčinu: to však ništmeňéj známe, že
407 14|            praví, „skrz konkurs?" ~,,To v tíchto zemách dosavád
408 15|              Vaň Stiphout, ,,ale což to za národ jest ten či slovanský,
409 15|             samo nebe múze súďiťi. – To pravda jest, že mu vťiip
410 15|           ňechibí. ~Ale z jakéjkoliv to ňech pošlo prekážki, dosťi
411 15|       pochibi v písmách starodávních to hledaťi a starodávních pisáruv
412 15|            vihledávaňí ďiviťi musím, to jest, že sa žaden lid, který
413 15|               Rovnú pravda váhm má í to, 'kterí, kolikí králi jich
414 15|    prenasledovníci. Mark-manni, jako to z nemeckého jejich jména
415 15|           vekuv strvávaťi? Načo jest to, k jakímu cílu, k jakímu
416 15|              censorův odsúzeňú) ďílo to zďílu pohoršujíce a škodlivé,
417 15|           kterího ponajprv prekážení to pošlo, který, čo najvetšá
418 15|                Pre čokoliv ňech jest to, vikázal", ríkal on zas. „
419 15|          písané, musejú po druhé vše to umeňí míťi, v kterém aneb
420 15|         tímto tento sa líbil dúvod: ~To mluví Lessiy Navarrus, Molina,
421 15|             čo odtúď nasleduje, jaká to misel, jaké mňení jest ňekterích,
422 15|              tím spokojné, že cuzí a to posledné jest. – Juž jsi
423 15|          običaja tuta-ďe panujícího, to jest, kďe nám buďe chibiťi
424 15|           jeďá i pijú tito! Načo jím to toťiž? Či li jejich predkové
425 16|             božím dohlídať, ňemóhel. To na jinších poručiťi musil.
426 16|     odporuváňú farára, který mlúvil, to biťi vždicki pre své bidlo
427 16|          toto mňe za pobožnost ! Jsú to za odpustki; že ňeznajú
428 16|            chcejú, činiťi? Asnaď jsú to dobroďinci anebž, jako jích
429 16|              Dané, vzané dobroďeňí: ~To však lež jest, pravda ňeni, ~             
430 16|          múdre mislili, viďelib', že to útlího daru jméno zasluhuje;
431 16|          reknúl zas tovariš cesti. ~„To dávno melo bíťi", odpovedal
432 16|           skusil v zemách, kďe ješťe to také patrónstvý panuje. ~
433 16|          jakích zásluh hodňejšího? – To ti najlepšéj znajú, kteří
434 16|            šťesťi poluvaťi majú. Ale to jen tuším a jednák jest,
435 16|         tuším a jednák jest, neb zná to každý sám od seba bez všech
436 16|          sídlo čemukoliv položí, ten to chiťí; od mužuv zajisťe
437 16|            hromaďe zlosťí takíchto i to ješťe, čo pridané musí biťi,
438 16|            temto zložené, kďiž svaté to ustanoveňí víjšlo, abi  
439 16|      cirkev-ních vrchních popusťili, to techdi učiňiťi ňikdi ňechceli. –
440 16|     hodňejších na lepšé fári posaďá. To aj zďe techdi juž dávno
441 16|        daremňe u vás ňebil pracuval, to jest, abich vás bez zisku
442 17|      pone-vaďž víc a jinšého nemá, i to vďečňe prijali, abi sa ňenahňevali
443 17|          vivédcťi, ríkali k ňéj: „Za to", praví, „Búh zaplať a svatý
444 17|             jsem jedno jeďinké mela, to jsem musila na panské daňe
445 17|            jinšé ovce podvrhu-vali a to jisté jsem onehdi jakímusi
446 17|              doma ňechaťi. – Ale veď to, čo sa mlúví, ňeňi všecko
447 17|              I móhla bi ... i na rok to vivédcťi, čo včil mlúvíťe,
448 17|         stokrát tolko vinahraďí." – „To dobré, to pobožné, to chvalitebňe
449 17|             vinahraďí." – „To dobré, to pobožné, to chvalitebňe
450 17|                To dobré, to pobožné, to chvalitebňe viznáváťe; poznať,
451 17|       ňekteréj gazďinéj prihoďilo, a to bich mal za boský bič ňedanéj
452 17|             ňečo robiťi. Nebo bi jéj to, jako povedala, dlho bilo
453 17|               kohúta nevráťila. A aj to mi hovorila, že ona včil
454 17|           dobre jest, toď ho máťe! – To vajco pak ješťe!..." ~Šla
455 17|          boki otkú naťíraťi!" ~„Ništ to", odpovídal tovariš cesti, „
456 17|              poveďela ona. – „Všecko to techdi nám pripravťe na
457 17|           zas mlúvila, „však bi jsťe to musili zachovaťi a domu
458 17|        zachovaťi a domu dodaťi? A ja to aňi ňevím k vašéj vúli uvariťi,
459 18|             sa vrším svojím všecko i to najviššé, najlechkejšé zeme
460 18|         žádajú ňečo, aie že obidvoje to o jednéj a téjž jistéj veci
461 18|           okolostojíčnosťéch písali, to on všecko kďesi bil postrebal.
