Part

 1 6 |     táto neprestávajíc, naríka, ďítki své pitá, zatúď ma omrzala,
 2 7 |   obo-vzlášťňe vipítal. Aj učil ďítki moiphtiho a mezi timi nasledovne
 3 8 |        nasíťili, roďičé ďítkám, ďítki roďičum z krkuv visili,
 4 15|        čo do hubi hoďiťi, ťežce dítki lechcijako zaopatriťi." ~
 5 16|      juž pánum, juž ďítkám, tíž ďítki k sebe často na víc dňuv
 6 17|        provážček! – Kďe jsú ale ďítki, sinkové, dcéruški, abi
 7 20|         ponajprv dojka. Neb své ďítki svími vlastními prsníkmi
 8 20|         abi sa ňekďe mezi jinšé ďítki ňezamíšali a krajanské slová
 9 20|      viplácajíc. Než zďe všecki ďítki všecko po otci pozustalé
10 20|        bívá náhleno?! Dodaj, že ďítki ješťe i prevíšiťi otca ve
11 21|      odbaví, buďe tam prítomen. Dítki ta ňech ňevpúšťá potem,
12 23| zamotávalo. ~Po temto rozpusťil ďítki kaplán, prikázajíc, abi
13 23|     Katechizmus – pre naj-menšé ďítki, druhá: Pre vetšé, treťá:
14 23|     obzvláštňe na ďeďinách, kďe ďítki od zimi do zimi po poli