462 18|             na kterú ništméň dobré i to slušilo: ~Lže, kdo mlúví,
463 18|         spísané ňekdi slišal, všecko to vážňe spomínal a prednášil,
464 18|          najtlsťejšé a najlojovejšé, to jím podával na taníri. Ostatním
465 18|           svím ďít-kám visvetil a na to ňéjen nový a nová manželka,
466 18|            opojujíce, poneváďž sa mu to ješťe ňikdi ňebilo stalo,
467 18|          všecci v zdravý uškoďili, a to tvím nákladem! Čo jsi prez
468 18|         zbíral, čo jsi zachraňuval,  to jsi tímto naráz visipal,
469 19|             ních sprovaďil, prosil. ~To tovariš cesti najprv učinil
470 19|          nimi sa drápaťi, abi kdob‘  to smel, krki ňevilomil. ~Oltáruv
471 19|             kterích bi, jestli bi na to vec prišla, aňi jeden slušný
472 19|        ďiviťi, ríkal tovariš cesti: „To", praví, „ništ ňeňi, neb
473 19|        jejích dobre mi známá jest, o to je-ďiňe opomínaťi a prosiťi
474 19|             všecko opravili. Ale     to pítajíc, královstvý pítaťi
475 19|            osohu ňepožívajú." ~„A čo to za kosťel buďe (neb budúcím
476 19|         tázal sa zas Van Stiphout. ~„To má biťi", odpovedal on, „
477 19|             tak aj do psoti vrážajú, to haním, ale že predce o svého
478 19|            veci túžá  a jsú pečliví, to zrozeňe mlúvíc, ňetupím.
479 19|        verních poťešením učá. Kterák to ti múžeš? Prečo pomocníka,
480 19|             Čo sa ňezdravích dotíče, to bez pochibi najťeškejšá
481 19|            spoko-jiťi múžeš, ale čož to k obecnému dobrému? Jen
482 19|           zajisťe vzdichaťi. Neb nad to, že bi poručený sebe lid
483 19|              sám jeďinký odbavu-val, to sa ňenamníval, až kďiž tovariš
484 19|             pre černožltnosť vpadá. ~To pak odtúď bívá, kďiž kdo
485 19|           jsú hnusné pohári Aneb (vi to znáťe) z jákích slív lekvári.
486 19|             žiť, Pravda jest: jen že to pre vás musilo biť. Juž
487 19|             znáš aj život odehnať, A to činíš ríchle, bi jsi sa
488 19|            ňeuzdravujeme? Kďi bi jme to činili, zákon smrťi bi musil
489 19|             abi sa ho ňetázal, čo bi to za ma-tériu, čo sa vlchkosť
490 19|              vždi zdravú ňenavra-cá, to ňé lekárovi vždicki má biťi
491 19|             čo ňemusili a čo musili, to vilívali. Takto sa običajňe
492 19|              samího ňikdi ňemúže. ~A to techdi prvňá jest u lekáruv
493 19|       ništmeňéj svú praxim ňečinili, to, čo v knihách hojne čítali,
494 19|       ďelníci, že čo sa s kních učá, to aj v skutku skúmajú, sku-sujú –
495 19|            visílaní bívajú. Ale jest to za skúsenosť! – Dokúď do
496 19|         mnoho prospel. Ale jestli bi to predce musilo biťi nastavené,
497 19|            ňekterích osadách lekári, to sa z dvéch viďí pocházeťi
498 19|             pánský šaťiťi, pánský, a to ve vetších je-ďiňe mestách
499 19|      potrebný dúchodek. A čož odtúď? To, že ňemocního aj jedno toliko
500 19|              naproťi ňéj, počtuval i to a pred očima držal, že nezná,